Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » faraym Já jen s první částí - kdo se k něčemu nebo někomu připoutává (přivazuje), vlasně se mu tím věší na krk.
K tomu nevidím důvod.
Pokud citová zainteresovanost a účast oboustranně je, není třeba nikoho k sobě ani sebe k nikomu poutat. Pokud ne, připoutáním nevznikne - připoutání je jen snaha domoci se své vůle násilím.

Háňa* » Najdise.cz Lásku nám nic vyrobit nemůže, pokud ji nemáme v sobě.

To, čemu se obecně říká láska, je často hlavně lpění nebo závislost na fyzické přítomnosti druhého jako důkazu, že "je náš" - že "někoho máme". To samozřejmě vyrobit lze - stačí mít strach ze samoty, neschopnost cit, co chci od druhých, dát si sám, a potom první, kdo projeví zájem a splňuje nějaké "normy", nám snadno spadne do chlívku "miluju tě a nemůžu bez tebe žít".
Pokud se potkají takoví oba, je z toho "láska jako trám".
Ale ty konce, potom ..

Háňa* » Najdise.cz Neprovádím cílenou očistu. Střeva se čistí průběžně sama.
Na jaře jen sním všechno zelené, čerstvě vyrostlé, co mi přijde pod ruku. Tělo si o to říká, má na to chuť, takže mu to dopřávám, když to chce - když mu to dělá dobře.

Háňa* » Najdise.cz Co bych mu řekla, to by záviselo na tom, nač by se mě ptal. Kdyby se mě například zeptal, kolik je teď hodin, řekla bych mu, že 9:40.

Kdyby mě, nebo obecně ostatní, požádal o názor nebo cítění na jeho zdravotní stav, ten svůj bych mu řekla. Ale pokud toho člověka neznám, byl by to stejně jen dohad, dojem, pocit - můj.
Nejlepším diagnostikem si je každý sám - je - li ovšem schopen a ochoten si připustit své potlačené "věci".
Pokud není, nikdo mu pomoct nemůže.

Háňa* » sindice@seznam.cz Já bych zase hned z práce neutíkala, když ji mám ráda. Píšeš, že se tak chová ke všem. Spíš bych byla pro to, aby se tedy ti všichni domluvili a stěžovali si hromadně na její chování jejímu nadřízenému nebo prostě vedení celé firmy - podniku. Dnes je chování k podřízeným celkem v kursu řešit, dokonce to má i své anglické názvy ... všechny ty mobbingy a bossingy, ... Šikana a diskriminace jsou začarovaná slova, která když dnes člověk někde nahlas vysloví nebo dokonce podá písemně, žádné vedení firmy si nedovolí se tím nezabývat. Zvlášť, pokud je stížnost hromadná - z toho je jasné, že se nejedná jen o nějaké osobní antipatie dvou lidí a tedy "na tom určitě něco bude". Protože dnes se hned kdekdo soudí, volá Černé ovce, ombudsmana, .. apod., a to si žádné vedení firmy nepřeje, takovou "reklamu". A také je pro něj výhodnější přijít o jednu šéfku blbku, co kazí ve firmě atmosféru, než o deset dlouhodobých, léty prověřených, zaškolených a znalých zaměstnanců najednou. Možná, že zrovna to byste mohli v první fázi společně říct jí - v klidu a bez emocí, jen jako informaci. Třeba se zklidní - tito lidé mají ze ztráty svého místa největší strach, ač se tváří sebejistě.
Když se vám něco děje, je nutné se ozvat, jinak se nic nezmění. Ukřivděně vyklidit pole bez snahy věci řešit, to by sis "odnesla s sebou" a přitáhla znovu.
Název této lekce je: "Najdi odvahu se za sebe postavit, když ti někdo škodí".

K partnerskému vztahu se vyjadřovat nebudu, protože "sype se mi vztah" není informace, ze které se dá něco vyhodnotit. Ale jistě, že tvoje nepohoda v práci může mít na pohodu doma vliv.

Háňa* » a.p.r.i.l Jo, doba je otevřenější - holky chodí s holými pupíky a lidi netají homosexualitu
Jenomže tohle nemá nic společného s tím, že by někdo potřeboval něco tajit. Jen nemá potřebu si s někým o tom vyměňovat zkušenosti a dělat nějaké recenze stavů a žebříček, kdo je výš a dál.
Je to prostě o tom, že kdo ví, nehledá - nepotřebuje se s ničím a nikým konfrontovat.
A hlavně pro TO nejsou slova, protože nic jako slova v této "sféře" neexistuje.

Ještě doplňek ... "hledat někoho, kdo v tom nebude chtít být sám", napsáno člověkem, který je vším a všechno jím ? ...

Háňa* » a.p.r.i.l Čím "vyspělejší", jak to nazýváš, bytost, tím méně důvodů má tyto věci rozebírat, zkoumat nebo dokonce na něco narážet a dávat tomu názvy

Háňa* » Uzsomtudlho Já taky, ALE ...
Není oheň jako oheň.
Hřejivé plameny rozhořeného a stabilního ohně jsou jistě něco jiného, než počáteční fagule z čerstvě zapálených třísek nebo rozbujelý požár.
Ty druhé dva typy nemusím - jsou zbytečně moc dramatické.

Háňa* » Najdise.cz Každý má dost důvodů modlit se sám za sebe, pokud už má tu potřebu, stejně tak, jako sám za sebe žije. Samozvaný "advokát" nikomu pomoct nemůže. Jen sobě - k dobrému pocitu, že pro někoho NĚCO udělal a nenadřel se při tom.
Když účast, raději nabídnu druhému konkrétní pomoc, pokud pomoct můžu a on o ni stojí a totéž uvítám od něho, když se mi "něco děje".
Nebo, když není jak pomoct, mu jenom obyčejně držím palce - ale to není třeba mu okázale oznamovat nebo nabízet.

Hromadných modliteb se nikdy neúčastním - k sektářství nemám sklon ani důvod - jednám, přeji si nebo se třeba i "modlím" vždy jen sama za sebe.

Háňa* » Najdise.cz ... víc toho k Tvému příspěvku nemám

Háňa* » Jarda.z1 Není NAŠE.
Až ji budeme štvát, prostě nás zlikviduje. Určitě nebude čekat, až se umoudříme. Nemá důvod, ona nás k ničemu nepotřebuje a nemá k nám žádné závazky. To my potřebujeme ji. Takže chovat se k ní s úctou a ohledem je náš zájem - nutnost, ne projev naší milostivé lásky a dobroty.

Háňa* » Najdise.cz "Od mala jsem byla vychovávána k zodpovědnosti, takže spíš řeším, jak plnit to, co musím a co bych měla dělat."
Tím bych začala.
Jak jsi byla odmala vychovávána, je teď už nepodstatné - teď už jsi velká.
K čemu a jak tě rodiče v dobré víře jako dítě vedli, to už bylo. Teď si volíš ty sama, jak budeš žít a co chceš "muset". Vše, co jsi od rodičů i jiných vychovatelů v době dětství obdržela, můžeš teď přebrat a vybrat si z toho jen to, co je ti k užitku, co s tebou ladí a co potřebuješ - ostatní odložit. Stejně tak, jako když uklízíš ve skříni. Nechat si jen to, co ti je a chce si ti to nosit.

Tím nechci říct, abys od zítřka začala všechno házet za hlavu, ale abys to byla ty, kdo šéfuje svému životu.
Protože jedině ty máš "odpovědnost" za svoje štěstí, také máš jako jediná právo volby postavit si svoje hodnoty podle svého.
SPRÁVNÉ je jen to, v čem je nám dobře.

Háňa* » MiraS Od tří nebo čtyř let bych dala alespoň na dopoledne dítě do školky, i kdybych nemusela.
Čím dřív se seznámí se skutečností, že není středobod vesmíru a naučí se fungovat v kolektivu, zejména vrstevníků, tím líp pro něj.
Ve společnosti druhých lidí se bude pohybovat celý život, tak ať má průpravu a není proti ostatním v nevýhodě. To mu nějaká chůva, sebehodnější a sebeodbornější, nemůže nahradit.
Děti přehnaně opečovávané a izolované od všeho "zlého" potom zažívají o to víc překvapení a traumat, když přijdou mezi ostatní a najednou z nich nikdo nepadá na zadek.
Ale opravdu až od těch tří, čtyř let, dřív ne.

S dítětem do tří let bych byla doma, i kdyby čert na koze jezdil ... ale mezi děti bych s ním samozřejmě chodila. Nakonec, jak roste, samo o společnost vrstevníků začne stát.
Pokud je to skutečně životní nutnost, jít do práce, nedá se svítit, samozřejmě. Pak bych i u menšího volila raději ten dětský kolektiv, ale na nejkratší dobu, jak je to možné - tak malé dítě potřebuje především mámu.

Při tom všem rozhodování je samozřejmě na místě brát také v úvahu náturu dítěte. Sama jsem měla dítě od malička velmi družné, které bylo v dětském kolektivu nadšené, takže nebylo o čem se rozhodovat. Pokud je některé nesmělejší, neprůbojné, apod., určitě je potřeba mu ten kontakt s druhými dávkovat citlivěji - ale zase ne ho před ním izolovat.

Háňa* » Najdise.cz No vida, tak už známe příběh
Co s tím, to ti neporadím. Asi počkat, až to přejde. Jesli tam nebo někde jinde, to je asi jedno.
Ale určitě bych kvůli práci neopouštěla, pokud mi vyhovuje.
Snad jen ... zkus se hodit 14 dní marod a pořádně se z toho vybreč. Nejde o život, chlapů je ...

Háňa* » Najdise.cz Neznáme příběh.
Prostě, dokud se bude tvoje rozpoložení a naladění odvíjet od toho, jak se chovají ostatní, budeš potkávat "samé zlé lidi, co tě budou trápit".

Háňa* » Najdise.cz Nejde o to, hrát, že je vše OK. Jde o to, aby byla OK. Zatím to vypadá, že se chce od něj odstřihnout, ale při tom bedlivě sleduje, jestli proběhla komunikace, neproběhla, jak dlouho .... chce prostě utéct od toho, co cítí a co se rozhodla, že cítit nechce.
Ano, neznáme příběh, ale nemyslím, že konkrétní děje by byly to nejpodstatnější.
Pokud by toho člověka měla takzvaně na háku, rozhodně by nevymýšlela nějaké demonstrativní vykání - byl by jí jedno.
Jestli ale není schopna ho bez bolesti ani potkávat na chodbě, bude lepší, když odejde pryč, to souhlasím ... pro tuto chvíli.
Ale víme přece, že od sebe neuteče - jinde potká něco podobného v bledě modrém
Tak dlouho, než si sama v sobě v sobě uklidí.
Dál to "o ní" ve třetí osobě rozebírat nechci, přijde mi to nezdvořilé.

Háňa* » Pithecanthropus erectus Tak
Chyba je už v začátku - nechat se natlačit do něčeho, co člověku nesedí - neladí.

Háňa* » Najdise.cz Tak nečekej na JEDNOU, zasměj se tomu hned, pusť to z hlavy, a máš klid.
Prostě, Franta je vůl, ... no, co naděláš

Háňa* » Najdise.cz "Odedneška jsi pro mě cizí" ? To jde ?
Nevím, každý jsme jiný. Já to mám tak, že když mi někdo vypadne ze srdce, nebo třeba i jen z oka, pást husy už s ním sice nepůjdu, ale pořád je to Franta.

To uměle obnovené vykání mi přijde jako gesto podobné větě: "Jestli uděláš to a to, už nejsi můj syn" ... trochu směšné ...

Háňa* » Buddha/2 Asi jo.
Podle mě je kvartální alkoholik prostě alkoholik. Který ale vždycky nějakou dobu dokáže tu závislost sám před sebou maskovat a tím sám sebe "přesvědčit" a uklidnit, že alkoholik není - že se prostě jen tak někdy rád pobaví a popije si, a to přece dělá kdekdo, takže na tom není nic špatného.
Měla jsem takového strýce - byl úžasný, ale vždycky jen nějaký čas - a pak ho to přemohlo ... jak tu bylo už popsáno, a několik týdnů byl jiný člověk. Ale hrozně si právě zakládal na tom, že alkoholik není, když nepije pravidelně.