syn zlobí..a moc! - Diskuze a zkušenosti

mitea (* 31.1.1957)
Žena


Ruby,moc ti rozumiem.Presla som si tým zo starsím synom.Vyhodil ho manzel z domu...nebudem to popisovat,nie je to dolezité...
Trvalo to dlhsí cas,ale dnes je z neho jeden milujúci,zodpovedný clovek.Má uz svoju rodinu,ktorú miluje a má vlastnú restauráciu.
Ten základ,co si mu dala,sa v nom prebudí...uvidís.
Prajem Ti vela, vela síl,lebo viem,co to obnása.
Sama som mala v tom case 56 kíl a nebola som celý cas v pohode.
Vydrz,je to pre jeho dobro.
Z dialky pozoruj...

Nuna (* 22.5.1973)
Žena



.. no nevidím si skrz slzy na klávesnici,tak Ti ani napsat nemohu..



..víš co? Udělej to i tak. Udělej to. Jdi a obejmi ho. Přitiskni ho k sobě ať cítí tu Tvoji lásku. Udělej to hned teď i přes všechny ty bolavé pocity co máš i přes to,že ses ještě nědočkala toho jeho prozření. Udělej to kvůli sobě,kvůli němu... a kvůli všem matkám,které se trápí podobně..

Brita Lenka (* 15.7.1970)
Žena

ano ruby vím o čem píšeš ...je to smutek,nervy,depky,vztek,trápení,pláč,přemyšlení jak to udělat,představy a přání at už ho to přejde a podobně,chci ti jen napsat,muj syn přišel ted v srpnu s pastáku,to sem jěště nepsala,byl tam rok a pul,u soudu sem byla proti,aby ho tam dali,ale nebrali to navědomí,on nechodil už ani do učnáku,kradl,atd.takho tam soudně dali..ale!behem roku apul mohl jít!na podmínku domu,za dobré chovaní...ale !ne!měl utěky,a nich dělal špatnosti,tak ikdyž sem chtěla na podmínku sem ho nevzala..ted je umě od srpna,má totiž 18 let!..a děla zase špatné věci,tak ho vyrazím jestli nenastoupí do prace co jsem mu našla,kam pujde v zimě ale...hmm,stykam se s přítelem,chtěl mi dnes koupit novou bundu,ale nekoupil.. .co kdyby jí syn ukradl!tak chodím v mikině muj přítel přišel a odešel,řekl že tam spat nemuže,že to si má davat peníze do kapes?když spí?a bundu si má dat pod hlavu?že mam něco udělathmm-to jo,něco se udělat musí.. ale lehké to není jak už si psala...

Ruby (* 17.4.1964)
Žena

Myslím, že úplně první věc, jakou bys měla udělat je-odhlásit ho z trvalého bydliště. Důvody máš. Za normálních okolností to jednoduché není, ale v těchto případech, kdy má dítě problémy se soudy a policií- to úřad povolí a přihlásí ho k "trvalému pobytu " na příslušném městském úřadě. Můžeš se totiž dočkat i toho, že Ti budou domů chodit exekutoři a syn zničí opravdu celou Tvou existenci. Ber to vážně a zodpovědně, nenech se ovlivňovat city. Jedna moje známá takto platila dluhy za syna do jeho dvaceti let, pak ho na základě spisů od policie odhlásila z trvalého bydliště, ale odhodlávala se k tomu podle mě zbytečně dlouho. Pět let se kluk učil na tříletém učebním oboru a stejně ho nedodělal, je mu 21 a donedávna se chodil domů jen najíst, vyspat, vyprat prádlo, když nedostal peníze-ukradl si je, žádná výpomoc v domácnosti, žádná výpomoc na penzionu který provozovala.....nedostal by ani suchý rohlík.
Ale nakonec se k tomu přece jen odhodlala a kluk asi půl roku přespával různě po kamarádech, flákal se...a teď jsem slyšela, že bydlí v sousední vesnici u kamaráda a chodí do práce, shání si nějaký podnájem. Co mu taky jiného zbývá, když nechce skončit pod mostem. Ale když měl ještě "azyl" u maminky, nic ho netankovalo. Když mu kdokoliv sehnal práci, buď tam vůbec nenastoupil, nebo na pár dní a adieu.

mechac (* 7.8.1983)
Muž

Zřejmě je kapku více free a to ho půjde těžko donutit k zodpovědnému životu. Asi se budeš muset smířit s tím, že je holt takový...
Co myslíš tím pojmem fetuje?
Jestli si sem tam dá marjánku s kámošema, tak to ještě jde. Až dospěje, přejde ho to.
Nevím jaký je. Kdyby nedostal ani korunu a musel jít na ulici, možná by ho to vzpamatovalo a začal by se snažit se sebou něco dělat. Ale může taky spadnout na dno. Záleží fakt jaký je.
Jestli fetuje něco horšího, tak to už je horší problém. Chtělo by to pevnou ruku, někdo kdo by ho z toho vyfackal a hlídal ho na každém kroku. Aspoň ze začátku.

Ruby (* 17.4.1964)
Žena

Myslím, že úplně první věc, jakou bys měla udělat je-odhlásit ho z trvalého bydliště. Důvody máš. Za normálních okolností to jednoduché není, ale v těchto případech, kdy má dítě problémy se soudy a policií- to úřad povolí a přihlásí ho k "trvalému pobytu " na příslušném městském úřadě. Můžeš se totiž dočkat i toho, že Ti budou domů chodit exekutoři a syn zničí opravdu celou Tvou existenci. Ber to vážně a zodpovědně, nenech se ovlivňovat city. Jedna moje známá takto platila dluhy za syna do jeho dvaceti let, pak ho na základě spisů od policie odhlásila z trvalého bydliště, ale odhodlávala se k tomu podle mě zbytečně dlouho. Pět let se kluk učil na tříletém učebním oboru a stejně ho nedodělal, je mu 21 a donedávna se chodil domů jen najíst, vyspat, vyprat prádlo, když nedostal peníze-ukradl si je, žádná výpomoc v domácnosti, žádná výpomoc na penzionu který provozovala.....nedostal by ani suchý rohlík.
Ale nakonec se k tomu přece jen odhodlala a kluk asi půl roku přespával různě po kamarádech, flákal se...a teď jsem slyšela, že bydlí v sousední vesnici u kamaráda a chodí do práce, shání si nějaký podnájem. Co mu taky jiného zbývá, když nechce skončit pod mostem. Ale když měl ještě "azyl" u maminky, nic ho netankovalo. Když mu kdokoliv sehnal práci, buď tam vůbec nenastoupil, nebo na pár dní a adieu.

Ruby (* 17.4.1964)
Žena

Děkuji Miteo ,
člověk ani netuší kolik rodičů, matek si projde peklem. I v mém okolí jsou takové případy. Nic tak ženu citově nepoloží jako vlastní dítě, jsme schopné se vyrovnat se vším, ale mateřství je naše nejcitlivější, nejzranitelnější stránka. Zároveň nás ale činí velmi silnými. Občas mám pocit, že už je to moje srdce děravé od těch ran jak cedník.
Ale vše pomine, i tento okamžik...viď?

Brita Lenka (* 15.7.1970)
Žena

ano ruby vím o čem píšeš ...je to smutek,nervy,depky,vztek,trápení,pláč,přemyšlení jak to udělat,představy a přání at už ho to přejde a podobně,chci ti jen napsat,muj syn přišel ted v srpnu s pastáku,to sem jěště nepsala,byl tam rok a pul,u soudu sem byla proti,aby ho tam dali,ale nebrali to navědomí,on nechodil už ani do učnáku,kradl,atd.takho tam soudně dali..ale!behem roku apul mohl jít!na podmínku domu,za dobré chovaní...ale !ne!měl utěky,a nich dělal špatnosti,tak ikdyž sem chtěla na podmínku sem ho nevzala..ted je umě od srpna,má totiž 18 let!..a děla zase špatné věci,tak ho vyrazím jestli nenastoupí do prace co jsem mu našla,kam pujde v zimě ale...hmm,stykam se s přítelem,chtěl mi dnes koupit novou bundu,ale nekoupil.. .co kdyby jí syn ukradl!tak chodím v mikině muj přítel přišel a odešel,řekl že tam spat nemuže,že to si má davat peníze do kapes?když spí?a bundu si má dat pod hlavu?že mam něco udělathmm-to jo,něco se udělat musí.. ale lehké to není jak už si psala...

Svá štírka (* 15.11.1962)
Žena

pozor na to:http://exekuce-na-plat.cz/question/…

exekuce není důvodem k odhlášení.

Svá štírka (* 15.11.1962)
Žena

Rozedla jsem se, když měl starší syn 8,5 a mladší 4 roky. Místo práce účetní jsem dělala odpolední uklízečku v potravinách, dopoledne jsem vybalovala pár hodin zboží a v noci po zavíračce uklízela v hospodě. Moje děti v té době byli ve škole nebo spaly, jinak vždy věděly, kde mně najdou a často bývaly v práci se mnou.
Brával si občas na víkend děti exmanžel. Má je rád a hodně je toho naučil,zajímá se o historii a rád cestuje. Ale bohužel na některé výchovné problémy nahlížel jinak a moje názory před nimi zlehčoval. Takže jim například dovoloval jen tak ze srandy bít babičku, jen tak ze srandy si zapálit a měl náramnou legraci z toho, jak se děcka dusí....jen tak ze srandy jim povoloval nechodit do školy a absenci v pátek nazýval páteční nemocí,měl jiný smysl pro humor.Navíc rodiče manžela před dětmi pili a dost.
Moje matka zase měla jiné speciality, takže v obou rodinách bylo všechno možné, jen ne klid a pohoda.
Víš, vždycky se na dětech podepíšou jejich rodiče a prarodiče, jejich zlozvyky, které si často ani neuvědomují. Přestože jsem oba kluky vychovávala stejně, je každý jiný.
Mladší lhal, kradl, nechodil do školy. Starší mi sice nelhal, ale nadělal dluhy, které splácí. Dokud studoval, neměl moc z čeho a pak se na školu vykašlal a byl na pracáku se slovy, že za 50,--na hodinu dělat nebude. Až teprve nedávno začal pracovat a já jsem konečně trochu v klidu. Ale nikdy nevíš, co ti děti připraví...já tohle nedělala. Od 18 let jsem pracovala, udělala jsem si při zaměstnání maturitu a při dětech 2 rekvalifikace. Na pracáku jsem byla jen, když jsem na tu jednu rekvalifikaci čekala a hned po jejím dokončení jsem nastoupila do práce.Neviděli u mně lenost, dluhy, alkohol. To až teď, po těch letech jsem zralá na psychouše
Ale vyplatilo se to a já té námahy nelituji.
Věřím, že nebyla zbytečná. I přesto přes všechno jsem ráda, že oba kluky mám a poslední dobou jim to i často říkám, protože mně to nikdo neříkal. Já byla jen omyl chřipkové epidemie. Se svou matkou jsem přerušila veškeré styky. Ale asi by to také chtělo nějak řešit.
Na tohle zase nemám recept já.....

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele Penthesilea, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
tak s tímhle nedokážu poradit. mí rodiče mají s mým bratrem ty samé problémy. tedy pořád trvají, ale už je to lepší, bratr už aspoň pracuje a sem tam se zřejmě snaží, i když stále pořád padá dolů... ale to já taky. jen jsem navenek ta "zodpovědná a rozumná", ale to neznamená, že jsem tím příliš získala... mnoho věcí jsem dusila v sobě a člověk pak tak trpí sám a kvůli toho i lidé kolem něj... ne třeba přímo rodiče, ale například partner... rodiče a děti, to je tak složitá věc, že si k tomu netroufám říct ani slovo... každý ti dá kupu rad, ale co z toho... buď přístupná těm, u kterých cítíš, že ja tam světlo a dobrá energie a jdi za tím, i když se ti třeba nechce. pak dostaneš odměnu. držím ti palce při hledání.

Ruby (* 17.4.1964)
Žena

Myslím, že úplně první věc, jakou bys měla udělat je-odhlásit ho z trvalého bydliště. Důvody máš. Za normálních okolností to jednoduché není, ale v těchto případech, kdy má dítě problémy se soudy a policií- to úřad povolí a přihlásí ho k "trvalému pobytu " na příslušném městském úřadě. Můžeš se totiž dočkat i toho, že Ti budou domů chodit exekutoři a syn zničí opravdu celou Tvou existenci. Ber to vážně a zodpovědně, nenech se ovlivňovat city. Jedna moje známá takto platila dluhy za syna do jeho dvaceti let, pak ho na základě spisů od policie odhlásila z trvalého bydliště, ale odhodlávala se k tomu podle mě zbytečně dlouho. Pět let se kluk učil na tříletém učebním oboru a stejně ho nedodělal, je mu 21 a donedávna se chodil domů jen najíst, vyspat, vyprat prádlo, když nedostal peníze-ukradl si je, žádná výpomoc v domácnosti, žádná výpomoc na penzionu který provozovala.....nedostal by ani suchý rohlík.
Ale nakonec se k tomu přece jen odhodlala a kluk asi půl roku přespával různě po kamarádech, flákal se...a teď jsem slyšela, že bydlí v sousední vesnici u kamaráda a chodí do práce, shání si nějaký podnájem. Co mu taky jiného zbývá, když nechce skončit pod mostem. Ale když měl ještě "azyl" u maminky, nic ho netankovalo. Když mu kdokoliv sehnal práci, buď tam vůbec nenastoupil, nebo na pár dní a adieu.

Svá štírka (* 15.11.1962)
Žena

Rozedla jsem se, když měl starší syn 8,5 a mladší 4 roky. Místo práce účetní jsem dělala odpolední uklízečku v potravinách, dopoledne jsem vybalovala pár hodin zboží a v noci po zavíračce uklízela v hospodě. Moje děti v té době byli ve škole nebo spaly, jinak vždy věděly, kde mně najdou a často bývaly v práci se mnou.
Brával si občas na víkend děti exmanžel. Má je rád a hodně je toho naučil,zajímá se o historii a rád cestuje. Ale bohužel na některé výchovné problémy nahlížel jinak a moje názory před nimi zlehčoval. Takže jim například dovoloval jen tak ze srandy bít babičku, jen tak ze srandy si zapálit a měl náramnou legraci z toho, jak se děcka dusí....jen tak ze srandy jim povoloval nechodit do školy a absenci v pátek nazýval páteční nemocí,měl jiný smysl pro humor.Navíc rodiče manžela před dětmi pili a dost.
Moje matka zase měla jiné speciality, takže v obou rodinách bylo všechno možné, jen ne klid a pohoda.
Víš, vždycky se na dětech podepíšou jejich rodiče a prarodiče, jejich zlozvyky, které si často ani neuvědomují. Přestože jsem oba kluky vychovávala stejně, je každý jiný.
Mladší lhal, kradl, nechodil do školy. Starší mi sice nelhal, ale nadělal dluhy, které splácí. Dokud studoval, neměl moc z čeho a pak se na školu vykašlal a byl na pracáku se slovy, že za 50,--na hodinu dělat nebude. Až teprve nedávno začal pracovat a já jsem konečně trochu v klidu. Ale nikdy nevíš, co ti děti připraví...já tohle nedělala. Od 18 let jsem pracovala, udělala jsem si při zaměstnání maturitu a při dětech 2 rekvalifikace. Na pracáku jsem byla jen, když jsem na tu jednu rekvalifikaci čekala a hned po jejím dokončení jsem nastoupila do práce.Neviděli u mně lenost, dluhy, alkohol. To až teď, po těch letech jsem zralá na psychouše
Ale vyplatilo se to a já té námahy nelituji.
Věřím, že nebyla zbytečná. I přesto přes všechno jsem ráda, že oba kluky mám a poslední dobou jim to i často říkám, protože mně to nikdo neříkal. Já byla jen omyl chřipkové epidemie. Se svou matkou jsem přerušila veškeré styky. Ale asi by to také chtělo nějak řešit.
Na tohle zase nemám recept já.....

Sempress (* 6.8.1974)
Muž

.....nevím co na to říct, snad jen můžu konstatovat, že jsi silná osobnost, když jsi to takhle sama zvládla a zvládáš.

Brita Lenka (* 15.7.1970)
Žena

ty si opravdu včelička a statečná,člověk by tě obejmul,za to všechno co píšeš,lidé tu píšou o svych trápeních,není to lehké,a když jde o lidi co milujeme je to moc citlivé téma...díky za svojí skušenost,at se ti včeličko daří,zasloužíš si to!a i vy ostatní tady také,mám Vás tady ráda děkuji.

Svá štírka (* 15.11.1962)
Žena

Zvládám.....??? Mám pěkně pocuchané nervy a mohla bych dělat plačku na pohřbech, rozhodí mně teď skoro všechno. Ale kluky mám fakt ráda, záleží mi na nich, aby z nich byli řádní, poctiví a pracovití lidé, aby se v jejich rodině už neopakovalo to, co jsem jako dítě vídala a bylo toho docela hodně. Podepsalo se to určitě i na mém manželství i dalších partnerských vztazích, které z různých důvodů skončily. A protože v této oblasti se mi celoživotně nedaří, je to o důvod víc, proč si přeji, aby aspoň moji synové a jednou vnuci, měli šanci na normální život.
Pravda je ale taky ta, že vím, že mně mají rádi, že sice zlobili, ale když mi bylo hodně zle, byli při mně, nebylo jim jedno, jak se cítím. To je také jeden z důvodů, proč jsem to nevzdala a zůstala vždy při nich, i když jsem třeba mohla od nich odejít......
Doufám, že období hádek u nás tedy skončilo a už to bude lepší. Mladší syn se včera radoval z peněz, které si vydělal na brigádě, plánoval, co si koupí.Starší syn už plánuje kam by za ušetřené peníze mohl jet na výlet, rád cestuje. Je to pěkný pocit, vidět je, jak se radují ze své práce a z toho, co dokázali.
Je to příjemná změna.
A tobě děkuji za tvá slova.

Brita Lenka (* 15.7.1970)
Žena

ty si opravdu včelička a statečná,člověk by tě obejmul,za to všechno co píšeš,lidé tu píšou o svych trápeních,není to lehké,a když jde o lidi co milujeme je to moc citlivé téma...díky za svojí skušenost,at se ti včeličko daří,zasloužíš si to!a i vy ostatní tady také,mám Vás tady ráda děkuji.

Svá štírka (* 15.11.1962)
Žena

No napůl zdechlá včelička, které snad po dlouhé zimě, začíná teď v říjnu jaro
A museli mně při tom pomáhat všichni svatí , protože se kluci nějak vzpamatovali na poslední chvíli....cítím, že déle už bych to asi taky nevydržela. Ještě nás čeká mírně hladové období než kluk donese první výplatu...do půlky listopadu. Protože na pracák šel ze školy, takže podpora žádná.....ale to už přežijeme.
Stejně na každý den vařím, tak jen jídla budou trošku jiná....více nudlí méně masa. Taky sojové maso někam vrazím, když to namíchám s normálním, ani to nepoznají
A ty jsi byla dřív Smutníček ne? Buď raději Šťastníček...Já taky nebyla pořád včelička, ale změnila jsem to, abych udělala tečku za tím ne zrovna nejlepším obdobím...je to jméno pro nový začátek.
A děkuji ti, taky ti přeji víc síly,štěstí a radosti.

Ruby (* 17.4.1964)
Žena

Včelko
Tvůj osud není nepodobný mému, rodina a dětství se podepíše a vryje hluboko a jak to poznamená další vztahy je zbytečné psát, už se to tady rozebíralo mockrát.
Výchova dětí...na tu opravdu nikdo patent nevydal. Doba, systém nám v tom příliš nenahrává, spíš naopak.
Člověk dělá co umí, co může. Jsou chvíle, kdy si říkám...skončí to vůbec někdy? Mělo to, má to vůbec nějaký smysl? Ale zase to přejde a dál se bojuje. Je to boj. Boj s démony dnešní doby.
Je skvělé, naprosto skvělé, co se Ti s klukama podařilo, jsou to první krůčky, ale už se sami udrží na nohou a to je důležité. A mají z toho sami radost, že se jim podařilo zvednout. Báječné. Dokážu si představit, jak nádherné pro Tebe musí být každé nové ráno po těch letech trápení.
Kéž by všechny podobné osudy měly stejný konec.
Drž se, už bude jen lépe

bimbulka.j (* 7.3.1960)
Žena

Mám s tím skušenosti, tohle jsem procházela. Dnes je vše za náma. Věřž mu, změn energie strachu a obavy za důvěru a lásku. Je to těžké a náročné , ale vyplati se to , hlavně kvůli synovi.

Svá štírka (* 15.11.1962)
Žena

No napůl zdechlá včelička, které snad po dlouhé zimě, začíná teď v říjnu jaro
A museli mně při tom pomáhat všichni svatí , protože se kluci nějak vzpamatovali na poslední chvíli....cítím, že déle už bych to asi taky nevydržela. Ještě nás čeká mírně hladové období než kluk donese první výplatu...do půlky listopadu. Protože na pracák šel ze školy, takže podpora žádná.....ale to už přežijeme.
Stejně na každý den vařím, tak jen jídla budou trošku jiná....více nudlí méně masa. Taky sojové maso někam vrazím, když to namíchám s normálním, ani to nepoznají
A ty jsi byla dřív Smutníček ne? Buď raději Šťastníček...Já taky nebyla pořád včelička, ale změnila jsem to, abych udělala tečku za tím ne zrovna nejlepším obdobím...je to jméno pro nový začátek.
A děkuji ti, taky ti přeji víc síly,štěstí a radosti.

Brita Lenka (* 15.7.1970)
Žena

jojoo byla jsem smutníček taky se snažím udělat tečku za mnohyma věcma co se mi nepovedli,a není to jen syn ktery moc zlobí,je toho také mnohem více,jsou podobné tvym starostem,vlastně ta diskuze už není jen o zlobivych dětech,ale celkově o lásce,bolesti,starostech,vydřenych radostnych uspěších,a jinych problémech..-pročítám tady a je nás dost,co nás smula provází,ale vždy máme naději,sny,lásku,přání,které nás zvedají...všem tady přeji at ikdyž někdy pomaly,at se nám štěstí přilepí na paty..a my,mámy a babičky i tátové,víme že stěstí je pro nás to,že vidíme své děti štastné

už zase ocelová žena (* 26.2.1966)
Žena

moc krásně jsi to napsala