Diskuze, Diskuzní fórum

Zitto » Renor Sedl jsem do potoka
hledal smysl života
a koukám
jak vše kolem utíká
žába žbluňkla zvysoka
ryba rákosím se proplétá
voda studená mě obtéká
žije i ta zátoka
vše stejné v proměnách tolika
jen kamen pode mnou se nehne
však staletí ho omlela
voda už mne studila
tak jsem vstal
hledání vzdal
pomalu šel domu
volno dal rozumu
a na nebi i v mém srdci
vyšla hvězda…

Zitto » jantarra Mně nevadí klečet
a chci umět i brečet
většinou nevím kudy kam
uprostřed davu kráčím sám
co kráčím
se vláčím
padám a dav se valí
slzy v ranách pálí
a pak zvony slyším v dáli
a jsem rád že klečím
že odolávám planým řečím
a svou modlitbu si mlčím

Zitto » jantarra Za černou barvu díky
to nejsou jen hříchy
to je zvýraznění
okraj mého snění
barev dokreslení
za tu černou díky

Za každou další barvu díky
ať v životě je dynamika
mezi lidmi polemika
k pobavení politika
a na stromech hrušky, třešně, fíky...

Prázdná radost otupuje mysl
bílá bez černé ztrácí smysl
a bolí z ní oči
však svět se točí
bílá, černá, rudá i modř tu je
radost, bolest, prohra i naděje

Léto zraje k podzimu a zima do jara
to jistě ví i naše Jantarra

Zitto Díky

Zitto » tamtama Paprsků Měsíce
jsou přece tisíce
s každým někdo mazlí se
a každý touží
ťapat šťastně louží
v níž paprsky třpytí se

Zitto » Renor ...a káva nahlas mlčí
růžička tiše křičí
já hledím do tvých očí
vím co v nich zračí
a to mi stačí
venku začíná zpěv ptačí
přivírám oči radši
touha je stále větší
a káva dál nahlas mlčí...

Zitto » Renor ...jednou snad
budem jako děti
co nemusí se bát
spolu si hrát
upřímně se smát
a cokoliv si přát
co můžou spolu spát
vzájemně se hřát
pak beze studu vstát
i pusu si dát
přátelství znát
za druhého být rád
a druhého mít rád
za něj se i prát
však nechtít si nic brát
až budem jako děti
jednou snad...

Zitto » tamtama Překrásná báseň a hluboká moudrost slov.
Díky

Zitto » Renor Chytal jsem hvězdy
a roztříštily se
Stoupal jsem k nim
a nekonečný žebřík
byl směšně krátký
Mluvil jsem o nich
a vysmívaly se mi
Mluvil jsem s nimi
a byl jsem trapně němý…
…tak teď ležím v noci na louce
a usmívají se v mém srdci

Zitto » Renor Nevadí mi že jsi nahá
nepotřebuji bys byla hravá
tichá chvíle je ta pravá
rosu hřeje chladná tráva
květina krásu zdarma dává
slunce s láskou ze sna vstává
to v přátelství se stává…
…a krásně voní ranní káva
moje drahá

Zitto » Renor ...jednou snad
můžu si přát
srdcem srdce hřát
přátelství ti dát
přátelství si brát
přátelství hru hrát
a s hvězdami se smát
protože jednou snad...

Zitto » vrabčáček Ať píšeš, co píšeš, vždycky chtě nechtě
(tedy skoro vždy nechtě)
píšeš strašně moc o sobě.
Nebo ne?

Zitto Díky

Zitto » Zitto Díky moc oběma

Zitto » Najdise.cz Chtěl jsem razit do boje
věřte mi to fakt
zapad jsem však do hnoje
byl to hroznej smrad
tak jsem se myl v potoce
voda jako led
zápal plic přes celé Vánoce
pak zas prasklej vřed
pak jsem sbíral odvahu
postavit se draku
u nás v baru „Na svahu“
měl jsem jí jak z praku
tak jsem zvednul vzhůru bradu
že bych se i popral
potkal jsem však ježibabu
strachy jsem se … (píp)
nejistě se baby ptám
zda princezny ještě jsou
a skutečně prát se mám
zda pak ňáká bude mou
řekla ať se proberu a kde prý to žiju
ženský že maj ňákou chatu na netu
já ať v hradu shniju.

Tak dám brnění do sběrny
a budu mít aspoň na pivo…

Zitto » Renor Jí rozmočí se barvičky
a má z nich v tváři duhu
zcela jedinečnou svého druhu
a jeho prstů konečky
jí jemně stírají kapky
a kreslí v té vodě
na prsou jí srdíčko
v dlaních něžně hřeje její tlapky
a pak...
...jim zase svítí sluníčko
jen se stydí maličko
(to sluníčko)

Zitto » Renor A povídají si společně
květiny a dvě srdce
a baví se tím výtečně
usměvavé slunce

dokud nezačne pršet

Zitto » Renor ...a nebo
žena si čte
a muž prostírá
a jeden druhého pomalu si ochočí
a pak svět se s nimi zatočí
a nechají syna synem a dceru dcerou
a babičku spát s pletením v náručí
a v zahradě rozkvetlé
ze sna probouzet se nemusí
a květiny ani motýli jejich vášeň neruší

Zitto » Renor Utíkat zpátky
zadními vrátky
ubrat obrátky
utáhnout zátky
vyloučit zmatky
a v prachu žít
na plný klid

Zitto » Renor Někdo vstává z popela
sežehnut ohněm
a Princezna
oklepává se z prachu
Možná zmatená jsi docela
možná jenom trochu
možná do kouzel jsi zakletá
a do hloubky
pod tvá prsa vzedmutá
schovaný je klíč
A ty plná strachu
bojíš se srdci říct
pravdu