Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » aktigram Nebudu psát přímo o těch konkrétních aspektech...ale zamýšlela jsem se vůbec celkově nad plutem v posledních dvou měsících...takže tady napíšu nějaký souhrn, který třeba bude i pro tebe inspirativní, ale podle mého některé věci stejně nejsou přenosné, můžeme si pokecat, ale to skutečné se odehraje až na rovině prožitku a zkušenosti, která prostě je nepřenosná...

Takže...došla jsem k tomu, že podobně jako u dalších transpersonálních planet, nemůžeme úplně přesně vědět o čem tyhle archetypy jsou dokud neprojdeme saturnskou branou...dokud alespoň trochu nedospějeme/nedozrajeme...a že nebudeme plně moci využívat jejich skutečné síly, dokud nestrhneme všechny masky i představy, které si sami osobě děláme...dokud se nestaneme autentickými, ať se děje cokoliv...
Vlastně jsem toto pozorovala díky tomu, že říjnové zatmění slunce proběhlo na mém plutu...celý ten koridor zatmění od zářijového úplňku až po novoluní ve štíru tento týden bylo napráskané těmihle tématy...
Asi jelikož vzhledem k mému věku bych už asi mohla být trochu dospělá, teprve teď jsem okusila nějakou příchuť, kterou jsem doposud takto intenzivně neznala...nebylo to sobecké nebylo to instinktivní, nebyla to žádná hra na něco, žádné tajemství, žádná kontrola...byla to taková všeobjímající a současně velice syrová síla v jednom...bylo to jako cítit Život v každé buňce svého těla a cítit všechny záměry které jsem kdy měla jakoby na mě mluvily beze slov...jako bych mohla udělat a dokázala udělat cokoliv jelikož je to v souladu a harmonii s celým Životem...že nic není ani světlý ani temný...ani lehký ani těžký...prostě všechno je jen jednoduše takové jaké to je...a může tě to nechat žít nebo nechat zemřít, bez ohledu na to co si o tom myslíš, protože už vůbec není důležité, co si vůbec o tom myslíš...

cimi » PaulieEvans Paulí, pamatuju si tě jak jsi tu řešila právě umělé oplodnění, touhu po dítěti a problémy s otěhotněním...
Teď ale celá situace myslím odráží právě tvou nejistotu...do 18.12. jsou to 3 měsíce...2 měsíce do doby kdy se i běžně rodí děti předčasně...to není vůbec dlouhá doba...
Uran a jupiter se ti postupně courají kolem luny s venuší, tak ti pravděpodobně i to přináší neklid a strach ze závazků...řekla bych že je to pořádná čistka...
A co se týče tvé otázky jak to dopadne? Tohle se fakt ani nehodí "věštit"...stačí, že si budoucnost tvoříš ty sama...

Ať to dopadne nejlíp pro všechny zůčastněné

cimi » thééé Tu psychickou popelnici mám z nějaké knihy
Až budu doma tak pohledám…byly tam docela trefné věci. A poměrně známá kniha, ale nevzpomenu si teď na název…

Ano, to produchovňování hmoty je v podstatě největší duchovno x)

cimi » aktigram Ano

cimi » thééé Myslím, že klíčové pro zbavení se všech negativních projevů neptunu je přijetí temnoty/zla...tzv dolního světa...jak je tu vedle v diskuzi...dokud neptunik nepřijme tuhle polaritu, nepřijme i tyto síly, tak bude stále jen útěkář, snílek a ta psychická popelnice pro kolemjdoucí...

cimi » thééé Ještě k těm hranicím a neptunu…což je naše téma…
Já myslím že nechce x) protože ty hranice ve skutečnosti moc neexistují…
A z mé zkušenosti, zkusím to napsat ještě trochu jinak…já to pořád zkoušela dělat jak se to asi dělá (vysvětluj neptunikovi co je to sebeůcta, hranice, sebevědomí haha) takže nějak si ty hranice “vydobýt” “vyzískat” “udržet”….ale zjistila jsem že je to něco s čím se nemohu ztotožnit…tak jsem hledala svou cestu jak vlastně dojít stejného výsledku a v současné době jsem asi na dobré cestě nejen k sebelásce ale k té úctě k životu…takže vlastně jsem zjistila že ty hranice mi opravdu drží až ta úcta k energii kterou dávám a komu a jak a jestli…prostě to přehodnocování kam ji mám nebo chci směřovat…a tedy i přehodnocování postoje k sobě, ke svým talentům a významu vůbec obecně a myslím že co jsem především obětovala, tak svou pýchu : ) (je to takový paradox opět…asi bych to musela líp vysvětlit…)

cimi » thééé Díky
No…ono to má vždycky dvě strany mince…ta cesta je krásná…ale obsahuje mnoho bolesti, protože ta vnímavost se úplně vypnout nedá…jen se učím přijímat vše tak jak je…a jakoby nemám jiné cesty…ta moje kombinace 8.dům/12.dům je nekompromisní…
Svět je pro mě multidimensionální, mnohovrstevný…a přestože je tak silně polaritní, nejde jej hodnotit…jakékoliv hodnocení mě vždycky házely do silných emocí…jediné co mi zbývá a to je ten dar - život který mnou proudí…
Pro mne není těžké se stát médiem. Na energie utrpení jsem jako magnet… kdyby v místnosti byl jediný smutný nebo trpící člověk, já o něm vím a cítím ho… jakoby nemám úplně identitu a přesto už se mi i v tomhle daří najít svůj střed…
V nějakém výkladu bylo psáno, že neptun ve 12 domě je taková psychická popelnice…souhlas naprostý…
Ačkoli to mám takto determinované…skrz meditace atd jsem našla úctu k té energii života a je mou zodpovědností jí nemrhat…je to jiné než dřív…něco dokážu už jen bez hodnocení pozorovat a nehroutit se z toho…nevstupovat do toho dramatu..
Všechno je to prostě cesta…

Taky jsem moc ráda za tuhle diskuzi

cimi » Sestra Luna

cimi » verka96 A další? : ))
Já vždycky s napětím očekávám to pokračování x))
Díky že to fotíš

Co to je za knihu?

cimi » aktigram

cimi » verka96 Prosím vyfotila bys i ten čtvrtý kvadrant?

cimi » verka96 Hele teď jsem se teprve koukla na tvůj samostatný nativ a první co čumím že tam máš s tím neptunem velký trigon ba co možná i tak trochu draka kde nejsou žádný béčkový planety…tam je venuše mars luna jako základ a ten neptun pluto…chiron na asc…atd
A pak mi přišla jasná otázka…žiješ vůbec svůj potenciál?? Tak jsem se musela přihlásit a zeptat se tě :-D co vlastně ty děláš? Žiješ svůj potenciál?

cimi » verka96 Však si právě myslím, že si to i u sebe dokážeš docela dobře pojmenovat....

"Já jej mám takového nenapravitelného romantika s růžovými brýlemi, co vidí "jen" to hezké. To druhé tak nějak nebere na vědomí, i když o tom ví."

A ty sny jsou prostě ten použitelný projev neptunu...

Kdesi jsem četla nebo už nevím...že o síle těch dvojích znamení...že ačkoli se třeba jedná o ryby, vždycky je tam cítit i ta protější polarita panny...
Já tam fakt hodně vnímám to "jestli se to dá použít a jak"

Třeba na příkladu těch růžových brýlí...uvědomit si nebo přehodnotit, jestli ti ty růžové brýle jsou vůbec k něčemu...(protože to není celistvý život...což takhle já vnímám toho neptuna)
Takže na tom příkladu, Neptun může být třeba i ten kdo tě pobízí přijmout celou škálu toho, co se ti nelíbí (venuše)...
Je to takový paradox...
Já mám zase merkur/neptun opozici...fakt celoživotně mě to nasírá skrz lži...ale letos nastala nějaká změna v tom vnímání...jakoby tě to znova a znova zkoušelo skrz ty zklamání až tam prostě přijmeš tu polaritu, obě strany toho principu...

cimi » verka96 No vidíš a já to vůbec nevnímám smutně.
Ono je to asi jak píše Sosna: “ O Neptunovi je opravdu těžké se bavit. Musí se cítit.” Je to esence duchovního života a ta není romantická ve smyslu růžových brýlí ale ve smyslu toho, že ti odpojí tak trochu hlavu, abys vnímala život jinak…ne pozitivně, ne negativně…ale jinak… Takhle vnímám jeho poslání… Neptun je transpersonální planeta…její smysl personální rovinu přesahuje…

cimi » verka96 Tahle báseň pro mne tak trochu vyjadřuje takovou mou částečně neptunskou cestu…


V dlaních a mezi prsty



Můj život je výdech
dlouhý a ochablý
jako se rozpíjí barvy v mlhovině
Dálího hodiny
a vzorek kapky pod mikroskopem
(ukaž zda skutečně jsi)
— ty který jsi i nejsi vidět

Okamžikem narození
neznám břehy
kam až nevidím, cítím jak mísí se život se zemí
tam není už síly rozrušit kámen
tam není už vůle plout dál
tam vysychají prameny
tam zastavuje se čas v bažiny
mrtvá ramena
(ukaž kde skutečně jsi..)
— ty který nebydlíš

Tam kde nedosáhnu
a síla ztratila poslední kapky
je dotek silnější než vůle
pružiny chtění svíjí se jako hadi
zpět do klubka
zpět do dělohy
tam kde ztratil se kdysi i čas
(v omylu narození schováváš smrt
v laskavosti jejích kostí kolíbáš zrod)
— ty který nemáš jméno

Můj život je tvůj výdech
křik bez ozvěny
ticho neslyšně dotýkající se paralel
dřív než spatříš cíl, jsi zpět
držíš se mě jako stín, má polovina
oko pravdy
nezaujaté
nezajaté
tečka bez pýchy významu

(i kdybych nedýchala
ty mnou budeš dýchat)
— ty který…

cimi » aktigram Já se tady s tou tvou cestou docela ztotožňuju.

Nejvíc bince za mlada. A teď spíš prozkoumávám jeho dary tak jak píšeš.
Přijde mi že nejvíc mě dřív zaměstnávaly ty propady z vystřízlivění, pocity zrady, to že se mi pořád někdo pokoušel lhát, nějaké nenápadné podsouvání věcí…taky jsem furt chodila pozdě, věčně trochu mimo x)…
Teď jsem už dost jinde, i když mi jde transit neptunu jak kráva tak mi to pomáhá naopak se ještě víc vtělit a uzemnit. Používám tu jeho sílu úplně jinak…jakobych ji měla už natolik načtenou že už rovnou přecházím ty negativní projevy a nedělám už z toho takový drama a jdu rovnou k věci kde se dá ta síla použít…k čemu je to dobrý…
Medituju už 5 let pravidelně, hraju na klavír od dětství, vrtám se v mým podvědomí na terapiích…občas prsknu nějakou tu báseň a furt vypadám mladě /klamu :-D…tam všude se neptun neskutečně hodí…
Takže za mě taky dobrý : )

cimi » Nabi* Na mě to z tohodle solaru působí jako pokračování toho přehodnocování a uvědomování si ženské a mužské role...tuším že i v těch předchozích solarech byly vždycky nějak signifikantně postavené ty světla ve vzájemném vztahu...letos to máš i podpořené tím slunce mars merkur konj - jako chlapské energie...a venuše v opo na lunu 6.12. dům. -ryby panna...obě dost ženské znamení v domech které moc nejsou vidět...bych čekala nějaké vynořování a čištění zasunutých představ a přesvědčení, které ti mohou stát v cestě za štěstím, vnitřním klidem a plynutím...
Ten druhý dům s těmi chlapskými energiemi x)) mi spíš přijde jako uvědomění si, že "bez práce nejsou koláče" tedy že toho chlapského nasazení/lokte pro nějaký svůj blahobyt bude potřeba...anebo tohle za tebe možná udělá nějaký muž? ( x)) )
A na ten návrat venuše jsem zvědavá na tvé dojmy, protože já mám návrat venuše letos také (ne přímo v konj ale v raku) a v prvním domě a docela to pociťuju na odezvě z okolí...ta venušanská kvalita asi nějak vyzařuje aniž bych se extra snažila...

cimi » Adela94 Zaujala mě tvá diskuze jelikož jsi narozená jen 4 dny od mého přítele (bývalého s otazníkem).
Myslím že už jen ta venuše ve štíru je indikací takových témat. To je vlastně taková konj venuše a pluta.
A ty máš i pluto ve štíru a spoustu dalšího ve štíru. Přítomnost pluta druhé osoby si myslím že je jen takovým oživením ale to mohu jen domýšlet.

Já jsem zažila vztah za transitu opozice pluto moje venuše.
Ročníky kolem 1971 mi dělají na venuši kvádr. Ročníky kolem 84 zase trigon.
Vztah s člověkem ročník 1971 byl velmi toxický. Obávám se že když nad tímto nemají oba nadhled tak je celkem nevyhnutelné že sklouznou. Je v tom dost velká perverznost. A naopak - chce to určitou duševní zralost, moudrost nebo alespoň touhu po ní a rozhodnutí, že už tady ty hry člověka omrzí a chce raději něco tvořit než se točit v bludných kruzích.
Ono to totiž dost často v konečném důsledku není o synastrii ale o jednotlivcích jakou kvalitu toho principu do toho vloží.

Obráceně neznám. Tam se zřejmě ta energie úplně odpinkla.

Urea to píše v předchozí diskuzi moc pěkně. Jakákoliv osobní energie plus pluto spouští takové tanečky, ale já to postupem času vnímám že cílem je podívat se na to téma celou bytostí. Osobní planeta je v tomto podle mě se sklonem být méně vědomá si toho než pluto….

cimi » Barbora) "A jestli bych se měla ptát, zajímá mne, jestli žena s takovým horoskopem, může mít příjemný život. Co pro to můžu nejvíc udělat?"

Co pro to můžeš nejvíc udělat?
Opravdu chtít vidět věci tak jak jsou, bez příkras a bez podceňování a nebýt s tím v rozporu. Vůbec příliš vše nehodnotit, ale učit se navracet do "nic/bodu nula" a pak zase vylézt a tvořit z toho co ti život dal do vínku.

Jako vodnářka bys třeba mohla zkusit dělat svět lepším místem...(jen myšlenka...)

cimi » Tralalala100 Hmmm...ale já jsem to tak nenapsala...a nemám ráda, když mi někdo něco podsouvá a používá můj názor za své alibi nebo naopak...

Jinými slovy každá na to nahlížíme z jiného úhlu, přistupujem k tomu jinak a zřejmě jsme i jiný typ...já jednám často hodně impulsivně a instinktivně aniž bych předtím použila mozek...proto u transitů k tomu přistupuji jak jsem napsala - UČÍM SE dát si na sebe pozor když vím o transitu který má tendence mě vytáčet...jak jsem psala často jednám impulsivně a jsem lakmus na vnější vlivy...takže něco jako úplněk mě dokážou dost vytočit ještě jinam než normálně...takže celkově to beru, že je to o sebepoznání...když vím, že to na mě působí, tak si na to dám pozor a neberu ty extrémnější výkyvy tak "vážně"...ale ne vždy se to daří...dá se říct že až poslední dobou, kdy mi to hodně nakopalo zadek...
A to co jsem psala v úvodu je o tom, že astrologie je i o osobním horoskopu a synastrii...na to si fakt předem pozor nedávám už vůbec, ale opět to pozoruji až potom co se nějaké věci začnou vyjevovat...

Takže neříkám si co kdyby náhodou...když už se dívám na transity, tak se dívám na téma, co mi to může přinést v mém "duševním růstu"...je tam respekt, to ano, ale zkušenost mi říká, že nikdy nevím co mi to PŘESNĚ může přinést...ale to téma se vyjeví a pak ho třeba víc pozoruji a skládá mi to nějakou skládačku, díky které mohu některé věci lépe pochopit...