Diskuze, Diskuzní fórum

Frojlajn » cimi Nevyplatilo...bylo mi zle jako psovi ve škarpě...

verka96 » cimi Zajímavý je velký vodní trigon Neptun+Mars+Merkur... a velká štíří energie.
Podle čínské astro je novoluní nový začátek srovnávaný s jarem, východem, elementem Dřeva. Symbolizuje znovuzrození, obnovou, setbou a probouzení.
Zajímavé, že zrovna dnes je 1.11., první den v měsíci.

Frojlajn » cimi No tedy že bych se těšila na novoluní, které mi bude dělat přesný kvadrát na nativní Mars...to ani neee...

Nabi* » cimi Sakra, smazal se mi cely dlouhy vzkaz... Musim popremyslet zda to neni upozorneni, nesirit nektere veci verejne

tulačka_gryf » cimi V tom matčině horoskopu je podle mě klíčová konjunkce Marse se Saturnem ve 4.domě. Vyjít s ní se tudíž dá za předpokladu, že bude přesvědčená, že má cosi jako kontrolu nad domácností, že se bude moci nějak angažovat, zapojit, ať už do úklidu nebo do jakékoliv jiné činnosti. Ve Štíru to nemusí bejt úplně o tom, že by chtěla mít navrch, tam to přece jen jde víc podpovrchově.
Kombinace Marse a Saturnu je jako sochař, který tesá, i když v případě Štíra to vypadá, že nejspíš z ledu...tam je důležité, že to je činnost, která by měla mít nějaký hmotný, praktický výsledek, nic intelektuálního ani ryze emoční ponory. Možná, když by se jí dal prostor na to nějak podle sebe třeba vyzdobit byt, někde, kde by to až tolik nezasahovalo do tvého prostoru, tak by tato energie mohla dojít svého naplnění.
Samozřejmě ale popisuju jediný aspekt.

tulačka_gryf » cimi Jojo, na mojí matku v některých věcech asi taky nikdo nemá. Horoskop jako takový není úplně trága, podstatná je ale konjunkce Saturn Pluto v desátém domě. Je to generace buldozerů, tlačičů, lidí, co se narodili nedlouho po válce, kdy se čekalo, jestli náhodou nepřijde nějaká nová, další...Skoro všichni v sobě mají takovou zvláštní sílu a přesvědčení, že jen ten jejich přístup je ok. Žít v tom byla velká výzva.
Obecně jsem přesvědčen, že duchovní dospělost, přichází v době, kdy si člověk uvědomí, že může jít proti své matce či otci (jednáním, myšlením, emočně). Kdy si to konečně dovolí a nemá z toho výčitky. Kdy pochopí, že každý má svou vlastní cestu a i rodiče jsou jen lidi (a nikoliv bozi)...A je to i o tom, že si třeba uvědomíš, že jsou nějaké oblasti, kde se prostě nepotkáte a kde se nemá smysl snažit o změnu, kde si prostě můžeš s klidem říci, že se nenecháš emočně trápit a prostě omezíš kontakt. Nebo matku seřveš na tři doby.
Zásadní poznatek je pro mě takový: jsou generace, který jsou přesvědčený, že "to nejde jinak". Tohle se začalo lámat podle mě až po velké konjunkci Urana s Plutem v Panně v šedesátkách - čímž nechci tvrdit, že i předtím nebyli lidi, co hledali "jinou cestu"...ale byli jich řádově jednotky.
Jinak ale můžeme být v klidu, i naše děti si budou myslet, že jsme naprosto nemožní a nepoužitelní...a děti jejich dětí, a tak dál...

Buddha/2 » cimi A víš že to i já rád čtu ?
Tak ať vám to vydrží (vím že, jo, ale stejně to radši napíšu )

PS: že pozdravuju

tulačka_gryf » cimi Já si myslím, že klíčová je vždycky ta důvěra bez podmínek, to, "že to prostě zvládne", to poznání, že ty pro něj vlastně nemůžeš udělat nic víc a nic méně, než být sama sebou, žít svůj život a třeba mu dát nějaký příklad, inspiraci, ze které si eventuelně něco vezme. Čím méně zasahuješ, tím (většinou) líp...vlastně úplně stačí, že tu prostě jsi.

thééé » cimi Tohle poslední dobou ráda čtu, takové to zhodnocení - jo zvládli jsme tu cestu k nějakému bodu dospělosti...

Moct to tak na chvilku zažít v době, kdy se řeší problémy, žejo...

ES » cimi Moja matka už zomrela dobrá manipulátora,ale nechala mi na starosť zázrak ktorý si vzala za manžela a to je celé zlé......bez citu,rozum nikde dávno utopený vo fľaši a požiadavky ako sultán.... akokoľvek by som sa snažila nevyhoviem a už sú tam aj slovné útoky,len občas sa mierni nakoľko si uvedomuje že sa nemá kto iný o neho starať..,. tiež žiaľ žijeme v jednom dome v poslednom období doslova utekám, našťastie pracujem mimo a viem potiahnuť turnusy,inak by ma pripravil o zdravý rozum.... neviem jeho hodinu narodenia,ale rada by som si pozrela tú katastrofu.....v podobných prípadoch nepomôže nič len obmedziť kontakt deti čakajú lásku rodičov tak sú naprogramované preto dieťa v nás ani v dospelosti nevie pochopiť podobné správanie rodiča a vecne si povedať no narodil som sa citovému mrzakovi

cimi » cimi Tohle je taky krásný číst po letech : )
Puberta z velké části za námi, bude mu v říjnu 18...dostal se na uměleckou školu a roste z něj člověk s velice svérázným názorem a zdá se že v hlavě si to vždycky umí velice dobře poskládat a vyhodnotit...
S některými výroky mě fascinuje, protože mi přijde moudřejší v ledasčem než já :-D
Komunikace už je úplně ok...proběhla fáze kdy jsem mu zcela vědomě dala důvěru a pak další fáze kdy jsem konečně předala zodpovědnost i otci (který s námi už hodně dlouho nežije)...a pak ho o 180 stupnů proměnil vztah se slečnou z druhého konce republiky, se kterou už teda není, ale bylo to výjimečné a nezapomenutelné i pro mě...
A je to fajn...moc třecích ploch nemáme, on si jede svým tempem, průsery ho učí kde to přehání, učí se dotahovat věci do konce, poznává kam už energii dávat nechce a kam by jí chtěl naopak dávat víc...dost často za mnou přijde a prostě si chce jen tak popovídat...myslím, že máme moc pěkný vztah...
Když na něco myslím, že vím, že tam má ještě rezervy, tak s ním o tom prostě jen mluvím, nemá vůbec smysl ho do něčeho nutit, jen zaseju semínko a ono vždycky časem vzklíčí...uvědomuju si jaký mám na něj vliv a jsem s tím opatrná...
Co bude dál...? No...uvidíme...

cimi » cimi Po dvou letech opět ve stejných energiích :-D vtipné ten život...

verka96 » cimi Jak zmiňuješ únavu ze života, nevím čím to je, ale u mě to byly téměř 2 roky a ještě nyní občas pociťuju... Únava až taková, že už nemám energii dál žít, že jsem rekapitulovala, kam jsem došla a řekla jsem si, že jsem to nejdůležitější nakonec zvládla, ale ještě pořád se mi něco nezadařilo aneb hlavou jsem zeď neprorazila...

thééé » cimi Tak uvažuju nad svým cheironem. A při tom návratu jsem ho tak víc zavnímala, tak ve vrstvách, kolik vlastně má vrstev.

Ale co chci - jak máš cheiron v býku ve 4. - mě vždycky ty odklony od těla vedou prostě k těm skrytým rodovým "prokletím" tématům...Přes tělo je to vždycky ten blízký rod a rodiče - ty to možná máš i přes jednoho z rodičů, ne?

U mě uran na cheironu - jo to bylo dobré, takové opravu osvobození se od táhlých sraček nějakým rozhodnutím - a teď jdu tvrdě na to. Uran mi pomohl s nadhledem, s rozjezdem, zbavil mě emocí- klnajednou jsem viděla, kde je to jenom můj problém. On to umí tím bystrý okem orla.
Hodně se rozhýbalo. Nepřemýšlela jsem, ale
prostě aha a leť..a možná i za svými sny ...odstrihni závaží (mám cheiron v beranu, 11.d)

cimi » cimi Jinak pro mě teď zpětně to období bylo opravdu hodně o tom vtělování, vnímání skutečných pocitů v těle, a otevírání se jiné realitě než té která zůstala uložena skrze zkušenost v těle…a to vše mě vlastně neskutečně naplňovala a dávalo mému životu smysl…
Jenže transit pominul a opět jsem se propadla kamsi a ještě hlouběji…k jádru otázky: jak se cítíš se svou existencí tady na zemi? Z duševní roviny jsem se přesunula na fyzickou, takže tahle otázka jde až na dřeň a spíše než ta otázka mě děsí má odpověď…
Uran se posunul do uranské opozice a stále ještě atakuje kvadraturou mé uzly, a chiron se posunul do opozice k plutu a sextilu a trigonu na uzly…navíc chironské téma zůstává v té mojí solární konjunkci mars chiron v osmičce… a to se samozřejmě opět dotýká i mého nativního chironu…
Takže když pominu vše ostatní tak hlavním tématem je teď téma odpuštění a uchopování vlastní síly…přitom jediné co cítím je brutální únava ze života…
Takže uvidíme…

Frojlajn » cimi U mě je Uran vládcem sedmého domu. Spoluvládce šestky. A když mi teď šel přes Chiron spolu s Jupiterem, tak se mi velmi...ale velmi...rozjely alergické reakce. Jakooo fakt nepěkné...

Aaandrejka0 » cimi Moc Vám děkuji za odpověď ?

tulačka_gryf » cimi Pro mě bylo důležitý se tomu naprosto otevřít, říct si, že sice vlastně vůbec "nevím", co dělat, co je moje poslání, ale zároveň tam někde hodně vespod byla odpověď "cokoliv, co s tebou zarezonuje". Jakmile to najdeš, je to, jakoby ti to brnklo na tvoji strunu.
Další věc, kterou se taky učím, připomněla jsi mi to...že je fajn se vrátit zpátky do dětství a naprosto se do toho ponořit. Do pocitu, že neexistuje nic jiného, než ty a tvoje hra. Takový ten pocit, že pokud to je opravdu "to ono", pak tě z toho nevytrhne žádný vnější vzruch. Úplně zapomeneš na svět kolem. Když se to poštěstí v dospělosti, projevuje se to tak, jakoby spadla tvoje vytvořená persona, jako šaty, které nosíš, a objevila se tvá duše. Takový ty praktický věci jakoby v tu chvíli vůbec nebyly důležitý

tulačka_gryf » cimi Já se ti vlastně divím, že se ještě nevyjadřuješ umělecky. Že neskládáš něco na klavír. Nebo nezpíváš. Vlastně bych skoro i řekl, že to jediný by mohlo dát aspoň nějaký smysl tomu tvému Marsu v Panně. Jeho jedinej problém je, že se furt ptá "co je správně?" Zatímco Mars v Beranu, podpořený Chironem, by řekli "správně je to, co ti právě vyvstalo na mysl", co je "ráz na ráz", co děláš automaticky a bez přemýšlení.
Já jsem třeba dlouho měl problém s polykáním špatných emocí, prostě jsem je utišil, ale ony se samozřejmě vrátily, navíc v tu nejnevhodnější dobu. Pak jsem zjistil, že s nimi můžu pracovat, skrze poezii, skrze psaní horoskopů. Našel jsem cestu, kudy je jde vyjádřit. Tobě bych doporučil to samé. Hledej v sobě škvíru, neumlčuj žádný emoce, jen je posílej někam, kde se mohou přetransformovat v něco zajímavého. Věřím, že ten klavír by mohl být jednou z cest. Ale je jich samozřejmě vždycky víc...

thééé » cimi Mars chiron u tebe vidím umělecký, to byla první věc, co mi naskočila. Jak jinak dát konečně ven vnitřní bolest. Pod takovým nábojem vznikají velké díla, velké projekty. Skrze silné rozhodnutí.

Jinak za saturnské a uranské opozice jsem se rozvadela, stehovala a doteď si pamatuju tu sílu, jsk to prostě musím rozjet i s tou silnou brzdou..

Možná že ta práce tě teď bude nějakým způsobem omezovat, jak píšeš a tím se udělá někde jinde prostor