Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Buddha/2 Diskutabilnost v diskuzi je její smysl. Jasně, je tam pár návnad.

Pozitivní manipulace je stejně špatná jako negativní, pořád je to manipulace. Stejné jako pochvala/pohana, i když emočně jedno z toho vypadá líp. Já, raději autenticitu než agresivitu.

Manipulantovi je jedno, jak to bude prožívat oběť manipulace. Kdyby ho bolela bolest oběti, tak by to tak neudělal.

A společnosti jsou jiné - protože jsou tmelené jinou emocí. Asie a část Afriky hanbou, Západ vinou.

dan162 » funky Manipulace je myslitelná jen v okamžiku, kdy se aktéra její následky nedotýkají. Nebo ne tolik, aby korigoval své chování a kdy je společnost natolik zničená, že je řiditelná úsudkem nebo přáním jednotlivce.

Chápu, že v měřítku společnosti a v asijském pojetí je tolerovatelný globální pohled, oprostěný od individuální emoce, ale Západ je postavený opačně - společnost je tvořena součtem lidí, kde každý má své přání, činy, emoce. Není tam dobro nebo zlo. Není tam účel, ale plynutí. Není tam ambice, ale přizpůsobení se podmínkám.

dan162 » funky Z mého pohledu pro pochopení velmi dobré, ale pro pohled na život velmi zplošťující, chybí tam emoční složka života, hlavně prožitek. Oni i ti největší manipulátoři jsou vlastně často nešťastní lidé a redukce vnitřního souladu na vnější cíle je útěk.

dan162 » Lupi Na vysvětlenou kdo neví: Auschwitz-Birkenau byl vyhlazovací koncentrační tábor.

Proč na Olšany? Řeším vždy jen svou půlku, jen to, co z rodinné tradice uvízlo ve mne. Rodinná tradice není zlomitelná, ale žít mohu už jinak a ostatní lidé v rodině klidně ať v tom zůstanou nebo ne, dle své volby. Když se podaří cokoliv upustit, tak toho nosím pak méně, a o to jde, ne?

dan162 » Lupi To co mi řekla kamarádka a co je v příspěvcích, mi dává smysl a beru to jako dobrou odpověď. Přes emoce tomu rozumím že je vlastně vcítění. Buď vědomě namodelovat, nebo přímo prožívat (a pak oddělovat). Bez zpětné vazby to jde veeelmi pomalu si myslím, musí někdo býz poblíž zrovna v okamžiku situace (jinak vychladne a půl se toho zapomene).

Přes vjemy neemoční to bude víc jako intuice - člověk ví. A přes vlastní tělo mne zní dokonale "musíš napřed vnímat dost bystře sám sebe, abys mohl vnímat i jiné".
Moje fáze je nyní uvolňovat ztuhlé mikrosvaly, pak bude možné bystřejší vnímání sebe, jdu správně.

Tohle vnímání bývá často jednostranné, co si myslím, druhý třeba nechce se do toho ponořit, nebo jde o náhodná setkání typu v obchodě.

Super, dozvídám se hodně, děkuji.

dan162 » heslo Děkuju za sdílení. Krásná kultivace aspektu. Lidi si často myslí, že štírovská energie nutně znamená manipulaci s druhými - není tomu tak. Lze i jít do hloubky čehokoliv.

S dojmem tlaku bych si myslel, že nic udělat nejde, protože to je možnost tlaku, co lidi vnímají, použitelnou sílu - ne použitou sílu.

dan162 » Buddha/2 Myslím si, že je to naučitelné, takže dar pro toho, kdo se to naučí :-)

dan162 » Lupi Aha. A jen ty silnější stavy v lidech jsou čitelné? Stává se, že to lidi popřou ne proto že to nevypadá krásně, ale protože si toho nejsou vědomi?

EDIT ještě jsem dostal jednu odpověď: tohle vnímání že vychází z kvalitního vnímání sebe, protože 20% vjemů máme přes smysly (typu oči), ale 80% vjemů je v nás (typu napětí konkrétních svalů).

dan162 » Lupi Buď nebylo na co se napojit (kde nic není...), nebo nebylo s kým (o dítě je postaráno maminko). Zranění se předávají z rodičů na dítě přes veškerou snahu- Napadá mne, že i "blizzard" nemusí být první v rodě.

P.S. když jsem viděl otrlost sestřiček při nakládání s novorozenci, kterou máma nevidí, nebylo mi dobře, když tam byl synek, nebylo tehdy zvykem mít dítě co nejdřív na pokoji a co nejdřív domů.

dan162 » Lupi Nevím, jak co působí, v písmenkách je to nezřetelné a mám v sobě vzorec, kde je pro mne ohrožení, když se někdo cítí blbě. :-x

Myslím si, že máma má směrem k dítěti běžné emoce, projevuje je tónem, pohybem, mimikou, kůží, dechem atd. Sama mámina emoce je pro dítě z břicha známá jako prožitek a ty vnější znaky se k tomu uloží jako spouštěcí vzorec.

To není o nevědění jak na to, co máma má, to předá, v kvalitě, jakou má. Není to vědomé. Podle mne problém může nastat například když je máma v téhle době s dítětem málokdy (moje máma rodila na infekčním a šla odtamtud až po 14 dnech nebo o něco víc, zatímco když jde domů po pár dnech, tak doma je s dítětem "pořád" a dožene se to), nebo když sama v běžném životě prožívá jen silné emoce (slabé jsou tak slabé, že je šlo už předtím jako komplikaci zrušit nebo házet do sklepa).

dan162 » Lupi Jůůů. To je přesně ono. Přímé vnímání. Opravdu když o něčem vím, co nemám, tak to existuje (netuším proč, jedna z mála otázek, která nemá odpověď).

V mé představě to není nové. Kdysi normální a evolučně opuštěné z nějakého dost dobrého důvodu, třeba že plačící vesnice neuloví mamuta. Proces individualizace (oddělování) se táhne desetitisíce let, určitě ne jen jako ohrazování polí a volební právo. Předpokládám naučitelné, podobně jako například pár desítek let obnovené kranio se může naučit každý, a bývalo také kdysi normální.

Zatloukání opravdu existuje - protože ještě dnes je nositel talentu občas ostrakizován. Schová se to za něco tolerovaného a ví o tom jen část nejbližšího okolí.

Spojené s hlubokým citem?

dan162 » Buddha/2 Videl, nekolikrat. Myslis scenu, kde psychlozka se neciti komfortne a soucasne rika Nickovi, ze to je dar, ne problem?

S ostatnim souhlas. Navic k moznostem ktere jsi uvedl pridam, ze nekdo svuj dar zamyka i pred sebou. Klidne se radeji uchlasta, neunese ho.

Myslim si, ze zde nejde o dar, spis o pozapomenutou, kdysi normalni vlastnost. V male mire je dost bezna.

dan162 » Nabi* Nerad se vnucuju, takové interakce jsou prchavé. Strhávám diskuzi jinam, než by sama plula, učím se mlčet, ehm. Na rozproudění diskuze super - kde jsem, tam nebývá pusto, tedy dokud tam jsem.

Jo, tranzity pomalých planet mám dlouhé, jsem zvyklý, že když si na mne něco sedne, tak kvůli rozprostření v radixu po celém Raku a velkým orbisům Slunce a Měsíce to trvá dlouhé roky a protože jdu často špatně, tak kvadráty a opozice jsou silnější. Jedno přejde a nastoupí jiné, Neptun a Saturn nyní, a jen to skončí, tak mne navštíví Uran.

Aktuálně víc vnímám tranzity do Černé Luny, je tam i solární aspekt, dokážu vyházet na povrch toho nyní tuny, úžasné.

K práci - nepracuji, svou volbou jsem se tak rozhodl. A když jsem se ptal, zda netrčím příliš (nelíbí se mi to), tak odpověď byla Viselec. Visíš zatím příliš málo, unikáš z toho, tak holt ta fáze ti trvá déle. Práce proto není mým tématem.

Mne pobavilo, jak jsem mohl všechna slova o léčení obkreslit, jako kdybych je psal o sobě, komplet.

Neptunický kvadrát nevnímám jako nepříjemné náhody a zdravotní komplikace, ale směrovky k zadrženým energiím ve mne, nyní díky kvadrátu Neptuna jsou teď dokonalejší než kdy jindy. Každá příhoda má totiž příběh, důvod, křičí své help jak nezbedné dítko, které na sebe upozorňuje povaleným fíkusem, že mu chybí třeba láska a nikdo si toho nevšiml. Příklad - doktor mi chtěl předepsat léky na cholesterol, riziko je ale jen 5%, tak mohu jít jinudy. Kdybych ho poslechl, tak ztratím ten směrník a ztratím měřidlo.

Ad měřidlo: Musím změnit nepřirozenou část svých chutí, dané přístupem k sobě, dané svými vzorci, obavami a touhami a změnit obvyklost jak nakládám s tuky (=životní styl). Ne se přinutit (třeba k dietě, k pohybu), ne to srazit práškem. Něco se mi povede, a rozborem krve pak zjistím, jak moc se povedlo a mohu následně udělat něco jiného.

Ad směrník: srdce mne v noci vzbudí vysokým tepem. To není zdravotní příhoda, ale reakce těla na události skrz vzorce/zkušenosti nepotlačená ve spánku vědomím. Dýchání je mělké, pozoruju které svaly se neúčastní, jaká příhoda ve dne toto oslovila, jaká byla ta stará příhoda, vytvářející dýchací reakci...Když potlačím lékařsky tyto příhody, ztratím spojení k té iniciační příhodě a problém už zůstane napořád.

Téma není zdraví, ale tam se téma jen projevuje, ukazuje místa, kde můj potok neproudí přirozeně a dělá ve mne přehrady. Doktor nemá šanci najít příčinu, ta ho nezajímá, řeší jen viditelné následky, proto z jeho pohledu to je zdravé.

dan162 » Lupi Ano, bylo. Pardon, znělo-li to neupřímně.

Proč jsem koukal kamkoliv jinam? Protože se včas nevyvinulo emoční spojení mezi mnou a mámou. Podle mne dítě v břiše cítí máminy emoce jako svůj prožitek a po narození musí přejít na své emoce z vnějších podnětů. Z mámy to je jedině naučitelné, dokud má dítě máminy pocity ještě v paměti, podle mne první týden až dva, pak utrum, už nenaváže. Když máma emocí moc nemá, nebo se spojení nevyvine, je pak zajímavější zvuk listí 50m daleko než máma 20cm daleko. Příroda taky nese nějaké spojení, jen třetího řádu.

dan162 » Nabi* Tady jsem se pobavil, nebyl jsem tázán, ale sdílím. Tento rok si nechávám dělat všechny možné testy, protože jsem to dlouho odkládal (asi 10 let jsem nebyl u praktické, očkování tetanus po 40 letech...). Celkově vnímám, že potřebuju změnit přístup k tělu, pohybu a vnímám, že dechová cvičení asi budu muset taky začlenit...I když prostě musím změnit trochu způsob, jak nakládat se stresem.

Jako když píšu o sobě přes kopírák, proto to pobavení. Už jsem lepší, EKG jsem měl dneska :-) Vyžádal jsem si cviky od fyzioterapeuta, a musím opatrněji, cíleněji a jemněji, tělo je nevydrželo, dechové jsou super (ale existují i lidé, kteří umějí zádové cviky jen na obratlové svaly). Na EKG mi řekli, že co zažívám, že není možné, takže ono i návštěva po letech odpoví jen na některé otázky a doktoři koukají na to, zda něco není zvětšené, ne zda už nezačíná problém, který v sobě už cítíme. Pobavil jsem se nad změnou nakládání se stresem, ono to není snadno změnitelné, protože ten důvod vybuzeného sympatiku leží v člověku třeba dost nedostupně, ale dá se odhalit, třeba že neudýchaný krátký prudký kopec může být z důvodu stresu, ne kondice nebo oběhu, vylezou i taková překvapení.

dan162 » Lupi Super za takovou mámu, která dokáže vyskočit z rodinné nebo společenské tradice, jde-li tradice proti dítěti. Pomník stavět všem takovým.

S mámou já to měl tak, že ona mne drží v náručí když jde z nemocnice a koukám kamkoliv jinam než na mluvící mámu, je na to film. No a je na nás to v sobě změnit, první krok to pochopit už máme za sebou.

dan162 » Lupi Sto tisíc let? raději jsem dal nižší číslo. Když se ukázalo, že svalová paměť dinosaurů je příliš těžkopádná a pomalá na nové poznatky, tak přišli létající dinosauři (ptáci) s učením mláďat. Bylo to jen pár týdnů, ale znamenalo to zásadní rozdíl - zkušenosti se daly tvořit a dětem předat velmi rychle, klidně za života jedince, jako chování, které se mládě naučilo. Savci toto začali používat také, jen délka období předávání zkušeností byla v letech. Když na Zemi spadl koncem třetihor Chicxulub a radikálně měnil životní podmínky hlavně na souši, tak se ukázalo naplno, že tento učební proces vedl k přežití savců a ptáků, zatímco dinosauři brzy vyhynuli. Savci mají v tomto učení například výuku emocí. Dítě se učí je v prvních týdnech (1-2) zažívat vnímáním matky (emoce mámy zná z břicha), pak napodobením (první měsíce) a později emoce rozpoznávat u druhých (první roky). Tím je pak vymezené jednání jedince podle dané emoce (stud, úcta, soucit...). Když nějaká část této výuky neproběhne, tak daná větev vývoje neproběhne, v mozku se to nepropojí nebo nevyvine a tím i vše co je za tím. Ty emoce jsou některé staré desítky milionů let (úcta), některé sto tisíc let (stud). A některé se mění častěji, třeba soucit je jiný tak, že soucit před 2.000 let byl jiný než ten nynější.

dan162 » MIKULAS > Opice se vozí na zádech Ovce.
> Je Vám vrozeno, že svým biologickým Tělem, potláčíte svou Duši.

Tomuhle nerozumím. Mám zato, že když jsem takto šel, tak protože jsem si to sám zvolil - a volím nyní něco jiného.

dan162 » MIKULAS >Dobré odpoledne,
>prosím o prominutí, že se vměšuji do dialogu s paní Cimi.
>
>Ze všech lidských archetypů, právě zrozenci let Opice, jsou těmi, kdo patří mezi >největší koumáky, vzhledově blízké gorilám a orangutanům.
>
>Paní Cimi i Vy, pane Dane, svou účastí v najdise, nejlépe dokumentujete filosofii >nikdy nekončicích proměn.
>
>Zamyšlení nad včelami je skvělé.
>Teď už jenom přijít na to;
>proč jsou včelí Královny
>k čemu používají křídla
>Kdo jim napovídá, jak to mají dělat, kdy, atd atp ....souvislosti evoluce až k >lidem
>
>Když nesmažete Vy, smažu v příhodnou chvíli sám

Proměnami myslíte vývoj do spirály? Opakující se způsoby řešení situace, jen poněkud posunuté v čase a s lepším vztahem k sobě?

Hmyz si nemyslím, že je v nás obsažen, i když všechny evoluční fáze našeho vývoje ano, počínaje RNA. Sociální rozměr známe až od savců (tj. emoce).

dan162 » Lupi Ok, díky. Každá sdílená zkušenost je super, opravím si svůj pohled.

Já se na to dívám z pohledu vývoje člověka, kdy dostáváme po porodu několik prvních let zkušenosti předešlého řekněme sto tisíc let. Otec je tou dobou k dítěti biologicky vstřícnější. Když nějaká fáze učení neproběhne, je to problém, se kterým se těžko později hýbe, obchází se to jakž takž jakoukoliv náhradní cestou. I emoční "blizzard" v raném věku (a zvlášť u ženy) dělá enormní škody ještě po desítkách let.