Diskuze, Diskuzní fórum

buba » hela215 Nádherné ranní probuzení,
od anděla,co tmu na světlo mění.
Když jsem se do těch křídel podíval,
s úsměvem na rtech už jsem tancoval,
tak mile jsem byl probuzen,a radostně vítal
nově zrozený den. Díky-Krása

buba » syriana Rozdílné planety,
a přesto stejný cíl..
byl bych ti Láskou..
byl bych ti vším...
doprovázel tě všude..
odháněl stín..
ze srdce prožíval,
každý tvůj splín,
a taky radosti,
a cestu plnou slunéček,
z pampelišek upletu,
čarokrásný věneček,
ty jsi tolik líbezná,
záříš,jsi jak princezna,
v myšlenkách,
doprovázím tvoje kroky,
ať jsou rozbouřené,
nebo plynulé,jako tok řeky..
navždy, ti budu nakloněn,
i kdyby jsi opustila tuto zem..
nahoru a dolu,
Ty a já
půjdem spolu....

buba » hela215 Přišly jsme od lásky,
od Lásky přece,
toulaly se po horách,
po lesích,brodily se v řece.
Z radostí zrození,
a nebo hříchy,
někdo velmi skromný,
jiný plný pýchy,
a tak i odcházíme,
zase s láskou,
ale i smutkem v duši,
kam se opět dostaneme,
jen málo kdo tuší,
vzpomínky když rozdáme,
ještě se s nimi shledáme,
odcházíme,a tančíme li s bohy,
snad se znovu převtělíme,
do hor, lesů,i vody....

buba » buba Wolfinka i Piháček-jste prostě Holky skvělé,
vaše slova o Lásce,přijímaj se vřele.

buba » Piháček U tebe je to na velké zamyšlení,
Ty co vstáváš každý den s úsměvem,
už za korupění,proč to co tu bylo,
najednou tak není.

Nemohla jsi,to někde ztratit,
pomůžu ti najít,anděla,vše musí ti vrátit.
Já vezmu do svých dlaní,tvoje ruce,
aby nikdy nebylo,osamělé tvoje srdce.

Ty nikdy,nemůžeš zůstat sama,
vždyť jsi správná holka,a dokonalá dáma.
Když podáme si dlaně,a přijmeme se v objetí,
samota i smutek,někam uletí,
chci nějak poveselit tebe,
aby už nebylo,to uzavřené nebe.

Kouzelný zvoneček,v radosti zazvoní,
květiny rozkvetou,celou tě provoní,
Já kytaru naladím,písní tě pohladím,
v krbu oheň roztopím,plameny září,
úsměv tvůj se objeví,zase na tvé tváři.

Noc už není vůbec temná,
je posetá hvězdama,
taky krásný měsíc září,
září přímo nad náma,
vážně už nemusíš se bát,
nikdy nejsi tu sama....

neboť tě máme rádi!

buba » Wolfinka Nejenom slovem,
ale i skutky a nebo činy,
mnoho věcí děje se,
nic není bez příčiny,

já hledám tě právě,
jak rozsypané kostky v trávě,
nevadí mi nic,že tolik leje,
já dobře vím,
že on se nahoře tolik směje,
že neumírá ve mně naděje,
že na věky věků,budu smět hladit dlaní,
při západu slunce,a nebo při svítání,
ať jsi tady nebo tam,později a nebo dřív,
s časem jistých věků,jsem z tvé krásy živ...

buba » alassea Já jsem cukr,
a Ty Arabská pravá káva,
nemůžu se dočkat rána,
až spolu splynem,
a budem horká láva,
v žáru se tetelíme,
pak se v lahodné doušky,
zcela proměníme,
však stále chuť sladkou,
naše objetí má,
jen Ty a já.

buba » Najdise.cz Tak to jsem moc rád,že jsi mi odpustila,
vždyť víš,jsi kouzelná moje víla,a mám
Tě taky MOC RÁD!*už jsem Ti taky psal,jednu básničku pro tebe,je to v historii,a bylo to vše na D.Drahuško,milá má.tak pá. a neboj se nic,složím Ti básniček mnohem víc.*Vždyť Ti tak sluší,rozzářená líc.

buba » Najdise.cz Jejda,jejda,já jsem si říkal,jestli to nebudeš porovnávat,*Samozřejmě,že jsi,a ty to dobře víš,**Jsi milá,jsi voda živá,
Jsi rozkvetlá růže,co všechno říct mi může,
jsi růžový červánek,co ráda hledí do sránek,
zděluješ krásné vzkazy do schránek,jsi velice moudrá,jsi jak má rodná,zlatá hrouda,tápeš ve tmě,příjdeš ke mně,a já ti dám světlo,přátelství,i lásku,a nevidám ani hlásku,nebo ti řeknu spoustu hezkých slov.

buba » Najdise.cz Děkuju Gábi,jsi moc milá

buba » Najdise.cz Může být, moc děkuju,děkuju Drahuško.

buba » alassea Bez přemýšlení básnění,
no to je krásné mámení,
nechce se mi vůbec spát,
chci to tvé tajemství znát.
Lásky vábení,to bez smyslu není,
dotyky laskání,ve víru pění...
vězení můry,a rozhřešení příjde shůry..

buba » Wolfinka Tak to bych chtěl odstranit,
ten těžký kámen,ze srdce Tvého,
pak by jsi se probudila,
do rána překrásného.
Naše oči kdyby se setkali,
jistě by chlad i smutek zahnali,
na nepozvané stíny,já mám bič,
vypráskat je musím,od tebe pryč.
Věneček,ze samých sluníček,kytiček,
srdíček,splétám ti z lásky,aby mohl
krásně zdobit,třeba tvoje vlásky.
Čím bych ti ještě,radost udělat měl?
přátelsky bych tě obejmul,
jak motýl do křídel....

buba » Wolfinka Jejda,ty jsi dneska pohotová,děkuji.osůbko pohodová,koukám,že jsi se dnes do krásného dne probrala,vždyť jen během chvilky,tolik krásných slov,jsi všude napsala.***Nebojím,se nebojím,s láskou se vždy spokojím.

buba » Wolfinka To,je krása!ta síla slov,dodává mi velkou odvahu,nemám strach,zřítit se třeba ze svahu,
protože jistotu mám,už nikdy,nikdy nebudu sám.

buba » Wolfinka Spíme si v houští,
na dlaních dlaně,
srdíčka buší,
jak splašené laně..

Svítá,paprsky hřejivé,
svítí na ně..

Chtěl bych,jen tak,
ještě dlouho být,
vůbec nevadí to ticho,
mám rád klid..

Stále v myšlenkách,
modlitbu svou ven pouštím,
ani já neopouštím...
a když opuštěn jsem,
je ticho...však miluji zem,
oheň,vodu,vzduch,,..
to je můj duch...

buba » buba ježiš to je blbý téma. ,
Do naší zahrádky,já přinesl jsem z toulavých dálek,ten nejkrásnější dárek.A to totiž,
čarovný,léčivý květ,včeličky se na něj
slétají,a tvoří med,kdo k němu přivoní,je veselý hned,pečujeme o něj s velkou pílí,je to krása,jak pije,a voda se ke kořenům vpíjí.
Na naší zahrádce,je i lavička hezká,a kdo spatří kouzelný květ,hned radostí tleská.
Tam se taky,vypráví různé příběhy,z Toulavých
dálek,mezi nejoblíbenější,patří pověst o rybníčku Hastrmánek.*Ta pověst praví,že u jednoho rybníka,byl hastrman pravý,ten však
lidem dobrým,přiděloval zdraví,a tak se v jeho rybníčku,koupat směl,jen ten kdo dobré srdce měl,a kdo nebyl dobrý dost,na toho měl vodník zlost,vždy mu nějak naznačil,že je nevítaný host,vodníček byl taky trochu šprýma,ale trápila ho v zimě velká rýma,tak uspořádali na podzim tradici,soutěž o nejhezčí vodníkovskou čepici,kterou dívky pletli při jízdě na pramici.Hoši vesele veslovali,a dívky do díla se dali.Vodník pak za nejhezčí čepici,vítězi předal kouzelnou udici,a ta bez jakých koliv chyb,nachytala plno ryb.*A ještě jsem chtěl říct,že ten náš květ,aby měl kouzelnou moc,já musel ho trhat když byla noc.*Trhal jsem ho na jedné pastvině,a v neznáme roklině,všude se ovce pásli,to pohled byl moc krásný,jak jsem čekal až bude noc,šel na mě trochu spánek,já náhle zaslechl,jak když někde naříká beránek,
neváhal jsem ani chvíli,za tím hlasem běžel jsem,seč mi dali síly,a pak do noci se rozzářil beránek bílí,zatoulaný,vystrašený byl,tak jsem ho honem pohladil,tak radostně on velmi bečel,pak za mnou jak pejsek běžel,
přečkali jsme spolu celou noc,a můj nejvzácnější dárek,dostal tu kouzelnou moc.
Přijďte tedy všichni,do zahrádky naší,rádi vás uvidíme,o vše se s vámi podělíme.....

buba » hela215 No,nevím jestli se jím nechce,nebo neumí psát tak lehce,jak jsme předpokládali.a mi mysleli,jací jsou tu básníci,a oni tak možná v opici,jó lumpíci,mají z daného téma,nějak hrůzu,tak raději píšou si jen svoji můzu.No,i když já,mám co říkat,když sám nemám nic,je mi hic,no tě pic.no jdu na to,tak pá,ty jsi zlato.

buba » Renor Ať už jsi anděl,nebo,žena,
ty toužíš,najít prince,beze jména.
Ještě z krásných pocitů,co na zem spadli,
jsi celá rozechvěná.

Chceš se vydat,třeba neznámou krajinou,
připravená lásku rozdávat,radost rozsévat,
nad sebou,pod sebou,na sobě,v sobě,
máš plno čarovně krásných hvězd,
andělem svým,i srdcem necháš se vést,
vydáš se na jednu z nejdelších cest.

Vrátíš se zpět,bohatší o různá poznání,
radost i bolest,krásno,i nevlídno,
tak celá,utrmácená,a znavená,bez prince,
bez jména.Sedneš si ve svém kraji,
protože,hýbat se můžeš jen ztuha,
víčka mírně zvedneš,a nad tebou duha,
zas natahuješ svoje ruce,a nemůžeš jí
uchopit,jen očima a srdcem,vnímáš,tu krásu,
najednou procitneš,do něčího hlasu,
zíráš jako zmámená,nad tebou ten bez
jména,do dlaní bere tvoje dlaně,cítíš
to teplo,konečně sáhla jsi na ně.
a z nebe se zase sype samá krása.už se ti nechce vůbec spát,jen každý okamžik, si velmi užívat.

buba » alassea Je to moc krásný,poctít dcerku svou,
takovou básní,a to ona asi snila,
aby se právě takové mamince narodila,
nebo jí kouzelná víla poradila?