buba
Spíme si v houští, na dlaních dlaně, srdíčka buší, jak splašené laně..
Svítá,paprsky hřejivé, svítí na ně..
Chtěl bych,jen tak, ještě dlouho být, vůbec nevadí to ticho, mám rád klid..
Stále v myšlenkách, modlitbu svou ven pouštím, ani já neopouštím... a když opuštěn jsem, je ticho...však miluji zem, oheň,vodu,vzduch,,.. to je můj duch...