Svobodná vůle - Diskuze a zkušenosti

MG34 » silentium ještě vlastně jedna drobnost - "bez postranních či prospěchářských úmyslů"

záleží na těch úmyslech? asi bysme se divili, kdybysme znali všechny nejvnitřnější úmysly lidí kolem nás - ať už vědomé nebo i ty podvědomé - těžko je hodnotit - podle mne jsou v důsledku všechny naše motivace prospěchářské a postranní, to by to hodnocení bylo trochu jednotvárné

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele silentium, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Téma diskuse dovoluje naše rozvedení - tady máš pravdu, že důvod podané informace bývá opravdu velmi různý...a jsme u svobodné vůle, podávat ji, jak uznáme za vhodné , ale i naložit s ní, jak uznáme za vhodné .

K poznámce PS. - vždy mi vadily "hrdopci" převyprávěné myšlenky autorů ....

MG34 » silentium Dobře to píšeš.

Jen malý detail - účast v diskuzi už je svým způsobem vnucení cesty, resp. podle mne to vnucování není až tak podstatné ohodnocení formy komunikace.

Zkus si představit, že před každý svůj příspěvek napíšeš větu "chtěl bych vám tady všem vnutit toto:"

Jak moc se změní informační hodnota toho příspěvku? Nijak. Maximálně to někdo nezkousne (takhle explicitně si to nechat nutit), ale řekneš prakticky totéž. Podle mne je to fakt detail a moc na něm nezáleží, jakou formou to lidem podáváš.

Záleží na tom, pouze z pohledu jak moc chceš, aby tvoje informace (ne)zapůsobila. Zkusiš to tak, aby to ti lidi vzali (=vmanipuluješ je k tomu pomocí formy) anebo to napíšeš neomaleně a tím máš skoro jistotu, že se někdo nenechá ovlivnit formou anebo něco mezi a nebo nic

Najdise.cz » petamar Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele silentium, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Svojí svobodnou vůlí a třeba tou představou se řídit můžeme a není důležité, jestli jdeme chvíli s davem a chvíli v protisměru, protisměr je jen méně pohodlný a přináší konflikty. V konfliktech nastává čas kompromisu, boje nebo útěku, cílem je prostor k žití. Výsledkem můžou být remízy, prohry či výhry ale pohled na výsledek bývá různý a i názvy jsou různé, někdo řekne "spravedlnost" a někdo "zlo" a někdo "dobro" a někdo svůj čas "prožije".

PS. Vykl(r)adači myšlenek vždy byli a budou, a Ruizem uspořádaná moudrost Toltéků myslím nepotřebuje "vtipné, metaforické a zároveň srozumitelné vyprávění, co autor této knihy měl na mysli pro nás obyčejné lidi"....

Vnucovat někomu směr cesty (třeba bez postranních či prospěchářských úmyslů) není podstatou žádné moudrosti. Svoji cestu jde každý sám a co na cestě hledá, záleží jen na něm.

Najdise.cz » silentium Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Každý má o životě svou představu, ne vždy je shodná s realitou. Můžeme jít s davem, nebo mimo. Pokud jsme spokojeni, šťastni, třeba i s vytváření kompromisů…

PS: Jarda Dušek je Jarda, nebo Jaroslav Dušek, stejně tak Don Miguel Ruiz je Don Miguel Ruiz. Jarda Dušek vytvořil hru na motivy knihy D.M. Ruize - Čtyři dohody, která šíří krásné myšlenky a nám obyčejným lidem Jarda vtipně, metaforicky a zároveň srozumitelně vypráví, co autor této knihy měl na mysli. Něco podobného dělá pan farář, když předkládá úryvky z bible, aby farníci pochopili smysl písma svatého. Ámen

MG34 » silentium dobře s tím Duškem...

Najdise.cz » petamar Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele silentium, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Slušná debata, můžeme se svobodně rozhodnout jak budeme žít a stejně svobodně si můžeme vybrat, třeba kompromisy...

PS. Don M.Á.Ruiz se u nás překládá jako "Jarda Dušek"?

Najdise.cz » Sky Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Krásně to popisuje Jarda Dušek ve Čtyřech dohodách - Nevytvářejte si domněnky

Najdise.cz » Sky Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tento svět je dokonalý, jen lidé v něm ne . Tak to má být, jsme ve škole života a pokud nepochopíme náš pobyt na Zemi, tak se sem budeme tak dlouho rodit (vracet), až pochopíme a postoupíme do vyšší třídy.

„... a počula som v ňom hlas, ktorý mi hovoril: neexistuje zlo, ani dobro, je iba harmónia.“

Bingo!

Říká se, že rada je nad zlato, v tomto případě na místě!

Podívej se na přírodu – harmonie a my jsme součástí přírody. Jen nám někdo tvrdí různé hovadiny a zanáší nám mozek.

Georgius » petamar Zajímavý názor.

Najdise.cz » afrodita333 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, tak to je! Svobodně se rozhodneme i když je to blbost a druhý by se rozhodl jinak. Jako volby! Nemá cenu v tom hledat jiné aspekty svobodu-nesvobodu.

hyhlik Skvělé téma Dévi :)

Odlož na chvíli nedůvěru, a zkus si představit, že jsi jako tajný agent souhlasil s tím, že se zúčastníš vojenské operace a vydáš se zpět časem do roku 1894. K tvému úžasu, se to podaří! Protřeš si oči, a vidíš, že se nacházíš na okraji nějaké bavorské vesnice, skryté na okraji města. Z dáli se k tobě nesou hlasy Němců a atmosféru devatenáctého století dokreslují nezaměnitelné zvuky kostelních zvonů.
Rychle obhlédneš své okolí: zdá se, že jsi přímo za několika starými řadovými domy; bílé prádlo sebou třepotá ve větu; malý potok za tebou; okna otevřená, aby jimi mohl proudit teplý jarní vzduch. Jak malebné. Nikdo nikde, i když občas mezerou mezi domy zahlédneš, jak někdo prochází. A pak si ho všimneš. Támhle je, klidný, vážně se tvářící malý chlapec, a tiše si hraje s nějakými hračkami v hlíně. Vypadá, asi na šest let, spíše předškolák. Právě tehdy, si vzpomeneš na své poslání: toto je město Pasov v jižním Německu. A on není obyčejným chlapcem. Není to nikdo jiný než mladý Adolf Hitler.
Co by jsi dělal(a) dál?
Tento scénář je, pro nás bohužel, pouhou fikcí. Ale vaše odpověď na tuto hypotetickou otázku a jí podobné, je pro psychology předmětem zkoumání, protože mimo jiné, odhaluje tvé fundamentální předpoklady o tom, zda Hitler, a rozhodnutí, která ve svém pozdějším životě učinil, byly prostě produktem vnějších vlivů jeho okolí spojených s jeho genetickými dispozicemi, nebo zda mohl jednat jinak uplatněním své "svobodné vůle." Většina vědců v této oblasti se moc neznepokuje otázkou zda svobodná vůle existuje či ne, ale spíše jak každodenní uvažování lidí a jejich názor na svobodnou vůli, ovlivňuje jejich sociální chování a postoje zejména v oblasti morálky.
Jeden z předních badatelů v této oblasti, psycholog Roy Baumeister (Státní univerzita na Floridě), to v nedávném článku vyjádřil takto:
V jádru otázky o svobodné vůli je debata o psychologických příčinách našich činů. To znamená, zda je člověk autonomním subjektem, který skutečně rozhoduje, jak postupovat a volí mezi vícero možnými variantami? Nebo je člověk v podstatě jen článkem v řetězci kauzality, takže jsou jeho činy pouze nevyhnutelným produktem příčinných souvislostí, a vyplývají z předchozích událostí, a nikdo nikdy nemůže jednat jinak, než tak jak on nebo ona skutečně jedná/jednal? ...
S tímto porozumění tomu, co psychologové studií, když obrátí svou pozornost na přesvědčení lidí o svobodné vůli, se vraťme k předchozímu příkladu o Hitlerovi.

V tvojí roli, tajného agenta cestujícího časem z jednadvacátého století, jsi vybaven těmito informacemi. Za prvé, technologie cestování časem je stále ještě v plenkách, a výzkumníci si nejsou jisti, že se cesta časem znovu podaří. Za druhé, máš pouze deset minut předtím, než se navrátíš zpět do roku 2010 (a dvě již uplynuly). Za třetí, řekli ti, že sedm minut je dost času na to, abys holýma rukama uškrtil šestileté dítě, a potvrdil si, že není pochyb o jeho smrti. To znamená, že máš pouze jednu minutu na to aby si se rozhodl, zda malého chlapce zabiješ.
Ale máš další možnosti. Sedm minut je také dost času, jak ti řekli poradci, na to abys došel do sídla Hitler a ručně doručit Aloisovi a Kláře, Adolfovu suchopárnému otci a laskavé, samotářské matce, speciálně připravený balíček historických dokumentů týkajících se Holocaustu, včetně jasných fotografií jejich syna v roli Vůdce a podrobný pohled na třetí říši o čtyři desítky let později. Nikdo přesně neví, jaký vliv by to mělo, ale většina moderních učenců věří, že tato hrůzná předzvěst druhé světové války by vedla k významné změně Adolfova dětství. Možná by Klára konečně opustit svého despotického, hrubiánského manžela; Alois Hitler, nespokojen s myšlenkou, že se jeho příjmení stane synonymem pro absolutní zlo, by se mohl změnit a stát se laskavějším rodičem; nebo by si mohli oba sednout spolu s mladým Adolfem a podělit se s ním o fotky vyhlazovacích koncentračních táborů a svědectví obětí holocaustu, které jsou tak šokující a děsivé, že i sám Adolf by začal opovrhovat a zavrhnul jeho dospělou osobnost plnou nenávisti. Ale může Adolf opravdu změnit běh svého života? Má svobodnou vůli? Má jí kdokoliv z nás?

Jedním z ohromujících zjištění, která se v poslední době ve vědě zabývající se svobodnou vůlí objevily je to, že když lidé věří, nebo jsou vedeni k názoru, že, svobodná vůle je jen iluze, mají tendenci být více asociálními. Vraťme se zpět k malému Adolfovi (co si myslíte, že je zde víc asociálním rozhodnutím, zabít, či nezabít malého Hitlera?). Ale dříve, než se rozhodnete, podívejte se na to, co říká věda. První studie, která napřímo demonstruje asociální důsledky deterministické víry byla provedena na Univerzitě v Minnesotě, Kathleen Vohsovou a jejím kolegou Jonathanem Schoolerem, psychologem z Univerzitě v Britské Kolumii. V této studii z roku 2008, Vohsová a Schooler pozvali třicet vysokoškolských studentů do jejich laboratoře, aby se podíleli se na tom, co mělo být studií o jednoduchém počítání v hlavě, ve které byli požádáni, aby z hlavy vypočítali odpovědi na 20 matematických úkolů (např 1 + 9 + 11 - 10 + 8 - 4 =). Ale, jak už to při experimentech sociální psychologie často bývá, hlavním účelem těchto triviálních testů bylo něco úplně jiného, než matematické schopnosti žáků .
Před provedením testu z matematiky, byla polovina skupiny (15 účastníků), požádáno, aby si přečetli následující pasáž z knihy Francise Cricka - Úžasná hypotéza:

"Ty," tvoje radosti a tvé bolesti, tvé vzpomínky a tvé ambice, tvůj pocit osobní identity a svobodné vůle, nejsou ve skutečnosti nic víc, než reakcemi obrovského shluku nervových buněk a k nim přidružených molekul. Kým jsi není ve skutečnosti nic jiného než hromada neuronů ... i když budíme zdání, že máme svobodnou vůli, ve skutečnosti, jsou pro nás naše volby již předurčeny, a my na tom nemůžeme nic změnit.

Oproti tomu zbývajících 15 účastníků četlo jinou pasáž ze stejné knihy, část ve které se Crick o svobodné vůli nezmiňuje. A poněkud překvapivě, když dostali šanci podvádět tak tito lidé z druhé poloviny při matematickém testu podváděli podstatně méně, než ti, kteří četli Crickův úryvek že svobodná-vůle-je-iluze. (Studie byla chytře vymyšlená aby se podvádění dalo měřit: Účastníci byli vedeni k víře, že došlo k "závadě" v počítačovém programu, a v případě, že se odpověď objevila na obrazovce dříve, než dokončili problém, měli zmáčknout mezerník a dokončit test čestně. Počet kliknutí na mezerník během celého úkolu proto indikovalo jak čestní byli) Tyto obecné efekty byly replikovány v druhém pokusu s použitím jiného úkolu, týkajícího se přidělování peněz, ve kterém náhodně přiřazení účastníci k determinizmu byli požádáni, aby přečetli tvrzení jako je "víra ve svobodnou vůli odporuje známým faktům, že se vesmír řídí zákonnými principy vědy," tito lidé v podstatě ukradli více peněz, než ti, kteří byli náhodně přiděleni do skupiny, která četla tvrzení potvrzující svobodnou vůli (např, "Vyhnout se pokušení, vyžaduje, abych uplatňoval mou svobodnou vůli"), nebo neutrální skupina vystavená podmínkám s řídícími tvrzeními jako (např: "cukrová třtina a cukrová řepa se pěstuje ve 112 zemích").

Zjištění Vohsové a Schoolera odhalují poněkud zvláštní dilema, před kterým sociální vědci stojí: pokud, deterministické chápání lidského chování podporuje asociální chování, jak můžeme jako vědci ospravedlnit výsledky svých deterministických výzkumů? Ve skutečnosti, je v tomto článku z Psychologické Vědy dost šokující řádek, který jsem při svém prvním prolítnutí málem přehlédl. Vohsová a Schooler píší, že:

Jestli-že vystavení se deterministickým poselstvím a tvrzením zvyšuje pravděpodobnost neetického jednání, pak se stává nutností identifikovat přístupy k izolaci veřejnosti před tímto nebezpečím.

Možná, že Vám to při prvním čtení taky uniklo, ale autoři v podstatě tvrdí, že veřejnost "nedokáže zvládnout pravdu," a že bychom ji měli nějak chránit (lhát jim?), o skutečných příčinách sociálního chování lidí. Možná mají pravdu. Uvažte následující příklad.

Muž středního věku si najme prostitutku, a vědomě tak vystavuje svou ženu sexuálně přenosným chorobám a zneužívá mladou narkomanku pro vlastní potěšení. Měl by být tento člověk nějakým způsobem potrestán za svá provinění? Měli bychom ho hnát k zodpovědnosti? Vsadil bych se, že většina lidí, by neváhala a na obě otázky odpověděla "ano".

Ale co kdyby, jste o tom uvažovali z tohoto poněkud odlišného, vědeckého hlediska? Rozhodnutí muže mít sex s touto ženou bylo v souladu s jeho fyziologií v dané době, která vznikla v důsledku jeho unikátních vývojových zážitků, ke kterému došlo v rámci určitého kulturního prostředí, v interakci s určitým genotypem, který zdědil po svých rodičích, kteří zdědili genetické vlohy podobných rysů po svých konkrétních rodičích, a tak až do nekonečna. Dokonce i jeho schopnost potlačit nebo "potlačit" tyto síly, nebo pochopit jeho vlastní chování, je sama o sobě produktem těchto sil! A co víc, tento mužský mozek jednal bez předchozí konzultace se svým svědomím; místo toho jeho neurokognitivní systém přijmul vyvinuté algoritmy chování, které reagovaly, ať už normálně nebo chybně, způsoby, které v minulosti přály genetickému úspěchu předků (posloužily rozmnožení…).

Tak a teď se rozhodni, uškrtíš malého Hitlera, nebo dojdeš za jeho rodiči? Tvoje minuta se chýlí ke konci ? Tak co to bude, a proč se tak rozhodneš? Kde se bere tvoje přesvědčení, že tvoje rozhodnutí je to jediné správné? Životy milionů lidí jsou v sázce, máš zabít nevinného šestiletého chlapce, nebo prostě nebudeš zasahovat?

Převzato z bologu na scientificamerican.com – vědci říkají, že svobodná vůle pravděpodobně neexistuje, ale nabádají, aby jste nepřestávali věřit

Já bych ho nezabil, kdo ví, třeba v jeho koncentráku zemřel ještě někdo horší. Díky koncentráku vznikla hodně hustá knížka Viktora Frankla o smyslu života - Mans search for meaning. A jak vidíme z dnešního dění na ukrajině tak se lidi stejně o fašizmu nic nenaučili.
Osobně si myslím, že nemáme možnost si hypotézu jestli skutečná vůle existuje nebo ne potvrdit, tak bychom měli jednat tak, jako bychom svobodnou vůli skutečně měli. Jak říkal Neo na konci Matrixu, agentu Smithovi na jeho tisíceré proč dál bojuje – Protože jsem se tak rozhodl.– překonáváním sama sebe, úsilím o všeobecné dobro a rozvoj sebe i ostatních, ze soucitu k ostatním lidem, z lásky chcete-li. To je to co nás odlišuje od zvířat, která následují své pudy.
Řešit inkarnace a motivy toho kterýho člověka, mi přijde zbytečné, protože máme co dělat abychom rozuměli sami sobě.

Habakukk » mawuska Je to smutné, ale spousta věcí tomu nasvědčuje...
Z utrpení vzkvétají ušlechtilé vlastnosti a co pramení z pohodlnosti? Je to přesně opačně.

Stejně jako u dětí. Děti s tvrdým životem bývají ušlechtilí, zatímco maminky mazánkové bývají krutí a nepřejícní a v dospělosti schopni na rodiče klidně vztáhnout ruku...
Děti policajtů bývají grázlové a děti kriminálníků jsou kliďasové... Co to má znamenat? Ale je to tak!

Muse Také jsem slyšela něco podobného,resp.četla. Je na každém jestli se i přes možnost pomstít rozhodne jednat naopak láskyplně.Popisujete zřejmě duše,které jsou na velmi nízkém duchovním vývoji.I ony se potřebují něčemu naučit,a láskyplní lidé kolem nich se mnohdy uvolí,že je budou mít ve svém životě a ukážou jim jiný směr a způsob toho jak můžou žít :-) Všichni se učíme být lepšími.Někomu to jde pomaleji a čeká ho spousta kroků,ale snad tam jednou všichni dojdem :-D

MG34 » Dévi Nene.

Ten příklad je úplně opačně - když někdo zcela náhodně poškrábe CD-čko, tak bude pravděpodobně stále čitelné, protože tam jsou samoopravné kódy.

Takhle je to mnohem lepší, ale ještě lepší by bylo, kdyby se při větším poškození dokonce povedlo těmi samoopravnými kódy pozměnit obsah. To na CD nejde, ale kdyby šlo, tak by ten příklad byl správně.

Jinak zmíněný zákon nejspíše neplatí (asi těžko si milióny lidí přály smrt ve světové válce) - resp. kdyby "zákon" platil, tak je v rozporu se svobodnou vůlí jedince - např. diktátora.

Najdise.cz » afrodita333 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele mawuska, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, prostředí a lidé, kteří nás obklopují od raného dětství nám dávají první představu "jak to v životě vypadá" a v mnoha případech si zrozenec nese velmi rozporuplné a zkreslené představy. Když se pak dostane do jiného prostředí, mezi jiné lidi, může si připadat, jako cizinec, má 2 základní možnosti, buďto se do nové společnosti aklimatizuje, nebo se postaví proti ní...

Najdise.cz » afrodita333 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Svobodná vůle je, když se nějak rozhodneme. To, že jsme nějak ovlivňováni, naprogramováni s tím to nemá nic společné.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Svobodná vůle – docela zajímavé téma Dévi. Každý z nás má na to svůj názor, což je normální. Dobrý, špatný,negativní, pozitivní a „bůh ví jaký“, ale kdo to hodnotí a podle čeho, proč? Naší svobodnou vůlí je, můžeme hodnotit, ale nemusíme, věřit, nebo nevěřit. Díváme se na věci z našeho pohledu, který je vždy pravdivý, protože to takto vidíme (cítíme) a nevymýšlíme si. Jiný človíček má také pravdu, dívá se na stejnou věc jako my, ale liší od té naší pravdy. Jak to, že tvrdí něco, co není pravda?! My jsme o tom přece přesvědčeni!
Pokud Dévi, tvrdíš, že se někdo inkarnuje jen proto, aby někomu ubližoval, tak to asi bude tvoje pravda, protože jsi o tom pevně přesvědčena, že to tak je. Pokud tak soudíš, jen podle přečteného článku, který toto tvrdí, tak je to „program“, který tě „naprogramoval“ a Ty jsi přijala tento názor za svůj. Nyní můžeš namítnou, že z tohoto hlediska můžeme postupovat u všech otázek a nikdo nikdy nedospěje k cíli...
Neferlin to napsala vcelku výstižně. Je dobré vědět, že všechno je to o energiích. Cítíme se špatně, negativita – hrubohmotné energie, cítíme se štˇastní, láska – vysokofrekvenční atd. Vesmír je rozdělen na pásma (dimenze), kde „kmitá“ určitá frekvence, podle našeho nastavení (frekvenčního), tam žijeme. My lidé jsme také jen energie s nesmrtelnou dušičkou v těle (jsme nesmrtelní), procházíme jednotlivými pásmy (dimenzemi). Našim posláním je neustále zvyšovat frekvence a nerodit se na Zem ( 3.dimenze), ale postoupit víš. Ty mladé duše na Zemi (např.nepřizpůsobiví občané) mají nízké frekvence – agresivita, materiálno, atd., někdy za to nemůžou atd., to jsou Vesmírné zákony.
Vesmírné zákony, Fyzické zákony - při teplu taje sníh, Zákony, normy, náboženství – vymyslel člověk
Svobodná vůle je taková, jak se rozhodneme.
Není nad jednoduchostí, když to jde tak složitě! Ach jo

Najdise.cz » malachite Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele mawuska, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je snad role krutých, zlých, despotických, problematických .... jediná, aby se lidé polepšili ?

Najdise.cz » malachite Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Dévi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je to složité.

malachite A co když se některé duše reinkarnují primárně s úmyslem polepšit své okolí? Berou na sebe roli krutých, zlých, despotických, problematických atd. s vědomím, že bez negativního prvku který sami vytvářejí, by se ostatní nezměnili k lepšímu?

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Dévi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když někdo zcela náhodně zapojí do složitého mechanismu PC něco, co tam nepatří, celý mechanismus přestane fungovat. Když někomu padne na hlavu cihla, to zn. že byl pro tento zážitek zralý, rezonoval s touto událostí, jinak by tato událost nikdy nemohla vstoupit do okruhu jeho zkušeností. Tady funguje i zákon rezonance.

MG34 » mawuska pokud existují pravidla, je tvojí svobodou se jimi řídit nebo ne (a pak nést důsledky) - ono je to sice ještě trochu složitější, ale myslím, že tobě to tak stačí

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele mawuska, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Soudit je víceméně zcela zbytečné, když je člověk mladý, má svou filosofii, ( to je dobře) když je člověk starý, čerpá z prožitého života ( z praxe).. to je taky dobře. I ten starý, byl kdysi mladý a měl svou filosofii, ta ho vedla ve všech ohledech a k poznání.., k dozrání..., občas k vítězství, občas k rozčarovaní...
Takže jeden bude hlásat
Veni vidi vici,
druhý
Veni vidi a zblbnul jsem...
Každý z nich bude mít svou pravdu a záleží jen na tom, zda se budou chtít navzájem pochopit.

Habakukk Právě ten svět okolo dává slovu "svoboda" uvozovky, značně ho popírá a celé nahlížení na život z běžného pohledu občanů podkopává pojem, chceme-li fenomen "svoboda" :)
Jediná existující svoboda je smrt a ostatní bych považoval za viceméně "omezené možnosti..."
Jak s nimi naložíme, to pravděpodobně označujete pod pojmem "svoboda" ale svoboda chutná jinak... svoboda svoboda
Kdo cítí absolutní svobodu a má nepřetržité nutkání při tom netropit dobro a pomáhat zlu? Cože znamená zlo? Tenhle svět je zkouška, kde vzkvétá harmonie., čím více dobra na straně jedné, tím více zla bla bla :o)
je to omýlání a pilování nekoně se opakujících retro filosofických otázek, kteréžto si každý ráčí vyložit po svém, ale proč by ne, je to přeci individuální vůle, jak se svou existencí naložíme, co od ní čekáme, z čeho čerpáme energii a kolik máme duševních chorob a nejdůležitější je nahlížet na vše, jaké je ve své podstatě, bez růžových a ani černočerných brýlí...
Svět je výzva pro všechny a možnost dokázat, že ta existence neni uplně marná a bezvýznamná, ale plnohodnotná a naprosto rozvinutá a čím větší je pak porozumění skutečnostem, tím rychlejší vývoj jedince, vše závisí na okolních vlivech, je to ale těžký podnět pro zamyšlení, díky :o)
Každý se učí všeho využít a zneužít ať už v dobrém pro zlo a nebo ve zlém pro dobro... Suďme například Robina hooda a podobně, ale to nic, jen hlodam...