Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Najdise.cz A občas člověk najde něco někde, co ho pobaví, potěší... A ani neví, kdo je autor, jen pseudonym Kitty:



O třech malých námořnících
Kitty


Na moři v plechové krabici
pluli tři strakatí králíci.

Cestou je potkali piráti,
hned byli z králíků vysmátí:

"Kampak se plavíte, ušáci?
To si snad děláte legraci!"

Nejdřív se králíci mračili,
jeden z nich povídá za chvíli:

"Na vtipy nemáme náladu,
plujeme na ostrov pokladů,

dobře mě poslouchej, piráte,
když se k nám společně přidáte,

najdeme poklady zajisté
dříve než všeteční turisté!"

Tohle když piráti slyšeli,
byli hned náramně veselí,

prý budou ohromně bohatí,
potom si celou loď pozlatí!

Pirátská fregata - spousty děl,
tohle snad ještě svět neviděl:

Copak je tohleto za triky?
Na lodi piráti s králíky!

Tři malí ušatí chlupáči
odvážně kormidlem otáčí,

znalecky koukají do mapy,
nedbají na mořské útrapy:

vlny a bouře a vichřice,
horko jak v tropické Africe,

plavba je opravdu divoká,
před chvílí přejeli žraloka!

Loď se teď kymácí zběsile,
blíží se konečně do cíle,

u břehu ostrova přistává.
Jak je ta štěstěna vrtkavá!

Piráti volají vesele:
"Povězte, králičí přátelé,

kdepak jsou truhlice se zlatem
na tomto ostrově proklatém?"

Králíci ve vestách plovacích
najednou koukají v rozpacích,

jeden z nich nakrčil čumáček:
"Řeknu to bez velkých vytáček,

přísahám, piráti vážení,
o zlatě nemáme tušení,

tady jsou králičí poklady:
mají tu veliké zahrady,

jsou plné sladkého jetele,
piráte, netvař se kysele,

dál jsou tu záhony salátu,
mrkvičky, zelí a špenátu,

tohle jsou báječné lahůdky
pro naše králičí žaludky!"

Piráti strašlivě zakleli:
"Přece jsme nepluli pro zelí,

co jsme to, pánové, za bandu?
Králíkům budeme pro srandu!"

o o o o o o o

Snad ti ta básnička, čtenáři,
vykouzlí úsměvy na tváři,
teď už jsme na konci příběhu.

Piráti statečně u břehu
chroupají mrkvičku se zelím.
Poradím dětem i dospělým:

Vybíráš z rozličných laskomin?
největší poklad je vitamín!

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Já jsem ujel asi v 16 letech na Skácelovi a to pro mne byla vždy srdeční záležitost. Mám rád i jiné básníky, třeba i básníky - muzikanty (Křesťan, Redl, Nohavica, Plíhal - to vše jsou básníci, kteří své básně zpívají). Ale Skácej je Skácel. A úplně nej jsou jeho uspávanky. Už se těším, jak to jednou budu žabomutíkovi, co už nebude v tu dobu žabomut, povídat na dobrou noc. Tu podle mne nejhezčí zde přidávám:




Uspávanka s bývalými anděly a modrým ptáčkem
Jan Skácel


To bylo dávno, dávno, dávno
a tenkrát dávno svět se dělil
na lidi,
kteří jen tak byli,
a potom ještě na anděly.

Co bylo dávno, bylo dávno,
nás zajímá dnes,
co je dnes,
a v místech, kde dnes kouří město,
stál kdysi dávno hustý les.

Ten les tam ale dávno není,
dva stromy všeho všudy jen,
ostatní lidé přiložili
v kuchyni doma do kamen.

A zatímco především jídla
tak náramě si hleděli,
andělé měli krásná křídla,
a proto byli anděly.

A lidé běhávali pěšky
a sotva popadali dech,
andělé pluli nad vodami
a vznášeli se na křídlech.

A k tomu pojídali slívy
a pěli písně,
troubili,
až se to v lese rozléhalo
a docela i v obilí.

To bylo dávno, dávno, dávno,
dneska už nejsou andělé
a svět se dávno jinak dělí,
na lidi hodné a ty zlé.

A kdo má troubu, pilně troubí,
a kdo má chuť,
ten švestky jí,
nad ním pak poletují ptáci
a z plna hrdla zpívají.

A hodným dětem, věř, či nevěř
(a přikryj se a zataj dech),
přilétne ve snu modrý ptáček
se zlatým pruhem na křídlech.

Proto Ti radím, rychle usni
a velmi spi a spinkej moc
a ptáček zapůjčí ti křídla
a můžeš létat celou noc.

A nad cé uděláme čárku
a bude z něho dlouhé cé
a ptáček,
co ti půjčil křídla,
vyspí se ve tvé postýlce

a ty se zatím budeš vznášet
a budeš výš,
než bývá věž.
Ráno ta křídla zase vrátíš
a nikomu nic neřekneš.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz světlušky mají lucerničky
a křesadélka když je tma
vykřešou jiskru posvítí nám
a tma je často tma nás má

(Jan Skácel)