Diskuze, Diskuzní fórum

Nuna » - E - Předně teda dík,že jsi to přečetl. Já když jsem viděla, jak je to dlouhý, tak jsem se až lekla Vím samozřejmě, že tenhle vztah nemá budoucnost. Znám jeho plány a ty se naprosto ani nekříží s těmi mými. Kdybych třeba "věděla",že "za 5 let", tak to vydržím. Ale já nemám ani tu naději, protože přes všechen ten bol - nebo právě pro něj - vidím celou tu záležitost reálně. Já jsem bohužel prostě člověk,kterej neumí být sám. Potřebuju někoho,kdo by mě měl rád a on mě nějakým svým zvráceným způsobem rád má. Nikdo jinej tu není. Já nepotřebuju chlapa,aby mě živil - uživím se sama, nepotřebuju chlapa,kterej by mi vychovával děti - maj svého otce. Nepotřebuju chlapa,kterej by mi doma vymaloval. Potřebuju někoho,kdo bude nablízku,když mi bude zle nebo veselo.

Nuna » hejhula87 Jsem s ním,protože nikoho jiného nemám. Jsem s ním,protože je na mě strašně hodný a strašně milý. Jsou chvíle,kdy by mi snesl modré z nebe. Jsem s ním,protože je mi s ním prostě dobře na dušičce. Jsem s ním,protože ho miluju. Jsem s ním,protože se s ním ráda směju, ráda si s ním povídám. Toleruju i ten jeho alkoholismus - byť je to pro mě,coby pro abstinenta těžké. Vím,že to naprosto není člověk pro praktický reálný život. Zamilovanost to není, nemyslím,že bych do něj byla kdy zamilovaná. Já mám toho sobeckýho hajzla prostě strašlivě zarytýho pod kůží.
A pokud jde o internet,ten s tím nemá v tomhle případě co dělat,já si nepotrpím na nějaký sladkobolný vzdychání u skla,ani s ním to takové nebylo, ta láska přišla až v realitě a dlužno taky říct, že ani dneska spolu přes net příliš nekomunikujeme. Já musím mít chlapa reálnýho, z masa a kostí!

Nuna » nio Každý vztah po čase vyšumí,vytratí se z něj ta zamilovanost, romantika - to asi neříkám nic nového. Jste spolu velmi dlouhou dobu a tipla bych to,že to je víceméně pak už kamarádský vztah,který ale nemá možnost na něčem novém žít a jen přežívá. Já budu mluvit opačně - výlety a romantické večeře v takovém případě nic nevyřeší,chce to něco,co ten vztah posune někam dál. Po takových letech vlastně nevím,proč už to dítě dávno nemáte. Evidentně s něčím spokojena najsi,proto ty deprese,ale se vším se dá bojovat. Musíš vědět sama,jestli cítíš,že Tvůj přítel opravdu není ten pravý, tak se s ním rozejdi. Ale je dost pravděpodobné,že Ti bude chybět a budeš toho litovat a navíc si musíš uvědomit, že s kýmkoliv jiným to bude po letech stejné. A pokud je to člověk,se kterým máš společné důležitější věci než domácnost, tak to snad stojí za to to vydržet.

Nuna » Samantha Sníš o chlapovi,kterej je současně se dvěma ženskýma? No to máš dost zvrhlé ideály teda! Je Ti 16,chápu, že Ti to může připadat jako tragédie. Za pár měsíců na to zapomeneš a za pár let se tomu zasměješ

Nuna » hejhula87 Záleží na člověku,jak kdo umí ovládat emoce. Bolí to každého,jen na někom to není vidět. Někdo pořádá hysterický srdceryvný scény a někdo si( nebo nevěrnému partnerovi) tiše sbalí kufr.Někdo odpustí,někdo ne,ale ztracená důvěra se těžko získává zpět. Néé nadarmo proto doktor Plzák tvrdí "zatloukat zatloukat zatloukat" a díky nevěře( lidem koneckonců monogamie není přirozeností) zaniká mnoho velmi dobrých vztahů(taky jsem si to zažila) a kolikrát úplně zbytečně. Jak jsem na nevěru reagovala já? Byl to pro mě šok. Nekřičela,neplakala jsem,ale dlouho jsem z toho byla dost "mimo". Z celé té anabáze,která skončila rozvodem a z toho,jak jsem se učila rázem být bez člověka,kterého jsem milovala. To,co si z toho neseme v sobě, je důležité. Nic víc.

Nuna » tamtama Seš mistr popisu okamžiku. To já neumím.Jednou jsem tohle navrhla svému drahému - že napíšeme knihu tímhle stylem - Jedno téma a každý na to vymyslíme vlastní příběh. Ani nevím,proč jsme se k tomu nedostali. S Tebou by tohle taky šlo. Ještě mám jeden nápad. Vezmeme příběh a každá bychom napsaly svoji verzi. Ale každá jinou postavu. Třeba něco úplně obyčejného, střet učitele a žáka v jednom dění, přitom Ty budeš žák a já učitel,nebo obráceně. Na všechno,co se děje kolem nás existuje přeci tolik různých pohledů tolika různých lidí......

..... a takhle přátelé vzniká umění

Nuna » Rajce007 Já to zkrátím - Seber se,svoji hrdost a pošli ji do háje! Najdi si holku,která si bude vážit toho, co se snažíš udělat. Tahle za to evidentně nestojí.

Nuna » bexxy Je tam víc veršů než by se čekalo Jojo...stále stejné věčné téma... básníci to maj snadný

Nuna » Dášule Já jsem dělala svého času práci na dvě směny. Ta naprostá nepravidelnost toho prakticky celého života, fyzické a psychické vypětí z práce nakonec způsobilo hormonální poruchu. Sice léčitelnou, srovnalo se to,ale pro tělo to rozhodně nebylo nic dobrého. Nakonec jsem změnila zaměstnání s dneska je to v pohodě. Je to jen taková vsuvka mimo, protože to se mi stalo už když byly děti velké,ale tipla bych, že pro mladou holku to není nic dobrého. Změnit zaměstnání asi nemůžeš,ale ta dovolená,kterou Ti tu radí, ta bude ideální. Vem si ji hooodně dlouhou

Nuna » majousek Už jsem to tu myslím taky říkala,já to mám tak, že vždycky objevím nějaký Cdéčko a to mi hraje pořád dokola. V přehrávači, v mobilu, v "empetrojce"..dokud ho neumim nazpaměť. Tak momentálně je to Raduza, Marpo a Indy/With ..dobrá sestava ne?

Nuna » doldi Můj rozvod? Já tomu říkám " neustátá krize středního věku". Tedy ze strany muže. Najednou si uvědomil, že ještě není tak starý,aby se zahrabal do smrti s jednou ženskou ( to jako se mnou coby matkou jeho dětí) a že si chce taky ještě něco užít, tak si začal užívat. No a tak to šlo od desíti k pěti - či spíše ten počet jeho milenek stoupal až mi došla trpělivost. V tu dobu jsem ho ještě milovala a nepřenesla jsem to přes srdce,že místo aby objímal doma mě, objímal někde nějakou jinou. Možná jsem měla vydržet,až se toho nabaží. Ale já jsem dost osobnost na to,abych ze sebe nechala dělat vola. No a tak jsem dneska sama a mám klid.

Nuna » doldi Já už jsem sama skoro dva roky a ještě před rozchodem jsem se docela dost v manželství trápila. Ten první rok to bylo kruté,protože jsem totálně změnila celý svůj život. Odprostit se od závislosti jak duševní tak materiální na chlapovi - to šlo těžko. Přestěhovala jsem se, začla jsem po 10 ti letech chodit do práce,našla jsem si přátele a svůj styl života,který mi vyhovuje. Ale trvalo přesně rok, než jsem bejvalého vytěsnila ze srdce úplně.Jednoho dne jsem se probudila a najednou tam nebyl. Vycházíme spolu dobře, domluvíme se na všem,jsme kamarádi, když má dobrou náladu, tak se nám i jako rodině věnuje - možná mu to taky čas od času chybí a vadí mu, že je sám a jen se mu postelí prohánějí davy žen. Až nebudeš cítit nenávist ( takové to" až ho nová láska nakope..),tak budeš mít taky vyhráno. Pokud on někoho má, bude pro Tebe ten rozvod i snažší, není předpoklad, že by dělal nějaké scény a schválnosti, bude to taky chtít vyřešit v klidu. Taky budeš jednou v pohodě Hele ale víš co já Ti závidím? Že jsi zhubla! Já to měla naopak, těmi nervy a depresemi jsem se prožrala a mám o 20 kilo víc A že se najde ještě někde ten pravý? Tomu věř! Chvilku to potrvá, ono není dobře hnát se z jednoho vztahu do druhého,ale jednou přijde a bude to hezké

Nuna » doldi Někdy to prostě nevyjde no. Taky jsem si tím prošla a nejsem tu jediná,rozvedených lidiček se tu najde Je to těžký,ale dá se to zvládnout a po čase budeš ráda,že jsi ten krok udělala. Nikdy není rozchod vina jen jednoho člověka,jde o to poučit se ze svých chyb a věřit, že příště bude lépe. Ležely mi dlouho v hlavě ty děti,ale dneska vidím, že to byla hloupost, Děti jsou přizpůsobivé a navíc rozvodem rodiče neztrácejí, někdy naopak rozvedení lidé mohou být svými dětmi lepšími rodiči,než když spolu žijí. Takže to jistě všechno zvládneš. Držím palce a klidně piš, jak se to vyvíjí.

Nuna » doldi Tím,že se odstěhuješ ještě před rozvodem, nepřicházíš o majetek,který jste nabyli ve společném vlastnictví. Nejdřív bude soud o děti - máte li nějaké, potom samotný rozvodový a nakonec majetkový - pokud se tedy nedohodnete po dobrém. Po právní stránce v tom problém není. Jde o to, že manželovi se taková akce nemusí líbit a může začít dělat naschvály. Osobně bych se přimlouvala za to si s ním alespoň promluvit, než uděláš takový krok a určitě pokud už jsi rozhodnuta se rozvádět na nic nečekat a začít co nejdříve. A zcela jistě si najít právníka, protože věř, že majetkové soudy jsou daleko větší svinstvo než soudy rozvodové. Člověk,když se cítí ukřivděn a ublížen, dokáže pro každou utěrku vyvádět neskutečný věci

Nuna » tamtama Žena na mostě? No..je to výzva! Mám na to doufám čas aspoň do víkendu?

Nuna » WOAM Tak v první řadě držím palce,ať si u maturity - a nejen z češtiny - vytáhneš tu otázku,která bude blízká Tvému srdci. Na to, že Ti je 18 let, máš úžasnej projev,je to opravdu znát,že vyrůstáš v literární rodině. Zopakovala jsi moje slova, takže vidím, že si rozumíme, jinak velmi díky za pochvalu Možná tady i čekám na zázrak. Možná čekám,až přijde někdo, kdo o moje psaní projeví opravdovej zájem a kdo řekne " já Tě podpořím,piš". Tím nechci říct, že váš zájem není opravdovej,ale nějakej "hledač talentů" by se tu objevit mohl Ale napadla mě jedna věc: Vytisknu si všechno,co jsem kdy napsala. Svážu to do desek a udělám si tak vlastní malou knížku. A bude to hezký dárek - aspoň věřím - pro moji kamarádku,která bude mít te´d narozeniny.

Nuna » Najdise.cz To není lakomost. Prostě jenom nevyzrálost. To přejde. Já se držím heslem, že "co Tě nezabije, to Tě posílí" a tohle je dost dobrá zkouška do života

Nuna » Nuna "úrazu"..samozřejmě... spisovatelka by neměla dělat takový chyby...to byl jen překlípek

Nuna » tamtama Jojo...to je velké moudro cos napsala ..tedy ta druhá věta...
A pokud jde o to psaní: Věta " zadej téma" ve mě rve vnitřnosti podobně jako věta " napiš mi něco, povídej něco" v tu chvíli mám tmu před očima a v hlavě prázdno a nevymyslím vůbec nic. Ještě úžasnější je věta " dej mi pusu",tohle když mi chlap řekne, tak se mi tak zprotiví, že jen těžko překonávám odpor a okamžitě o něj ztrácím zájem ..ale to jen jako vsuvka.. Ono to téma to je můj kámen ůrazu. Ten nápad musí přijít sám od sebe a když už teda ne, tak ho musím dostat na papíře. Já milovala ve škole slohovky, protože tam to téma bylo dané a to jsem se vyřádila. Úvahy nad nesmrtelností chroustů,to bylo moje. Ale jinak celkově je to dobrej nápad, tak vyhlásíme anketu o nejlepší téma, počkáme si až ho někdo za nás vymyslí a pak budem psát jako o život

Nuna » tamtama No....víš co já si v tom najdu? To věčné putování životem v tom vidím, To věčné hledání sebe sama, to věčné hledání lásky. Je dobře, že to má štastný konec. Liliana má svého muže a mají své děti. Já mám svoji "rybičku". Kéž by to bylo to,co jsem po celou tu dobu "hledala" Takže ne já - ale Ty seš mistr pera!!! A jelikož je mi jasný, že mi budeš oponovat, tak mám nápad - vydáme tu knížku spolu