já schouleně sedím doma a slzy se mi roní,ne po tvářích,ale uvnitř lidského dění.Tot slzy věčné kdy konečně přestanete pršet?Já vás nechci znát vždytˇ se mi zdáte tak hořké.Příčinou je lidská duše ta nekonečnost která chce se najít, pryč uhání a je nedostižná jako cesta kterou máme jít.Prosím o odpuštění,prosím o naději každý den o to prosím,zpúsob jak dojít milosti tu není,a tak v šeru a klidu na posteli ležím.
Piháček
...vstaň...a do života vejdi.... ...na posteli život a moudrost není... ...nenech své smysli másti... ...o lásku se krásti... ...jsi mlád... ...za živod buď rád...