Diskuze, Diskuzní fórum

Hermida » Piháček Piháčku!

Hermida » bimbulka.j Vnímám ho podobně - jako prvotního hybatele, pravé bytí, tvořivou neohraničenou energii, kosmos, logos, jednotu, řád, princip, vědomí, celistvost, podobenství... je ve všem a dotýká se všeho živého a mrtvého, hmoty i ducha.

Otiskuje svoji tvář - je spravedlivý a člověk od něj není odtržen, je jím prostoupen, jelikož je jeho součástí. Nelze se ho zbavit nebo se od něj odpoutat - je zde a vše se odehrává v něm samotném.

Hermida » Rachelinka 5 pociťuji ticho v hloubce moře..

Hermida » tojapepa Nádhera

Hermida » Freja Tak já nevím, nenosím to a nelíbí se mi, ale kamarád fotbalista jej nosí a údajně má klidnější spánek a v posilovně zvedá vyšší zátěž

Hermida » charri http://diskuze.najdise.cz/prispevek…

Hermida » Glimmer Man A co třeba, když ta srážka s kamionem je jen důsledek karmy, toho co se mělo bezvýhradně stát - jen jeden ze způsobů vykonání, tomu co mělo přijít ať už touto nebo jinou formou se stejným důsledkem. Myslím, že i uvědomělému člověku se může stát nehoda v tomto životě - to se nevylučuje, svůj úkol zde splnil a jde dál. Tím nechci říct, že má člověk být pasivní. Ale jinak souhlasím.

Hermida » ES Myslím, že spousta pseudoesoteriků (i zde na foru) by si nechala pro pětikorunu koleno vrtat Lidé hledající pomoc často skrze vlastní iluzi a naivitu neproniknou hloub a nerozeznají pravou pomoc od té pochybné. Nakonec je ještě plácají po ramenou a neuvědomí si, že jim to naopak může uškodit.

Zoufalí lidé hledají snadná řešení. Tento obchod se bude rozrůstat čím dál víc.

Hermida » Rachelinka 5 Člověk nepodléhá smrti

Smrt se člověka týká buď, když je živý, nebo když je mrtvý. Když je mrtvý, pak nepodléhá smrti, neboť by musel zemřít dvakrát. A když je živý, pak by musel být živý a mrtvý současně. Proto se ho nemůže týkat smrt.

Zenón z Eleje

Hermida » seven Kamarád předtím než ho začal nosit, se v noci často budil a teď prý v poklidu spí celou noc. Všiml jsem si, že to nosí i spousta extraligových hokejistů a dalších sportovců, takže je možné, že to určitý stimulační efekt má. Také jsem o něm uvažoval na sport, ale nemůžu nosit něco co se mi vizuálně nelíbí.

Hermida » mitea Čím víc člověk ví, tak si uvědomuje, že je to jen určité vědění (pojmy něčeho) a to samo o sobě neznamená nic víc než předpoklad ke správnému žití.

Hermida » Rachelinka 5 Pro mě je bezdomovec (žebrák mi zní tak nějak tvrdě) člověk, kterého když potkám, tak se zamyslím nad jeho osudem a podmínkami, které způsobily, že skončil na ulici. Pohled na něj ve mě vyvolá přirozený soucit, pochopení, ale i určité navození pocitu nezávislosti a svobody vykoupených tímto hmotným nedostatkem. A hlavně vůli k životu. On si vybral tuto cestu se všemi výhodami i riziky a to naprosto chápu a respektuju. Pro mě jsou lidé na ulici vodítkem k dalšímu uvědomění a mnohdy i inspirací v každodenním životě, že je možné žít i z mála, i když na hranici, resp. za hranicí chudoby. Nedávno jsem zaregistroval případ bezdomovce, který v popelnici našel velkou částku peněz a tyto nalezené peníze poctivě odevzdal. Nevím za jakých to bylo okolností, ale takto se zachová každý uvědomělý, přímý a soucitný člověk v nezávislosti na svém společenském postavení. Kdysi bych si pomyslel, že to je hlupák, blázen a naivka a neuvědomil jsem si, že tím hlupákem jsem byl já, když jsem si tohle myslel.

Ve skutečnosti jsme bezdomovci všichni obklopeni hmotou. Někdo té hmoty má víc, někdo méně a je na každém jak moc na ní ulpívá a nakonec zůstane jen to v nás co si s sebou v okamžiku smrti vezmeme do další fáze .

Hermida » Cagey Tetování není výdobytek dnešní doby a v mnoha dávných kulturách mělo tetování svůj význam a opodstatnění a tyto kultury byly jistě blíže přírodě a podstatě bytí než dnešní moderní společnost. Myslím, že fyzické tělo v dnešní době lidé berou vážněji než je nutné a moc na něm lpí - je to jen druhotný produkt, bezcenná a pomíjivá schránka, biologický odpad, tak proš si ho tímto nezkrášlit? Myslím, že správné tetování, nejlépe v souladu s duch. směřováním nositele, v mnoha směrech může tohoto člověka stimulovat a dodávat mu energii.

Hermida » GURURU Naprostý souhlas!

Na toto téma bych doplnil, že v dnešní době se rodí už většina indigových dětí, takže to není nic výsadního...hovoří se až o 90%. Většina rodičů má doma indigové dítko, aniž o tom ví, resp. svými omezenými naučenými vzorci vnímání to ani nemůžou poznat, jelikož ty děti jsou způsobem vnímání nad nimi.

Hermida » Tuatha Dé Danann Na takové sázení člověk nepotřebuje žádnou intuici - myšleno obecně. Kurz 1.7 znamená, že ten tým je jen mírný favorit a při naší formě v dané době to byl i tak dost vysoký kurz. Z deseti zápasů s kurzem 1.7 vyhraje tým třeba 4x, 3x remizuje a 3x prohraje. Ale je zas pravda, že pokud bys neměl to vnuknutí, tak bys nevsadil.

Hermida » dreamer81 Samozr., souhlasím pokud ty okolnosti jsou opravdu takové, ale pořád to na věci nic nemění, že neznáme zákulisí celého příběhu. To, že nešel na fotbal, to už je důsledek, ale ne příčina. A co se týče dědečka, to už nechápu vůbec a proto se raděj nepouštím do žádného pranýřování.

Hermida » dreamer81 Nabízí se mi otázka jak můžeš říct něco o čistém svědomí a logických argumentech, když neznáš názor druhé strany? Ono je velice snadné na základě těchto argumentů někoho odsoudit, a tak vznikají předsudky. Pokud vím, tak chyba nebývá většinou jen na jedné straně, kdy jeden je dobrý a druhý špatný, ale na obou. Je to myšleno i obecně.

Hermida » Najdise.cz Já ji mám právě rozečtenou, tak mě zajímají ohlasy na ni.

Hermida » WOAM Dneska je opravdu z čeho vybírat a když se procházím knihkupectím, tak je mi častokrát líto tam nechat knihy, které se mi líbí. A proto, že je jich tam tolik, tak řeším dilema pro kterou se v tom okamžiku rozhodnout. Možná to bude znít hloupě, ale rozhoduju se i podle obálky a podle stránek, jestli jsou příjemné na omak, jestli má dobrou vazbu a ani toho spisovatele nemusím znát. Dříve jsem chodil hodně do knihoven, ale teď si knihy kupuji, jelikož do nich můžu dělat poznámky a zvýrazňovat pasáže nebo myšlenky, které se mi líbí a které snadno najdu. Hodně se mi stává, že o knize, kterou jsem přečetl před 5-ti lety už vůbec nic nevím,resp. si dost mlhavě vybavuju její obsah a to není proto, že mě neoslovil její děj, ale proto, že jsem ho zapoměl a míchá ze mi s desítkami jiných přečtených knih. Teď se chystám už potřetí číst můj oblíbený román Tajnosti Pařížské od fr. spisovatele Eugene Sue - ta kniha mě vždycky fascinovala a zachvátila svým prostým příběhem plným citlivosti a naturalismem.
Na střední škole jsme také měli seznam povinné literatury, ale přiznám, že jsem tyto knihy moc nečetl a bylo mi proti srsti je jakoby na povel číst, i když by mě jejich děj zaujal, nepřinutil jsem se. A když jsem třeba toho spisovatele měl rád, tak jsem si od něj půjčil jiný titul, který nebyl na tom seznamu.
Osobně vnímám rozdíl mezi tzv. "dobrou" a "špatnou" literaturou v její líbivosti, vlezlostí a masovostí hraničící až s kýčem. Nerad čtu takové ty bestsellery vydávající se ve statisícových nákladech a první jméno, které mě napadne je Michal Vieweg. Myslím, že kdybi tito spisovatelé nebyli tak známí se svých předešlých děl, tak si třeba jejich poslední román nikdo nekoupí, jelikož se často stává, že autor těží ze své předchozí slávy a poslední titul nemusí být z jeho strany tak kvalitní, což se stalo Viewegovi.

Hermida » Klárik Je to tak, a většina z nás ví nebo alespoň podvědomě tuší kam se ubírat a co pro to udělat. Všichni touží po štěstí. Mé vodítko je třeba buddhistický pohled na svět nebo filosofie(záměrně neříkám náboženství-to slovo je mi odporné) a zde se mi líbí, že nikdo nikomu nic nevnucuje, nikdo nikoho neuctívá - ani Buddhu. Je zde nějaká cesta a vše je jen otázkou prožitku a vlastní zkušenosti. Ale co člověk, to jiný přístup k naplnění života a každý z nás pozná jaká ta cesta vlastně byla správná. Možná jsou správné všechny cesty, jen nejsou stejně dlouhé, ale vedou třeba oklikou a nakonec dojdou všechny k jednomu cíli.