Neboj se neboj, dítě mézítra se sejdem v polednedo dlaní dám ti síly třpytuž nebudeš se trápit a nebudeš nic chtítJenom se už neboj, slunce vyjde výšSlepé oči prozří, světlo uvidíšNestůj v koutě stále, přistup blížNemlč skrze noci, zpívat smíš!A na svá záda břímě, nevkládeja přočistí své strdce, už se nehádeja oči tvé ať slunce, navždy prozářía smutek ten už odhoď, vše se podaříA nekleč na kolenou, vstaň a jdi!a nestav stále ploty, probourej ty zdi!a neměj v dlaních písek, v očích pracha zůstaň s vírou pevně, žádný strachA rados neobcházej, vstříct jí běžo co prosíš dítě, jistě dostanešuž neukládej k spánku smutek, žalJá stál tu s tebou vždycky, vždy tě milovalA budu navždy s tebou, a budu v tobě žítuž můžeš zavřít oči, prach cizích duší smýta půjdem ruku v ruce, slib ti dáma neklesneš už ke dnu, už nebudeš sám!!!