Svobodná vůle - Diskuze a zkušenosti

MG34 » Georgius Co je v životě "zbytečné" a co není?

Občas mne někdo "zaskočí" tím, když mi říká třeba "proč tam chodíš zbytečně pěšky, když tam můžeš jet autem?" nebo "proč chodíš zbytečně tady touhle delší cestou?" nebo "proč parkuješ zbytečně tak daleko, když můžeš támhle zaparkovat přímo před vchodem?"

Jinak si myslím, že to nebylo až tak strašné - bezduchý obsah narazil na tvrdou formu a rovněž se uchýlil k tvrdé formě. A protože forma byla pro něj vlastně jediným "obsahem", tak se tím rozplynul jako pára nad hrncem a zmizel v nenávratnu...

Moje názory? Čert je vem, pokud někdy zjistím, že nejsou správné.

Georgius » iwam Ahoj, asi jsem pochopil, jak to myslíš/vnímáš.

Trochu mi to ale připadá jako ideální stav (s tím zpracováním svých případně potlačených negativních pocitů).

Spousta lidí své negativní pocity nezpracuje a škodí dál (šíří dále negativní energie/zlo).
Může třeba i znásilnit ženu anebo někoho zabít a to už mi přijde hodně. Možná potřeboval lásku v dětství.

A taky si myslím, že dost lidí škodí vědomě (parazitování na ostatních,...), protože z toho má prospěch.

Ale to je zase názor můj (anebo třeba převzatý z více zdrojů).

Georgius » MG34 Myslím, že to zbytečně hrotíte... vždyť o nic nejde.

A ani ty Vaše názory nemusí být 100%.

iwam » Georgius Ahoj,

trochu se zpozdenim .))

Osobne jsem zazila dost "zla" na to, abych to mohla (aspon pro sebe) tvrdit. Spis mi vadi rozdeleni lidi na dobre/spatne. A ted se pojdme vsichni chovat jako nejvetsi svetci, potlacme vsechno, co se nam kdy stalo a vyberme si to "dobro". :D
Spatne pocity (rikejme tomu teda zlo, ktere nas pak ovlivnuje a delame kraviny) vznikaji tak, ze nejsou validovany a nejsou uplne prozity (vetsinou v detstvi, kdyz nas nekdo treba zostudi apod.), clovek je ´zranen´ a pak se podle toho taky chova "zle".
Ted po nem spolecnost bude chtit, aby se choval jinak, vybral si to dobro, prenesl se pres to (tim podvedome uveril tomu ze je vlastne spatnej), kdyz vlastne staci se vratit do detstvi, doprozit si pricinu, validovat to, a celej strom chovani a spatnych pocitu je pryc. Po zlu ani pamatky, proto si myslim, ze kdyz se k tomu chovas s laskou - prijmes to jako svoji soucast, ono to samo zmizi, protoze to neni realny ani.
Kdyby to takhle v mym svete nefungovalo, dneska tu nejsem, takze tak nak. At si kazdy veri cemu chce, prijde mi to jako nekonecny teoretizovani nad nevim cim, ja stojim za tim, co prakticky funguje. :D
Jediny zlo, ktery (podle me, samozrejme) existuje, jsou nase spatny pocity, ktery se nam pak hezky ukazuji navenek v realite. A s tema se da pracovat. Kdyby si je lidi vyresili, zadny zlo nikde neni..vsechno je jen perspektiva.

Nevim, jestli je jasny, co tim chci rict, mam docela spatny vysvetlovaci schopnosti. :D

MG34 » Georgius Pořád tomu nerozumím - jsou to jen kategorizace, je jich spousta a jsou nezávislé na sobě - existují současně...

Georgius » Sky Připadá mi, že dobro ode zla rozeznat dokážu.

Možná součástí té harmonie je právě to dobro i zlo.

Georgius » MG34 To ano, když to člověk bere doslova (bílá vs. černá, ale také to jde pojmenovat barva).

Sky » Georgius Zober nôž, odkroj ním krajec chleba, natri ho maslom a nakŕm ním dieťa. To je dobro.
Vyrež z dreva krásnu drevenú sošku. To je krása a zároveň aj dobro.
Alebo tým nožom niekoho zabi. To je zlo.
Všetko ostatné je relativizmus.


To je moj názor. Hoci pred pár mesiacmi som mala sen... a počula som v ňom hlas, ktorý mi hovoril: neexistuje zlo, ani dobro, je iba harmónia.

Určite by to bolo krásne. Ale tak ďaleko tento svet ešte nie je...

MG34 » Georgius Tomu právě vůbec nerozumím - dobro vers. zlo je vlastně jakási kategorizace. A tím, že se vysloví-použije, tak už nepochybně existuje - jako kategorizace - nic víc, nic míň.

To je jakoby někdo tvrdil, že neexistují malé a velké věci...

Georgius » MG34 Jakože dobro ani zlo ve skutečnosti neexistují.

MG34 » Georgius tomu úplně nerozumím, jak je to myšleno, že to slučují do jednoho

nabízí se samozřejmě filozoficky to pojmout, jakože je hypotetické absolutní čiré zlo (kterého ale nelze reálně dosáhnout) a všechno ostatní je víceméně dobro. Nebo obráceně.

ale tak to asi myšleno není, že?

MG34 » Georgius vpodstatě souhlasím

Georgius » MG34 Právě mi připadá, že většinou ženy na otázku dobra a zla koukají jiným pohledem (neříkám, že špatným) a většinou to dobro a zlo slučují do jednoho.

Georgius » MG34 Aha, už chápu, jak jste/jsi to myslel.
Absolutní svobodná vůle je asi pro člověka jen utopií.

Ale když se vrátím na zem, tak mi připadá absolutní svobodná vůle pro člověka ne příliš důležitou - důležitější je asi to, co člověk svou aktivitou ovlivnit může (třeba i když jsou v pozadí jeho činů vzorce, které si ani neuvědomuje).

MG34 » Georgius tak jak to Iwila napsala, tak na to zlo-dobro věří - resp. explicitně napsala, že nevěří, ale vzápětí tam potvrzuje, že vlastně věří - vlastně sis toho všimnul taky, takže souhlas jak to tam rozkrýváš

tím se ovšem nijak nevyjadřuju k té otázce, jestli to skutečně existuje nebo ne

MG34 » Georgius Jak píšeš

"prostor řídit si svůj život je (tj. převzít odpovědnost za svůj život, zamyslet se co člověk od života chce, sestavit si plán jak toho dosáhnout, potom makat a výsledek se dříve či později dostaví)"

tak bohužel i tohle se řídí na základě nějakých vzorců

"architektem" sice jakože můžeš být, ale toho architekta taky stvořily okolnosti

cíl z hecu - i ten je dán okolnostmi - sám si odpovídáš - tím hecem...

Georgius » petamar Zajímavý názor.

Georgius » MG34 Na tom bude asi velký kus pravdy (většina lidí žije v rámci zažitých vzorců, zděděných dispozic,...), ale stejně si myslím, že tam určitý prostor řídit si svůj život je (tj. převzít odpovědnost za svůj život, zamyslet se co člověk od života chce, sestavit si plán jak toho dosáhnout, potom makat a výsledek se dříve či později dostaví).

Ale zásadní roli v tom bude hrát silná vůle. Potom si myslím, že člověk může být z většiny tzv. architektem svého života (ne jenom přijímat vlivy z okolí, ale tvořit vlivy/okolnosti/situace).

To jak píšeš (,,jenže to všechno je vnější svět a pokud se ta vůle podle toho deterministicky zachová (jakože asi ano), není vůbec svobodná.´´). Člověk když si pěstuje silnou vůli, tak může z hecu si dát nějaký nesmyslný cíl (to co třeba ani pro svůj život nepotřebuje) a dát si závazek toho cíle dosáhnout - myslím si, že ho potom dosáhne, aniž by o to měl jiný zájem, než právě jen potvrzení toho, že se silnou vůlí toho dokázat může - a v tom určitou svobodu vidím.

Georgius » iwam Ahoj, názor že neexistuje dobro/zlo mě nedávno fascinoval, když mi ho řekla jedna kamarádka (kterou považuju za velmi inteligentní).

Neříkám, že to tak nemůže být (možná to tak je z nějakého metafyzického pohledu).

,,ja si nemyslim ze zivot speje k zahube kvuli nakymu zlu nebo zlym lidem, podle me to jsou lidi, co maj proste bloky a uvnitr trpi.. aneb na psychopata se kazdej diva jako na "toho zlyho", ale nikdo se ho nepta, co se mu vlastne stalo, kdo ho zranil atd., pojdme ho napraskovat´´

Píšeš (jestli nevadí tykání ) tam, že ,,ho zranil´´ tj. někdo mu ublížil a to ho ´´negativně´´ (jestli to tak můžu napsat) ovlivnilo a tu ´´negativitu´´ předává dále, což vnímám jako svým způsobem zlo.

Nevím, jestli toto říkají (že neexistuje dobro/zlo) ti lidé, kteří nezažili skutečné zlo (například pobyt v koncentračním táboře, hladovění a strach za války,...) tzv. na vlastní kůži.

Ale třeba to tak není a opravdu zlo ani dobro neexistuje.