Si cukor v cukorničketam niekde na poličkea ja som kávaarabská,praváraz možno k ránuv šálke z porcelánuvrelou vodou zaliatísplynieme v pevnom objatíjaa ty
buba
Já jsem cukr, a Ty Arabská pravá káva, nemůžu se dočkat rána, až spolu splynem, a budem horká láva, v žáru se tetelíme, pak se v lahodné doušky, zcela proměníme, však stále chuť sladkou, naše objetí má, jen Ty a já.
Renor
» buba
...pocukruj lásku svou cukřenkou zasypej ji sladkými slovy svými není zahalena šátkem ani pudřenkou ona je ta pravá,to pro ni skládáš rýmy..
A pak v ranním svítání zahaleni do deky plné něhy a touhy polibky začne vaše krásné vítání den nebude pro vás příliš dlouhý...
a ta káva tolik voní a vy toužíte, ale ne po ní...