Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Tak to bude asi brouk zelené barvy, což?

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Chtělo by to odpovědět, ale dnes už žádný verš asi nepřiletí...
Třeba chytnu inspiraci ze slané vody.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz No jo, v podstatě jsem si tentokrát začal broukat hudbu. A když chytla rytmus, najednou přišla slova. Jen jsem je chytal z plachet své bárky, sbíral, jak padala na palubu, občas někde přeházel...

Sosna zvlčelý » player E55

Sosna zvlčelý » Najdise.cz polohrubá mouka
přilákala brouka
on se z vůle boží
neustále množí

v mouce bílé barvy
tetelí se larvy
konzument se zubí
když vržou mezi zuby

žereme je všický
makrobiotický
knecht i papaláši
od dršek se práší


No jo, automasáž... vědět, kam a jak sáhnout. Ale v tom je právě to kouzlo, když masér(-ka) náhle sáhne i tam, kde nic nebolí, kam by sáhnout ani neměl a hle: vono je to vono!

Sosna zvlčelý » Najdise.cz OK, to neměla být kritika, spíše jsem hledal nějakou podobu v realitě. Vzhledem k práci se setkávám s potomky "kulaků" celkem často a různé příběhy pak vyposlechnu. Ti lidé jsou a často nesou okovy té doby doposud. Není dobré potkávat se s lidmi (nebo i jejich potomky), kteří ti zabili rodiče (svědčili křivě proti nim). Ani pro ty druhé to není dobré.

No ale to bych sem netahal, dal jsi jasnou otázku na konci a v podstatě jsem neodpověděl:
Takového člověka bych označil jako těžce zkoušeného životem. (Po dalším pokračování bude mít třeba dovětek, zatím je pouze zkoušený a shrbený pod tím břemenem.)

Sosna zvlčelý » Najdise.cz V podstatě jak kdybys popisoval nějaké politické vězně. Přišli o rodiny (část rodiny byla třeba i popravena), oni na mnoho a mnoho let v žalářích (lágrech), často mezi spodinou společnosti (vrazi a násilníci, jež jim dělali kápa), mnohé manželky je opustily, protože byly vystaveny neustálému tlaku, následky věznění přinášely nemoci a trvalé poškození organismu, vidět někoho blízkého mohli třeba jednou za dva roky - bez osobního kontaktu, jen přes mříže, zákaz doteků, zákaz určitých témat, jinak ukončena návštěva, ale občas si stejně bachaři neodpustili svoji zábavičku, že někoho nechali jet přes půlku republiky a na místě jim oznámili, že kvůli špatnému chování byla návštěva zakázána...
Některé to zlomilo a nedivím se. Některé ne. Věděli, že stůj co stůj musí žít. A rozhodně nešlo o strach ze smrti. A možná na tom byli ještě hůře, protože věděli, že jim zbývá třeba ještě 15 let toho utrpení a žádná jistota po té.
Tvůj člověk je sice zlomený, ale možnosti má. Za týden, měsíc, rok se může něco stát. Má naději na zlepšení. A možnost konat.

Sosna zvlčelý » Visennka Až takový snad ne!

Jsem v 16 letech dal jedné kamarádce přezdívku Světluška. Jsme totiž vyrazili kamsi mezi vandráky, samý maskáč, nebo alespoň nenápadné odění... A ona si vzala, přestože jsem jí vysvětloval, co to je za akci, strášně svítivé oblečení. Tak svítila mezi všemi (o to jí beztak šlo, aby byla nepřehlédnutelná) jak světluščina prdelka.
Občas jí tak říkám ještě dnes po bezmála čtvrtstoletí. To ona mne napadla s tou světluškou, ne nějaké malé skautky.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Z pod obočí
poulím oči
na světlušku vlahou.
Však raději
mám naději
Khali vidět nahou.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Verše psané do řádků.

Sosna zvlčelý » Visennka Přestože mi to v závěru překyselilo žaludek (jak jde o buchty, vrhám se po nich; pozdě jsem si všiml náplně), oceňuji poezii procházející žaludkem.

Hele, ty vlhké světlušky...?
No nic radši!

Sosna zvlčelý » player

Dál hodili Jensena do člunu
Na vlnách lehce si skotačí
Snad vítr jej dostrká k Neptunu
Náhle se obloha zamračí

Zas bouře zpět žene člun k pevnině
A vodní tříšť na mola hází
To povstala voda jak soudkyně
Až do hlubin tančírnu srazí

Pak nad vodou jenom křik bouřňáků
Jichž hejno se do mraků vznese
Cos jednomu leskne se v zobáku?
Nechť Amulet Ultrůdě nese

Sosna zvlčelý » Marhon Mívám to obdobně. Ale zase umět vsadit ságo, kam zdánlivě nepatří, až to tak neladně začne ladit, že i formy, které se navzájem nesnáší, se zde nejen snesou, ale dokonce i rajcují, to je kumšt! Tady je to kořením, které vytvořilo naprosto jedinečnou příchuť, kterou nedokáži pojmenovat, ale vím, že je mi libá.

A proto se to líbí celé moc.

Sosna zvlčelý » player Podezíravý kohout
Milan (Dědek) Verner

Kouká kohout na kraslice,
zobák se mu chvěje,
zahýbají mu slepice,
proč se mu to děje?

U souseda na bidýlku,
papouch se mu směje,
nemůže tu jít o mýlku,
kohout tuší, zle je.

Nečeká na vysvětlení,
na soka se vrhá,
zálety mu okoření,
hned mu peří trhá.

Dopadl však ale bídně,
skončil na pekáči,
proč se jen nechoval klidně,
slípky pro něj pláčí.

Sosna zvlčelý » player Vodák

Ostravice milená,
tam mi Hanka zčervená,
když ji potom na pramici,
sáhnu chvatně pod suknici.

Zapomněl jsem na Věrku,
když jsem dělal prověrku,
sbalil jsem ji na Labi
můj šarm dívky přivábí.

Zdena byla od Malše,
obávala se falše,
milovali jsme se dravě,
než jsem zmizel ku Sázavě.

Běta správná vodačka,
byla dobrá zpěvačka,
nectností však měla kupu,
tak jsem rychle zvolil Úpu.

Na Vltavě Janička,
chtěla jenom zajíčka,
zvládl bych ji možná hravě,
já zatoužil po Moravě.

Berounka má též své klady,
pozoruji dívčí vnady,
moje oči zářící,
už míří na Orlici.

Každá řeka krásu skrývá,
ať je klidná nebo divá,
jen Cidlinu nemám rád,
Mařenu si musím brát.


Dovolil jsem si uveřejnit z Tvorby Milana (Dědka) Vernera, tematicky sem krásně zapadá.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Tetelím se vzruchem a v džínách narván?

Já snad přijedu a nějakého chlapa ti najdu sám! Aby sis nemusela představovat mě v situaci, kdy jsou mi džíny těsnější, než obvykle.

(Zase mi tak moc nefandi, nesnáším těsné věci, na mě i džíny musí plandat, takže ani ve chvilce, kdy se "tetelím" je nevyplním. A při tuhnutí mrazem se mi objem nezvětšuje. Sosno, nepras! )

Sosna zvlčelý » Phenny Havraní uspávanka

Mohutný solitér vprostřed polí
Podzim jej otrhal, zůstal holý
Havranů sněm na něm dnes zasedá
Nejstarší mladším svou moudrost předá

Horší než chlad pole neorané
Tam vládne bída a hlad zůstane
Útěchu přinese jedině sníh
Skryje a zamlčí nejeden hřích

Severní vítr jim čechrá peří
Sníh stále nepadá, těžko věří
Že v jejich temnoty vejde bílá
Každý se rouhá, svým bohům spílá

Ať zima bez sněhu nezůstane
Dumají, doufají, kéž se stane
Zakryje sníh všechna zla a zášti
Však zatím jen mrzne, až to praští

I havran mívá duši labutí
Po bílé touží do svých perutí
V mrazech těch lépe snad že by hřály
Z inkoustu slzy je v očích pálí

V stéblech trav severák na ně volá
Vábení temný pták neodolá
Naslouchá slibům o konci bědu
Zrádce jim proklál hruď šípy z ledu

Na věžích chrámů odbíjí půlnoc
Severák pozvolna ztrácí svou moc
Svatému Martinu kůň se plaší
Na černé perutě sníh se snáší

Sněhový jazyk se plazí jak had
Havrany nalezne, zůstane stát
Přikryje všechny závějí sněhu
Havrani nechť cítí bílou něhu

V závějích sněhových na věky sní
Přikryj se křídlem a už také spi

(Ta už je starší, ale nějak mi ji Tvá vločková připomenula. )

Sosna zvlčelý » Najdise.cz A občas člověk najde něco někde, co ho pobaví, potěší... A ani neví, kdo je autor, jen pseudonym Kitty:



O třech malých námořnících
Kitty


Na moři v plechové krabici
pluli tři strakatí králíci.

Cestou je potkali piráti,
hned byli z králíků vysmátí:

"Kampak se plavíte, ušáci?
To si snad děláte legraci!"

Nejdřív se králíci mračili,
jeden z nich povídá za chvíli:

"Na vtipy nemáme náladu,
plujeme na ostrov pokladů,

dobře mě poslouchej, piráte,
když se k nám společně přidáte,

najdeme poklady zajisté
dříve než všeteční turisté!"

Tohle když piráti slyšeli,
byli hned náramně veselí,

prý budou ohromně bohatí,
potom si celou loď pozlatí!

Pirátská fregata - spousty děl,
tohle snad ještě svět neviděl:

Copak je tohleto za triky?
Na lodi piráti s králíky!

Tři malí ušatí chlupáči
odvážně kormidlem otáčí,

znalecky koukají do mapy,
nedbají na mořské útrapy:

vlny a bouře a vichřice,
horko jak v tropické Africe,

plavba je opravdu divoká,
před chvílí přejeli žraloka!

Loď se teď kymácí zběsile,
blíží se konečně do cíle,

u břehu ostrova přistává.
Jak je ta štěstěna vrtkavá!

Piráti volají vesele:
"Povězte, králičí přátelé,

kdepak jsou truhlice se zlatem
na tomto ostrově proklatém?"

Králíci ve vestách plovacích
najednou koukají v rozpacích,

jeden z nich nakrčil čumáček:
"Řeknu to bez velkých vytáček,

přísahám, piráti vážení,
o zlatě nemáme tušení,

tady jsou králičí poklady:
mají tu veliké zahrady,

jsou plné sladkého jetele,
piráte, netvař se kysele,

dál jsou tu záhony salátu,
mrkvičky, zelí a špenátu,

tohle jsou báječné lahůdky
pro naše králičí žaludky!"

Piráti strašlivě zakleli:
"Přece jsme nepluli pro zelí,

co jsme to, pánové, za bandu?
Králíkům budeme pro srandu!"

o o o o o o o

Snad ti ta básnička, čtenáři,
vykouzlí úsměvy na tváři,
teď už jsme na konci příběhu.

Piráti statečně u břehu
chroupají mrkvičku se zelím.
Poradím dětem i dospělým:

Vybíráš z rozličných laskomin?
největší poklad je vitamín!

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Já jsem ujel asi v 16 letech na Skácelovi a to pro mne byla vždy srdeční záležitost. Mám rád i jiné básníky, třeba i básníky - muzikanty (Křesťan, Redl, Nohavica, Plíhal - to vše jsou básníci, kteří své básně zpívají). Ale Skácej je Skácel. A úplně nej jsou jeho uspávanky. Už se těším, jak to jednou budu žabomutíkovi, co už nebude v tu dobu žabomut, povídat na dobrou noc. Tu podle mne nejhezčí zde přidávám:




Uspávanka s bývalými anděly a modrým ptáčkem
Jan Skácel


To bylo dávno, dávno, dávno
a tenkrát dávno svět se dělil
na lidi,
kteří jen tak byli,
a potom ještě na anděly.

Co bylo dávno, bylo dávno,
nás zajímá dnes,
co je dnes,
a v místech, kde dnes kouří město,
stál kdysi dávno hustý les.

Ten les tam ale dávno není,
dva stromy všeho všudy jen,
ostatní lidé přiložili
v kuchyni doma do kamen.

A zatímco především jídla
tak náramě si hleděli,
andělé měli krásná křídla,
a proto byli anděly.

A lidé běhávali pěšky
a sotva popadali dech,
andělé pluli nad vodami
a vznášeli se na křídlech.

A k tomu pojídali slívy
a pěli písně,
troubili,
až se to v lese rozléhalo
a docela i v obilí.

To bylo dávno, dávno, dávno,
dneska už nejsou andělé
a svět se dávno jinak dělí,
na lidi hodné a ty zlé.

A kdo má troubu, pilně troubí,
a kdo má chuť,
ten švestky jí,
nad ním pak poletují ptáci
a z plna hrdla zpívají.

A hodným dětem, věř, či nevěř
(a přikryj se a zataj dech),
přilétne ve snu modrý ptáček
se zlatým pruhem na křídlech.

Proto Ti radím, rychle usni
a velmi spi a spinkej moc
a ptáček zapůjčí ti křídla
a můžeš létat celou noc.

A nad cé uděláme čárku
a bude z něho dlouhé cé
a ptáček,
co ti půjčil křídla,
vyspí se ve tvé postýlce

a ty se zatím budeš vznášet
a budeš výš,
než bývá věž.
Ráno ta křídla zase vrátíš
a nikomu nic neřekneš.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz světlušky mají lucerničky
a křesadélka když je tma
vykřešou jiskru posvítí nám
a tma je často tma nás má

(Jan Skácel)