Jak odpustit někomu kdo vám ublížil ? - Diskuze a zkušenosti

Háňa* » Sosna zvlčelý ANO - v principu jde stále o totéž

jenže princip nebolí

Jaktože tu samou věc hodnotíme pokaždé jinak? Není tedy chyba v našem úhlu pohledu?

Já myslím, že není nikde přímo chyba - tohle funguje u všeho - samozřejmě, že co se nás osobně týká, co nás bolí přímo v našem srdci, to prožíváme intenzivněji. Hodnotit to můžeme stejně jako opuštění někoho jiného, ale to nás té bolesti nezbaví, i když se naučíme nezazlívat, pochopíme, zdůvodníme, uvědomíme si svůj díl "viny"..... než to přebolí, prostě to chvíli trvá

Sosna zvlčelý » Háňa* "A co se týká té ženy, tou bych se vůbec nezabývala - to on si šel za štěstím a šel by stejně, i kdyby zrovna tahle konkrétní neexistovala - potkal by jinou."

Když se nad tímto člověk zamyslí, mohou mu dojít mnohé věci. Proto jsem za tuto větu moc rád, protože bych to tak hezky nenapsal.
Vídám to, že lidi bývalému partnerovi zazlívají, že je pro někoho opustil. A dávají to též za vinu tomu, ke komu odešel. Když se pak bývalý partner s tímto "současným" rozejde, opět odejde k někomu jinému, už nás to neraní. Jeho další nový partner nám již nevadí. Ale přitom v principu jde stále o totéž, neudělal nic jiného, než tehdy v našem případě. Jaktože tu samou věc hodnotíme pokaždé jinak? Není tedy chyba v našem úhlu pohledu?
Ano, je opravdu nutné změnit úhel pohledu. Ne vždy je to o tom, že "nás opustil"! Co když jeho cesta s naší se měla spojit skutečně jen na nějaký čas? Proč si to nepřipustit a nebýt svým způsobem vděčný, že tam bylo něco hezkého. Aspoň na chvíli. Však život taky není věčný. Vyprchalo to a člověk se musí posunout dále. A posunout znamená nelpět.
Mělo to tak být. A má to být tak, že máme dokázat poprat se s nastalou situací. Někdy není potřeba odpouštět, ono prostě stačí nezazlívat.

Háňa* » milca333 Ten, který Tě opustil, si Tě nezasloužil.

No, může to být pravda, ale existuje přece ještě druhá alternativa

Sosna zvlčelý » Háňa*
Krásně a pravdivě napsáno.

ivy7 » Háňa* Zejmena rodice, deti, sourozenci...lehce se to rekne...tezsi je se zrict pocitu ublizeni a strachu co dal...nikdo neni stastny kdyz ho partner opusti...muj muz, se kterym ziju mi tohle nikdy neodpustil, tusim...a neodjela jsem na dva roky od neho kvuli nekomu jinemu...jen jsem chtela dychat...asi me nemiloval kdyz mi to porad vycita...ja bych mu to stesti doprala...opravdu jsem ho milovala...pry jsem se o neho nestarala...to je sobectvi. V partnerovi nehledame rodice, ale souzneni, porozumeni a i podporu. Kdyz tam neni tak jeden jde ze vztahu...prekonat sve ego...je nejtezsi.

jezinka11 » Háňa* i já jsem se dostala ke stejnému názoru, jako máš ty. Teda měla jsem ho už jako -náctka, ale bylo mi "vysvětleno", že netuším, co je pravá láska, když tohle můžu říct. Je fakt, že jsem si pak nějakou dobu nedovedla představit, že by manžel odešel za jinou- hlavně, když byly děti malý. Ale teď už bych to zvládla. Bolelo by to, ale zvládla bych to.
Jsem ráda, že má ještě někdo stejný názor, jako já.

už zase ocelová žena » Háňa* Myslím, ale, že jsou i lidi, kteří si ničeho neváží. Nevím samozřejmě jestli je to právě tenhle případ, ale odpustit je lepší, je to důležité hlavně pro nás...


Hooodně štěstí a síly!

Háňa* » bubobubo Jo, chápu, proč by ne - každý jsme prostě jiný

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když je to tak jednoduché,tak proč praskají ve švech poradny pro mezilidské vztahy?Přece bychom to všechno měli vědět a mít v tom,tak jasno,jako máš ty.Vidím to tak,že když někoho miluji,tak o něj nerada přicházím a to bez ohledu na to,jaké nastaly okolnosti a je pro mě velmi těžké se s tím srovnat,když jsou okolnosti nepříznivé,jelikož jsem jenom člověk a trpím a pláču a je mi smutno a je mi jedno,co pomohlo ostatním,protože to hróóózně bolí.Chápeš,že jeho štěstí a ještě s jinou,je pro ni momentálně nechutná a devastující představa?Proto je skutečně čas,aby se věnovala sobě a nechala v sobě bouřit momentálně všechny emoce a to i ty negativní,musí tam být,protože to je lidské.

Háňa* » Lucial V tomhle asi jo, ale zase jsou jiné věci, v kterých jsem blíž
Každý si prostě tu káru tak nějak musíme táhnout.
Můžu pro Tebe udělat jediné

tu bolest si ale musíš odžít, s tím ti nikdo neporadí.
Ale bylo to zezačátku hlavně o tom odpuštění, ne ? Zkus odpustit, trochu se ti uleví Třeba to půjde líp, až to nebude tak čerstvé

Lucial » Háňa* Jsi prostě o hodně dál než já :)) Já hloupá si 19let taky myslela, že chce. Vím co chceš říct.

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Autorka ale chce poradit s tím jak spracovat tu bolest, ne připoutat manžela... ten je pryč, a ona mu správně, potřebuje odpustit, a to se lehko řekne...

Háňa* » musiúa Samozřejmě, že to bolí, neříkám přece, že ne. Ale co s tím ? Mám ho přivázat za nohu ? Chtěla bych mít doma nešťastného muže, který by raději byl s nějakou jinou ?

Háňa* » Lucial Kdepak, nejsem světec, je mě dost, nemysli si , ale naučila jsem se nikoho nespoutávat a taky se nenechat. A zjistila jsem, že je mi tak líp.
Vím totiž, že když se mnou někdo je, je to proto, že skutečně chce

Háňa* Tohle patří k věci - bude to prostě bolet
s tím ti nikdo nepomůže .. ale jednou to přejde

Lucial » Háňa* Haňourku asi jsi světec a já jsem jen obyčejný sobec :((

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, to ale neznamená, že to nebolí přílišné robokopství není vždy na místě

Háňa* Pokud někoho velmi miluji, je pro mě jeho štěstí důležitější, než jeho přítomnost

Lucial » Háňa* Dík za rady, pokusím se :)

Háňa* Na to není žádný návod - prostě mu odpusť. Neudělal to proto, aby Tobě ublížil, ale aby sobě pomohl.

Vím, že je to těžké, ale zkus v první řadě přestat používat výraz "opustil mě" a nahraď ho třeba výrazem "šel za štěstím"
Lidi se nerozcházejí proto, aby jeden druhého naštval, ale proto, že už jim spolu není dobře. Každý chce žít šťastně, a kdo není, bude to štěstí hledat a pokud bude mít pocit, že ho našel, půjde za ním.

A co se týká té ženy, tou bych se vůbec nezabývala - to on si šel za štěstím a šel by stejně, i kdyby zrovna tahle konkrétní neexistovala - potkal by jinou.

Je jasné, že cítíš bolest, ale nemusíš cítit zášť, pokud odpustíš. Bolest je sice nepříjemná, ale časem přebolí. Zášť ne - ta by ti zůstala a škodila po zbytek života.