minule zivoty - Diskuze a zkušenosti

Bosch mně zajímají budoucí životy.
existují?

Crumb Přečetl jsem toho o buddhismu hodně, ale dosud jsem nenarazil na nějaké výpočty nebo vzorce pro převtělování. Asi to bude nějaká novinka. O intervalech mezi novými zrozeními jsem se dozvěděl pouze to, že podle starých buddhistických a jiných indických tradic je prý okamžik znovuzrození odvislý od karmy daného jedince. Znovuzrození může být okamžité (kšanikam), což znamená, že duše proletí hned po smrti do nového života jako hovno potrubím, aniž si uvědomí, co se s ní vlastně děje. Jiné duše se mohou znovuzrodit za deset, sto nebo i tisíc let. Má to být zcela individuální.

heslo o naší duší a minulých životech mohu doporučit knihu Kniha ke stažení zdarma na: http://ibisbooks.cz/dload/…- kde se píše že smyslem lidské existence je duchovní růst a vystoupení ze stavu sníženého hmotného vědomí do duchovních výšin.Naše duše je dokonalá k hmotnému světu ale nedokonalá pro Boha.Díky inkarnaci je zatížena informačními obaly z minulých životů .Naše rozumná osobnost o těchto obalech nemá ani tušení ale na podvědomé úrovni se tento vztah udržuje a pak mají minulé životy vliv na náš současný život a tak trochu brání propojení naší duše s námi.

MG34 https://cs.wikipedia.org/wiki/…

heslo Doporučuji knihu Allatra kde je moc pěkně popsáno jak minulé životy zasahují do současného života.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Vlčí.., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Upřímně.. nevím a ani nad tím nepřemýšlím, spíš bádám nad tím, jak být spokojená tady a teď.

Belore S reinkarnací zatím nemám osobní zkušenost a proto jsem také tady. Zatím mám jen zkušenost s tím, že smrtí člověk nekončí. Tibetští mniši tvrdí, že o všem z jejich učení se lze přesvědčit na vlastní kůži ještě za života na tomto světě. Setkal jsem se s nimi i osobně a některé věci se mi už podařily. Reinkarnace je asi poslední důležitá věc, kterou chci prozkoumat. Ne že bych nevěřil zajímavým svědectvím tady i jinde, ale není nad osobní zkušenost.

Venoušek z Venuše Omlouvám se diskusi jsem nedočetla do konce.Můj názor věřím.A zhlédla jsem tento zajímavý dokument,ktarý mě v různých věcech utvrdil.Okem Boha Hóra 1/10 ( škola mystérií) CZ dabing

apologen Minulé životy pochopitelně a logicky existují. Jinak by život bytostí neměl žádný smysl. A on smysl má. Vyvíjíme se během života. Každý má jinou startovní pozici. Každý na jiné pozici končí. Tato výseč jednoho života by byla zcela nesmyslná, kdyby jí nic nepředcházelo a nic po ní nepokračovalo. Mnoho po sobě následujících životů, jimiž každá bytost prochází, je tedy realitou. Dosvědčenou mnoha znalými lidmi.
Dokládá to i mnoho jinak těžko vysvětlitelných vzpomínek. Potkáme někoho a víme, že jej známe již strašně dlouho, aniž bychom se v tomto životě před tím setkali. Navštívíme nějaké místo a máme pocit, že to tam známe. Vidíme či slyšíme projev kultury, typické pro nějakou zemi (Čína, Itálie, Afrika, Mexiko atd.) a máme pocit, že je nám to blízké. Vidíme obrázek cizí krajiny a vnímáme jí jako krajinu „domácí“.
Vzpomněl jsem si takto již na 17 životů.
Dalším vodítkem je, že tyto životy logicky navazují jeden na druhý. Např. Zhýralý šlechtic se narodí poté jako otrok, aby poznal, co činil druhým. V dalším životě je umělcem beroucím se za práva těch nejchudších, aby ukázal, že i největší ubožík má duši. Utiskovaný vesničan se narodí jako Císař, aby ukázal světu, jak má vypadat spravedlivá vláda. Po té se narodí jako svobodomyslný umělec, protože funkce císaře je řehole, v níž člověk nesmí dělat nic podle sebe, jít kam chce a kdy chce, mluvit jak chce, oblékat se jak chce... a tak dále.
Úkolem člověka je v každém životě se vyvinout mravně co nejlépe, podle toho co mu nejvíc chybí pak zvolí život následující. Zrozování končí, až je bytost dokonalá. Tak to je. Není to jinak.

Orka2010 samozrejme že ano.zažila som to na vlastnej koži a bolo to doooosť divné.
Musela som na regresnu terapiu a videla tam všetky svoje min.životy ako na premietačke. Zvláštny pocit keď idete do Egypta a zistíte že sa vlastne vraciate domov. Ale naozaj som tam zažila úžasné veci a cítila sa tam v bezpečí.

DramaQueen Ano věřím. Sama se dokáži na určité vjemy nacítit. Člověk v sobě má uloženo mnoho, tedy naše duše a je jenom na nás jak moc jsme připraveni se všemi informacemi a zkušenostmi v sobě pracovat a naladovat se na ně. Na regresi jsem zatím sice nebyla, ale mám celkem zkušenosti s rodinými konstelacemi, kde jsem byla svědkem toho, jak se duše opětovně potkávají v různých životech, aby si spolu něco dořešili. Což jsou pro mě samozřejmě velmi silné zkušenosti a někdo by řekl i důkaz, které jsou samozřejmě nepřenositelné. Je třeba zažít. Můžeme se taky nalaďovat do sebe. Na svou intuici a vnitřní sílu a důvěřovat jí. V té jistotě, kterou můžeme cítit, se dají najít odpovědi na všechny naše otázky. Pak je taky mnoho lidí, kteří si své minulé životy vybavují docela přesně.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele evanda22, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ja verím v určitú formu povedzme karmy - akoby sme si v tomto živote prechádzali určitými skúškami, ktoré máme absolvovať, vyriešiť určité problémy ktoré sme si sem so sebou akoby priniesli z minula alebo odniekiaľ inokadiaľ, možno z iného sveta. Nie som si istá ale či si nesieme vlastnú karmu alebo odžívame karmu svojej rodiny..starých rodičov...na to som zatiaľ neprišla.

adelaida Věřím. Přijde mi to logické. Podle slavné věty - Neodejdeš, dokud nesplatíš dluh do posledního haléře. A čí dluh? Nově a pouze jedinkrát narozená duše přeci nemůže mít žádný hřích a ani ho nemůže zdědit... Pokud je bůh skutečně spravedlivý nenaložil by jedné nově zrozené duši život plný utrpení a druhé lehký život.
Takže věřím tomu, že dědíme hříchy jenom sami po sobě, rodíme se víckrát a naše současné problémy jsou přímým důsledkem toho co jsme prováděli předtím. Jíme to, co jsme si sami navařili.. a přitom nadáváme na kuchaře, protože si neuvědomujeme, že ten kdo vařil jsme my.

seven Na těchto diskuzích (ovšem nejen na těchto) mně příjde vždy zajímavé, že panuje většinový konsensus, kdy "konečný cíl" všeho snažení by mělo být očištění a dosažení vyšších a vyšších až konečně nejvyšších stádií, kdy se daná entita zbaví všeho, co si vlastní blbostí nebo dobrou vůlí kdy napáchala. Ale co když jsme v této konkrétní formě jen "ochutnávači životů" co si bezčasově proplouvají sem a tam "JEDNOTOU" a uzobáváme na střídačku sladké a hořké kousky jenom proto aby jsme si měli sami se sebou o čem vykládat ?

MG34 » fubond Jedině asi nějak na vyžádání - stanov téma a já něco vysypu (pokud se v tématu budu alespoň trochu orientovat). Živím se jako analytik, takže mé příspěvky podle toho vypadají, když si dám záležet. Hodně textů mám v emailech, když se mne známí různě na něco ptali.

fubond » movvin Paaani tak to mi zni silene!!! A jak to delas, jak ten cely proces vypada..popravde si to nedokazu predstavit. Celkove po precteni nekterych prispevku (i toho tveho) si pripadam nejaka "zaostala" Mam asi predstavu o svem minulem zivote (jednom) ale to prichazelo tak nejak v prubehu meho dosavadniho zivota..sny, urcite zaliby i strach atd..dohromady jsem proste usoudila jak to semnou je. Ale nedokazu si predstavit ze bych se vracela "zpet" a neco tam resila.

fubond » MG34 Skvely prispevek fakt se mi to moc libilo, a nejen me muzu se zeptat jestli najdu jeste neco od tebe nekde?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nevěřím...věřím na kolektivní vědomí,jakási energie,ze které sosáme všichni a tudíž si myslíme,že víme.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já spíš vím, že duše je nesmrtelná, to je pro mě stěžejní.
V souvislosti s tím pak ale nevím, jak pracovat s minulostí, protože co když je minulost pouze iluze, co když čas tak, jako ho vnímáme my sami, prostě není.
Co když v budoucnosti můžeme žít v minulosti?

144 neverim, vim.

lidi si pletou 2 veci, kere existuji vobe a misto aby vibe akceptovali tak si argumentuiji tou jednou ze preci tahle a tak ta druha nemuze.

lidska duse (tedy u lidi kteri maji lidskou dusi, ze jo) si pamatuje minule zivoty i kdyz to nemusi vejit do vrchniho (nebo povrchniho ? ) vedomi.

a take existuje DNA pamet kde jsou veci po predcich a jejich predcich a tahne se i tohle staletimi.

neni jednoduche tyhle 2 veci vod sebe voddelit a poiznat co je co

ale naprklad metoda TLT to umi bajecne jednoduse, poznat co je z mihi minuleho zivota a co je po predcich a podle toho se s tim pak nalozi a vycisti.

ale kdyz rikame je to nabalene v DNA, neni toi hmotne nabaleni a neni to v genech, nic by se nepoznalo bio-krimi metodami, je to jenom energie-informace-pamet nabalena jak prisla s DNA po predchozich generacich
takze se s tim nalozi velmi podobne jako s vlastnima spominkami na nase minule zivoty

velmi podobne, ne stejne

kazdopadne neni potreba nikomu to svoinstvo z minulosti (nase nebo predku) tahat sebou a mit z toho dramu nebo limity

movvin V to nemusím věřit. O tom vím a mám i své vlastní zkušenosti.
Dokážu se , když je to zapotřebí přenést na vlně emocí přesně tam kde ta emoce začala svou dráhu . Kde se mi otiskla do vědomí jako stigma toho s čím se vypořádávám v tomto životě. Zachytím to za současný konec a nechám se unést do situace, kde vznikla. Je zajímavé, že u toho mám i fyzické pocity, vnímám i vůně z toho daného prostředí Vybavuji si prostředí, a momentální situaci, taky pohlaví, ale jméno natož někoho známého to ne.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bard Moe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pojďme si to trochu rozebrat.

Jenom na úvod zdravím Elaviel - mega dlouho jsem o Tobě neslyšel; dlouho neviděl. (Ačkoli bych možná snad raději osobně.)

Na tohle téma asi nejde mít moc pevný názor - souhlasím s tím však že věda není v tomto směru nikterak daleko, zároveň však ani poznatky jednoho, či více lidí, skrze zážitky nemohou být směrodatné. Lidské vnímání je sice neomezené, ale může být zkreslené. To že vidíme nějaké minulé životy - je v první řadě překlad našeho mozku. Vše se odehrává u nás. (Dokázané to už je, že se vše stává z el.mg vlvnění světem teprve u nás v hlavě).

Avšak dle vlastních poznatků a zkušeností mohu celkem říct, že čas je prapodivný. Došel jsem postupně k tomu, že je zacyklený - jeden obrovský cyklus - kruh, který prochází skrze několik multidimenzionálních světů na jehož "konci" se propadá zpět na začátek. (a teď vážně, kdo mě chápe? :D..)

Asi jsem Luciasku i pochopil jak to je myšleno, vzhledem k tomu, že píšeš o DNA a kristovské matrici. Jen mi přijde zbytečné to mít zaobalené v jakémsi biblickém pojetí. Bible je 2000 let stará a je psaná metaforicky - tak aby ji měli tehdejší lidé šanci pochopit. Dnes je okolo nás většina lidí ateistů, nebo si vytvořili nějaké vlastní pojmenování, vlastní víru. Adam, Eva - polarita.. Málokdo to ale bude brát dnes těmito slovy.

Teď vážně - můj názor, který je rozhodně změnitelný, pokud mi to prokáže někdo jinak. Celkem souhlasím s myšlenkou, která byla celkem pěkně ukázaná v Atlase mraků - minulý, přítomný a budoucí život probíhají současně - krásný paradox času. Pro naše lidské vědomí jsou to oddělené části. Nicméně po smrti je možné přemístění vědomí, jakožto prvku energie, do jiného těla - jiného času. Podle mě přesun je na základě přitažlivosti a podobnosti energií. Vědomí jako takové to bude prožívat jako samostatnou linku, jelikož paměť je vázaná na mozek lidského těla.
Z pohledu léčitelského tedy ano - je dobré to nazývat minulými resp. budoucími životy, ačkoli to není asi tak přesné. Ale pro představu to poslouží. Na druhou stranu svůj minulý i budoucí život ovlivňujeme rozhodováním a konáním v aktuálním. Zároveň při zaměření na určitý problém se nám promítne z minulého či budoucího života archetyp problému - prožití archetypu (podobnost energie). Dle kterého ho můžeme pochopit a rozřešit - rozvázat.

Ale téma je to brutálně složité a asi by nebylo od věci u toho uchopit daleko více věcí více ze široka, než-li jen zaměření na "minulé životy". Čas skrze prostor a dimenze jako takový je velmi paradoxní a rozhodně časová linie (a její velikost + naše vnímání jí) není všude stejné. Koneckonců to dokázal i Einstein, když prokázal zakřivení časoprostoru ve vesmíru. (Teorie relativity) Věda i my jsme však uplně na začátku v tomto. Proč to ale řešit do mrtě a raději nežít dle vlastního svědomí jak nejlépe to jde?

"Tvořím abych byl tvořen".
(Má slova, autora nehledejte.. Pochopte to jak chcete, jak Váš mozek chce - jelikož Tvůj mozek je Tvůj problém. :D..)

Každopádně se mějte všici krásně. A Elavielko, když budeš mít někdy cestu do Brna, dej mi vědět. Přeci jen jsem Tě viděl naposledy snad v Pastvinách.. :))

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele TomášH, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Cítím, že tento život není jediný. Všechny zkušenosti nevznikly jen tak zničeho nic. Všechny mé pocity, city, myšlenky, názory. Hlavou to odůvodnit nedokážu a logicky to vysvětlit ale to není potřeba, prostě to cítím. Vždy se mi prokázalo v životě, že když jsem něco cítil, tak se to ukázalo být pravdou.

Karma vztahová, rodinná atd...třeba moje matka byla v minulém životě partnerkou po mém boku. Dá se to hezky vyčíst z horoskopu, postavení planet a pozice domů, uzlů a černé luny a když si to dáme hezky do souvislostí s tím, co prožíváme a co řešíme v tomto životě s určitými lidmi, tak lze snadno poznat těmito výše popsanými způsoby co máme společné a tedy proč to prožíváme.

A sedí to jako na mísu.

A v podstatě je úplně jedno jaký má kdo na tohle názor. Je to každého z nás věc.

player Spíše ano.

Vycházím z odborné literatury o regresích. Dále , když si představíme strukturu hmoty , tak prostě duše v ní musí být coby host. Jsme tvořeni nekonečným ničím (mezerami , doslova pustinami) a dostředivě-odstředivými silami. Ničím jiným. A ještě jakousi kvantovou polévkou.

Prostě vychází mi to , že ano.

MG34 Začnu asi tím, jak si to kdo představuje - každý úplně jinak, většinou si vzájemně protiřečí a plynule mění svůj názor podle situace - ve své "praxi" jsem se setkal s opravdu různými výklady a monstr-konstrukcemi, nikdy ne stejnými člověk od člověka. Přitom si to natolik protiřečí, že se to vzájemně vylučuje - pravdu má jen jedna verze jednoho člověka anebo nemá pravdu žádná - nikdo se jí nepřiblíží.

Například někdo si myslí, že "duše" cestuje pouze po lidech.

Když namítnu neostrou hranici mezi lidmi a neandrtálci nebo jinými příbuznými primáty nebo našimi mutanty, mongoloidy, atd., tak plynule přechází na názor, že duše cestuje i na zvířata (anebo jen na některá).

Když namítnu objevené mimozemské bakterie z Marsu, atd. tak plynule přechází i na mimozemšťany.

Jeden exot dokonce počítal s duší i pro stroje - techniku, možná i postavy z her, atd.

Pak je tu otázka počtů - někdo tvrdí, že počty jsou omezené a furt se točí dokola.

Ti záludnější, kteří si uvědomují past tohoto názoru (počet lidí neustále roste např.), začínají vypočítávát krkolomné teorie o tom, jak ty duše přibývají, ale neubývají.

Případnou apokalyptickou katastrofu - vyhlazení Země zase využijí k posunu k mimozemšťanům.

Pak je tu otázka ztotožnění se s reálnou historickou postavou - kolik existuje lidí, co si myslí, že byli Napoleon, Alexander nebo Johanka z Arku? A kolik bylo skutečně Napoleonů, Alexandrů a Johanek z Arku?

Kolik existuje lidí, kteří byli přítomni při ukřižování JK (který ani nevíme, jestli existoval nebo jestli ho jen Římani nepřibarvili, když kompilovali Nový zákon pro účely zbrusu nového státního náboženství)? A kolik by se jich na tu Olivetskou horu doopravdy vlezlo, aby se tam dalo ještě dýchat? A kolik jsem jich potkal jen na blbém fóru "Minulé životy"?

Narazil jsem i na lidi, co si mysleli, že jsou nějaká historická postava (konkrétně herečka Mary Pickfordová tuším), ale jaksi opomenuli, že zemřela až po jejich narození anebo jiné historické postavy ještě dokonce žijí.

A někdo si našel obezličku, že opravdu slavná duše se může dělit mezi víc lidí.

Algoritmus "přerozdělování" - tady se fantazii opravdu meze nekladou - co se děje mezi "znovuzrozením" je vděčné období pro všechny fantasty - setkal jsem se s různými osobními výběry, soudy podle karmy, centrálně řízenými algoritmy, oddělení částí duší od vesmírných těles a jejich sloučení do jedné unikátní kombinace, atd. Nezřídka se některé "algoritmy" po dotažení do důsledků dostávají do pozice, že všichni židi si holocaust vlastně vybrali sami a nacisti vlastně za nic nemůžou... Na toto jsem zatím neslyšel rozumný protiargument.

Regrese jako taková - no, co znám, tak buď přiznali, že to byl problém nebo nic nepřiznali a tvářili se, že císař má nové šaty. Sugesce a hypnóza v plném proudu. Peníze v plném proudu.

Reálný základ - ty vědecké pokusy na myších a mezigeneračním přenosu informací, co jsme se o tom už kdysi bavili. Ale to neodpovídá romantické představě, takže to málokdo bere v úvahu.