Diskuze, Diskuzní fórum

Tyna_Tynka No je to fakt zvláští. Působí to na mě vážně hrozně špatně a nejen teda to fyzické, ale i psychické. Někdy mi přijde, že úplně dokážu cítit tu strašnou psychickou bolest oněch vojáků apod.. Možná je to jen, že jsem citlivá, ale u tohoto je to fakt tak silné, že mě už kolikrát opravdu napadlo, že jsem se toho zúčastnila.

Tyna_Tynka » Elenor Zajímavé, taky si myslím, že jsem byla voják, nebo někdo, kdo měl co do činění s nějakou válkou - hrozně špatně na mě působí zranění z válek (ať je to kdekoliv, ve filmech, v dokumentech, ve výpovědích lidí apod. a z kterékoliv doby - nemusím to vidět, umím si to hodně představit a úplně to "cítím", není mi moc dobře ani když to teď píšu...) - nebo jsem tam možná byla doktorem nebo sestrou. Ale je to samozřejmě pouze má domněnka. Zatím nemám nějak silný pocit, že to Vím, pouze mě to dost často napadá.

Tyna_Tynka Ano, na tom doplňování něco bude.

Tyna_Tynka » Najdise.cz Teda obdivuji tě, že ses se vším dokázal vyrovnat.
Klobouk dolů...

Tyna_Tynka » Elenor Ahoj,
když jsem byla mladší, tak jsem si to přesně takhle myslela, ale teď už trochu jinak.
Myslím si spíš, že některé duše se znají, a tak se pořád setkávají - v různých životech. Něco si dluží, něco si mají vynahradit, předat, a nebo jen tak - je jim spolu dobře, a tak se setkávají opakovaně. Teď už si spíš myslím, že každá duše je prostě jedinečnou duší (tudíž že se nerozdělia na dvě, nebo tak nějak), ale existují některé duše, které jsou s ní jaksi provázané, a tak se znovu potkávají.
A hledání? Myslím si, že to ani moc hledání není, oni se totiž dostanou tam a v takový čas (samozřejmě v relativní čas, čas neexistuje), aby se mohli sejít.
A ano - znám pocit, že dotyčného jsem již měla tu čest někdy potkat - také například u mého přítele.
Tak to je můj nynější názor a cítění. Ale jak jsem naznačila, je vidět, že se můj pohled na toto mění, třeba za deset let dojdu zase jiného poznání...

Tyna_Tynka » elaviel Co učit se má určitě každý a pořád.
Cítění je asi nejčastější (ale stejně jen u citlivých lidí, kteří dokážou "přijímat"), takže to vidění považuji za určitou nadstavbu. Ale samozřejmě každý to má jinak - někdo cítí, vidí, slyší... A někteří vše najednou.

Tyna_Tynka » elaviel Dvakrát jsi viděla ducha a jsi amatér? To už jsi teda minimálně dost zkušený amatér.

Tyna_Tynka » Wolfinka Jak jsem tady psala - někdy vidím modré nebo bílé zářící body. Také mám různé pocity - mrazení apod - beru to jako komunikaci "někoho" se mnou. Málo často, ale někdy ano, si myslím, že si právě rozvzpomenu na Domov a to mám na chviličku nepopsatelně krásný pocit. Poslední dobou mi také někdy píská v jednom či druhém uchu. Takový šum a trochu pískot v uších mám odjakživa (ale slyším dobře ), ale teď poslední dobou je to jiné. Chvilkový intenzivnější pískot vždy pouze v jednom uchu.

Tyna_Tynka » elaviel Ano, tak to mám momentálně podobně - nevadí mi, ale ani je nemiluju. Je pravda, že v okolí nemám nikoho, kdo by ji měl, abych se s ní přímo setkávala, takže zatím jsem neměla příležitost se do ní zamilovat.

Tyna_Tynka » simba To je asi pravda. Ale kočky se mi někdy právě trochu falešné zdají. Takové vypočítavé - dojdou si pro pohlazení, kdy chtějí, a to jakoby se jim člověk prostě musel věnovat, jinak se urazí, a když se jim nechce, tak jako by nic - a ty jejich drápky - pěkně ostré. Proto mám nějak radši psy. Ti mají takové upřímné oči, kočky takové záhadné. Psů se vůbec nebojím - žádných. Když se na ně podívám, můžu se s nimi "spojit", tak ví, že ani oni se nemusí bát mě. A jsou věrní a velmi vděční. To moc kočky nejsou, ale jen z mého pohledu samozřejmě. Říká se ale, že pes je věrný svému pánovi a kočka svému domovu.

Tyna_Tynka » lenyška Osobně se přiznám, že kočky zas tak moc ráda nemám - mají divné oči. Ale také jsem četla, že pokud člověku "pochodují" někde po těle, třeba po hrudníku, tak je tam nějaká nemoc/špatná energie, že ji umí vycítit.

Tyna_Tynka » alassea Tak mně už to taky párkrát přišlo na mysl a cítím, že bych chtěla být pohřbená do země. Nevím, jestli je to tím, že jsem zemské znamení, nebo tím, že já osobně cítím, že je to takové přirozenější. Uložit do země, se kterou se potom tělo samovolně spojí. A ti červi k tomu přispějí - to je příroda, takže mi to nepřijde hnusné (teda nepředstavuju si to, beru to jako přirozené). Určitě přirozenější, než strčit někam do pece nebo čeho, trochu mi to i přijde, že je to dnešní uspěchaný styl - šup zpopelnit a je to, máme klid. Já vím, zlehčuju to, a pokud je to něčí přání, tak je to jen na něm a třeba rozprášení na krásném místě může být určitě hezké, ale pro mě je přirozenější ta země.

Tyna_Tynka » hela215 Helo,
také myslím, že bude moc pěkné, když babičku navštívíš. Můžeš ji povzbudit i se s ní rozloučit - i kdyby to mělo být třeba jen ve tvém srdci - ono ta bude cítit, když u ní budeš a určitě bude moc ráda. Nevím, kolik je tvé babičce let, ale takováhle smrt je podle mě přirozená a patří k životu. Alespoň ve svých posledních dnech může babička vidět, že ji máte rádi a určitě se jí hodně uleví.

Tyna_Tynka » Toulavej
Nezapomeň si vzít šálu. Jako by bylo období nedostatku pomerančů...

Tyna_Tynka » orlando Slavnostní a i trochu tajemné.

Tyna_Tynka » elaviel Ahoj elaviel, můj děda se akorát sešel s jedním pánem, co určitým způsobem kresbami zachycoval jednotlivá znamení (něco jako automatická kresba, ale nevím přesně jak) a ten tvrdil, že dítě má vždycky ve svém znamení určité obrazce ze znamení jeho rodičů. Například já jsem kozoroh, mamka vodnář, taťka střelec (zajímavé, že jsem zrovna mezi nimi ) a když jsem se podívala na jeho obrazec vodnáře a střelce a pak kozoroha, tak ten kozoroh tam opravdu měl společný obrazec jak s vodnářem tak se střelcem. A samozřejmě, že on ty kresby měl univerzální (prostě 12 kreseb pro 12 znamení), takže se tam mohly vyzkoušet jakékoliv kombinace a v naší rodině to sedělo, že vždycky dítě mělo v té kresbě svého znamení některé obrazce společné s oběma rodiči. Přitom některá znamení měla úplně jiné obrazce (tedy ne že by vlastně byly ve všech znameních všechny obrazce že. Každé znamení mělo určité obrazce, ale pouze některá stejné.). Bylo to docela zajímavé. Ale detailně jsem to nezkoumala, jestli to třeba není nějaký trik...

Tyna_Tynka » 25jacque Zajímavé, zatím příspěvky, které jsem od tebe četla, jsou tak poklidné, dokonce jakoby z nich vyzařoval mír. I když je to zdánlivě třeba reakce na něco ne tak důležitého (opakuji zdánlivě, protože všechno může být důležité), tak to tak cítím.
Tasha11 říkala, že jsi pozemský anděl, což mi docela sedí.

Tyna_Tynka » Najdise.cz Jo tak s tím pohlazením, přitulením to mám stejné. Někde jsem četla, že je 5 typů vyznávání lásky a každý člověk má jeden dominantní a pak ještě jeden docela silný - takže většinou používá 2 z těch 5. A někdy i tímhle může docházet k nedorozumění v páru. Bylo to nějak slovně, dotekem, že pro druhého něco děláme a ještě dva způsoby, ale ty si už nepamatuju. No slovně - to je jasné, že to dotyčný říká, ale právě to od druhého potřebuje taky slyšet, pak dotekem - to je to pohlazení, polibek atd. a zase to od toho druhého očekává (a právě třeba i na veřejnosti, a když to druhému vadí, tak už začíná problém), a že pro druhého něco děláme - tedy muž například doma pořád něco kutí a opravuje s vědomím, že to dělá právě pro ženu, a tak jí ukazuje lásku, žena zase muži vyváří apod. Pak může nastat situace, že se třeba dotyční milují a hodně, ale každý to vyjadřuje jinak - žena třeba dotekem a kontaktem a muž tím, že pro ni pořád něco dělá - a ve finále jim to prostě nevyjde, protože žena si ho přeje mít u sebe a mazlit se a chybí jí to od něj a myslí si tudíž, že ji až tak nemiluje, přitom muž by pro ni udělal první poslední, ale potřebu blízkosti s ní nesdílí a naopak by od ní čekal, že až konečně přijde domů se spoustou pěkných výrobků, tak mu ona dá dobrou večeři, pak zákuseček atd. zatímco ona by se chtěla mazlit. Takhle to tam bylo vysvětlené a něco na tom asi bude...

Tyna_Tynka Tak to legrace je , to já znám taky, ale u nás je to opačně, že mě takhle škádlí přítel. Vždycky se zeptám: Máš mě rád? A on: No to teda nevím, možná malinko. A mě to vždycky rozesměje.

Tyna_Tynka » Nuna Ahoj, to mi připomělo, že jsem nedávno četla článek - kolik sexu je tak akorát? A odpovídal tam pan Šmolka, a řekl svatou pravdu - to je jako byste se ptali: kolik cukru do kávy je tak akorát?
Pro každého prostě jinak a zase musí přijít alespoň určitý kompromis. Stejně tak tady, je na každém, jak mu to vyhovuje. Asi by se měli sejít raději jedinci, kteří to mají přece jen podobnější, jinak jeden bude nakrknutý, že ho druhý otravuje a ten druhý, že mu první vůbec lásku nedokazuje...
Osobně to mám taky s mírou, když jsem s přítelem začala v 15 chodit, tak to samozřejmě byly docela časté sms , a teď již ve zralém vztahu podle mě, si někdy každý řekneme - miluji tě, když cítíme, že je na to vhodná chvíle, a to je pro mě nejlepší.