Diskuze, Diskuzní fórum

Crumb » MG34 Stagnující mozek je jedním z "pěkných" příkladů stagnace. Plně souhlasím s tím, že mozek by neměl zahálet. Otázka ale je, čím ho máme vlastně zaměstnávat. A jsme zase u potřeb a jejich saturování, protože to je téma, kterým se drtivá většina mozků intenzivně zaměstnává den co den. Jde o to, jestli se má jedinec povznést nad určité potřeby, aby jeho "mozek mohl pokročit do vyšších levelů a provádět složitější činnosti", nebo v zájmu zachování "duševního zdraví", když z materialistického hlediska stejně tento jedinec jednoho dne i se svým pokročilým mozkem zanikne, stejně jako jednou zanikne i Země, sluneční soustava, naše galaxie atd. Pokud někdo věří, že má jen dočasnou pozemskou existenci a přesto si chce v jejím rámci trénovat a rozvíjet mozek, nebo si alespoň zachovat duševní zdraví, pak povznesení se nad určité potřeby může tomuto snažení prospět. Jsou však lidé, kteří otázku rozvoje svého mozku neřeší a necítí potřebu povznášet se kvůli tomu nad své potřeby. To, co bylo řečeno o mozku (o jeho rozvíjení atd.), platí spíše pro ty, kdo věří v existenci transmigrující duše, pro ty, kdo usilují o vysvobození ze sansáry atd., protože pro meditace a různá duchovní cvičení potřebuje člověk trénovaný a zdravý mozek.

Jinak s tím výrokem, že "úplně všichni vaříme z vody", nesouhlasím. Duchovní spisy, a nejen ty, zaznamenávají už od starověku zkušenosti jedinců, které můžeme označit jako "duchovní" či "mystické". Tyto zkušenosti jsou zaznamenávány a dokumentovány dodnes, a to ve všech zemích a kulturách. Vážně se jimi zabývají i někteří vědci. Tyto zkušenosti nemají jenom známí mystici, uznávaní guruové apod. Zážitky, které se označují jako duchovní či mystické, mívají i "obyčejní" lidé, mívají je i materialisté, ateisté atd. Nemusí se zrovna jednat o setkání s nějakou duchovní bytostí, o astrální cestování apod. Mohou to být případy spontánní telepatie, nekrangelie, poltergeista, rozpomenutí se na minulý život atd. Věřím, že i řada Najdisáků má osobní zkušenost s takovými zážitky.

Jinak to dosažení nějakých "znalostních" a "levelů" má být skutečně nevratné, alespoň podle toho, co jsem o tom četl. Mozek sice může něco ztratit, duše ale ne. Duše má prý svou vlastní paměť, daleko spolehlivější, v níž je uchováno vše, co mozek během svého fungování nasbíral. Mozek je jakýmsi nástrojem duše, součástí těla, které duši slouží k interakci s hmotným světem (podobně jako skafandr slouží astronautovi k pobytu ve vesmíru). Po smrti si duše vybavuje celý svůj život do všech podrobností, nic není ztraceno. Takže stařecká demence duchovní pokrok nehatí. Mozek může nasbíranými zkušenostmi, vědomostmi atd. ovlivnit kvalitu existence duše po smrti (podobně jako informace nasbírané s pomocí skafandru mohou ovlivnit astronautovu existenci po návratu z kosmu).

Crumb » Najdise.cz Stagnace - stejně jako jiné situace, stavy atd. - mají tendenci opakovat se v určitých intervalech i v životech jedinců s konzervativním přístupem k životu.

Crumb » Najdise.cz Dobrý postřeh. I ve "stojatých vodách" se pořád něco děje. Cyklický pohled na stagnaci je určitě zajímavý. Právě jsem dokončil tlustopis o cykličnosti určitých jevů v životech jednotlivců a ve světovém dění (mělo by to vyjít ještě v tomto roce). Spadají do toho i cyklicky se opakující stagnace.

Crumb » MG34 Možná by bylo dobré upřesnit, co přesně je v tomto tématu myšleno stagnací. V úvodu je řečeno, že "na jednu stranu je sice pěkné, že člověk si svoje potřeby nějak saturuje a tím pádem žije spokojeně, ale zase na druhou stranu je v tom velký kámen úrazu - stagnace". Zde by asi bylo dobré uvést, co stagnuje ve fázi spokojeného saturování potřeb.

Stagnace značí zastavení, uváznutí nebo ustrnutí nějaké činnosti, nějakého děje nebo vývoje (výraz pochází z latinského "stagno, stagnare" = tvořit stojatou vodu; slovo "stagnum" označovalo stojatou vodu, kaluž, močál, tůň, bažinu, také rybník, jezero). V průběhu spokojeného saturování určitých potřeb může stagnovat saturování jiných potřeb. To by ale zase mohlo vylučovat spokojený život. Stagnovat může všelicos, i saturování potřeb. V procesu naplňování nějaké potřeby se mohou vyskytnout překážky, díky nimž se toto naplňování (saturování) může dostat do "stojatých vod", může uváznout, ustrnout. Po odstranění překážky však může saturování potřeby pokračovat.

Dále je tu otázka, jestli je možné žít spokojeně bez saturace potřeb ("jestli totiž není lepší se nad ty potřeby zkoušet povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace"). Asi nelze žít spokojeně bez saturace všech potřeb. Bez některých potřeb se ale spokojeně žít dá. Je to ovšem individuální. Řada lidí určité potřeby vůbec nemá. Někoho zase určitá potřeba přestane bavit a začne ho zajímat jiná apod. To saturování potřeb, které má mít za následek stagnaci, by se možná hodilo do diskuze o duchovním vývoji. Stagnace by tu mohla být pojata např. jako ustrnutí v duchovním vývoji vinou saturování hmotných potřeb.

To mě přivádí k příkladu oněch partnerů, kteří spolu spokojeně žili od doby, co se poznali, až do smrti. Myslím, že i v tomto případě, šlo o naplnění dočasné - přesněji o naplnění mající počátek a konec. Je pravda, že jejich potřeba žít spokojeně s partnerem až do smrti se od doby, co se poznali, kontinuálně naplňovala, společnou smrtí však tato potřeba došla naplnění, skončila. Snad by bylo lepší nazvat tuto potřebu "dlouhodobou". Možná ale tato potřeba přešla na duchovní úroveň, do duchovního světa. Je možné, že duše těch dvou pokračují ve svém partnerství i po smrti a že v něm mohou setrvat na věky věků. Pak bych to viděl jako trvalé naplnění potřeby.

Vracím se ještě k té otázce, jestli není lepší se nad potřeby povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace.
Vezmu-li jako pracovní hypotézu názor, že každý má jenom jeden život, že každý je jenom dočasným elektrochemickým procesem bez duše, která by po tělesné smrti někam putovala, že není žádný duchovní svět, že neexistuje žádná reinkarnace, žádné duchovní cíle atd., pak člověk vlastně nemá důvod povznášet se nad své potřeby, držet nějakou "dietu", v něčem se omezovat, něco si odpírat apod. - pokud ovšem některé z jeho potřeb nekolidují s jinými jeho potřebami (považovanými např. za významnější), pokud neohrožují jeho zdraví, nehrozí mu kriminálem apod. Z duchovního hlediska může být ale uspokojování některých potřeb problematické. O tom nás informují různé duchovní spisy a také jedinci, kteří údajně navštívili duchovní svět.

Crumb » 144 Asketické hnutí se vyskytovalo hlavně ve staré Indii. Jeho smyslem bylo vystoupení z koloběhu znovuzrozování, označovaného termínem "sansára", který byl chápan jako strastiplný. Řadě vzdělaných a přemýšlivých Indů připadalo bezcílné, marné a nežádoucí žít jenom proto, aby zestárnuli a zemřeli, a zemřeli proto, aby se znovu narodili (jakkoli příjemný by každý z jejich životů v některých svých fázích mohl být), aby se opakovaně vystavovali rizikům nemocí a jiných druhů utrpení. Hledali proto způsoby, které by je vymanily z onoho věčného koloběhu znovuzrozování, do kterého prý žene člověka slepá touha či vůle k životu (označovaná jako "tršná" = žízeň).

Pro metody vedoucí k vystoupení ze sansáry se ustálilo pojmenování "jóga". Tyto metody se praktikovaly také v různých asketických hnutích. V některých asketických kruzích panoval názor, že ona touha či vůle k životu, která vede k znovuzrozování, může být potřena radikálním odepřením uspokojovat její požadavky. Někteří asketové šli ve svém boji proti chuti k životu tak daleko, že vystavovali své tělo úmyslně přivoděnému utrpení, které označujeme jako sebetrýznění.

Asketové své názory a metody nikomu nevnucovali. Odpradávna bylo v Indii zvykem, že si každý volil duchovní cestu podle svého založení, nebo si nevolil žádnou, pokud byl např. ateista. My jsme zvyklí na prostředí tzv. misionářských náboženství, která své názory a metody lidem vnucovala (často i násilím), a máme tendenci si myslet, že je nám pořád něco vnucováno. Asketismus nemá být vnucován. Je-li někomu vnucován, pak je to špatně.

Kdo má k asketickému sebetrýznění averzi (jako třeba já), může ho klidně pustit z hlavy. Nebo se o něj může zajímat jako o nějakou kuriozitu (jako já) apod. Určitě se z asketismu nestane masové hnutí, které by nám někdo ordinoval nebo vnucoval.

Jinak lidé si mohou hrát na všelicos. S člověkem, který si hraje na asketu a sebetrýznění, jsem se ale ještě nesetkal.

Crumb » MG34 Otázka je, kolik rodinných typů se zálibou v dobrém jídle, s velkou rodinou a dobrou kuchařkou si opravdu žije spokojený život, nebo kolik samotářů se zálibou v zahradničení, s malým domem a velkou zahradou žije opravdu spokojeně. Rodinný typ se zálibou v dobrém jídle může mít cukrovku, vředy atd., zahrádkář zase může být trápen bolestmi zad apod. Asi by se to mělo podchytit statisticky.

Saturace (nasycení) - či ukojení/naplnění - našich potřeb je dočasné. Trvalé uspokojení nám není nikdy údělem. Jsme provázeni neuspokojením z toho, čím jsme, co prožíváme a co máme. Je pro nás frustrující nezískat, co bychom si přáli, je pro nás frustrující bát se o to, co jsme získali. Kromě dočasných období pohody při splnění nějakého dílčího přání či snu téměř neustále vzhlížíme k dosažení něčeho slibného v budoucnosti nebo se nostalgicky ohlížíme po nenávratně zmizelé minulosti. Jsme také často stíháni různými radami osudu, nemocemi, ztrátami v rodině a na majetku, zhroucením životního díla apod. Saturace (nasycení) a stagnace (zastavení, uváznutí, ustrnutí) nás provázejí po celý život.

Nápad povznést se nad potřeby a žít spokojeně bez saturací, stagnací atd. dostali lidé už v dávnověku. Různé metody, jak takové spokojenosti dosáhnout, vyvinuli a praktikovali např. indičtí jogíni, různí asketové, mystikové atd. Většina lidí ale nemá v úmyslu povznášet se nad své potřeby, takže saturace a stagnace se u nich budou i nadále střídat a prolínat. Jsou s tím většinou smířeni, berou to jako přirozený běh věcí, který k životu prostě patří.

Crumb » Jitřenka Půjde nejspíš o "tinnitus" (z latinského "zvonění", "cinkání"), což je odborné označení pro šelest, hučení, bzučení, pískání atd. v uších (v hlavě). Tinnitus se obvykle v různých intervalech zesiluje nebo zeslabuje. Pro jeho vznik se uvádí řada příčin: ušní záněty, ucpávání cév, úrazy hlavy, problémy s krční páteří atd. Bývá také spojován s působení hluku a stresu. Existují metody, jak ho zmírnit, ale pro jeho úplné odstranění prý zatím žádná metoda neexistuje. V každém případě doporučuji navštívit co nejdřív lékaře. Já to mám taky. Začal jsem na ušním, kde to bylo OK, absolvoval jsem rentgen krční páteře, následná cvičení atd., ale nic nepomohlo. Asi je to v mém případě tím nadměrným stresem. Možná to má ale i jinou příčinu. V poslední době se prý na to zkouší pulzní magnetoterapie. Třeba je to v tvém případě jenom přechodné. K tomu doktorovi si ale zajdi.

Crumb » Najdise.cz Nevím, co by to se mnou udělalo. Mohlo by mi to třeba ustřelit kecky. V mém věku může být takový razantní přístup nebezpečný. Problém je v tom, že mi kouření chutná, i když mě někdy pěkně štve.

Crumb » Najdise.cz Samozřejmě.

Crumb » Najdise.cz Já kouřím už od prenatálního věku. Když mě matka nosila pod srdcem, žila s mým otcem, který kouřil jako fabrika, v jedné místnosti a musela inhalovat jím vypouštěný tabákový dým. Byla tím, čemu se dnes říká "pasivní kuřák", a já byl vlastně pasivním kuřákem také. Z dětství si pamatuju závoje tabákového dýmu, které se líně převalovaly nad naší první televizí, na kterou pro kouř nebylo skoro vidět. Pokračoval jsem tedy v pasivním kouření i jako kluk. Když od nás otec odešel, zmizel zdroj nikotinu z jeho kouření. Tehdy jsem začal kouřit aktivně, někdy v osmnácti. Několikrát jsem přestával (nejdelší abstinence trvala dva roky), ale nakonec jsem se ke kouření vždycky vrátil. Jsem prostě "nikotinista". A nejspíš s tím už nic neudělám.

Crumb » AndrejkaAndrea Záchod (toaleta, WC) by měl podle snářů značit pomluvy a závist. Asi o tobě někdo nedobře mluví, nebo ti něco závidí (alespoň podle snářů). Z vlastní zkušenosti mohu říct, že když se mi zdálo o koupelně a toaletě, následovala pokaždé nějaká nepříjemnost. Tyto sny jsem míval spojené také s pocitem ohrožení, nejistoty apod.

Crumb » RadMan Máš dobrou kombinaci - životní číslo 4 s mezisoučtem 22. Dvaadvacítka by ti měla pomáhat při realizaci tvých plánů a předsevzetí. Dvaadvacítka platí za mistrovské číslo. Je číslem dvaadvaceti písmem posvátné hebrejské abecedy, tvořících cesty kabalistického Stromu sefír (Illánu), jimiž je ve struktuře sefirotického stromu propojeno deset sefír. Spolu se sefírami vytvářejí tato písmena 32 "skrytých cest moudrosti", jimiž byl stvořen svět a vše, co v něm existuje. Dvaadvacítka platí za číslo mistrů, umělců, budovatelů, vizionářů atd.

Crumb » 144 Já nevím všechno, ani všechno netuším. Z tvých komentářů jsem ale nabyl dojmu, že ty ano. Mluvil jsi o 12 významech sanskrtských textů atd. Říkáš, že máš jiné zkušenosti atd. A právě ty tvé zkušenosti mě zajímají. Proto jsem se ptal na příklady těch 12 významů sanskrtských textů a na slovanské obrázkové písmo s jeho četnými významy a podvýznamy. Dozvěděl jsem ale pouze, že jsi sanskrt nikdy nestudoval, že ke starému obrázkovému písmu nemáš texty, že jsi ještě něco nečet atd.

Udělalo by mi radost, kdybys uvedl 12 významů alespoň jedné sanskrtské sloky z Bhagavadgíty, např. (2.2), která v přepisu (bez diaktriky) vypadá takto:

sri-bhagavan uvaca
kutas tva kasmalam idam visame samupasthitam
anarya-justam asvargyam akirti-karam arjuna

Pokud znáš někoho, kdo ovládá sanskrt i s těmi 12 významy, popros ho překlad, o těch 12 verzí. Moc by mi to pomohlo. Já mám, jak jsi již uvedl, jenom ten jeden zavádějící překlad.

A ty šifry "slovanského obrázkového písma" mě také moc zajímají. Já vím pouze to, že např. po vzoru řecké alfabéty a hebrejské abecedy byly písmenům staroslověnské abecedy přiřazeny také číselné hodnoty. Tak např. druhé písmeno staroslověnské abecedy "buky", mělo číselnou hodnotu 2 (jako řecké "beta" a hebrejské "béth").

Crumb » 144 Ano, některá slova mají více významů. To se týká všech jazyků. Někoho to zřejmě svádí k tomu dolovat 7 nebo dokonce 12 významů z každého sanskrtského slova a stavět na tom panslavistickou (všeslovanskou) konspirační teorii. Hádám, že patříš i k zastáncům pravosti RKZ.

Tušil jsem, že s tím "obrázkovým písmem" (staroslověnskou bukvicou) dojde nakonec i na Velkou Tartarii, na slovansko-árijské védy atd. Kulturní panslavistická idea byla svého času populární, dnes už ji ale jen málokdo bere vážně. Dalo by se o tom diskutovat, ale asi by to moc lidí nezajímalo.

Navíc ten, kdo je pevně připoután ke své teorii, si ji nenechá vzít žádnými argumenty.

Crumb » 144 Existuje názor, opřený o souřadnice na mapě Piriho Reise, že předloha pro tuto mapu byla pořízena z místa nad Káhirou a že tato předloha byla dílem mimozemšťanů. Ti by údajně byli schopni pořídit mapu Antarktidy bez ledového příkrovu i v případě zalednění tohoto kontinentu.

Otázka Columba a jeho objevné cesty je také často diskutována. Podle jedné teorie našel mapu se zakresleným americkým kontinentem v nějakém kartografickém archivu. Svůj objev si prý nechal pro sebe a plul pak najisto. Existuje také teorie o Vatikánu, kterou zmiňuješ.

Vynikající materiál pro milovníky konspiračních teorií. Jsem zvědav, kdy se do tebe pustí jejich odpůrci.

Crumb » 144 O mapě Piriho Reise jsem četl už v osmdesátých letech minulého století. Je to zajímavá věc. Existuje názor, že jde o kopii mapy pocházející ze starého Řecka, kde prý takových map bylo víc.

Crumb » 144 Šifry mě zajímají. Mohl bys uvést příklady 12 významů několika sanskrtských slov. Mohl bys také uvést příklady starého slovanského obrázkového písma, jeho znaky s 12 základními významy a 12 podvýznamy?

Crumb » 144 O těch "vrstvách" bys měl neprodleně informovat všechny Indy znalé sanskrtu, všechny orientální ústavy a také všechny indology, lingvisty atd., kteří se podíleli na překladech výše zmíněné literatury. Budou mít co dělat, aby to všechno dali do pořádku.

Crumb » 144 Překlady původních indických textů se dělají velmi pečlivě a přesně. Jako příklad může posloužit např. vynikající český překlad zmíněné Bhagavadgíty, pořízený ze sanskrtu. Věrný překlad má také Šrímad Bhágavatam (anglický i český - s původním textem v sanskrtu), věrné a přesné jsou i překlady buddhistické literatury, tzv. Pálijského kánonu, pořízené přímo z jazyka páli. Na těchto překladech není nic zavádějícího. A to o slovanských národech, darujících údajně asijským národům nějaké zjednodušené verze jakýchsi dokonalých systémů atd., je čirá spekulace.

Crumb » 144 Pojetí jógy, které popisuješ, je oblíbené hlavně na Západě. Tam je jóga používána hlavně k oddychu, k dobití energie atd. Původní a hlavní smysl jógy je popsán, jak jsem již uvedl, např. v Bhagavadgítě. Jinak to "rozhybanie chrbtice" byla trefa do černého. Před dvěma týdny jsem dostal housera, cvičením jsem si to ještě zhoršil a teď mám rozpíchanou prdel od injekcí. Naštěstí to konečně povolilo.