Diskuze, Diskuzní fórum

MG34 » aktigram necháš se vydírat svým srdcem?

MG34 » Wiké Ne, jenom se tu teď snažíš uniknout z lopaty relativizace, na které se zákonitě usmažíš - protože na ní neumíš žít. A přitom to je jediné, co tu je.

Nedokážeš si připustit, že zemřeš, aniž bys zmínila, že všichni ostatní zemřou taky. Teprve až připustíš, že zemřeš jen ty jediná a nikdo jiný - teprve pak budeš věci vidět nezastřeně.

MG34 » Wiké může to být i chiméra, přelud - a většinou i bývá, předpokládám že i u tebe a toho, co "vidíš"

navíc "narozené" v mém pojetí znamená okamžik, kdy v nitroděleožním vývoji získá vědomí, což je dost dlouho před narozením, jak je běžně chápáno - je dost prostoru, jak v této době získat spoustu nezmapovatelných vlivů a formujících okolností - a takyže je tehdy získáme

MG34 » aktigram všechno co píšeš je špatně - není nic "třeba", není nic "zle" - a hlavně i kdyby bylo, tak to je právě to vydírání, které tě nějakým způsobem manipuluje - tzn. nemáš jistotu, že když mu ustoupíš, že to je "nejlepší" (co je vlastně "nejlepší"?)

stejnětak ani nevíš, jestli "ty" jsi nějaká chimerická podstata anebo ve skutečnosti "ty" jestli nejsi jen to, co je v těch vzorcích

MG34 » nutelina nonverbální (kam spadá i celkem pasivní "povaření ve vlastní šťávě") a verbální komuniace může být za určitých okolností stejně mocná - neřekl bych že je tam nějaký řádový rozdíl

MG34 » aktigram nene, reaguješ přesně na to - vzorce jsou skoro všechno, dítě se rodí jako tabula rasa (když zrození počítám jako okamžik vzniku vědomí už v rámci prenatálního vývoje) - vědomí je formováno vpodstatě jen okolnostmi

tzn. jakékoliv "nevzorce" se hledají dost těžko - snad jen pudy do nich nespadají, ale to je zase jiná kapitola

MG34 » Najdise.cz Když nedodržíš hierarchii, tak tě fyzicky napadne alfasamec nebo zbytek tlupy nebo tě vyženou z tlupy nebo tak něco - tzn. je to vydírání hrozbou fyzického násilí nebo vyobcování - je to jeden ze základních společenských postupů, jenom tomu občas má někdo zábrany říkat pravým jménem.

MG34 » nutelina v přírodě většinou při párových námluvách, ve smečkách při stanovení hierarchie a z toho plynoucích situacích - buď mne pustíš prvního ke kořisti nebo... atd.

jazyk není nutný, resp komunikace nemusí být verbální

MG34 » aktigram Je otázka, jak moc jsi svědomí ty a jak moc je to jen vnější indoktrinace vpálená bezbrannému dítěti. Zvlášť křesťanská a pak komunistická morálka zanechaly v lidech hodně falešných stop, kterých se potom složitě zbavují resp. většinou ani o nich neví a nerozpoznávají jejich škodlivost.

MG34 » Najdise.cz Nechápeš to správně jak jsem to napsal.

Vycházím z přírody - v přírodě je vydírání běžné, není to nepravost v nějakém absolutním smyslu. To hodnocení dobra/zla je dané aktuální morálkou, která je prostě nějak nastavená, ale rozhodně není absolutní. Když to rozšířím třeba na kradení - zvířata normálně kradou - sobě navzájem - je to normální životní strategie. Ale tohle není to podstatné.

Když ti morálka káže, že něco nemáš dělat, tak to neděláš, protože tě "bolí" to porušování morálky, máš zábrany - i ta morálka tě vydírá, takže tě vlastně vychovává amorálním způsobem - a to je hlavní téma, které v tomto vlákně řeším. Ten rozpor mezi tím co nesmíš ty a co ti může udělat "princip".

MG34 » aktigram Málokdo tomu rozumí - ten případ má ještě několik skrytých skutečností, podstatných pro navázání spiritistického kontaktu.

Možná se dozvíme jak pes Angi zemřel.
A co se stalo s jeho tělem po jeho smrti.

MG34 » Erfolg Kdyby jenom uživatel Erfolg nezapomněl svoje heslo...

Zahrávat si se záhrobím se totiž nevyplácí. Víra nevíra. A v případě záhrobí zvířat(!) je to navíc už docela solidní patologie.

Takové spiritistické spojení s (Babišovým) kuřetem, co měl někdo den předtím k obědu... to by byla silná káva.

A co teprve spojení s kuřetem, jehož části se ocitly v soukolí průmyslu, vyrabějícího granule pro psy...

A co třeba spojení s červem, který posloužil jako potrava kdysi relativně svobodné praprabábě Babišova kuřete?

Ano, skutečná láska prochází žaludkem...

MG34 » Erfolg No, je asi na čase ukončit ten sociální experiment. Nachytali se jen 2 uživatelé. Příště se snad zadaří lépe - chce to nějakou věrohodnější a přitom dojemnější storku...

MG34 » :o)) Nori Na nic jsem neodpověděl - naopak jsem dal naprosto jednoduchou otázku.

Zkus rozpoznat, co je odpověď a co je otázka...

A potom tomu přestaň veřejně dávat nálepky jako facka a pohlazení - vyloženě rozdmýcháváš flame - úplně zbytečně.

Jo a mimochodem zmínil jméno Angi, ne Angie - i tohle tvoje komolení o lecčems svědčí...

MG34 » Erfolg když věříš, tak proč potřebuješ "znamení,že je, že existuje"?

MG34 » Najdise.cz Hranice je ostrá, jsou to protipóly - (kompletní) plán a svobodná vůle se zcela vylučují. Svobodná vůle hatí všechny "kompletní" plány. Pokud by nehatila, tak nebyla svobodná (protože už bylo naplánováno, jak se měla "svobodně" rozhodnout.

Kontext přirovnání s děckem a křižovatkou je ten, že teoretická existence svobodné vůle nevylučuje určitou omezenou předvídatelnost některých dějů (kde se ta vůle neuplatní). Je úplně irrelevantní, že se dá naplánovat pár drobných epizod, když finále se naplánovat nedá. Jinými slovy je možné vytvořit částečný a časově omezený plán. Tzn. bylo by možné dopředu automaticky naplánovat pád umělé družice i s kosmonautem uvnitř. Ale už se nedá naplánovat, jestli těsně předtím nespáchá demonstrativní sebevraždu, jak zareagují jeho pozůstalí, jak konstruktér družice, atd.

Takže bavit se o takových omezených plánech je mlácení prázdné slámy, když dříve nebo později pokračování těchto mikroplánů narazí na vůli nejbližšího člověka a zhatí se. A to nelmuvím o tom, že i ten pád družice se mohl zhatit na svobodné vůli programátora, který psal kód pro její automatický vstup do atmosféry.

MG34 » Najdise.cz To je irrelevantní otázka. To je jako když někdo (možná) vybourá na přechodu a smete dítě a řeší, jestli předtím 2 křižovatky (možná) projel podle předpisů.

Důležité je co bude v cíli nebo alespoň v nějakém milníku. Ať už by byla odpověď na tu otázku jakákoliv.

Ale jinak ta odpověď je jednoduchá - pokud platí předpoklad "že je ve tvé volbě jistá možnost svobody - nahodilosti", pak ten předpoklad platí i pro to, jestli se (ne)rozhodnu k "reflexe a potřeba dokázat možnou nahodilou volbou svobodu svého rozhodování".

Jinými slovy ptáš se úplně blbě - dáváš předpoklad a vzápětí se ptáš, jestli ten předpoklad v rámci dané konstrukce platí. No jasněže platí, když je to předpoklad.

MG34 » MG34 Je to rozhodnuté (vyhrála primární volba) a vypadá to, že tam nějakých pár let zkusím vydržet. A hodně věcí se na těch pár let změní - to vím už teď.

Hodit si korunou jsem vůbec neměl sílu - držel jsem se deklarace, že to je primární a s tím jsem tu volbu uzavřel. A stejně by to bylo jenom pseudo, kdybych si házel korunou.

Pocit vykolejení stávajícího života do nových kolejí je ovšem enormní, úplně cítím to nadskakování na vyhýbkách a pak to, jak si to bude postupně sedat a pojede to úplně po jiné koleji. Otevírají se mi úplně nové obzory a naopak některé se mi zcela uzavírají.

A je tu i pár lidí, které moje volba také ovlivnila a určila jim další směrování - tedy hlavně už ta má volba odejít z původního zaměstnání. Pokud jsem se rozhodl skutečně svobodně, je to pro ně ničím nepředvídatelný externí faktor - skutečná náhoda. Pokud byla moje volba nevyhnutelná a tedy předvídatelná a tady žádná náhoda), celý svět je jedno velké předem dané divadlo. Naším předpokladem je, že to divadlo chceme přesto sehrát. Rezignace se řadí do kategorie patologií.

MG34 » MG34 Po nějaké době se mi otevřelo tohle téma.

Hledám si nové zaměstnání. Mám 3 želízka v ohni. Už jsem absolvoval všechny kola a tento týden se to rozsekne. Jedni už si mne vybrali. Pro mne jsou druzí v pořadí, takže třetí nabídku už můžu ignorovat. Čekám, jak dopadnu u prvních v mém pořadí. Mají se do zítra vyjádřit. V této chvíli se nic neděje, ale jakmile se spustí ta mašinérie kolem toho, tak mi to nové zaměstnání dost určí další běh života. Primární volba je tady za rohem, do práce na kole nebo i pěšky. Sekundární volba je v Praze, kde bych v týdnu 3 noci pravidelně přespával - a měl 4/5 úvazek (což je na tom asi nejlákavější).

Jsou to dvě diametrálně odlišné volby, přičemž mi dost zásadně určí náplň života na dlouhou dobu dopředu - mnoho let. Budu mít nové známé, možná i zájmy, směrování. A záleží to jen na malé věci, někdo rozhodne, jestli tady vezmou mne nebo druhého kandidáta. Možná už je rozhodnuto, možná bylo rozhodnuto vždycky. Ale stejnětak bych já si mohl postavit hlavu a v případě, že mne vyberou oba zaměstnavatelé, si nějak hodit korunou a jít tam, kam mne ta pseudonáhoda postrčí - dá se s tím počítat v cizích plánech. A co kdybych objevil nějakou skutečnou náhodu a rozhodnul se podle ní? Anebo co kdyby má vůle byla skutečně svobodná a podařilo se mi dostatečně iracionálně něco zvolit?

A co když pak někdo měl plány, které se mnou vyloženě počítaly a já jsem mu z nich skutečně náhodnou nebo iracionální (svobodnou) volbou vystoupil?

MG34 » aktigram Vnímám to podobně.