Diskuze, Diskuzní fórum

Crumb » kocour_mivik Mohu vědět odkud pocházejí uvedené informace o absencích čísel 3 a 8 v mřížce a s nimi spojená zmínka o inteligenci?

Crumb » Alffie Astrologie a numerologie jsou nauky, které se zabývají také partnerskými vztahy. Lidé se seznamují podle hvězd a čísel už celá staletí. Spousta lidí věří na astrologii a numerologii, a není proto divu, že jsou někteří přitahováni místní astrologickou seznamkou, že se hledají podle čísel apod. Mnozí by třeba rádi sdíleli své zkušenosti se zmíněnými naukami, ale možná si nepřipadají dost "erudovaní", nebo se bojí posměchu, nebo možná hledají jenom poučení. Je tu ovšem i spousta lidí, kteří se ve zmíněných naukách velice dobře vyznají, sdílejí s ostatními své znalosti a zkušenosti, dávají cenné rady a užitečné podněty. Je tu také řada skeptiků, bystrých a vtipných lidí se zajímavými názory a postřehy. Každopádně si myslím, že k diskuzím o výše uvedených naukách, které se (kromě jiného) zabývají i partnerskými vztahy, se seznamka výborně hodí. A ti, kdo se nechtějí seznamovat, to jednoduše uvedou ve svém profilu.

Crumb » gina40 Za starých časů bývalo zvykem, že nápadník si musel odpracovat sedm let u svého budoucího tchána. Pak teprve bylo uzavřeno manželství.

Crumb » gina40 Možná by to chtělo poučit se v něčem ze staré éry vztahů. V některých "primitivních" pralesních společenstvech, např. u Papuánců nebo u amazonských Indiánů, se "sňatky" a "rozvody" realizovaly jednoduše, bez velkých emocí a otravného papírování. Tak například když se dva mladí lidé rozhodli pro společný život, dostavil se nápadník do chýše rodičů své milé, za kterou nabídl jako dar třeba prase. Když si s rodiči plácl, bylo manželství uzavřeno. Novomanželka sebrala svou rohož a pár osobních věcí a přesunula se do chýše manžela. Když došlo k tomu, že manželství z nějakého důvodu krachlo (když se např. ženě její manžel zprotivil), sebrala žena jednoduše znovu svou rohož a své věci a přesunula se zpět do chýše rodičů. Tím byl zrealizován "rozvod". Prase, které bylo za nevěstu dáno, se obvykle nevracelo, protože už bylo ve většině případů dávno zkonzumováno, stejně jako bylo často velmi brzy "zkonzumováno" i manželství, u kterého prase asistovalo. Někdy ovšem, třeba v případě ženiny nevěry, se za prase náhrada dávala, např. jiné prase, nebo něco podobně hodnotného.

Crumb » Najdise.cz Astronomové čas od času popíchnou astrology souhvězdím Hadonoše, siderickým zvěrokruhem, změnami znamení, horoskopů apod. Klasickou astrologii to ale nechává v klidu a nejspíš ani tentokrát to na ni nebude mít vliv. O vztahu tropického a siderického zvěrokruhu, o posunu souhvězdí a o souhvězdí Hadonoše jsem pojednal ve své knize "Sluneční astrologie" (vydané v roce 2012), kde je popsáno, na jakém principu funguje klasická astrologie a jak funguje "lidová" (dalo by se říci "kalendářní") astrologie slunečních znamení. Uvedl jsem tam klasické charakteristiky znamení, charakteristiky jim vládnoucích planet, sexualitu podle znamení atd. O problému posunu souhvězdí se zmiňuji také ve své nové knize, která má vyjít v tomto roce. Zajímavé komentáře k tématu "Nové znamení zvěrokruhu z NASA" se tu objevují také v diskuzi "Zpátky na stromy", kam jsem také přispěl svou troškou do mlýna. K problému Hadonoše atd. jsem tam umístil komentář, který se snaží vysvětit, že z pohledu klasické astrologie se lidé o svá znamení nemusejí bát.

Crumb » movvin V původní mezopotamské astrologii sloužila souhvězdí, jimiž procházely "bloudivé hvězdy" - což byla v tehdejším pojetí nebeská tělesa, která známe jako Slunce, Měsíc a pět planet viditelných pouhým okem (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn) -, k určování poloh zmíněných "bloudivých hvězd" (které Řekové nazývali "planétai" tj. "bloudivé"). K samotnému věštění sloužila zpočátku hlavně dvojice Slunce a Měsíc, nebeská tělesa, která mají prokazatelně vliv na pozemské dění (např. slapové síly Slunce a Měsíce). Souhvězdí, která tvoří dnešní zvěrokruh, se v Mezopotámii nazývala "nebeský násep". Nebylo jich původně dvanáct. Tato souhvězdí jsou tvořena spojením určitých hvězd pomyslnými čarami. Z našeho pozemského pohledu se zdá, že tyto hvězdy mají k sobě blízko. Ve skutečnosti jsou od sebe vzdálené třeba i tisíce světelných let. Tyto hvězdy jsou značně vzdálené také od samotné Země a podle astronomů tedy nemohou vykonávat na Zemi žádný vliv, a to ani jednotlivě, ani ve skupinách. Totéž platí o souhvězdí Hadonoše. Působí na nás vlivy, které souhvězdím zvěrokruhu přisuzujeme. Souhvězdí Hadonoše budou jistě také nějaké vlivy přisouzeny a budou na nás působit - z kolektivního nevědomí. Vlivy Slunce a Měsíce jsou ovšem reálné. Je však diskutabilní, jak se tyto reálné vlivy, např. sluneční erupce, podílejí na utváření našich povah a osudů.

Crumb » Pithecanthropus erectus V důsledku precese, kuželového pohybu zemské rotační osy (známého už v antice), se dnes tropický zvěrokruh, tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu, nekryje se siderickým zvěrokruhem, který je tvořen dvanácti stejnojmennými souhvězdími. Před dvěma tisíci lety, kdy vznikalo dnešní dělení zvěrokruhu, se v prvním znamení zvěrokruhu, ve znamení Berana, ještě nacházely hvězdy stejnojmenného souhvězdí. Od té doby však došlo vlivem precese k posunu o celé souhvězdí. V důsledku precese se do ekliptiky dostalo také souhvězdí Hadonoše. Precese po uplynutí příslušné doby tropický a siderický zvěrokruh opět sladí. Už staří astrologové si byli zmíněného posunu vědomi, ale nebrali na něj zřetel. Věřilo se totiž, že onen tajemný vliv, který má utvářet povahu a osud člověka, nevychází z příslušného souhvězdí, ale právě jen z onoho fixního úseku zvěrokruhu, zvaného znamení. Znamení podle nich představovalo jakési "energetické pole" (jakýsi úsek v astrálu), v němž měl být trvale otištěn vliv souhvězdí, které v něm bylo původně obsaženo. Toto energetické pole, zvané znamení, mělo utvářet, spolu se Sluncem a dalšími astrologickými planetami, povahu a osud jedince. Podobná funkce byla připisována také domům, dvanácti pomyslným sektorům oblohy. V případě znamení a domů může také jít o otisky vlastností a vlivů přiřazených kdysi souhvězdím a domům, které jsou otištěny v odpovídajících úsecích astrálu, nazývaných znamení a domy. Odtud tyto vlastnosti a vlivy mohou působit na lidské podvědomí a utvářet tak povahu a osud jedince. O svá znamení se tedy, alespoň z pohledu klasické astrologie, nemusíme obávat.

Crumb » faraym Připomíná mi to výrok jedné známé osobnosti, který zněl asi takto: "Už jsem toho přečetl tolik o škodlivosti kouření, že jsem se rozhodl, že přestanu číst."

Kouření jistě není zdraví prospěšná věc. Buzerování a strašení kuřáků ovšem také není nic pěkného. Navíc se to míjí účinkem. Žádné drastické obrázky neodradí pravověrného kuřáka od jeho vášně. Přesune jednoduše cigarety z krabičky třeba do tabatěrky, aby se nemusel dívat na drastické obrázky, a bude kouřit dál. Takže výrobci tabatěrek si asi budou mnou ruce (dokud se nenařídí lepit drastické obrázky i na tabatěrky).

Drastické obrázky na obalech cigaret mohou být i zdraví škodlivé. Jenom zvýší už tak dost vysokou stresovou zátěž kuřáků. Stres, vyvolaný pohledem na nechutné obrázky, budou nejspíš kuřáci zahánět větším množství vykouřených cigaret. Jediní, komu to nakonec prospěje, budou asi obchodníci a politici, tabákový průmysl a státní pokladna, tedy přesněji pokladna naší politické reprezentace.

Zmíněné drastické obrázky mohou nejen zvýšit spotřebu cigaret, ale i počty nemocných. Drastickými obrázky vystresovaní kuřáci se mohou zvýšenou spotřebou cigaret rychleji dopracovat k pohromám zobrazeným na obalech. Tyto obrázky se mohou také ukládat do podvědomí, odkud je mohou podvědomé síly po čase zrealizovat, a to i u nekuřáků. Umisťování drastických obrázků na obalech cigaret by se tedy dalo kvalifikovat jako nekalá obchodní praktika, jako nebezpečné vyhrožování a také jako obecné ohrožování.

Možná se brzy dočkáme takových obrázků i na obalech hamburgerů, na lahvích s alkoholem apod. "Hodily" by se na spoustu věcí, které konzumujeme, a dokonce i na řadu věcí, které nekonzumujeme.

Crumb » player Gratuluju. Ne každý je v osmi letech tak vnímavý, aby hned napoprvé dal na varování svých rodičů stran kouření. Mé ratolesti byly zhruba ve stejném věku varovány před kouřením prakticky týmiž slovy, ale nezabralo to. Jsou z nich teď v mládí kouřící "debilové" a "nyní se dobrovolně připravují o zdraví". Já byl v mládí také debil a inhaluji ty jedy dodnes (i když je pravda, že jsem jednou přestal kouřit a měl jsem asi dva roky pauzu). Asi patřím k těm, co jsou "pitomí". Kouřím totiž dál. Asi mě to jednou zabije, ale nějak to patří k mému životu. Kouření ale určitě není něco, co bych nějak obhajoval nebo dokonce doporučoval. Myslím si jen, že drastické obrázky, ani jiná podobná varování, u drtivé většiny kuřáků nezabírají. Kouří i lékaři, dokonce i někteří kardiologové. S tím umíráním na kouření je to asi individuální. Záleží na odolnosti organismu. Někdo může žít zdravě, nekouřit, sportovat atd. a přitom může už ve třiceti umřít na selhání srdce nebo na rakovinu plic. Někdo může kouřit jako fabrika, žít nezdravě, nesportovat atd. a může se dožít stovky. Takové případy existují. Jsou to ovšem extrémy.

Crumb » Najdise.cz Podle vědců mají muži větší vnímavost k vizuálním podnětům. Proto asi vidí primárně tělo. Na průzkumu vzhledu a postavy je založena sexuální přitažlivost, která hraje významnou roli v evoluci (viz často diskutovanou otázku hledání genetické kompatibility). Myslím ale, že lidstvo se přece jen posunulo o kousek dál a že dnes existují i muži, které zajímá nejen tělo, ale i "to za tím", že je zajímá, abych tak řekl, nejen tělesný "exteriér", ale i duševní "interiér". Stejné to asi bude i u žen. Za ty ale nemohu mluvit. Za sebe mohu říci, že nejsem vnímavý pouze k vizuálním podnětům.

Crumb » kocour_mivik O těchto věcech je dobré diskutovat. Lidé by o nich měli být informováni. Měli by být informováni o starověkých náboženstvích, o vzniku křesťanství a islámu, o tom, co za tím vším vězí atd. Je zajímavé, že pan Halík v odpovědi na výše uvedený jemu adresovaný otevřený dopis s takovou samozřejmostí uvádí, že "kamenování (i upalování) žen (i mužů) nařizuje též Bible (ovšem, Starý Zákon, my křesťané jsme to v praxi změnili na upalování, jímž zahynulo několik milionů)". Zapomněl ještě dodat (pokud to ovšem ví), že tato nařízení jsou podle přímé řeči biblického Hospodina platná po všechny věky, tedy že by se "správně" měla praktikovat i dnes. Úsměvná, ale i znepokojivá, je páně Halíkova věta, která říká, že "islám a křesťanství vyprávějí jiné příběhy o témže Bohu". Vypadá to, že pan Halík sympatizuje s islámem. To by jistě ocenili bojovníci katolické ligy, kteří před 333 lety, v září roku 1683, zastavili u Vídně po těžké bitvě s armádami Osmanské říše tureckou expanzi do střední Evropy a zabránili tak její islamizaci.

Crumb » MG34 Ano, na tomto poli lze jen spekulovat. Existují různé teorie. Sumerové se označovali jako "Černohlavci", což se může hodit i na původní obyvatele Indie, na Drávidy. Proč si Sumerové říkali "Černohlavci", není ovšem jasné. Pokud jde o Semity, tak novější bádání ukázala, že Semité nebyli v Mezopotámii jen pozdní příchozí z pouště, jak se dříve soudilo, ale že tam nejspíš byli už v předsumerské době, že byli původním obyvatelstvem (nebo alespoň tvořili jeho závažnou složku), které si Sumerové podrobili a vtiskli mu svou řeč a kulturu, přičemž od něj zřejmě i ledacos převzali. Takže mohlo klidně docházet k tomu, že se něco, jak říkáš, "přelilo k (dobyvatelům) Sumerům a pak zpět k Semitům".

Crumb » Najdise.cz Moc pěkné Na seznamkách by mělo platit, že "foto napoví". Mohlo by se tak uplatnit i latinské rčení: "Praemonitus - praemunitus" neboli "Předem varován - lépe vyzbrojen".

Crumb » Najdise.cz Obávám se, že pro někoho mohou být fotografie při seznamování i zdraví ohrožujícím faktorem. Jeden můj známý si dopisoval s dámou z nějaké seznamky, s dámou s profilem bez fotografie. Dáma psala zajímavě a on chtěl po čase zjistit, jak vypadá. Požádal ji proto o fotografii. Ta mu byla zaslána. Známý s napětím seděl u svého noťase a čekal, až se foto načte. Když naskočilo na displeji, tak prý leknutím cuknul hlavou dozadu tak prudce, že si málem vykloubil krční páteř. Z té fotky, která následně ukončila slibně se rozvíjející dopisování, ho prý málem klepla pepka. Možná měl příliš vysoká očekávání, nebo dotyčná nebyla jeho typ. Jinému by se možná líbila. Kdyby ale dotyčná umístila svou fotku hned na začátku do svého profilu na seznamce, ušetřila by čas a energii a vyhnula by se také nepříjemným situacím. Takže profily na seznamkách by asi měly být s fotkami, a to s fotkami aktuálními a pravdivými.

Crumb » MG34 Máš na mysli tzv. Obeidskou kulturu. Po tomto předsumerském obyvatelstvu Mezopotámie toho moc nezůstalo a moc se toho o nich neví. Je pravda, že toto obyvatelstvo se někdy označuje jako Protosumerové. Myslím ale, že lépe se toto označení hodí pro ono neznámé etnikum, které přišlo do Mezopotámie asi roku 4000 př. n. l., a vytvořilo nám známou civilizaci Sumerů, tedy pro Sumery - přesněji pro Sumery v jejich původní domovině, kterou mohlo být zmíněné povodí řeky Indu.

Crumb » MG34 Ano, máš pravdu. Desatero není vynálezem autorů bible. Jde o základní morální principy, které se prosazovaly prakticky ve všech společnostech starověku. Byla to jakási základní pravidla, na jejichž základě mělo fungovat soužití v rámci kmene, městského státu atd. Židovské zákony jsou podrobněji probrány ve starozákonních knihách Leviticus a Numeri. V knize Leviticus jsou popisovány především židovské náboženské a kultovní zákony týkající se kněžského kmene Lévi. Kniha Numeri pojednává o právních kodexech a také o některých zvyklostech Izraelitů na poušti.

Židovské zákony byly inspirovány zákony a zvyklostmi Kenaanců (obyvatel dnešní Palestiny), Egypťanů atd., především pak zákony Asýrie a Chaldeje, např. známým Chammurabiho kodexem. Zákony Asýrie a Chaldeje byly vesměs velmi kruté, platila v nich zásada "oko za oko, zub za zub". Najdeme v nich tresty ukamenování, kruté tresty smrti pro homosexuály a čarodějnice atd., které najdeme také v bibli. Hebrejsky se tyto zákony nazývají "halacha" ("cesta", resp. "jít cestou"). Arabský překlad slova "halacha" zní "šaríja". V době, kdy Mohamed ještě sympatizoval s židy, s "vlastníky Písma", převzal do svého učení i židovské zákony a tresty, např. kamenování. Starozákonní desatero bylo samozřejmě určenou pouze Izraelitům ("bližním"). Celý Starý zákon byl vlastně od počátku interní záležitostí Izraelitů. Nebyl určen jiným národům a na jeho podobě se od určité doby nesměla změnit ani čárka, což platí dodnes.

Pokud jde o Sumery, tak šlo o obyvatele jižní Mezopotámie neznámé etnické příslušnosti. Sumerové jsou považováni za tvůrce jedné z nejstarších civilizací světa. Počátky této civilizace v Mezopotámii se kladou až do roku 4000 př. n. l. Civilizace Sumerů zahrnovala oblast v jižní části Mezopotámie (mezi řekami Eufrat a Tigris, mezi dnešním Bagdádem a Perským zálivem). Sumerové hovořili sumerštinou, což je jazyk, který se zatím nepodařilo přiřadit k nějaké ze známých jazykových rodin. Sumerové osídlovali Mezopotámii z jihu od moře, což hovoří pro teorii o jejich příchodu po moři. Protože existují určité souvislosti mezi sumerštinou a indoevropskými jazyky, má se za to, že tzv. Protosumerové mohli připlout z oblasti povodí řeky Indu.

A pokud jde o ty náboženské války, tak ty vedly asi všechny národy světa. Hojně se také praktikovalo přinášení lidských obětí božstvům úrody a vegetace. Aztékové ovšem v těchto "disciplínách" nejspíš všechny ostatní národy překonali.

Crumb » Odyssea Děkuji. Asi to opravdu zajímá hodně lidí. Všiml jsem si, že se často diskutuje o otázkách týkajících se Starého a Nového zákona, hodně se debatuje např. o desateru, často se probírá křesťanství a islám.

Crumb » adelaida Tak daleko se lidem zatím nedaří dohlédnou. Civilizace Sumerů ovšem nebyla první a je pravděpodobné, že i Sumerové převzali některé mýty a legendy od jiných národů. Je možné, že některé z jejich mýtů a legend mají pravdivé jádro a popisují skutečné události. Například příběh o potopě světa, který bible převzala (prakticky i "s chlupy") ze známého eposu o Gilgamešovi, má podle některých badatelů pravdivé jádro. Popisuje zřejmě velké záplavy na území Mezopotámie, které pohřbily tamní předsumerské civilizace (stopy po těchto záplavách byly v Mezopotámii objeveny). Existuje také teorie o tzv. "protocivilizaci", o vysoce rozvinuté celosvětové kultuře, která údajně zanikla v důsledku nějaké globální katastrofy. Z toho, co z oné protocivilizace zbylo, se prý vyvinuly civilizace starého Egypta, Indie, Mezopotámie atd.

Crumb » MG34 Židé, kteří podle bible i moderní archeologie pocházejí z Mezopotámie, byli, stejně jako další mezopotamské národy (semitští Akkadové, Amurrejci atd.) dědici kultury Sumerů (vymezované lety 3000-2340 př. n. l.). Původ Sumerů je stále předmětem sporů. Jedna z teorií říká, že přišli do Mezopotámie z Indie. O dědictví Sumerů svědčí i některé biblické příběhy, např. příběh o stvoření světa, o potopě atd., které pocházejí ze sumerských mýtů a legend. Pokud jde o boha jménem Ea, tak to byl sumerský bůh vod Enki, který by členem tzv. "kosmické triády". Tu tvořili tito bohové: bůh nebe An či Anu, bůh země Enlil a bůh vod Enki či Ea. Významná byla také božstva tzv. "astrální triády", akkadsky nazývaná Sín, Šamaš a Ištar: bůh Měsíce Sín (sumersky Nanna), bůh Slunce Šamaš (sumersky Utu) a bohyně Ištar (sumersky Inanna či Ininna), která byla ztotožňovaná s planetou Venuší. Astrální božstva hrála významnou roli v mezopotamské astrologii. Božstva byla v Mezopotámii spojována také s číselnou symbolikou, z níž se později vyvinuly systémy staré řecké aritmomantie, židovské kabaly (a také dnešní západní numerologie). V mezopotamském systému bylo každému významnému božstvu přiděleno nějaké číslo. Členové kosmické triády měli čísla 60 (An), 50 (Enlil) a 40 (Enki/Ea). Členové astrální triády měli čísla 30 (Sín), 20 (Šamaš) a 15 (Ištar).

Crumb » kocour_mivik Tohle bude asi vyžadovat delší komentář. Doufám, že jsem ho napsal srozumitelně a že nebude nudit. Začnu u Abraháma, přesněji u pojmu "abrahámovská náboženství".

Tzv. "abrahámovská náboženství", tedy judaismus, křesťanství a islám, jsou založena na starozákonní postavě patriarchy Abraháma. Podle Starého zákona žil Abrahám ve staré sumerské metropoli Ur, která byla proslulá kultem měsíčního boha Nannara-Sína. Známý tu byl také bůh El, uvedený v seznamu bohů z Uru. Vlastní jméno (proprium) El vzniklo z obecného označení (apelativa) "ilu", což akkadsky znamená "bůh". Abrahám v Uru uctíval zřejmě měsíčního boha Nannara-Sína. Napovídá tomu jeho původní jméno Abram, odvozené z babylónského "Abi-ramú" ve významu "Otec velebný", kterým byl podle některých badatelů míněn bůh Měsíce.

Protože babylónský král Chammurabi začal vnucovat pokořeným národům boha Marduka, městského boha Babylónu, kterého začal vyvyšovat nad všechny mezopotamské bohy, emigroval Abrahámův otec Táre se svou rodinou z Uru na sever, do 500 kilometrů vzdáleného města Charrán, které bylo dalším významným střediskem kultu měsíčního boha Sína. I tam však docházelo k náboženským půtkám. Proto Abrahám přesídlil do Kenaánu (dnešní Palestiny).

Také v Syropalestině byla uctívána celá řada božstev, mezi nimi i bůh El, obdoba mezopotamského Ela, který platil v Palestině za otce bohů. Ela začali v Palestině uctívat i staří Židé. Ve starších vrstvách Starého zákona je proto "Bůh" označován v originálním textu jako "El". Židé tehdy uctívali i jiná mezopotamská a syropalestinská božstva. Praktikovali polyteismus (mnohobožství), což se ve Starém zákoně odráží také v označení Hospodina výrazem Elohim ("Bohové"), množným číslem od slova "el". Po sestoupení do Egypta se Židé seznámili s egyptskými božstvy, která také uctívali, např. boha Apise, který je zmiňován ve Starém zákoně jako "zlaté tele".

Egyptským Izraelitou byl také Mojžíš, který uprchl, před trestem za zabití Egypťana, do pouště, přesněji do oblasti ležící na východ od Akabského zálivu, kterou obývali Madianité. Madianité, kteří se pokládali za potomky Abrahámova syna Madiana, vyznávali boha války jménem Jahve, který se patrně vyvinul z měsíčního boha Jahua. Mojžíš se stal vyznavačem tohoto boha a začal šířit "jahvismus", a to i násilím, mezi egyptskými Izraelity, které posléze vyvedl z Egypta na cestu do Palestiny.

V Palestině Izraelité uctívali další božstva, např. boha úrody Baala, bohyni lásky Astarté (Aštarot) atd. V oněch dobách se ještě nejednalo o monoteismus v dnešním pojetí. Praktikoval se tzv. henoteismus, víra v kmenového boha. Uznávala se sice existence mnoha bohů, ale kmenový bůh byl hlavní, byl to ochranný bůh kmene, národa. Tento ochranný bůh byl vyvyšován nad kmenové bohy jiných národů, zápolil s nimi atd. Ještě judští a izraelští králové vyznávali vedle Jahva i jiné bohy, za časů krále Šalamouna se v jeruzalémském chrámě uctíval vedle Jahva např. bůh vegetace Tammuz, sluneční bůh, had Nechuštán atd.

V boji židovských kněží různých kultů o hegemonii zvítězili nakonec "jahvisté". Ve Starém zákoně bylo označení El nahrazováno jménem Jahve atd. (na některých místech si však redaktoři bible nepočínali dost svědomitě, takže v některých vrstvách se označení El a Elohim zachovala). Jahve se stal univerzálním bohem všech Židů, avšak nikoli univerzálním bohem všech lidí.

Teprve křesťanství, které bylo původně pouze jednou z judaistických sekt, rozšířilo sféru vlivu biblického Hospodina (Jahva) na celé lidstvo. Jahve se stal univerzálním bohem všech lidí. Ostatní božstva byla označena za neexistující. Křesťanství se ovšem paradoxně vrátilo svým způsobem k polyteismu, protože prohlásilo Ježíše za boha, v křesťanství se objevila svatá trojice - Otec, Syn a Duch svatý -, k nimž se ještě připojila Panna Maria a celý zástup svatých. Židé ovšem pokládali zbožštění Ježíše za rouhání.

Podle některých teorií byl Ježíš silně ovlivněn gnosí, vlivným učením starověku, které prosazovalo nenásilí. Nenásilí je jedním ze sympatických rysů křesťanství, i když nebylo nikdy důsledně dodržováno. Podle gnose bylo smyslem života osvobození duše ze zajetí hmoty a její návrat do duchovního světa. V tom bránil lidským duším židovský Hospodin, který byl v očích gnostiků pouhým zlovolným nižším bohem, tvůrcem hmotného vězení, tohoto světa. Není divu, že gnostikové, kteří často tvořili jakousi duchovní elitu prvních křesťanských obcí, byli později z křesťanství, které se stalo politickým nástrojem, vyloučeni a krutě pronásledováni.

Z židovství čerpal také Mohamed. Možná proto, že Arabové odvozovali svůj původ od Abrahámova syna Izmaela. Když však začal Mohamed v Mekce kázat své názory, tak se mu tamní obyvatelé vysmáli, protože nepřišel s ničím novým. V předislámské době byla totiž Mekce svobodně vyznávána snad všechna náboženství tehdejšího světa, takže bylo obtížné přijít s něčím originálním. V Mekce stávaly také sochy 360 arabských božstev, bohů a bohyň. Mezi nimi tam byl uctíván také bůh Měsíce Alláh, nejvýznamnější z tehdejších mekkánských bohů. Mohamed se patrně nechal inspirovat podobou jména Alláh s židovským výrazy El/Elohim ("Bůh/Bohové") a zvolil si pro své učení právě tohoto boha, jehož jméno vychází z arabského apelativa "al-ilah", tj. "ten bůh". Také dnešní islámští učenci prohlašují, že Alláh je slovo odvozené ze starozákonního výrazu Elohim. Po svém neúspěchu v Mekce se Mohamed dal na šíření svého učení mečem a po dobytí Mekky dal zničit sochy a chrámy ostatních božstev. Jedním z cílů islámu je vyhubení všech nevěřících, tedy všech, kdo nevěří v Alláha.

Naneštěstí starý judaismus, středověké křesťanství a islám mají kromě postavy Abraháma a jiných věcí společnou také intoleranci a tendenci prosazovat se násilím, což tato náboženství v očích mnoha lidí pochopitelně devalvuje. Myslím, že je dobré zkoumat na prvním místě základní zdroje každého náboženství, jeho cíle a metody, a pak také cíle a metody jejich propagátorů a zastánců.