Diskuze, Diskuzní fórum

inkateo www.pracesesny.cz » Najdise.cz Souhlas. Je dobré umět pozorovat. Svět nás může neustále učit.

Když se začteme do knih tibetských mistrů a lámů, tak se dozvíme, jaké široké znalosti existují ohledně přechodu na druhý břeh. Tibeťané se vlastně celý život připravují na smrt. Né ve smyslu, že zemřou, ale až zemřou, tak aby byli na určitém stupni vnímání a jednání. Mají rozsáhlé znalosti o systému testování bytosti, jak na tom vývojově aktuálně je, když musí procházet jednotlivými bardy při odpoutávání od těla. Chtějí být na toto testování co nejlépe připravení, aby jejich reakce byly co nejklidnější a nejlaskavější a nejméně zatíženy strachem. To proto, aby jejich další reinkarnační cesty byly co nejpříznivější.

Mají třeba pravidlo, že když zemře člen rodiny, tak pokud by měl někdo blízky v rodině truchlit, tak se vůbec nemá zdržovat blízko domu, kde je zemřelý. Má jít prostě pryč a raději se kolem mrtvého má motat soused, který je schopen dobré nálady. Chtějí tím zabránit nežádoucím reakcím duše zemřelého na pláč a smutek blízkých. Chtějí, poskytnout duši, která prochází odpoutáváním, co nejlepší podmínky k reakcím. Říkají, že v posmrtném stavu těla, jsou reakce a prožitky mnohonásobně hlubší a silnější, než ve stavu vtělení.

Je krásné, že svět je tak pestrý na zkušenosti a zvyklosti.

inkateo www.pracesesny.cz » Saly Děkuji všem za tuto podnětnou diskuzi.

Co člověk to názor, co člověk to pocit, co člověk to zkušenost. Všude mraky knih. Plno odkazů starých kultur a civilizací. Všude nějaká představa o tom, jak ten život funguje a proč. I názory v této diskuzi jsou toho hezkou ukázkou. Jsou pestré. A za to Vám děkuji.

Chtěl bych přinést jednu myšlenku (představu), která téměř nikdy a nikde nezazní a přitom se zdá být zásadní. Všichni o sobě uvažujeme jako o jedné jediné entitě. Když něco řeknu, jsem to já. Když něco cítím, jsem to já. Když něco vnímám, jsem to já. To nás pak vede k představě, že pokud si dávám úkol, dávám si ho já.
My ale ani netušíme, kdo jsme. Máme mnoho vrstev vědomí. Bdělé rozumové vědomí, supermoudré podvědomí, fantasticky moudré nadvědomí, a kdoví co ještě (duše rozumová, duše cítivá … atd)

Až odložíme fyzické tělo a budeme ve fázi, kdy naše různé složky vědomí budou mít povědomí o zkušenostech z mnoha a mnoha našich životů, jistě to také budeme my, ale jistě budeme mnohem širšími my, než se jimi cítíme být právě nyní. Prsty, které nyní ovládají klávesnici, jsou ovládané pouhým střípkem mého skutečného já. A dovedu si představit, že pokud se budu účastnit plánování svého dalšího života, bude ho plánovat mnohem širší a hlubší a zkušenější já, než rozumeček, který nyní něco píše na najdise. Tudíž myslím nemohu mít ani páru, jak to jednou bude po smrti těla s případným plánováním dalšího života ve hmotě. Svět je tak bohatý, že si dokážu představit, že jsou možné všechny scénáře. A nejen možné, ale že se také i dějí všechny možné scénáře plánování.
Jednu věc lze myslím vypozorovat ze života tady a teď. A to, že čím je člověk moudřejší a laskavější, tím vyšší přirozené nároky si klade on sám na sebe. Ne proto, že se to tak má, nebo že se to tak píše, ale protože to žije. A proto je možné, že naše mnohem širší a moudřejší já, než si o něm myslíme právě teď, je natolik moudré, že moudrost naší celistvé duše a všech jejích složek si sama na sebe klade svoje vlastní nároky a úkoly. Tak jak to přirozeně dělají moudří lidé. Prostě to dělají, protože to přirozeně žijí. Asi nám bude dělat problém umět se vnímat jako mnohem hlubší a moudřejší bytosti, než jak se projevujeme zde ve hmotě na Zemi, ale i to je cesta poznání. Cestou tohoto poznání je cesta pozorování. Pozorování sebe sama. Co kdy říkám, proč to říkám, říkám to skutečně současný já, nebo nějaký starý program, atd atd.

V tomto mi nejvíc otevřel oči skvělý německý terapeut Artho Stefan Wittemann.
Na konkrétních názorných příkladech ukazuje, že psyché člověka (Duše) se sebeorganizuje. Na základní rovině se podle jeho zkušeností psyché sebeorganizuje tak, že když vstupuje Duše na Zem, tak si sebou přináší určitá témata a již při vstupu do těla obsahuje jednotlivé samostatné zdroje. Tyto zdroje jsou nositeli konkrétních témat, mají k těmto tématům své vlastní názory a postoje, mají také své vlastní potřeby, a hlavně - mají i svoji vlastní svobodnou vůli.

Není žádné jedno já. Jsme výslednicí mnoha vrstev a aspektů a záměrů. Je potřeba se umět pozorovat, abychom mohli začít vědomě poznávat (a měnit) sebe sama. To je náš největší úkol, který za nás nikdy nikdo jiný neudělá a ani nemůže udělat.

Zde je o práci Artho Stefana Wittemanna trochu více: http://www.pracesesny.cz/vyklady-sn…

Asi nekrásnější představou o smyslu života se mi jeví představa zapsaná v jednom starobylém aramejském textu, kde se píše: SMYSLEM ŽIVOTA JE ROZKVÉST.

No není to krásné?

inkateo www.pracesesny.cz » Najdise.cz Ahoj Bubobubo, díky za postřeh

Budu mluvit za sebe. Myslím, že na slovo roz-jímat by se také dalo pohlížet tak, že jde o jakousi krajní polohu dané činnosti. Když vnímáme běžně, tedy "normálně", tak vnímáme bdělým vědomím. Při takovém vnímání se dá třeba řídit autobus.

Roz-jímání je také vnímání, ale je to jakási jeho krajní poloha či hodnota. Asi bych se nechtěl nechat vést řidičem autobusu, který by za volantem roz-jímal.

Takže za mě: i toto slovo jímat je díky "předponě" ROZ vychýleno do neobvyklé vedlejší polohy.

PŘEJI ÚSMĚV NA RTECH

inkateo www.pracesesny.cz » Habakukk Ahoj Habakukku
Díky.

Teď trošku z jiného soudku, ale přitom asi nejvíce k věci.
Albert Soesman, lékař, úžasně podává svojí vlastní řečí učení mystika velikána Rudolfa Steinera (ANTROPOSOPHIE)

Ve své knize "Dvanáct smyslů Brány duše" vysvětluje a popisuje nikoliv 5, ale 12 smyslů lidské bytosti. Má skvělé argumenty a názorné příklady.

Antroposphie vysvětluje úžasnými argumenty jednu podstatnou věc.
A TO, ŽE S JAZYKEM A ŘEČÍ, LIDSTVU POMÁHAJÍ DUCHOVNÍ BYTOSTI.

To, odkud se berou a pramení konkrétní slova a jaká je stavba jazyka, to souvisí s nehmotnými duchovními bytostmi a jejich aktivitou.

Když nad tím přemýšlím, vysvětluje mi to mnohé, co mi jinak vy-světlit nejde. Dává mi to smysl. Té moudrosti je v jazyku ukryto tolik, že určitě stojí za to bádat a hledat i na svoji vlastní pěst.

PŘEJI POHODU

inkateo www.pracesesny.cz » linci "Prešlo to rozumom, roz umom, aj cez srdiečko"

paráda , děkuji
přeji fajn den

inkateo www.pracesesny.cz » Najdise.cz Krásný den přeji.

Děkuji za vaši reakci.

Mým záměrem nebylo vytvořit diskuzi, ale prostor (KRUH), ve kterém by se kumulovala pozitivní energie, modlitby a přání. Třebas i beze slov.

Jinak já jsem ve znamení vah a doslova miluji narušování a boření zažitých pravidel.

KRUH zde na najdise, to jsem já inkateo www.pracesesny.cz

PŘEJI RADOST ZE ŽIVOTA

inkateo www.pracesesny.cz » Dr.Voštěp Zdravím Drvoštěpe. Díky. To jsou krásný postřehy.

Zaujalo mě slovo rozseknout. Seknout je prostě seknout. Nic to neříká o tom, jaký je výsledek takového seknutí. Pokud děj završíme, tak tam dáme předponu U (u-seknout) a tím smysl seknutí dokonáme. Když ale roz-sekneme, tak se dozvídáme, že seknutí nejen dokonáme, ale také, že jsme ono sekané rozdělili na více částí. Co bylo celistvé, ustálené, jsme vychýlili z rovnováhy, rozdělili jsme to.

Roz-loučení nám říká, že ti co se loučili se od sebe „oddálili“, protože loučení proběhlo až na samou krajní mez, bylo dokonáno.

Chod , něco jde. Roz-chod, to co šlo společně se od sebe odchýlilo. A třeba zrovna na roz-cestí.

Krásná čeština.
Přeji krásný večer Drvoštěpe.

inkateo www.pracesesny.cz » KRUH Přicházíme sem na matičku Zemi, abychom posunuli sebe sama, abychom pokročili. Přáním našich duší je zažehnout v sobě oheň lásky a prosvětlit vše co jest uvnitř nás i mimo nás. Stvořiteli, dovol mi naučit se být vděčný za krásy, jež tvoříš. Nechť mé kroky vedou ke kráse a světlu, jež utváříš. Nechť v sobě najdu sílu odpouštět, žít v pokoře. Nechť v sobě nechám vykvést dar bezvýhradného Milosrdenství. Děkuji za vše.

inkateo www.pracesesny.cz » Najdise.cz Ahoj Lostris
Je krásné jak pestrý je svět. Děkuji ti za nové jiné oBOHAcující pohledy. Přiměly mě k tomu, abych se na to podíval hlouběji.

České ROZ vnímám nejen ve smyslu rozdělení. Ale spíše ve smyslu odchýlení se od nějakého stabilního vyváženého centrálního stavu.
Rozechvělý, rozvibrovaný (kousek vlevo, kousek vpravo).
Rozbít. Rozdrtit, Rozbalit, to vše mění stav, odchyluje od původní hodnoty. Rozcestí…
Rozjímání je stav, kdy vnímáme jinak, než je běžné. Je to tedy odchýlení od běžného stavu.
Rozklad ruší kladenou strukturu. Je to odchýlení od struktury.
Běh je běh. Ale rozběh je sice také běh, ale je to jiný stav než je běžný běh.
A Rození podle mě asi nebude případ „předpony ROZ“. Zde se D mění v obvyklé Z, poroD, roDit

Myslíš, že srdce je rozumné?

Je to hodně o pojmosloví a zde nám slova hodně chybí. Pode mě je srdce vědomé. Srdce je napojené na Duši. Proto je vědomé.
Rozumné (rozumové) je to co , zpracováváme rozumem. A rozum pracuje se zkušenostmi, které postupně získává.
Proto bych řekl, že srdce je vědomé a nikoliv rozumné. Rozum porovnává zkušenosti. Pracuje s logikou. Pracuje s myšlenkami.
Srdce je naproti tomu napojené na Duši. Řekl bych, že se projevuje v oblasti mimo logiku a tedy mimo bdělé rozumové vědomí.

Ano máš pravdu, neexistuje protiklad jednoty. Tak to však nebylo myšleno. Psal jsem, že se zdánlivě jedná o protiklad, ale přitom jde paradoxně stále o jednotu.

Jsem moc rád, že jsi mě donutila o tom více přemýšlet. Dělej tak stále prosím.
PŘEJI RADOST ZE ŽIVOTA

inkateo www.pracesesny.cz » KRUH ARAMEJSKÝ OTČENÁŠ

Ty, jenž zrozuješ, Otče-Matko Kosmu, soustřeď v nás své světlo, ať je k užitku. ... Dechu všech světů, slyšíme Tě dýchat - dovnitř a ven - v tichu.

Pomoz nám v jediném svatém dechu pociťovat jenom Tebe - to vytvoří svatyni v nitru, v celistvosti. To světlo my všichni hledáme jinde, a to nás od nás samých odvádí, ale Jméno vždy žije uvnitř.

Svou vládu jednoty stvoř teď. ... Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků. ... Ať Tvé rady řídí naše životy a očistí naše úmysly pro spolu-tvoření. Tvá vláda vytryskne, až se naše paže rozpřáhnou a obejmou všechno stvoření.

Jak nacházíme Tvou lásku ve své, tak nebe s přírodou ať zplodí nové stvoření. Tvá jediná touha pak s naší působí jak ve všem světle, tak i ve všech formách.

Dopřej nám náš denní chléb a vhled pro potřebu, o níž se hlásí rostoucí život. ... Vytvoř v nás, pro nás, to, co je jen možné: osviť každý lidský krok k domovu.

Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních. ... Odpusť naši skrývanou minulost i utajené hanby, jakož i my neustále odpouštíme, co jiní skrývají. Ulehči nám tíhu utajených dluhů, jakož i my zbavujeme druhé povinnosti je splácet. Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje. ...

Nedej, aby do nás vstoupilo zapomnění, a pokoušela nás falešná zdání. Zlom moc naší nezralosti, vnitřní stagnaci, která brání dobrému ovoci. V pravdě - síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy: Amen. ... Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.

Vpravdě - díla těchto výroků nechť jsou půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy. Amen. ... Od Tebe pocházejí králové a královny korunovaní - principy vlády, kosmické "Já mohu". Amen. ... Z Tebe ten plamen budící úžas, ta sláva rození, vracející světlo a zvuk do kosmu zpět. Amen.

inkateo www.pracesesny.cz » Aika.

inkateo www.pracesesny.cz » mitea

inkateo www.pracesesny.cz » KRUH O


KRUH LÁSKY S VĚTVENÍM RUKOU

náš svět nemocný
o pomoc tiše volá
boží kruh je mocný
on zaniknout mu nedá

vzájemný kruh lásky
s větvením rukou
a bytím bez nadsázky
jej uzdravit mohou

O

inkateo www.pracesesny.cz » nefertari Nefi , krásná mandalka

si ji s dovolení vytisknu a někam dám jestli můžu.

děkuji

inkateo www.pracesesny.cz » Zornička naše životy sú tkané spoločne...

NÁDHERNĚ ŘEČENO

inkateo www.pracesesny.cz » KRUH PŘEDSTAVA

O

KRUHY KRUHŮ

Naší Matkou je Zem.
Naším Otcem je Stvořitel.
Jeho ruce mocné jsou.
Drží v nich Slunce a Kruhy všech Kruhů.
Stvořitel je jako sochař.
Tvoří a sochá. Má v rukách dláto.
Opracovává hmotu.
Snaží se ji produchovnit.
Lidé jsou v jeho Díle hmotě nejblíže.
Je to náš úkol. Skrze hmotu pochopit hmotu a produchovnit ji.
Celý svět slouží Stvořiteli jako jeden jediný nástroj k jeho Dílu.
V jeho duši žije DUCH lásky. V jeho mysli zraje tvůrčí plán.
Jeho ruce jsou přírodními zákony. Archandělé zápěstím.
A Andělé dlátem.
A ostřím dláta, tím ostřím, které koná, jsou lidé.
Ostrými a bolestnými údery pronikají lidé hmotou.
Máme však dar, svobodnou vůli. Pronikáme hmotou jako ostří a přitom si volíme jeho cestu.
Je to jedinečná a mimořádná role.
Snažme se ji pochopit a uchopit. Snažme se ji milovat. Jsme stejně jako to ostří dláta nejdále od sochařovy hlavy, Stvořitelovy mysli, ale jsme přímo jeho jedinečnou akční a tvůrčí součástí , která koná a ještě navíc se svobodnou vůlí. Jsou to Kruhy Kruhů.
My sami jsme Kruhem. My sami jsme láskou.
My sami jednou budeme se svým vlastním dlátem tvořit nová vesmírná produchovněná díla.

Hledejme světlo pravdy s pokorou a láskou a dodávejme si navzájem sílu, když některé z nás právě zahalí mlha. To si přeji a představuji.
Děkuji

O

inkateo www.pracesesny.cz » KRUH
S TICHOM SA ZASNÚBIM (určeno ke zpívání)

o óóóóóóóm

SOM LEN MYŠ KOSTOLNÁ
ČO NEVIE AKO HRÝZŤ
SOM LEN MYŠ SPÔSOBNÁ
ČO NEVIE K LÁSKE PRÍSŤ

KIO-A-TE LEIŇOU
LEIŇOU MOJ-HOJ-TE
HAJENO HAJENO HAJENO

KEĎ USADÁM V CHRÁME
S TICHOM SA ZASNÚBIM
PODOBÁM SA DÁME
PRAVDU SI ZAĽÚBIM

KIO-A-TE LEIŇOU
LEIŇOU MOJ-HOJ-TE
HAJENO HAJENO HAJENO

POTOM SVOJOU DUŠOU
PÚŠŤAM BALÓNIKY
PLNÉ MOJICH HRIECHOV
A DÚFAM V ANJELIKY

KIO-A-TE LEIŇOU
LEIŇOU MOJ-HOJ-TE
HAJENO HAJENO HAJENO

o óóóóóóóm

- - - - - - - -

pozn.
KIO-A-TE LEIŇOU
LEIŇOU MOJ-HOJ-TE
HAJENO HAJENO HAJENO

je indiánská šamanská mantra (indiánský tanec k poctě Slunce).
překlad: Jsme všichni v jednotě se Sluncem, kráčíme v kruhu za ním

inkateo www.pracesesny.cz » Jedna duše od studánky sv.Zdislavy Je úžasné jakou má v sobě sílu podobenství a alegorie. Tento příběh o starém oslovi nádherně zabírá u naší sedmileté INKY. Když jsem jí ho vyprávěl, tak při slovech osel se otřepal pochopila o co jde. Dnes to chápe jako názorný příklad toho, že se nemají věci vzdávat.

inkateo www.pracesesny.cz ZUA
DUŠE, KTERÁ NA VLNÁCH LÁSKY
PLULA

přeji ti aby to beze zbytku platilo napříč tvými životy

VŠEHO ČISTÉHO NEJ

jirka

inkateo www.pracesesny.cz » KRUH Starý osel

Byl jednou jeden rolník, kterému jednoho dne jeho osel spadl do studny. Zvíře žalostně křičelo a rolník se snažil vymyslet, jak ho dostat ven. Nakonec se rozhodl, že to nejspíš nebude možné - osel je starý a studna byla beztak vyschlá, a tak zkrátka nemá cenu dostávat jej ven. Rolník tedy požádal své sousedy, aby mu pomohli studnu zasypat. Všichni popadli lopaty a začali do studny sypat hlínu. Když si osel uvědomil, co se děje, nejdřív zoufale křičel, ale pak se, k údivu všech, zklidnil a párkrát vesele zahýkal. O pár lopat hlíny později se sousedé podívali do studny, aby viděli, co se děje, a nemohli uvěřit svým očím. Každou lopatu hlíny, která mu dopadla na hřbet, oslík setřásl a postavil se na ni. Jak farmáři na zvíře sypali další a další hlínu, vždycky ji setřáslo a stoupalo po ní výš a výš. Netrvalo dlouho a osel k úžasu všech přeskočil okraj studny a začal pobíhat okolo!

- - - - - - - - - - -

Život na nás může sypat hlínu. Trik je v tom umět ji setřást a postoupit o trošku výš. Každá nepřízeň se dá změnit na další stupínek. I z té nejhlubší studny se dá dostat tak, že se nevzdáme, vždy se oklepeme, a uděláme krok nahoru.

To, co se nám stane, není zdaleka tak důležité, jako to, jak na to reagujeme.