Ten dům, jež ve snu vídám,se v krásné krajině rozprostírá.Klíčovou dírkou se potají já dívám na to, jak matka k večeři prostírá,Syn poslušně za stolem sedí,manžel noviny si čte.Dcera zasněná z okna hledía ptá se, kde má láska asi je?Kočka v koutku přede svoji píseň kočičí, štěně se štěkotem do místnosti vejdea čeká, až ho někdo ochočí…Babička se v křesle houpe sem a tama jen přemýšlí,kam jen podělo se její mládí, kam?Z rádia se line píseň krásná,to, že se musím probudit, je věc zcela jasná…
Zitto
» Renor
Jí rozmočí se barvičky a má z nich v tváři duhu zcela jedinečnou svého druhu a jeho prstů konečky jí jemně stírají kapky a kreslí v té vodě na prsou jí srdíčko v dlaních něžně hřeje její tlapky a pak... ...jim zase svítí sluníčko jen se stydí maličko (to sluníčko)
Renor
» Zitto
I když pršet začne náhle a obloha se zatáhne dvě rozpálená těla nechají kapky deště po sobě stékat a nepřestávají rozkoší a touhou sténat tam v zahradě v trávě...
Renor
» Zitto
Snad jen jejich slova se zahradou rozlehnou, jak si navzájem svou lásku vyznají, pak už jen své touze velké podlehnou a ta krásná slova už jen květiny si šeptají.
Zitto
...a nebo žena si čte a muž prostírá a jeden druhého pomalu si ochočí a pak svět se s nimi zatočí a nechají syna synem a dceru dcerou a babičku spát s pletením v náručí a v zahradě rozkvetlé ze sna probouzet se nemusí a květiny ani motýli jejich vášeň neruší