Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » Lupi “Blbý je, že když mám chmury, nebo řeším něco těžkýho, tak mi to nejde, kdybych se stavěla na hlavu.
Nával jako vlna mi přichází právě když se snažím "nemysle" tak na to musím trochu jinak. A není hnusná - jen je toho moc”

A kdo by s tímhle neměl problém x) : ) ale to už není jen o myšlení ale i o postoji k tomu “nepříjemnýmu” “těžkýmu” k tomu jak se v tom odráží přijetí anebo odpor, selhání nebo kontrola….-někdy- stačí změnit postoj a i když to bolí, začne se ulevovat….

Ať je ti brzy líp

cimi » Lupi A nakonec dojdeš k tomu, že i mentální přetlak je vlastně nezpracovává sexuální energie…
A ta nezpracovaná sexuální energie je vlastně….
Atd…
x))

cimi » dan162 To mě těší, že se mi podařilo taky někoho zahltit

cimi » dan162 A ještě i text k 59:

"Tento klíč nese archetyp síly, která láme zdi mezi lidmi – nejprve v těle, pak v rodových liniích a nakonec v celé civilizaci. Na jeho nízké frekvenci se tato síla projevuje strachem z blízkosti a skrytými záměry; na vyšší frekvenci se mění v intimitu, která odmaskuje všechno, co není pravdivé. A v samotném vrcholu mizí hranice mezi mnou a tebou. Tento klíč pracuje v sakrálním ohnisku života, v místě plození i radosti, kde se rodí naše nejhlubší ano existenci. Otevírá prostor pro celoplanetární proměnu vztahů, sexuality a kmenových vzorců.

? STÍN: NEPOCTIVOST

Stín 59 odhaluje prastarý přežitkový kód: nedůvěru mezi lidmi a strach z blízkosti. Na této frekvenci si neseme do vztahů skryté motivy, nevyřčené dohody a polopravdy, které mají chránit naše zranitelné jádro. Nepoctivost tu není jen morální pojem – je to chemie strachu v poli dvou lidí. Jakmile do prostoru intimity vstoupí obava, vědomí se stáhne a začne kalkulovat: Co si mohu dovolit odhalit, aby to nebylo proti mně použito?

Z takového strachu se rodí masky: hra na nezasaženost, na přizpůsobení, na svůdnost či na kontrolu. Tělo ztuhne, dech se zkrátí a aura se stáhne. Vztah se mění v genetickou prádelnu – víří se staré rodové nánosy, ale nic se doopravdy nepropláchne; pouze se pere dokola. Paradoxně, právě strach vytváří napětí, které udržuje přitažlivost, ale současně brání skutečnému setkání. Vzniká koloběh: přiblížení – znejistění – úkryt – opětovná hra.

Stín 59 je proto vždy dvojí: izoluje – a zároveň proniká. Izoluje nás do soukromých bublin, kde ukrýváme pravdu; a přitom proniká do pole druhého skrze manipulaci, kontrolu nebo svod. Ať už se to děje jemně či hrubě, výsledkem jsou nezdravé hranice: buď zeď, nebo invaze. Obě polohy jsou jen tváře téže nepoctivosti – nedůvěry v bezpečí otevřenosti.

Represivní podoba: VYLOUČENOST

Uzavření, staženost, pocit, že sem nepatřím. Člověk se odpojuje od kolektivu, vztahů i tělesné radosti. Hlavní strategií je neviditelnost: neukazovat, necítit, neříkat. Potřeba bezpečí je řešena únikem – do role samotáře, do práce, do duchovna bez těla. Sexualita chladne, kontakt je minimální, slova jsou opatrná. V jádru leží stud a obava, že odhalení přinese odmítnutí.

Reaktivní podoba: VTÍRAVOST

Opačný pól téhož strachu. Člověk tlačí na intimitu, aby předešel odmítnutí – svádí, testuje, kontroluje, potřebuje vědět. Do prostoru druhého vstupuje invazivně (tělem, slovy, pozorností), a přitom se sám odhaluje selektivně. V pozadí běží anxiózní touha po spojení, které má zaplnit vnitřní prázdno; výsledkem jsou žárlivost, dramata a vztahové hry.

Obě strategie – vyloučenost i vtíravost – drží v chodu totéž kolečko strachu. A dokud nepojmenujeme pravdu v těle (napětí, stud, nenaplněné potřeby), nepoctivost se stále přebarvuje, ale nemizí.

? DAR: INTIMITA

Intimita není činnost, ale pole. Dar 59 rozpouští strach tím, že vnáší poctivost přímo do chemie kontaktu. Tělo se uvolní, dech se prohloubí, aura se rozšíří – a mezi dvěma lidmi vznikne prostředí, v němž pravda je přirozená. Nejde tu o povinné všechno si říkat, ale o stav, ve kterém už nepotřebujeme nic skrývat ani vynucovat. Oči, hlas, kůže i vůně začnou mluvit stejným jazykem: Jsem tady, beze zbraní.

Tato frekvence je hadí síla života, při které sexuální energie stoupá a prosvětluje srdce i mysl. Vztahy se čistí od skrytých záměrů; slova se zkracují, zato přítomnost houstne. Lidé s aktivním darem 59 mají přirozenou schopnost probodnout závoj – jejich upřímná blízkost odmaskuje lež bez útoku a stud bez ponížení. V jejich poli se buď uvolníme, nebo utečeme – nic mezi tím.

Prakticky se intimita projevuje jako:

* Poctivost bez obrany. Říkám pravdu s ohledem, ale bez taktiky – nikoli, abych druhého změnil, nýbrž abych se ukázal.

* Zdravé hranice. Ne ze zdi, ale z jasnosti. Co je živé, vítám; co není, nekrmím.

* Alchymie doteku. Tělo znovu získává svého řečníka – je jím chuť, teplo, pohled, dech. Sexualita přestává být vyjednáváním moci a vrací se k hravé posvátnosti.

* Průzračné průchody mezi lidmi. Tam, kde dříve stály kmenové, kulturní či genderové obrany, se objevuje přímé my. Intimita je sociální katalyzátor – skrze dvojici mění rodiny, týmy i komunity.


Dar 59 tak není víc sexu; je to víc pravdy v prostoru, kde býval strach. A tato pravda rekonfiguruje naše geny: rozpouští staré kmenové izolace a připravuje kolektiv na novou úroveň citové gramotnosti (v partnerství s GK 55).

? SIDDHI: TRANSPARENTNOST

Na nejvyšší frekvenci mizí hranice mezi vnitřkem a vnějškem. Transparentnost znamená, že aura je tak čistá, až nelze nic skrýt – a není proč. Nejde o exhibici ani o totální sdílení. Spíše o stav, v němž se vědomí neztotožňuje s žádnou maskou, a proto skrze něj svítí samo Bytí. Kdo se setká s touto frekvencí, nevidí před sebou osobnost, ale průhled do skutečnosti.

Symbol této siddhi je opeřený had – Quetzalcoatl. Had znamená tělesnou, zemskou sílu; peří je nebe, lehkost a jasnozřivost. V transparentnosti se obě roviny nebojují, ale splývají: sexualita se stává modlitbou, dotek je průchodem světla a slovo je prosté postranních významů. Tělo a duch už nejsou dva projekty, které je třeba slaďovat – jsou jedinou vibrací. Tato vibrace je nakažlivá: vztahy se samy vyrovnávají, stud nemá na co se přichytit, staré kmenové vazby se rozpouštějí.

Kolektivní dosah této siddhi je obrovský. Jakmile se lidská pole prosvětlují, mizí motivace pro válku – protože strach z jiného už nemá nosič. Dochází k přirozenému mísení genofondů, k pádu umělých hranic a k obnově nevinnosti v lidské sexualitě. Člověk se stává stále více androgynní bytostí ve smyslu vnitřní jednoty pólů: přijímající i pronikavé jsou v rovnováze. Transparentnost nepřináší asketické odříkání; přináší svobodu beze zbytku – nikdo a nic v nás nepracuje proti životu.

V blízkosti nositelů této frekvence se vyjevuje hluboké ticho. Není to prázdnota, ale plnost bez tajemství. A právě tímto bezejmenným světlem se vracíme domů – k jednoduchosti, kde vztah je jeden.

❓ Otázky k vnitřnímu zastavení

* Co teď ve mně nechce být viděno – a čeho se bojí, kdyby bylo odhaleno?

* Kde hraju hru vstřícnosti, abych se vyhnul opravdovému setkání?

* Jak vypadá moje nepoctivost v nejjemnější podobě (drobné vynechání, zamlčení, taktičnost)?

* Zažil jsem dnes okamžik, kdy moje tělo řeklo jasné „ano“ – beze strachu a bez kalkulu?

* Jak mohu vnést o jeden stupeň více pravdy do nejbližšího vztahu, aniž bych se přestal chovat s respektem?


?️ Praktické tipy pro integraci

* Mikro‑poctivost: Každý den řekni jednu drobnou pravdu, kterou bys normálně zamlčel. Stačí jedna věta, vyřčená bez obviňování.

* Dech do studu: Když se stáhneš, dýchej 10 pomalých nádechů do podbřišku. Dovol tělu cítit teplo; až pak jednej.

* Zastav hru na hádanky: Nahraď „uhodni, co potřebuji“ větou „potřebuji…“. Jednoduché, ale mění chemii pole.

* Péče o dotek: Vědomý kontakt (držení, pomalý polibek, objetí) bez cíle po 10–20 minut. Všímáš si, kdy se objevuje tlak na výkon?

* Bez pomluv: Týdenní experiment – nemluv o třetí osobě bez její přítomnosti. Pole se vyčistí překvapivě rychle.


? Závěrečné shrnutí a kontemplace

Genový klíč 59 je mostem od strachu k transparentnosti. Ve stínu se chemie vztahu zakalí nepoctivostí – buď se uzavřeme, nebo druhého zahlcujeme. V daru se rodí intimita: pole, kde je přirozené být pravdivý a kde se hadí síla života stává světlem.

Zůstaň chvíli s otázkou: Co kdyby dnes nemělo být nic skryto – ne proto, že musím říct vše, ale protože už není čeho se bát? Možná ucítíš, jak se v tobě otevírá průchod. Tudy prochází život, aby spojil, co bylo oddělené. Stačí mu uvolnit cestu.

cimi » dan162 Také mám bránu 59-6

K té 6tce mám uložený pěkný text...

"Genový klíč 6 nese v sobě jednu z nejvýraznějších lekcí lidského života: jak se vztahujeme k polaritám a jak s nimi nakládáme. Všude kolem nás vidíme napětí – mezi mužem a ženou, mezi kulturami, mezi národy, i v našich vlastních myslích. Konflikt je zde přítomen jako archetypální síla, která proniká hluboko do genů. Nejde jen o psychologický nebo sociální jev – je to samotná energetická matrice života, vyjádřená v naší biologii, v acidobazické rovnováze krve, v nastavení našich nervových systémů.

Proto je klíč 6 tak zásadní: dotýká se základního mechanismu, jakým se lidstvo učí překračovat hranice oddělenosti. Je to archetyp sporu a smíření, války a míru, mužského a ženského principu. Když se tento vzorec uzdravuje, otevírá se možnost pro skutečné sjednocení – nejen v našich vztazích, ale i v těle a v samotném poli vědomí.

??Í?: KONFLIKT

Stín tohoto klíče má kořeny v genetickém naprogramování k obraně. Na buněčné úrovni jsme nastaveni reagovat na druhé s podezřením, chránit si vlastní prostor a vnímat opačný pól jako ohrožení. Tento mechanismus, kdysi nezbytný pro přežití, se stal zárodkem nedůvěry, z níž vyrůstají všechny formy konfliktu – od partnerských hádek až po globální války.

Konflikt se rodí, když dovolíme svému vědomí ztotožnit se s emocionálním stavem. Každá silná emoce nás vtáhne a zotročí, a my pak reagujeme ze slepoty, ne ze svobody. Stín 6 neustále udržuje polaritu: muž proti ženě, Východ proti Západu, já proti tobě. Na osobní úrovni to znamená hádky, obranu, neschopnost naslouchat. Na kolektivní úrovni to znamená války, rozdělení a neustálý boj o hranice.

Konflikt je v tomto klíči definován nejen jako vnější střet, ale i jako vnitřní nerovnováha. Narušené pH krve, přetížení nervového systému, chemické turbulence – to vše je tělesným obrazem hlubší duchovní nerovnováhy. Když se v nás neustále střetávají nevědomé polarity, tělo i mysl trpí.

Represe: Přílišná vstřícnost

Když je energie stínu potlačena, projevuje se jako přehnaná přizpůsobivost. Člověk se snaží za každou cenu udržet klid, obětuje vlastní potřeby, aby zabránil konfrontaci. Na první pohled může působit mírumilovně, ale uvnitř se hromadí nevyjádřený hněv a frustrace. Tento typ lidí se stává snadno manipulovatelným, protože nedokáže vymezit hranice.

Reakce: Netaktnost

Na opačném pólu stínu stojí lidé, kteří své potlačené napětí ventilují ven. Reagují prudce, útočí slovem či gestem, často s nepatřičnou tvrdostí. Mají potřebu říct věci na rovinu bez ohledu na citlivost druhého, a tím zraňují okolí. Tento typ netaktnosti je jen druhou stranou téže mince – obranného mechanismu, který se rodí ze strachu.

???: DIPLOMACIE

Dar tohoto klíče není jen společenská dovednost, ale hluboký energetický proces. Diplomacie znamená schopnost vstoupit do pole napětí a vyrovnat jej. Člověk s tímto darem dokáže vstřebat agresi, nenechá se jí nakazit, ale současně ji nepopře. Umí přijmout tlak druhého, podržet jej ve svém těle a proměnit, než jej vrátí zpět. Nejde o kompromis ani o únik – jde o skutečnou alchymii vztahů.

Na biologické úrovni je tento dar spojen s vyrovnáváním acidobazické rovnováhy a s jemnou regulací nervového systému. Na psychické úrovni se projevuje jako schopnost vnímat, kdy je správný okamžik pro slovo či gesto. Diplomacie je umění načasování: vědět, kdy mlčet, kdy promluvit, kdy otevřít náruč a kdy pevně stát.

Tento dar se objevuje u lidí, kteří dosáhli emoční zralosti. Už nepotřebují dokazovat svou převahu, ani utíkat před tlakem. Jejich přítomnost má uklidňující účinek – konflikty v jejich blízkosti slábnou, protože nepřilévají olej do ohně. Diplomacie není o technice, ale o frekvenci vědomí: když se člověk naučí vědomě udržet v sobě protiklady, jeho tělo samo vyzařuje harmonii.

??????: MÍR

Na nejvyšší úrovni se energie konfliktu rozpouští v absolutní prázdnotě. Siddhi Míru není výsledkem vyjednávání ani kompromisu – je to stav, v němž hranice ztrácejí význam. Vědomí se přestává ztotožňovat s tělem či s emocí a stává se čistou přítomností.

Mír tohoto druhu není křehký, protože nemá co chránit. Je jako příběh starého mudrce, který seděl v prázdném člunu: když do něj někdo vrazil a začal mu spílat, on se jen tiše usmíval, protože věděl, že v člunu nikdo nesedí. Tak i osvícený člověk reaguje na útoky a konflikty – vidí, že nejsou skutečné, že nejsou adresované jemu.

Siddhi 6 představuje nejhlubší možné sjednocení, v němž se rozplývá oddělenost. V těle se tento stav popisuje jako duhové tělo – stav, kdy se fyzická forma stává průhlednou pro světlo vědomí. Mír není pouhou absencí války – je to zářivá plnost, ve které se všechny polarity stávají jedním.

Otázky k vnitřnímu zastavení

Kdy v mém životě znovu a znovu vstupuji do stejného konfliktu?

sklouzávám spíše k potlačené vstřícnosti, nebo k netaktní prudkosti?

Umím vnímat okamžik, kdy se rodí napětí, a zastavit jej dříve, než přeroste ve spor?

Co pro mě znamená skutečný mír – uvnitř i navenek?

Praktické tipy pro integraci

Vědomé dýchání – když cítíš, že vstupuješ do konfliktu, několikrát se zhluboka nadechni a vydechni, aby se tělo vrátilo do rovnováhy.

Naslouchání beze slov – zkus občas jen tiše vnímat druhého, aniž bys hledal odpověď. Tím se otevírá prostor pro diplomacii.

Pozorování polarity – sleduj, kdy se v tobě střídají mužské a ženské kvality (síla a jemnost, obrana a odevzdání) a hledej jejich vyváženost.

Cvičení hranic – uč se říkat „ne“ s klidem a pevností, bez agrese.

Závěrečná kontemplace

Genový klíč 6 nás učí, že konflikt není nepřítel, ale učitel. Každé napětí je příležitostí odhalit hlubší nerovnováhu v nás i ve světě. Pokud jej potlačíme nebo na něj reagujeme, jen jej posilujeme. Pokud se mu však otevřeme s vědomím a proměníme jej, stává se branou k daru diplomacie a nakonec k siddhi míru, což je stav, který se objeví, když se rozpustí iluze oddělenosti. Každý konflikt, který projdeme vědomě, je krokem blíž k tomuto rozpuštění. Až v hlubinách prázdnoty, kde není ani vítěz, ani poražený, se ukáže pravý smysl tohoto klíče: mír, jenž září z našeho vlastního bytí."

cimi » dan162 Ahoj Dane,
Dnes jsem si na tebe vzpomněla když jsem pozorovala včely X)
Totiž moje asociace se vrátily ke vzpomínce jak jsme si s kýmsi povídali i životních fázích včely dělnice…
Já si vždycky myslela že je to normálka že nějaký včely se starají o královnu některý o larvy některý lítají venku…
Velkým překvapením bylo že tomu tak vůbec není…
Každá včela dělnice je nejdřív uklízečkou pak krmičkou, pak kojičkou pak stavitelkou pak strážkyní a teprve nakonec vylétává…
Přijde mi to krásná metafora k vlastnímu životu…jak ho uchopit…
Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti….
Tak jen tak….od řeky : )

cimi » dan162 Je to ok

cimi » dan162 Já mám poslední dobou problém se čtením takto dlouhých textů X)) tak doufám že jsem vše pochytila…

To se mi hodně líbí jak jsi to pojal : ) je to inspirující : )

Je zajímavý že tě tělo takto začalo poslouchat…já jsem měla dřív silnou hypersensitivitu na cokoliv v okolí - zvuky pachy světlo ostré předměty energie cokoliv…ale neposlouchala jsem absolutně sama sebe…a tělo neposlouchalo mě…
Pro mě je tohle úplný základ*

cimi » dan162 Zajímá mě také to s tím sluchem…ne kvůli mně…mohl bys přiblížit?

Jinak co se týče mě tak mám pro práci na sobě skvělou výbavu X) zvídavost Blížence se kloubí s touhou po pravdě střelce a to je korunováno roztomilou T kvadratičkou na Mars v panně v osmičce která v sobě nese touhu a odvahu odkrýt i to co by ostatní raději nechali pod kobercem…
Plus Venuše v Raku a Neptun blízko asc tomu dávají citlivost a duchovní přesah….
Dřív jsem to moc neoceňovala. Připadala jsem si jako perpetuum mobile které nevědělo kudy kam a nevědělo jak přestat…ale bylo to součástí procesu…
Teď po tom co jsem si víc ujasnila své hranice a vztah k sobě je pro mě důležitým cílem bdělost…to je každopádně na dlouho x))

cimi » aktigram Myslím, že se to do této diskuze taky hodí...nevím jestli to tu už není...
Vyskočilo to na mě, když jsem poslouchala písničky...

Tady ty videjka úplně nemusím, ale ztotožňuji se s většinou co je tam řečena...
Proklestit se k tomu něco stojí samozřejmě....

https://www.youtube.com/watch/…

cimi » thééé S tímhle se ztotožňuju.
“ Vztah s matkou je ve skutečnosti o postoji k vlastní "výživě" na všech rovinách, o schopnosti znát své potřeby, a nejen ty nejtěžší - emoční...ale taky je o schopnosti udržet si celý svůj energetický systém, který by mě být o celém tom svém "původním nastavení" odněkud z "dokonalého púvodu"...
Jakože z Božského původního zážehu a záměru.”

Občas mám za poslední rok takové probliky, že láska otce i matky tu je celou tu dobu v prostoru kolem.
(Což je trochu limitováno i tím jak intenzivní je kontakt s tím mým žijícím rodičem x) )
Nicméně zpátky k problikům. O co víc jsem “dospělejší” a za svůj život přebírám maximální odpovědnost - tedy jsem zaměřená na sebe a svou sílu, o to víc té lásky kolem je.
Člověk ztrácí nejvíce sil a energie na starosti a slabosti místo aby se zaměřoval na to proč tu skutečně je…
Ohledně tohoto mi hodně pomohla praxe poděkování matce i otci za to že jsem díky nim na zemi.
I kdyby toho posrali sebevíc, tak toto je největší dar a z toho jaké to vyvolává emoce lze hodně vyčíst…

cimi » thééé Jj Venuše si užije dosytosti x))
Já myslím že jsi to popsala vlastně docela trefně, tohle všechno se tak nějak ve mně odehrává.
Pro mě je to neustálý balanc nepustit tu svou přemíru energie do zajetých kolejí alá tank se rozjede a sleduje neúprosně dosažení cíle, který si umanul. Prostě musím ještě upřímněji a pečlivěji navnímávat svůj skutečný stav a starat se o něj aby se vše neposunulo na slepou kolej nebo do sebedestrukce.

Kdysi mi kdosi řekl: když už si něco přeješ nebo dáváš nějaký záměr, přej si také dostatek energie a kapacity aby když budeš stát před branami, jsi nezjistila že na to už nemáš ani kouska energie.
Tohle mě teď život učí.

cimi » thééé Loňský rok už jsem tady kdesi popisovala. Nakonec v současné energii musím říct že byl nakonec taky zajímavý a plný. Tento rok začal raketově, ve všem neskutečně průrazný. Teď po slunovratu se cosi zastavilo a čekám, pozoruju, kam dále směřovat energii. Psychosomaticky bolest beder a kříže už cca 14 dní střídavě oblačno, to je zajímavý bonus.
Saturn Neptun v konjunkci, vyčkávání na to jakým způsobem se bude dále odvíjet realita.

cimi » Buddha/2 To je naprostá pravda....jenže člověk k tomu ke všemu musí dozrát, pokud to nemá přirozeně dáno do vínku : )
Já jsem donedávna měla na profilu zmíňku " neodpouštím" :-D
A i to pro mě byla cesta...přiznat si, že prostě nechci odpustit...protože v tu chvíli to byla naprostá ryzí pravda : ) no a co? :-D mám právo být jaká chci... ale tím moje cesta neskončila... protože jsem vždycky toužila po tom najít tu konečnou pravdu...a dostat se k ní vyžaduje odložit tolik vrstev kolik bylo nastřádáno...přesně tolik, kolik čeho všeho člověk stihl potlačit, zazdít... když člověk opravdu upřímně hledá, potká je všechny...a postupně si může dovolit být měkčí...anebo se to tak vlastně přirozeně začne dít : )
No a já měla třeba předevčírem úplně nádherný prožitek ve vzpomínce na mého tátu, kterému jsem opravdu dlouhé roky nemohla odpustit...ale teď je to přepsané, pochopené...po těch letech vnitřního boje jsem prostě zatoužila po klidu a míru :) a ono se tak děje...naprosto přirozeně, bez tlaku, protože co bylo potřeba už bylo odloženo...

cimi » verka96 No, neříkám že se může stát že se někomu otevřou ty správný kanály tady tím videem, ale sama ze své zkušenosti vím moc dobře, jak dlouho trvá vnitřní zrání i když se člověk aktivně věnuje seberozvoji. A ve fázi poté se o tom snadno mluví…
Spíš bych každému PŘÁLA aby se dokázal smířit vnitřně se svými rodiči protože představují svým způsobem naše napojení na život…

cimi » aktigram Nj …. to je takový masaker…
nejen doslovně ale symbolicky…

cimi » MIKULAS Minulý rok byl pro mě velice náročný. Takový těžký očistec. Jak finančně, tak zdravotně a i vztahově ať už partnersky nebo přátelsky nebo komunitně nebo rodinně a i co se týče nějakého světonázoru/víry v život a sebe…naučila jsem se osekat na minimum, abych “přežila” a od té doby se stále občas dotýkám hranice zahořklosti, kterou jsem doposud navzdory okolnostem s úspěchem míjela…pocitově jsem za jediný rok zestárla tak o deset…a ještě jsem si v tom všem připadala zoufale sama…
Asi bych označila co mi přinesl minulý rok, tak otevřel spoustu nepříjemných obsahů, které snad ani nebyly za jediný život (ke kterým možná bylo nutné se dostat, kdoví) a v podstatě mi přijde že mě čeká svlékání/odkládání toho balastu…

cimi » verka96 Tak zatím mi ten had vyloženě dělá dobře. Cítím se v něm jako ryba ve vodě
Svlíkání kůže mě baví. A letos má mít i solaru asc ve štíru.

Ale! Neříkejme hop dokud ; )

cimi » verka96 Tak to bude Věrko asi něco podobného ta kniha od té paní, jelikož když občas louskám něco z angličtiny tak tam je spousta podobných názvů.
Ale asi ty výpočty holt budou různé ^^

Btw díky za tip*

cimi » MIKULAS To už je zase jiná rovina.
Podobně jako u jakéhokoliv systému, ze kterého lze číst, stejně nakonec rozhodne “člověk” a jeho “vůle”…