Diskuze, Diskuzní fórum

janey82 » Catwoman1 Jo...to je přesně to, co mě nejvíc dokáže vytočit...a to pak taky mlčím...a čekám, že příjde a omluví se... ...

janey82 » macinka82 Od každýho něco, napřed křičím a pak...mlčím...a mlčím...a čekám...asi na zázrak...

janey82 » Rotan To je nádherný...až mě z toho mrazilo...škoda jen toho smutného konce...ale každý konec přináší nový začátek...

janey82 » atraM .....nikoho jsem nakonec nezabila, vyřešila jsem to tak, že jsem od manžela odešla....jednoduché a efektivní...bez ztrát na životech...

janey82 » The Phantom vraždit jsem chtěla svýho manžela... ...ale rodiče ne...to mě to bylo spíš strašně líto, že mi nerozumí...

janey82 » Najdise.cz Netlač na něj, on sám si musí ujasnit, co chce a nechce...a musí se vypořádat s minulostí, pokud to teda už opravdu je minulost...můžeš mu být nablízku a snažit se mu to třeba trochu psychicky usnadnit ale jinak ho nech...sám se musí rozhodnout...

janey82 » The Phantom abych pravdu řekla, puberta u mě vrcholila právě v osmnácti...a ani teď nemůžu říct, že jsem se jí úplně zbavila...tyhle záchvaty o kterých jsi psala, jsem zažívala taky...a to až do takovýho extrému, že jsem vážně chtěla umřít...ale hodně jsem se ventilovala psaním...když si teď s odstupem pročítám, co jsem zplodila, nestačím se divit...kde se to ve mě vzalo??? Přesto přezevšechno, jak jsem svoji mámu chápala - nechápala, byla a je můj jediný blízký přítel...

janey82 » Nuna Důvodem mé současné deprese je vlastně moje dcera...jsem nešťastná z toho, jak se chová, je naprosto nesnesitelná a nezvladatelná...nepamatuju, že by se někdy takhle chovala, mám pocit, jakobych selhala jako matka...svým způsobem je to vlastně moje chyba...nervovala jsem se v těhotenství, pak jsem se nervovala před ní...to byla ještě malé sladké miminko...teď vyrostla, má svou hlavu a já najednou nevím co s ní...když je u manžela, on ju rozmazluje a co já pak zmůžu...nejvíc mě dostalo, když jsem si pro ni přijela a ona řvala na celou vesnici "Tatiiiiiii"......a pak dvě noci nechtěla spát...a navíc mě deptá i to, že to jak se ona chová, vadí Vlastovi, čemuž se ovšem není čemu divit...ale mě to připomíná některý věci z mýho manželství a to mě ještě víc dostává do depky...

janey82 to je to...já si nevěřím....mý sebevědomí je na nule...a vždycky bylo...jak si ho člověk může zvýšit?? Nevím...Kouknu se na sebe a říkám si teda to je děs...musím zhubnout...no a ten ksicht...a tak...a když se vytočím...teda nechám se vytočit, tak si to pak taky vyčítám, jako že jsem špatná a že se neumím ovládát a že jen všem kolem sebe ubližuju...možná bych měla být mrtvá... ....a to je pořád dokola...moje račí deprese...

janey82 » Nuna docela jsi to vystihla...,minulost mě pronásleduje na každým kroku...a kazí mi prožitek z přítomnosti, protože s ní nejsem vyrovnaná... příjde mi to pořád dokola...to co jsem kdy udělala...dělám to pořád znova...i když jsem si snad tisíckrát řekla, že takhle ne...je to ve mě...úplně mě to prostupuje...a je to silnější než veškerá snaha o nápravu nebo o to být lepší

janey82 » Marci12 Jo...to je pravda...ale jak to udělat, abych se milovala? ...moc se mi to nedaří... ...a kde jsou hranice sebelásky?

janey82 » lenyška A hřeje
a hladí
a trochu bolí
a tak krásně voní...
není co víc si přát,
než dobrého přítele,
věrnou lásku
a špetku štěstí
každičký den...

janey82 » Najdise.cz koukala jsem na ni a přemýšlela, na co to zase je reklama...a když to pak najelo na tu matku s dítětem, to mě úplně zamrazilo... ...no jo...asi to byl účel

janey82 » myriam

janey82 » Najdise.cz
Ranní svítání
v koupelně úsměvy
polibky loučení
a v tom na dveře
něčí klepání
radostné shledání
nevinné úsměvy
a za ruku braní
však něco ti brání
lahodná večeře
srdce ti otevře
a pak ...
...milování
a pak...
...loučení.

Přichází manžel...

Teda to je ale blbost...měl by to vzít do rukou někdo znalejší...

janey82 » hela215

janey82 » šepot vody Neděkuj....tvůj anděl hlídá tvůj spánek....klidně zavři oči a oddej se snům....tam slzy už netrápí tvé srdíčko a dušička putuje krajinou spánku ....

janey82 » Najdise.cz Tak já kojila rok a půl...přesně...a musela jsem malou prostě rázně a nekompromisně odstavit, byla totiž už na mým prsu docela závislá, vždycky jsem ji vzala do náruče a ona už automaticky vytahovala prso...takže jsem jednoho dne řekla DOST....a ono to kupodivu šlo docela snadno...první den to malá nechápala a trochu mrčela, ale večer usnula úplně v pohodě, spala celou noc a pak už byla v pohodě docela...jen si ještě párkrát na "hají", jak kojení říkala, vzpoměla, ale nic závažnýho...takže jsem pochopila, že už byl ten správný čas...
Každopádně často jsem si na to pak vzpomněla, vlastně mi to přišlo i líto, že už není závislá na mým prsu, že už mě vlastně nepotřebuje...

janey82 » šepot vody A tam někde na obzoru
čeká rozhřešení,
milostivé vysvobození,
které slzy setře
a usměv na tváři
zas vykouzlí...

janey82 » buba Já u toho bulela taky.... , ale film jsem neviděla....jen tu knížku jsem četla....