Diskuze, Diskuzní fórum

Džejn123 » Žabí sen ahoj,
měla jsem období, cca před 2 roky, kdy se mi přihodilo vícero tzv. mimosmyslových zážitků.
Začalo to právě tím, že jsem potkala v našem starém baráku, který jsme před lety restituovali, ducha. Jednoho rána kolem 5 h, byla ještě tma, začínalo svítat, mě probudily jako obvykle moje zdravotní problémy, já vstala a chtěla si vzít svoje léky, ale najednou jsem spatřila asi metr přede mnou takovou menší šedavou postavu starší ženy s rozpuštěnými dlouhými vlasy, stála ke mně bokem a já v tu chvíli úplně zkoprněla a uvědomovala si, co vidím, ona se otočila ke mně zády a rozplynula se....

Hned mi napadla paní, která bydlela v domě před námi, vím že na ní brácha dost nepříjemně tlačil aby se odstěhovala, aby mohl tenhle byt pronajímat a ona tu bydlela celý život,muselo to pro ni být velmi nepříjemné. Podle popisu to byla ona.

Náš dům je vůbec takovej duchařskej......Bratranec kterej bydlí v bytě nad námi mi líčil jak ho začala navštěvovat krátce po své smrti naše babička, mám pocit že důvod byl takový, že k bratranci měla ze svých dětí a vnoučat citově neblíž a tak zvažovala inkarnaci k němu do rodiny .... Poprvé se totiž zjevila jeho přítelkyni a budoucí matce jeho dcery, která se narodila o pár let později v den výročí babiččiny smrti a dokonce přesně na hodinu, kdy babička naposledy vydechla. Srovnávala jsem si babiččin horoskop a horoskop malé Klárky, bratrancovo dcery, a ač byly každá v jiném znamení, celkově planety popisovaly velmi podobné vlastnosti, dokonce v Klárčině horoskopu je uvedeno že v minulosti měla problém s projevováním citů, což babička měla ....Mám z toho někdy husinu, když vidím Klárku jak jde do podoby babičky. Naštěstí nikdo z rodiny na reinkarnaci nevěří, tak si s tím nelámou hlavu a já myslím že to mrně taky ne:)

Džejn123 » Freja Nevíte někdo,zda existuje něco,co by převádělo hlas do písemné podoby? Zkrátka jen zápis hlasového záznamu?
Já bych moc ráda napsala knížku,o tom co jsme si prožila v souvislosti se snahou vymanit se z mých těžkostí zejm s blbou nemocí, zatím jen z potřeby si to nějak všechno poskládat a možná bych to jednou i vydala, to ještě nevím... Ale mívám často mimovolní pohyby, což jsou vedlejší projevy léků,a tak mi i psaní na počítači většinou dost zmáhá.
Díky, j.

Džejn123 » Najdise.cz Jo, to je sice moc hezký, ale když tě drtí šílený deprese (to byl můj první kopanec od života, kterej mi řikal, hele holka, řítíš se někam úplně blbě, něco se sebou udělej) nebo za pár let po jejich zvládnutí příšerná neurodegenerativní nemoc (druhej kopanec) je ti zpočátku nějaká "duchovnost" úplně ukradená. Chceš jenom prostě žít, nedhce se ti zbytek života protrpět někde jako ležák v nemocnici nebo na LDN, kde jsem osobně zažila pobyt (na Karláku) s několika zuboženejma chudinkama se stejnou oficiální diagnozou, který ani neudržely moč a stolici, doma už je nechtěli a zdrav. sestry je za to zpravidla nenáviděli a dávali jim to znát. Tak takhle bych velmi pravděpodpodobně dopadla, kdybych nad ničím nepřemýšlela a nesnažila se.............Je tohle povrchní a zbytečné.???
To co nazýváš "duchovností" se na to nabalilo tak nějak samo, nejprv vidíš že doktoři to viděj skrz svůj omezenej pohled a neví která bije a jakou příšernou diagnostickou škatulku tomu dát a jaký příšerný léky nasadit, tak dokud máš dost sil a pohyblivosti snažíš se najít někoho z alternativního nebo celostního pohledu,kdo by tě zachránil a pak ti konečně dojde,že zuachránit se můžeš jedině sama, že se budeš muset znovu ponořit do sebe...A v tý době jsem zažila nějaké (jak to nazvat) ipulsy seshora , které mi daly vědět o tom že skutečně existují, a drží mi palce a do života mi přišli lidé, kteří mi pomohli si uvědomit co dál...No to je celé..Nazvi si to třeba povrchní, mě je to celkem jedno..

Džejn123 » Lupi Jo, máš pravdu, sebeúcta je přesnější slovo, protože sebeláska lze vykládat i jako adorace sebe sama, narcismus, a tak jsem to pochopitelně nemyslela.
Jistě, i člověk typu živočich se může cítit štastný a naplněný, ale jak dlouho? Co když přijde nějaká krize? Co na konci života, uvědomí si že celej jeho život byl zbytečnej?
Každej má právo volby jak chce žít, ale i právo volby koho si pustíš do svýho života

Džejn123 » Lupi Podle mě vyjádřím-li to velmi stručně, což mi většinou moc nejde, ale ....

Duchovní cesta je podle mě snaha hledat a nalézat svoji opravdovost, tedy především zbavovat se toho ve své povaze, co ti vadí nebo o čem víš, že tím ubližuješ jiným, nacházet v sobě hluboký klid a sebelásku, mít harmonické vztahy s lidmi okolo sebe, protože často pak dojde i k nějakému zvláštnímu zážitku, kterej ti dá vnitřní důkaz existence vyšší síly, lásky, Boha , což ti v důsledku přinese pochopení pravdy a naplněnej život kterej stojí za to. Tak to vnímám já. S nějakými zvláště psychedelickými úniky mimo realitu to nemá nic společného.

Anebo můžeš žít nalajnovanej život, zůstat pořád stejnej, a nadávat na osud, žít jako živočich:), moc se nenamáhat, pokud ti to stačí ke štěstí, proč ne?

Džejn123 » Najdise.cz A proč se nepitvat v tomhle? Myslím že se lidé mnohdy pitvají, co je daleko osobnější, a často nenechají na člověku nit suchou..
A pokud někdo jde svou duchovní cestou aniž by o tom věděl, je to asi nejopravdovější, .... V tom případě ho nejspíš nakopává vlastní přirozená touha být vnitřně krásnější, ....

Džejn123 » Najdise.cz No jasně, nikdo nemá patent na PRAVDU že?
Myslím si, že důležitý je , že se člověk vůbec o něco snaží, alespoň v tom smyslu, aby měl sám ze sebe dobrej pocit (čistý svědomí), zdravou míru sebeuvědomění a sebevědomí a aby neubližoval, tedy rozpoznal, co dělá blbě a na tom pracoval, ale na všechno si musí přijít sám.....Takže je to o cestě uvědomování skrze pokusy a omyly, ..
Samozřejmě nemluvě o těch jedincích, co jsou příliš omezení at už rozumově či okolnostmi jejich života na to, aby se vůbec zamýšleli nad sebou a okolním světem.....
Důležitý je vždy výběr pro co se rozhodnout a na co se vybodnout,......
No a když se člověk narodí ve štíru ve slunci i ascendentu a to do velmi chaotického prostředí a do toho mu do života přijdou těžké karmické zkoušky, má co dělat, aby se dostal do rovnováhy a začal konečně žít tak jak by chtěl..........Pak těžko od něj můžeš očekávat, že se nebude ve všem pitvat:)A tahle knížka mě podnítila k mnoha důležitým zamyšlením a zčásti i přehodnocením poznaného...

Džejn123 » Pomeranc1 Pokud je mi známo, tak se dřív používalo LSD pro vyvolání žádoucího změněného stavu vědomí při holotropním dýchání, tak si pokládám otázku, patří i toto do duch unikání?
Dost možná všechny metody, terapie atd. pracující se změněným stavem vědomí (hypnoza, regres. terapie ad.), nejsou tak úplně přirozené a bezpečné, myslím že se téměř ke všemu hluboce uloženému v podvědomí dá dojít i přímo, skrz vědomí, ovšem je to vždy běh na dlouhou trat ale zato většinou s trvalejším efektem. Mám s tím osobní zkušenost.

Džejn123 » seven Jo, myslím že si v tom skoro každý, kdo kdy hledal Pravdu a snažil se pohnout sám se sebou, najde své.....
U mě to určitě byla tendence brát všechno jen pozitivně, potlačovat tzv negativní emoce, to s opravdovostí příliš společného nemá. Také jistá (duchovní?)pýcha, že moje někdejší několikaleté deprese se postupně rozplynuly bez zásahu psychiatrů a antidepresiv.
Dost možná i proto musela přijít další životní zkouška...............
Tady ještě odkaz na tuto knihu
https://www.booktook.cz/p/…

Džejn123 » aktigram Dívám se na to stejně a i když jsem zpočátku hledala někoho, kdo by mě "vyléčil" nebo alespon řekl , co mi je (tehdá jsem se setkala mj. s kruhem přátel BG), pozcději jsem pochopila, že to za mě nikdo nevyřeší, max nakopne nějakým směrem, ale ten klíč mám v sobě já.

Proto jsem právě založila tuto diskuzi, protože mi BG přijde opravdový, i jsem cítila jisté vibrace a uvolnovaly se mi emoce, když mě při meditaci opouštěla ta šílená bolest z uskříplého svalu. Proto si kladu otázku, proč uzdravoval často takto teatrálně, zda přitom rozlišoval, zda ti jimž vrátil zdraví, svou nemoc už pochopili, zpracovali...On sice prý také říkal, že neexistují nevyléčitelné nemoci, jen nevyléčitelní pacienti, ale přesto ......No a ty které uzdravil, prý až do konce svého života zůstali naprosto zdraví.

Myslím že ta teatrálnost mohla souviset s tím, jak jsem již psala, že chtěl dodat co nejvíce lidem v Německu víru v Boží existenci, kterou často ztratili následkem válečných a poválečných útrap.

Ano, máš pravdu, člověk si musí přijít na všechno sám, a myslím že tu existuje přeci jen něco, co mu může pomoct, pokud už sám udělal dost a to MILOST BOŽÍ at už skrze Bruna Groninga nebo Ježíše Krista, Archanděla Rafaela nebo Panny Marie. Ale nejlepší je spoléhat hlavně sám na sebe...

Přikládám ještě jedno video v daném kontextu.
https://www.youtube.com/watch/…

Džejn123 » Najdise.cz Ahoj,
přesně, vadí mi na tom právě to, že to vyvolává iluzi, že se člověk nemusí snažit, prostě to odevzdá a hotovo. To by nemoci ztrácely svůj význam. Jsou tu přece, aby nás nakoply k sebereflexi svýho života, podle této teorie postupuju už dávno. Takže si pokládám otázku, zda ten člověk co hromadně léčil, rozlišoval v tomto smyslu. ??? V Duškově dokumentu se okrajové zmiňují, že občas také někoho označil za neléčitelného,....
Ale také moc nemusím davové léčení ani jakékoliv spolky sdílející společnou víru
J.

Džejn123 » Najdise.cz Páter Ferda byl ze Sušice, což je nádherný šumavský městečko, kde žije část mojí rodiny a kde jsem také jeden čas žila a studovala gympl, v té době
zemřel a já si pamatuju na jeho pohřeb, dodnes lidé vzpomínají a jeho hrob je stále plný květin a spousty svíček....Měl mj. jasnovidné schopnosti a mnoho lidí uzdravil.
Já četla tuto jeho knihu https://www.booktook.cz/p/… kde najdete i spousty receptů, ale určitě i na internetu, třeba tady https://www.vitalia.cz/clanky/…
Zkoušela jsem kdysi tvaroh s cibulí do gázy přiložit na hrudník při kašli, bronchitidě, a hodně ulevovalo,
jana

Džejn123 » tronco Dušane,
o co ti jde? Musí ti bejt jasný, že nejsem žádná intelektuálka jako ty, holt se mi líbí takový nekomplikovaný, milý řádky, jako napsal tenhle pán...Tuším matně, že jsem ti to už asi kdysi posílala a asi i sdílela na facebooku, no a když mi kamarád poslal tuhle až kýčovitě krásnou fotku moře zalitého sluncem, vzpomněla jsem si na ty řádky od Zákopčaníka a zveřejnila to tady, protože pro mě z toho vane naděje, radost, touha pocítit opět něco co už jsem cítila,touha ponořit se do moře a zaplavat si, necítit už žádnou tíhu a křeče.....Sama netvořím básně plné svých vnitřních tenzí a rozporů, protože to zkrátka neumím. Své emoce vyjadřuju přímo takové jaké jsou, jen se zamýšlím nad tím,zda jsem to v té diskuzi o lidech bez partnera trochu nepřehnala s otevřeností, ten kdo něco podobného nezažil , stejně houby pochopí, ale to je tak asi se vším ne?
A jaký jiný koutek než literární, i když to není autorské?

Džejn123 » tronco

Džejn123 » Bosch Já bych řekla, že jde o přijetí nejen všeho co se rodičů týká, ale zejm o přijetí sebe sama ve sve prirozenosti a opravdovosti, nejprve rozpoznání sebe a zejm. svých slabších míst, poté pokus o jejich eliminaci či změnu. A to co se nám na sobě nelíbí ale nejde s tím příliš pohnout, prostě přijmout, akceptovat,a pokud s tím v životě narazíme, nemůže nás to už srazit na kolena, pokud o tom víme.
Např.mým osobním tématem je mj. chaos, nepořádek, nepřehled, disharmonie, která mi stále chodí do života a já se pokouším vše zvrátit v opak, ale je mi jasne ze to ma svoje limity.
Narodila jsem se 29. stejne jako moje máma, číslo 29 v numerologii znammená nepřehlednost,moji rodiče jsou oba vnitřně velmi nevyrovnaní a oba také velcí bordeláři, ač jsou oba jinak velmi inteligentní. Takže at se snařím sebevíc, vím že budu v jistých věcech stále narážet, že můj život těžko bude perfektně zorganizován,že nebudu umět mít doma dokonale naklizeno, ale jsouce si toho dobře vědoma, už dávno se za to netrestám, nestresuji se..Když mě můj bývalý partner jednou vyčítal že ponechávám často houbičku na nádobí po jejím použití mokrou, tedy nevymyčkanou a že je to zdrojem bakterií, tak já na to at ji vymačká sám když zjistí tak "důležitou"" věc a mě s tím neotravuje.. Dobre zna jak to chodi u nas doma, tak muze ocenit me usili mit to jinak, trebaze to neni stoprocentne perfektni...
Nikdo nejsme perfektni..

Džejn123 » Bosch Ahoj,
hledání sebe sama, touha a snaha o žití dle svojí svobodné vůle je moje celoživotní téma. Souvisí s odhalováním nevědomých destruktivních programů, které do tebe často v dobré vůli zaseli rodiče, kteří právě celý život pluli s proudem svého nastavení předchozími generacem a nepochopili, že je tady něco špatně. Naše sílící pocity že nežijeme v souladu se svou přirozeností mohou při dlouhodobém ignorování těchto pocitů často zapříčiněném obavou ze změn, které zákonitě nastanou, přerůst až v nenávist sebe samas, v deprese. Je to velmi náročný a namáhavý proces, ale máš pravdu, stojí to za to........

Džejn123 » Flory hele, já neříkám že mám patent na rozum, at si každej věří čemu chce, já mám za sebou (téměř) jen sakra těžkou zkušenost, že tohle prostě funguje.

Džejn123 » tronco Tenhle přístup, tedy "to co se mi děje, jsem si postupně vytvořil sám, tedy jsem tvůrce svého života" ti nahání strach? Není to spíš naopak? Když víš, že se vším, co ti život přinese, se dá pohnout, když pohneš sám se sebou patřičným směrem? Jo takhle, ty vnímáš asi to, že kdybys tuhle zcela přirozenou teoriii přijal, tak by ses začal bát jaké hrůzy Ti život ještě přinese jako trest boží? No jo, už jsem zapomněla, že se dá nazírat na nepříjemné a těžké věci v životě jako na trest, nebo že by se člověk choval určitým způsobem, tedy lépe než mu velí jeho přirozenost, jen aby se vyhnul trestu? Ta motivace ke změně tvého života by neměla vycházet jen z těchto pohnutek, resp. si myslím, že nikam vůbec nepovede.... Myslím si že vše se rozhýbe patřičným směrem až zkrátka v hloubi duše zatoužíš být lepším člověkem, až ti bude ze všeho co vidíš kolem sebe natolik zle, z bolesti kterou dokáže udělat člověk druhému člověku, že prostě zatouží s tím něco udělat, zatouží být ten co nešíří zlo, bolest, ale naději a radost, tedy udělá třeba něco krásnýho né proto, aby za to něco dostal nebo něčemu se vyhnul (trestu) ale jen proto, že chce, proto, že to tak cítí., prostě zapojí srdce, lásku................
Já první roky své nemoci, dokud jsem se ještě mohla hýbat, jsem sjezdila celou republiku, abych našla léčitele či lékaře, který něco udělá nebo mi
něco doporučí a nemoc odejde, onoho uzdravovatele, a trvalo mi to hodně dlouho, než jsem pochopila, v době kdy mě nemoc už znemožnila cestovat a upoutala na několik let doma , že toho uzdravovatele mám v sobě
..

Džejn123 » tronco Dušane,
já nevím co ti na tohle odpovědět, já o tomhle už vůbec nepochybuju, od té doby co v tom žiju plně, věci se hýbou správným směrem,....... První obrovský posun v nemoci(operace mozku 2014), harmonizujou se mi vztahy nejen v rodině ale i v partnerském vztahu, potkávám více vědomé lidi než dřív, kteří se stali mými přáteli, potkala jsem svou spřízněnou duši, nyní silný pocit že oficiálně neléčitelná neurodegenerativní nemoc odchází úplně, což nejenom cítím ale mi i potvrdilo nezávisle na sobě několik lidí s darem jasnozření,,no čas potvrdí zda tomu tak bude..... Z mojí osobní zkušenosti to prostě tak funguje,tak nahlížím na svět už dávno automaticky, a vidím ze svého okolí že stěžovat si na okolnosti kolem sebe zkrátka nikam nevede.
Ta tvoje primářka může být samozřejmě současně kráva, která si na tobě opravdu hojí náky svoje mindráky, ale současně ti přišla do života, aby sis něco v tom kontextu uvědomil,když změníš přístup a budeš hledat cestu v sobě, staneš e v jistém smyslu víc pokorný, přestaneš kolem sebe kopat, uvidíš že se začne všechno měnit a tobě se bude dařit. Dostaneš zpátky řidičák.Seš chytrej kluk, až moc, tak proč bys sakra nemohl mít práci kde budeš pracovat hlavou a budeš adekvátně hodnocenej, třeba si dálkově něco dostuduješ a máš to v kapse.Dál potkáš ženu po které toužíš, závislosti budou minulostí, atd atd

Džejn123 » tronco Dušane,

myslím že nebudu první, kdo ti tohle řekne a navíc už tě taky znám nějaký ten pátek.

Přemýšlel si někdy o tom, proč se furt plácáš ve(použiju-li tvůj slovník) stejných sračkách? Co třeba přijmout zodpovědnost za všechno co se ti děje a přestat za to obviňovat kohokoli zvenku i kdyby to byl opravdu syčák. Říká ti něco princip zrcadlení? Tedy volně řečeno že to co se ti děje hodně vypovídá o tobě?

Věř mi, že to nejsou žádný ezoterický pindy a že pro mě tohle uvědomění bylo jedno z těch nejdůležitějších, který mi hodně pomohlo dostat se z mýho bahna tam kde jsem teď. Jednoduše když se mi děje něco, co se mi nelíbí, nemám tendence hledat viníka prvoplánově a výhradně venku ale vždy se automaticky zamýšlím nad tím, proč jsem si to já zasloužila, proč mi to patří. Mám tenhleš princip zrcadlení v sobě už tak dávno zautomatizovanej a časem mnohokrát prověřenej,. že nemám prostor pro pochybnosti.

Hezky to popsal režisér Petr Vachler, v jednom rozhovoru kterej jsem nedávno četla, cituju : "Vše vně je ve mně.Co vidím, jsem já. Celý život je film, který si sám promítám, tvořím. Takže pokud je moje promítačka v pořádku, tžak mám "čisto". Není možné, abych si promítal film, kde bude násilí nebo konflikty, pokud jsem v pohodě. Realita je odraz mé karmy, cesty, přítomnosti, mého aktuálního stavu. Co vidím před sebou, co promítám, to jsem právě já. Promítám is sám sebe, jaký právě jsem.

doporučuju si poslechnout tohle video -

https://www.youtube.com/watch/…

a taky tohle, příběh bývalého feťáka, a alkoholika, který měl psychiatrickou diagnozu schizofrenie a sám se z toho vyhrabal pomocí uvědomění a práce na sobě, dnes dělá terapeuta, a má na youtube.cz spoustu zajímavých videí, možná by stálo za pokus si s ním pokecat -

https://www.youtube.com/watch/…