Diskuze, Diskuzní fórum

Wolfinka » player neumím počítat... tak mě to moc nezajímá...

Wolfinka » jarmilac Ahoj Jarmilko, jen jsem chtěla vědět, co se za Tvým "po letech" skrývá... mám podobný názor, ze zkušeností a vím, že je to běh na dlouhou trať... jenomž pořád si myslím, že "pravý" "pravá" může někde existovat a pokud se setkáte, přichází právě tyto vzájemné pocity... jako mávnutím kouzelného proutku... a mnoho párů to cítí i po letech... i přes problémy a překážky... a to je vlastně co jsi napsala ty...

Wolfinka » jarmilac jak to víš???

Wolfinka » Wolfinka a úplně nejkrásnější a nejreálnější je pak sounáležitost... takové okamžité vylazení na stejný akord... souzvuk dvou duší... nepotřeba říci slovo a přesto... rozumět...

Wolfinka » Jirka_H něco se uvnitř otevře a rozkvete to jako květina... teplo se z hrudi rozlévá po celém těle a záleží na tom, zda je to muž či žena... kam pak směřuje ta úžasná pozitivní energie... buď dolů či nahoru či v ideálním případě oboustranně... Pak mám na tváři takový ten blaženo-břiblblý úsměv a i kdybste mě chtěli chytat na štaflích, už dávno jsem odlétla na nejbližší obláček a letím a letím... a je to taková symfonie čistého citu...
tak to vnímám já...

PS: dle mého názoru existuje více spřízněných duší a každá na jiném levelu... ale každý z nás to pozná... díky za ten krásný pocit a otevírání se lásce...

Wolfinka » player stoprocentně s TEbou souhlasím!!!

Wolfinka » baraSKA Ahoj Barasko...

tím, že jsi uzavřená (sama píšeš, že jsi v nitru jiná než ostatní - tudíž existuje nějaké skryté oddělené nitro, které moc neodhaluješ?) máš maličké šance najít také uzavřenou osůbku Tobě podobnou. Když trošku pootevřeš pomyslná vrátka, možná tam za nimi potkáš oči a duši, která k tobě patří... jen hledat... či nehledat ale dívat se a naslouchat, chytat jemné odlesky...

Najdeš! Určitě najdeš!

Jsou!

Wolfinka » ži.va Zdravím Tě Ajvy...

diskusi jsem přečetla skoro do konce...

Nejdřív bych definovala pojem "přítel" - CO, KDO - vlastně přítel je???

Osoba blízká vlastnímu srdci
Věc blízká vlastnímu srdci
Stvoření blízké vlastnímu srdci

Stvoření říkám proto, protože přítelem nám může být i strom, který po léta navštěvujeme a šeptáme mu do kůry svá přání, své bolesti, radosti... když chvíli posloucháme, uslyšíme radostné šumění v korunách nebo jen zdráhavé "brrrrummm" dle rozpoložení přítele...

Mohu říct, že přítelem nám může být také určitá země... určité místo, určitý útvar, voda, moře, vítr, déšť...

stačí se zaposlouchat a slyšet...

Kdo je tedy skutečný "přítel"??? to slovo zní tak trošku "kýčovitě"...

Řekla bych, že když nasloucháme vlastnímu srdci a citu... tušíme, že nikdo a přeci všichni... nikdo a veškeré bytí kolem nás...

Tak, jak slyšíme tep vlastního srdce, slyšíme i tep srdcí ostatních... jde o souznění, soulad, jako na strunách, akord musí ladit aby mohl vykouzlit zvuk... potěšit srdce...

Jak píšeš - najít sám sebe - ano, po nalezení vlstní identity nalézáme asi také "všeobecné" přátleství... souzvuk s ostatním stvořením na Zemi... a nejen tam... tuším to, cítím to...

A jsem na tom podobně jako ty... na chvíli zastavená, abych mohla dobře poslouchat.

Přeji Ti slunce na Tvé cestě!!!

Wolfinka » Joey Možná ti rozumím, chtěl bys vše a realita je jiná...

Ale valstně tady byla otázka na "ideální" stav... tak proč ne...

Wolfinka » Nuna simtě... Nuno... není nad přirozenost...... že ano???

Tak proč mám tak nalakované nehty a obarvené vlasy kysličníkem a umělé řasy a místo bavlněné haleny polyesterový plášť????!!!!

Wolfinka » Nuna záleží na vkusu... odhalená můžeš zůstat i v péřovce a kulichu... pokud má tvůj milý rozpitvaný - schopnost vidět pod "obaly" :)))

Wolfinka » Najdise.cz ka-ka-Pišta!!!

jako že frrrrr, pryč, utíká, pádí, peláší, šupajdí... tak tak.

Wolfinka » Nuna Má milá Platinová... Nuno... huš... chápu Tě!

Tím jak jsem nečetla celou diskůsi, jsem přišla o lahodná sousta Tvých příspěvků...

Tudíž - pohledem na paní Realitu - živa buď a hlavně - nadále šťastna a odhalována a odhalující a odhalena... !!!

Wolfinka » Najdise.cz Charoušku, co ty máš porááád s tím smajlem s nohama nahoru... na rameni??? ešče jsem ho vůbec nikde neviděla...

Jinak, představa gamblera či děvkaře - taky bych se do toho nenamočila jinak, než pohledem z dalekohledu... Na to mám snad dost rozumu ve vlčí hlavě...

Wolfinka » Nuna Nuni, mluvíš jako někdo, kdo si opravdu "nemůže dovolit" malé alespoň jedno "malé" tajemství...

Vstávají mi vlasy a to je mám dost dlouhý....

cituji:
"já chyby vidím a okamžitě pojmenuju a okamžitě taky chci,aby mi byly řečeny chyby mé...žádný iluze, žádný růžový brejle zamilovanosti.. To je ten štír ve mě - rozpitvat všechno i to,co ještě k pitvání není.. Mít jasno, znát odpovědi na všechny otázky.."


Toto je pohled badatele, bezcitného chirurga, jde z toho na mě pocit patologie, zima... brrrr... a to přece nejsi ty???!!!!

Je jasný, že strávit s člověkem celý týden 24 hodin - pitvat ho a pitvat ho, vidět mu až do žaludku, zrcadlit se... z toho se člověku udělá zle. Tvůj pocit chápu, vyhoření, spadla klec!!! Pocit, že ten, kdo byl předtím "tajemný" alespoň trochu, je taky jenom člověk...

chodí na záchod, potí se, smrká, chrápe... směje se, myslí, nemyslí, něco si brouká, souká, dívá se z pod brýlí, kouše si nehty, nohy, nenohy, ruce, v oku prasklá žilka...

Ale proč to všechno pitvat????????

Jaký to má smysl?

Není to jenom "únik" před "možným" a pěkným vztahem - před vztahem se zranitelným a chybujícím člověkem??? Já i ty i on i všichni co tu jsme jsme chybující...

PS: neber to jako útok na sebe, já jsem musela reagovat na tvou "pitvu"... jelikož mě zamrazilo...

Wolfinka » Wolfinka že by kompromis ??? ach ta teorie a neútěšná praxe...

Wolfinka » Nuna grrrrrrr....

20 let manželé???!!! šlóvěšééé, vono mi je prve 29... ti nevím.... samo že to byl vtípek... který mi zvedl chloupky na wolfí kůži...

Ehm... nu, představme si tedy pěkný domeček jako ze škatulky a v dááááááááááááááálce pěkný chlíveček jako ze škatule... a mezi tím jen krásný, zelený trávník, plný květin... výhled na milého do chlívečku, umožněn jen s brýlemi na dálku či s dalekohledem... poznati, že je právě přítomen ve svém doupátku dle zdvihnutého prachu od okýnek...

Uprostřed té trávy nááádherný stoletý buk a pod bukem lavička... tam sedáváme já a můj milý, v podvečer, kdy už nám s té sterility a bordelu je tak zle... a je nám tam dobře...

Tudíž - je vůbec možné spoluexistovat???!!!

A jsme u toho zas!!!

Wolfinka » Nuna Ahoj Nuno... slepý a hluchý můžou existovat, jeden druhého doplňovat...


Měnit alkoholika? Lháře? Proutníka?

Naivně doufat: "ach, jak já ho miluji... však on se změní..." NE!

Stavět na realitě: " miluji ho, proto se pokusím najít cestu pro nás oba...!" ANO!

Stát se obětí: "ach, miluji ho, však on za to nemůže, musí chlastat, bít mě, podvádět mě!!!" NE!

Pokoušet se hledat společné řešení: "Miluji ho, najdeme společnou cestu, prohrabeme se až na spod toho zkaženého povrchu... najdeme cestu za světlem... společně !!" ano, ale musí chtít oba...

A za sebe:

Já miluji pořádek, můj milý miluje nepořádek... jako prasátko v žitě se povaluje mezi zbytky počítačových komponentů, ponožkami, papírky, kousky okoralých kůrek, všemožných bllléééé.... a já přicházím s vidlema a šťouchám do něj a šťouchám, až se naštve a udělá ještě větší svinčík...

Když však k němu mluvím prasátkovskou řečí, přihodím si na jeho hromádku pár papírků... slastně chrochtá... nereje mi v podlaze...

Tudíž - postavím mu vlastní chlíveček, kam si bude chodit hrabat a chrochtat a po zbytek dne se bude pohybovat ve sterilním prostředí...

jak toto dilema vyřešit???

Wolfinka » player osekaný příběh s Chvilky pro tebe...

na to, že je pátek 13. a mám za sebou nekonečné hovory H, stesky mých kolegů, telefonáty věřitelů, důležité jednání, zařizování, diskuse... a třesky plesky...

prominu ti tuto neomalenost a zavřu oči...

Realitou nás nekrm... Playere... dnes je pátek 13. zítra Valejtajn... tak prosím... na chvilku, smeť prach z našich křídel a pobavíme se o tom po zítřejším dni...

Wolfinka » vajinka Vajinko, neboj se... miminko určitě přijmeš, cítím to z tvých řádků... Vzala bych si k srdci rady ostatních a odešla od něj.

Zkus víc času trávit s přáteli a rodinou, s blízkými osobami, zkus se něčím zabavit a stále filtruj svou bolest ven... ať v tobě nezůstává.

Vše dobře dopadne!!!