Konec života. - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele wendy30, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Umí se někdo připravit na život? Umí se někdo připravit na smrt? Jak se připravovat na nepoznané? Se smrtí se můžeš max smířit na konci života, kdy ti asi bude docházet, co nastane. Může se na ní "připravit" sebevrah, ale stejně neví, do čeho přesně jde. Smrti se většina lidí stále bojí. A to, čeho se bojíme, dokážeme nafouknout do nevídaných rozměrů. Pro mě je nejideálnější variantou přijímat to, co mi život přinese. Kdybych si mohla vybrat, tak nečekanou smrt ve spánku. Pěkně v klidu si přejít z jedné říše do druhé Smrt je povětšinou pro tento život neopakovatelný zážitek, na něj se zkrátka připravit nejde.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele wendy30, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Umí se někdo připravit na život? Umí se někdo připravit na smrt? Jak se připravovat na nepoznané? Se smrtí se můžeš max smířit na konci života, kdy ti asi bude docházet, co nastane. Může se na ní "připravit" sebevrah, ale stejně neví, do čeho přesně jde. Smrti se většina lidí stále bojí. A to, čeho se bojíme, dokážeme nafouknout do nevídaných rozměrů. Pro mě je nejideálnější variantou přijímat to, co mi život přinese. Kdybych si mohla vybrat, tak nečekanou smrt ve spánku. Pěkně v klidu si přejít z jedné říše do druhé Smrt je povětšinou pro tento život neopakovatelný zážitek, na něj se zkrátka připravit nejde.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

- Příspěvek byl smazán -

Jaňajs (* 24.8.1973)
Žena

Božeee. Asi jsem to fakt blbě pojala. Pochopilo mě jen málo člobrdů. Prostě tak... Je hrozné se dívat, když Ti umírá nejbližší človík a ty mu nemůžeš pomoci. Umírá v bolestech, doma, bez prášků, bez toho aby ho viděl doktor.... Umírá, odchází. Kdyby odešel za pár dní, tak bych to jaksi dala. Ale když to trvá mrak měsíců v těch zajebaných bolestech a ty nemůžeš pomoci, to je opravdu mazec moc a do života celého takové zasažení v srdéčku... Nic. Asi je to zbytečné, co jsem tady psala a málo kdo z vás mě pochopil. Nevadí.

https://www.youtube.com/watch/…

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele wendy30, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Celou diskuzici jsem nečetla, reagovala jsem na tvou otázku. Nepochopily jsme se, jen to chtělo jinou stylizaci

Každý jsme tu na světě sám za sebe. Ber to tak. I když máš svého blízkého sebe víc ráda, v jeho cestě, v jeho štěstí i v jeho utrpení mu nemůžeš pomoci. Když to pochopíš, uleví se ti. Myslím, že hodně velká část z tohoto fóra si prošla něčím podobným jako ty včetně mně. Zajisté že ti to potrhá srdce vidět milovaného trpět v bolestech. Napadá mě jen jedna pomoc - eutanazie. To už záleží na síle a duševní vyrovnanosti těch, kterých se to týká a rádoby humánnímu přístupu naší společnosti.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

- Příspěvek byl smazán -

UreaNayal (* 10.5.1969)
Žena

Nebudu číst odpovědi=je jich nějak na mě moc...lepší konec pro koho??-Pro toho,kdo odchází?-nebo pro pozůstalé?-nejspíš se ptáš na pozůstalé-vyjdu z čistě osobní zkušenosti-lépe se s odchodem člověk vyrovnává-pokud přichází postupně,ovšem to utrpení,které tomuto odchodu většinou předchází je strašně bolestné a vyčerpávající/pro obě strany/...na druhou stranu-pokud někdo odejde naprosto nečekaně a rychle-pro toho,kdo zůstal je to většinou šok-otřes a je otázka jak se s tím vyrovná=selský rozum by řekl,že rychleji,ale ne vždy to tak je=lidská psyché je velmi složitá a často zůstává v takovém případě mnoho tém nedořešených,mnoho otazníků-mnoho všeho...a pak takové bezezbytkové vyrovnání se-může trvat i léta...a abych byla konkrétní=babička mi doma umírala 1/2 roku,den po dni jsem koukala,jak z ní odchází život-bylo to obrovsky bolestné a opravdu trpení-když odešla-přišla uleva,ačkoliv to zní krutě-byla jsem vděčná za to,že utrpení skončilo-...za 2 roky mi zemřel otec-totálně a naprosto nečekaně-z minuty na minutu,byl to takový šok,že se s tím vyrovnávám ještě dnes...

Jaňajs (* 24.8.1973)
Žena

A já si budu s dovolením státi za svým. Když to přijde z nenadála, je to sice rána, ale nebolí to toliko, jako když ten človík trpí mrak měsíců. Trpí s ním totiž ti , co ho mají rádi a nemůžou s tím nic dělat. Jen se smutně koukati. Ende. A díky všem......

il*ča (* 30.5.1970)
Žena

Zažila jsem obojí, pomalé bolestivé umírání i náhlou smrt při tragédii...ono snad i trochu záleží na tom, jak moc je ti osoba blízká, jaký má věk...když dám příklad - pokud příjdeš o toho nejbližšího - třeba o dítě - je skoro jedno, zda umíralo déle, ná nějakou nemoc, nebo náhle ,třeba při autonehodě. V prvním případě je to horší o tu prožívanou bolest v nemoci a strach, v druhém případě je to takový šok, který se určitě vyrovná trápení, který prožívá pozůstalý s dotyčným během nemoci.
Takže nemyslím, že rychlá smrt je pro pozůstalé milosrdnější než pomalé umírání....nebo naopak.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele Rainbow, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Smrti to nekonci... vedomi zustava a vraci se zpet do jednoty.. lze si tohoto byt vedom a tak byt v klidu pripraven na to, ze to neni vas konec, protoze my nejsme jenom telo, myslenky a emoce, jsme duse

No.4711 (* 19.11.1953)
Žena


Pokud je něco hypotetické, tak smrt to jistě není....připravit se asi dá jen na svou vlastní. Teda dá....za sebe můžu říct, že už jsem jednou "sbaleno" měla. Je to hezkých pár let a tak vlastně jsem se už otřepala a jsem zase tabula rasa

mirxon (* 15.6.1971)
Muž

Mám osobní zkušenost s vážnou nemocí a následným úmrtím mý mámy v r.2009. Po beznadějný léčbě a několika (z dnešního pohledu naprosto zbytečných) operacích byla máma propuštěna domů na ´dožití´. Podotýkám, na důstojný dožití, protože v nemocnici by se jí na těch několik málo týdnů života toliko důstojný péče rozhodně nedostalo. Staral jsem se o ni s tátou do posledního dechu. Hodně trpěla a když umírala, držel jsem ji za ruku. Hodně silná zkušenost, na kterou už nezapomenu do konce svýho života. Můj názor je ten, že než trpět, je asi pro postiženýho člověka lepší, když to přijde náhle

mirxon (* 15.6.1971)
Muž

Mám osobní zkušenost s vážnou nemocí a následným úmrtím mý mámy v r.2009. Po beznadějný léčbě a několika (z dnešního pohledu naprosto zbytečných) operacích byla máma propuštěna domů na ´dožití´. Podotýkám, na důstojný dožití, protože v nemocnici by se jí na těch několik málo týdnů života toliko důstojný péče rozhodně nedostalo. Staral jsem se o ni s tátou do posledního dechu. Hodně trpěla a když umírala, držel jsem ji za ruku. Hodně silná zkušenost, na kterou už nezapomenu do konce svýho života. Můj názor je ten, že než trpět, je asi pro postiženýho člověka lepší, když to přijde náhle

mirxon (* 15.6.1971)
Muž

Mám osobní zkušenost s vážnou nemocí a následným úmrtím mý mámy v r.2009. Po beznadějný léčbě a několika (z dnešního pohledu naprosto zbytečných) operacích byla máma propuštěna domů na ´dožití´. Podotýkám, na důstojný dožití, protože v nemocnici by se jí na těch několik málo týdnů života toliko důstojný péče rozhodně nedostalo. Staral jsem se o ni s tátou do posledního dechu. Hodně trpěla a když umírala, držel jsem ji za ruku. Hodně silná zkušenost, na kterou už nezapomenu do konce svýho života. Můj názor je ten, že než trpět, je asi pro postiženýho člověka lepší, když to přijde náhle

Namchan (* 17.9.1974)
Muž

K tomu jsem v dubnu napsal článek:

Smrt a přechod na druhý břeh

Ptají se lidé, proč někteří umírají v klidu a pokojně, rychle a jiní těžce, dlouho a v bolestech.

pokračování: http://ceske-forum.cz/index.php/…

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele Bořinka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Mám pocit, že nejsem moc otrlá, a přesto smrt mi nenahání husí kůži...smrt je slovo, pod kterým si představujeme onen konec naší lidské schránky...ale tím přece život nekončí...asi by byl lepší výraz pro tento jev třeba transformace...zastávám názor, že je velmi dobré na sobě pracovat, abychom tento přechod zvládli...je to však hodně těžké pro ty, kteří jsou silně ovládání svoji myslí...je tedy třeba pracovat na pozorování svých myšlenek a neztotožňovat se s nimi..poznáme, že jimi nejsme, že nejsme ani tímto tělem...že jsme oním pozorovatelem, který si vše uvědomuje...

Do-u-ší (* 1.12.1968)
Žena

já to říkám furt, že po smrti, to teprve bude mejdan!!!! Žádný omezení hmotnou formou, co beztak jen zpomaluje , zkresluje, překáží a různě bolí nebo je to unavený, opotřebovaný, nebo jinak těžko ovladatelný. / už se těším na ten radostnej hukot údivů, jak se postupně každej nově odhmotněnej rozzáří vjemem o bludu pravolevého, předozadního a svislého trojrozměru pro hmotný prostor(cítíte doufám všichni, že takto popisovaná "trojrozměrná dimenze" naprosto postrádá stopu života?!) Z nehmotného úhlu pohledu jsou základními třemi rozměry pro "prázdniny ve hmotě": 1.možnost 2.schopnost a 3.příležitost

Jaňajs (* 24.8.1973)
Žena

Mi to nedá a musím tady asi trochu málo reagovati. Ne, nemusím. Ale asi chcu. Smrt Ti nenahání husí kůži. To věřím. Ale ty myslíš svou vlastní smrt. Nemyslíš smrt někoho , kdo umírá fakt v bolestech velikých a ty ho chodíš navštěvovati jednou za tři dny. Hm? Vlastní smrt si člověk okočíruje a smíří se s ní. Se smrtí rodičů , kteří trpí doma v bolestech se člověk nějako neumí smířiti víš? Tak rád by pomohl!!! A prd. Nende to. A to víš, že na sobě budeme pracovat a že tou smrtí život nekončí. To je jasan. Smrt je jen přestupná stanice a kdo má lístek , může nastoupiti. Jojo. Tož , nastupujme!! Je to jen přechod kamsi... Ale, Bůh ví kam což? Někam prostě. Jinam. Někam tam "Domů". A už mažu na kutě.

karlooosek (* 21.4.1985)
Muž

Jsem tu nový :) Líbí se mne tu a hned si pročítám diskuze :)

Tahle mne zaujala. Myslím si, že by člověk měl být připravený na smrt. Respektivě by se smrtí měl smířit. Je to normální, je to příroda. Rodíme se a je tudíž pravděpodobné, že jednoho dne im zemřeme.

Spousta lidí se tím trápí, říká si co a jak bude, co vše zvládnou, stihnou, nestihnou... kolikráte se s tímhle trápí od svých 30let... ale proč? Prostě jednou zemřu. Je to proces, který nikoho nemine. Je to tak a má to tak být.

Chci žít co nejdéle a život si užít. Ale nebojím se smrti. Vím, že mne to čeká a že je to tak správné. Existují i různé stránky, třeba tato http://mojesmrt.cz/ . Je to zajímavé. Mne osobně to pomohlo. Vím, že to není nic špatného a vím, že umřu. Tak proč se deptat, proč se tvářit, že smrt není, proč nyní přemýšlet jaká ta moje smrt za pár desítek bude.. proč ??? :)