Diskuze, Diskuzní fórum

thééé » Freja nojo, to máte říct, že mám taky nadávat, na všechny ty restrikce, na vládu..to jako taky mám na co nadávat..
...
ale co chci napsat, byla jsem na webináři o agresi, paní to hezky vzala přes psychické nastavení, přetlaky atd..
mluvila i o tom, jak ten návrat bude pro všechny těžký..zvlášť pro děti 1.stupně..
ale co mi přišlo zajímavé a předávám - mluvila o moratoriu, v této souvislosti s izolací - kdy nevíme, jak to bude dlouho, a nevíme ani, jak dlouho to bude.. ale víme, že "pak někdy" nás čeká nějaký návrat do povinnosti, ke společenským aktivitám, do nějakého nermálu, který bude jiný. No a díky tomu tady i v období čekání a ničeho, a dejme tomu možného odpočinku , probíhá pod tím vším obrovské čekání a napětí a stres. samozřejmě je to úměrné tomu všemu, nakolik zvládáme omezení, zpomalení, zákazy, tlak autorit apod.
...
no já musím říct, že s tím svým 12. domem mám výhodu, nevadí mi izolace, vítám..o to ale pro mě bude horší návrat do života. Se z toho potom po...

thééé » Loen Taky to vidím na nevyhnutelnost transformace ve školství, otázka jakým směrem to nakonec bude.
Mám pocit, že školství se drží zuby nehty , jako ta z posledních , jako ta nejstrukturovanější struktůra

thééé » cimi "Já tloustnu protože furt něco žeru "


na to jsem zapomněla, jo to je nevýhoda, to já taky, kupovat nový šatník o velikost výš

thééé » Lupi

thééé » Buddha/2 nojo, když to asi vidíme, až se vzpamatujeme a poodstoupíme ...ten odstup, nadhled je důležitý...no ale zase to vtažení může být ten osud
(jo a ten tvůj příspěvek u bezejmenného, který se smazal -
po všeckém , jen po včelách med to se mi tak líbilo , to si musím zapamatovat.)

thééé » cimi ano, to je právě ono, protože znám pár lidí, kteří mají opravdu naloženo, ale nějak tím proplují, umí být šťastní, a tak to nemusí vnímat jako rány osudu.
A na druhé straně znám takové, kteří vypadají, že se jim nic extra neděje, ale někde uvnitř žijí peklo..a pak druzí nic nevidí a říkají, to nic není, ty s tím naděláš..
apod.
Co se týká touhy po pravdě, vždycky jsem to tak vnímala, že ty rány osudu vedou k touze po pravdě..
ale možná tam funguje i nějaké načasování, aby ten prožitek byl dostačující a tak silný, že mě má schopnost proměnit.
Ale dost možná to má měnit i ty druhé kolem, jakože příkladem.

thééé » Lupi jednak s tím, co je venku, nemůžeme nic moc dělat a druhak i když je to vně, tak většinou jako odraz toho, co máme tak jako tak v sobě.

přesně tak to vnímám já, nechci být obětí osudu a bezmocná když mi ty obrazy a okolnosti nabízí tolik možností
ano, její vlastní šelma, že

thééé » Freja mě je fajn, přineslo mi to hodně dobrého, příjemného, nikdy jsem si tak neodpočinula, jako teď.. ale nevím, mám výčitky, jestli bych se neměla cítit špatně

k těm vztahům, já se rozvedla..ale to už probíhalo před lockdown, jen se jakoby dokončilo

(moje děti to vidí jinak, mají málo kontaktů, málo aktivit, pro ně je to )

thééé » thééé jo a trochu vtípek -
když jsem četla ty písmena EDK, a pak Urania psala, že toho dotyčného máš kopnout do zadku, tak mi to přišlo, jako přehozené písmena části slova zaDEK..
no jo, nakopni "ho" , někoho, něco
a edit, někdo, něco chce, ať ho konečně kopneš do zadku, a použiješ svoji sílu..

thééé » jaruli Ahoj, no téma zla, do toho se nechci pouštět..
ale podle mě máš v sobě obrovitánské nevědomé strachy, který Ti otvírají "všechno možné".
Víš, každý vrahoun ve věznici tvrdí, že je nevinný.
Co tím chci říct, není to nic špatného proti Tobě, taky bych tu viděla tu roli oběti..ale podle mě by jsi si symbolicky měla vyšlapat pořádnou cestu do hlubin sebe, do hlubin nevědomí...do tmy..a zjistit, co je to temnota.
je to nepříjemná cesta, všichni se tomu vzpíráme, ale po té pouti nás to celé proměnění a budeš rozumět tomu, co se děje.
(mmch. nikomu se nemusíš obhajovat, jaká jsi, a nejsi )
Držím palce

a edit: snažím se vždy uvažovat tak, že to, čeho se bojím není "něco vně".
Ty škrábance určitě můžou souviset s nějakou šelmou, tozn. něčím animálním v nás. To animální, to co máme společného se zvířaty a prostředím , nás učí mít své hranice, učí nás se bránit, ukázat drápy, zařvat, když je to potřeba...taky postarat se o své vlastní potřeby. Zvířátka nečekají, že je někdo nakrmi, až je někdo zachrání - umí utéct, umí hrát mrtvé, když je potřeba, umí změnit barv, umí se bránit. Je to přirozený pud sebezáchovy.
apod.

thééé » Najdise.cz úžasné video, myslím, že to bylo i tím Pjérem, jak se dokázal nadchnout pro jemnosti Jungova života, jak vnímal souvislosti, jeho sny

thééé » Maek Aha, tak by jsi asi ocenil něco prožitkového. Tak až po koroně :-)

thééé » Najdise.cz Jsem v polovině a líbí se mi. Jsou tam různé zajímavosti z jeho života, které jsem neznala.

thééé » Maek Knížka vypadá dobře.

Ještě mě napadá téma Oběti, poslední dobou o tom tématu slyším ze všech stran, jakoby ho řešil každý druhý ..je to zajímavé téma, a určitě se týká i kolektivně různých skupin, i jednotlivce.
Určitě je dobré si ujasnit, nakolik jsem oběť a nakolik tvůrce svého života, a proč.
Tady třeba o tom mluví Vojáček, podle mě zajímavě a trefně. Sice v souvislosti s koronou, a s tím, jak se cítíme..Ale jinak je rozhovor o léčivé schopnosti v případě, že se naučíme přijímat změny v životě.
https://www.youtube.com/watch/…

thééé » thééé Ještě ke knížkám, když čtu Eau , a o filmu Chatrč, tak mě napadla knížka Radikální odpuštění. Není o klasickém odpuštění, jak ho známe. Je o tom, jak je důležité pochopit, co se nám v životě děje, proč se nám to děje, proč nám chodí do cesty ti a ti.. Patří k tomu i odpuštění sobě samému. Pro mě je v tom velká síla..https://www.databazeknih.cz/knihy/…
No a když jsem mluvila o vnímavosti v dětství, jak je dítě schopné převzít zodpovědnost za starosti rodičů, tak jsem mluvila o
Trauma a rodinné konstelace https://www.databazeknih.cz/knihy/…
A ještě k pocitu, že celý život dostávám pecky, tak bych doporučila něco k tématu vnitřního dítěte, co znám třeba https://www.databazeknih.cz/knihy/…
je o práci s vnitřní spokojeností, o tom, jak se umíme dělat šťastnými a plnými a proč.

thééé » Maek Tolik dalších otázek mě k tomu napadá..
- možná záleží na tom, jak to dotyčný vnímá, někdo dokáže ten těžký život nést tak nějak přímo, někdo i ten poklidný proflinká. Asi jde o nastavení.
. a teď je otázka, je opravdu někdo, kdo tím životem propluje a je stále v pohodě? Není to často je klam, nějaká maska nebo snaha o to, aby to tak vypadalo? Nemůže to být snaha zakrýt skutečnost?
Jsem poučena, že věci nejsou často vůbec tak, jak vypadají.
- četla jsem v poslední době nějaké psychologické knihy, kde bylo popisované, že silně vnímavé dítě chrání své rodiče, které jsou v traumatu (rozštěpení, psychicky narušení),a dělají vše pro klid toho rodiče, aby své trauma nemusel rodič zažívat. To mi přišlo hodně zajímavé. Jaký asi bude život toho dítěte, když přebírá zodpovědnost za štěstí svého rodiče? Vytvoří si svoji hodnotu a vědomí sebe sama? A může být člověk bez své hodnoty a bez spojení se svým vědomím šťastný? A proč to má jeho sourozenec úplně jinak?
- podle mě je pár silně a hluboce ničivých pocitů a jedním z nich je pocit viny. Znám dost lidí, kteří se s tímto pocitem i rodí. Když vyrostou neví, proč, jen se pak podvědomě trestají. Jakoby za všechno, co by mohlo být normální a fajn, si přitáhnou pecku.
- pak jsou takoví, kteří jsou uvnitř umrtvení, a vypadají šťastně, ničí životy těch kolem, aby vůbec něco cítili..jsou opravdu celkově tak šťastní?
- Nebo mě napadla knížka Uzdrav svá vnitřní zranění - kde je uvedeno 5 základních zranění - odmítnutí, opuštění, ponížení, zrada, nespravedlnost..a autorka popisuje, že kdyby měl rodič 5 dětí, tak každé dítě může mít od stejného rodiče úplně jiné zranění. A to mě přivádí prostě k myšlence, že někde v hloubce duše si ty zkušenosti vybíráme, že je prostě potřebujeme jako potravu, dokud nepochopíme, proč se to děje..
a někdy to prostě trvá.
Něco jako karmu, musela jsem časem v životě uznat tuto zákonitost, ale jako nutnost k růstu, k pochopení, k rozšíření zkušeností, k hloubce prožitku..k propojení s ostatními, i se Zdrojem..ale rozumové pochopení nestačí. Nutný je silný prožitek, který člověka změní, nebo zavede úplně jinam, než by jinak šel..
...
a mmch. obzvlášť ryby mají v nastavení schopnost silněji prožívat bolest a utrpení,zároveň libovat si trošku v tom utrpení, a mít pocit, že tím zachraňují svět..a to píšu jako ryba jo
(Myslím, že je to proto, aby se přičinili o větší soucit na světě, o to, aby si lidi víc pomáhali, a aby se lidstvo kolektivně trochu posunulo k vyšším emocím. A nejen, aby se trpělo a plakalo)

thééé » Mici Angóra to si piš

thééé » Mici Angóra se dívám, kde máš ten neptun..ve 2.
Já v 6. domě, je fakt, že jsem do 14ti nebývala vůbec nemocná, a přitom od 2 let v jesličkách, od 6ti od rána..jakobych byla za clonou...

Ještě se dívám na dcerku, taky R merkur/střelec ve 4. domě, a v 5ti letech se ji otočil. Ona se v 5ti strašlivě změnila, i na fotkách, ztratila spontánnost, ztvrdla, alergie ekzém v té době, konflikt s dětma ve školce, ztráta kamarádky.
Asi i po narození její ségry, změny v domácím prostředí. Zjistila, že nemůže vše..
no ale ona tam měla i těžké tranzity

thééé » thééé Jo a ještě dodám, že mám R uran, pluto, ty by měly být zatím stále. Ale ještě se mrknu.
A v nativu je stacionární neptun, a ten prakticky okamžitě otočil do retrogradity, tak to taky neposoudím.

thééé » Mici Angóra Já jsem se na to nikdy nezaměřila, ale dík za otázku
Protože u mě je to zásadně vidět na merkuru, v nativu je retro,a vládce horoskopu. V roce 1991 se otočil do normálního chodu, a to mi onemocněl otec, a mě to úplně změnilo život, pohled na život i myšlení i lidi kolem a úplně vše.
Je fakt, že ten rok jsem i maturovala (možná i díky němu? )
a to už je pak totální změna.
Od té doby jde přímo.