Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » cimi https://www.youtube.com/watch/…


Pro ten havraní chuchvalec
vraníka co osedlal sis
orat černé pole
a sklízet lány opiátů…
————————————
Z ticha je slyšet dětský pláč
podobně jako kapky století dopadají
na hlavy vězňů
je slyšet dětský pláč
ostitnátně
kap…kap…
ozvy co ztrácí se s ozvěnami
každý jinde
jak nahoře tak dole
je slyšet dětský pláč
bez propojení
se stal
a kmit
bez propojení
se stal
a ctít
růže lživá
kap a kap…
————————————
Vyřezávat do kůže dny
hodiny
vteřiny
vyřezávat trasy bojů, útěků a ztrát
tajné klíče
když póry nestíhají dýchat
osmóza zániků
vyřezávat tvary, vůně, vzpomínky
a zrady zadřít až do kostí
aby mohla dýchat
duše…
—————————————
Vzdát se sobectví je jako krok do vesmíru
k čemu jsou plíce
nohy
zrak
výbuch zní jako prázdnota
když srovnám se
jedna a jedna je nula
místo kočky na rameni smrt
v zajíkání
svých posledních nádechů
spočívá údiv
bez váhy
beze strachu
a já ti nevěřila…
Táto…

Najdise.cz » cimi Bože.... Elfí paní...

Jednou v tobě utonu.

Buddha/2 » cimi Jedna k MDŽ speciálně pro Tebe (zabij mě něžně )

https://www.youtube.com/watch/…

No ale vážně, kdyby někdo zhudebnil ty Tvoje "vrstvy", nevzniklo by něco na ten způsob?

Mě nutíš k zamýšlení se. Třeba mě u toho napadá, že způsob nazírání typu "poloprázdná sklenice" je komplementární k "poloplné".
Další myšlenka: "jiskry září nejvíc ve tmě" (indicky: lotos vyrůstá z bahna, česky: nejkrásnější rajčata rostou na hnoji ) - i ta muzika to podle mého svým způsobem vyjadřuje ... možná proto je mi blízká, stejně jako Ty

Ach ty moje příklady . Asi bych měl přestat filosofovat

cimi » cimi https://youtu.be/fcRKZkk79-w


Z tolika ran dala by se vydláždit cesta
místo zlatých cihel zatlučené kočičí hlavy
vyklepávat do rytmu puchýře

vidím ji jako hada
který se mi svíjí mezi nohama
jedeme vstříc dobrodružstvím
prérií, hijé
(a on jen syčí…)

skrze lupu zkoumám krajinu
v níž sama sebe ztrácím
jen těch obludných tvarů se lekám
co objeví se pod sklem
co objeví se po stranách existence
bokem životu
to v něm ztrácím hranice
kterým směrem se dívám když tvary přesahují tloušťku
když v nich rozpoznávám pasti minulosti

z tolika ran ušiju si novou kůži
vrásněnou omyly a láskou
nechtěnou a trpkou
jako had miluje šupiny
na první pohled slizký
na druhý hebký
na třetí uštkne jemně
(dokonavě…)

jedeme vstříc dobrodružstvím
prérií
hijé
(a on jen syčí….)

Buddha/2 » cimi Možná bysme mohli probrat výjimečnost a jedinečnost . Já si třeba myslím, že to cos napsala by TAKHLE nenapsal nikdo jiný.
Některé věci se tesají do kamene - asi aby se ta pomíjivost trochu prodloužila (ber to jako můj neumělý pokus ).

Parazit sebe sama - to dej k Troncovi do paradoxů

tváří v tvář odrazu...zády ke slunci....) - jsi fakt básník . Jiný zas napsal "otoč se tváří ke slunci a stíny budou za tebou"

Najdise.cz » cimi tak jestli nepíšeš za záhrobí, tak dýcháš.
a otázka je, co dalšího bys chtěla přijímat.

Najdise.cz » cimi (Taky jsem ucpaný kanál...tepnu života mi ucpal smutek a zlost...oddělila jsem se a žiju jako parazit sebe sama...tváří v tvář odrazu...zády ke slunci....)

jen jestli ti tu tepnu života víc neucpalo to, žes začala věřit tomu, že jsi zabržděná a poměřovat to s představou odbržděnosti.

čím poměřuješ svou ucpanost?
proč bys měla bejt něco lepšího, než jsi?
proč jsi tak pyšná?
proč chceš od života víc?
proč se neinspiruješ přírodou - v závislosti na podmínkách přežijí druhy, které se na ně dokážou adaptovat a prospívat - přizpůsobí se.
ty které budou "trucovat" a držet se fixní představy o tom jaké by mělo být prostředí, aby prosperovaly, prostě vyhynou..

Buddha/2 » cimi "Nemáš děti, máš prostor zkoušet.

Ale ať už se zpřetrháš jakkoliv z obsese nad tím co ještě všechno může v tobě umřít, tak dokud žije tělo dýcháš, tluče ti srdce a jsi průtokáč jako každej jinej.

Přemýšlím jestli to vše není jen nějaká vzpoura životu....nemůžeš popřít že jsi byl zrozen....

Nejpevnější a nejintenzivnější vztahy by měly být především ty, které cítíme v nitru k sobě....

(Smažu)"
.....................
A to by byla škoda
Mně to přijde jako zajímavá úvaha. Víš, mám spolužáka, který takovou vzpouru proti tomu, že se sem narodil, nevědomky praktikuje. Je zvyklý házet vinu za svou ne-mohoucnost na druhé, jeho život je díky tomu spíš živoření. Přitom je to jen jeho postoj co ho tam přivedlo - zároveň to poslední co by chtěl slyšet. A nehneš s ním, je s tím spojená strašlivá sebestřednost a selektivní hluchota. Smutný případ ucpaného kanálu . Pro mě ale živý důkaz toho, že člověk si dokáže vymyslet i velmi složitou konstrukci, kterou si obhájí cokoli potřebuje, jen aby se nemusel zabývat tou nejvnitřnější příčinou.
Máš pravdu, vztah k sobě nejde oddělit od vztahů s okolím, chtě nechtě se do nich promítá

PS: Co je to za mazací mánii ? Když si stojím za tím co napíšu - a to si myslím že Ty jo - tak proč mazat ? Že by nějaká zbylá nesebedůvěra, nebo kouzlo pomíjivosti (promiň, fakt by mě to zajímalo)

cimi » cimi https://www.youtube.com/watch/…

cimi » cimi Na okno bubnují kapky
tipi tipi tap
vzpomínám jaký to bylo před léty
s bubnováním usínat
Neznám ani jednu
přesto hlásí se
jakobychom patřily k sobě
voda vodě
břeh břehu
smutek moři
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Jako když řeka hledá svou cestu bez cizí pomoci
přeskakuji kamínky
vsakuji se do močálů
ve slepých ramenech ztrácím hlavu
čekám až vypařím se
— — — — — — — —
Na okno bubnují kapky
tipi tipi tap
už se kolem nehromadí zátky
a poslední výmluvy kamení
jako ženy které ohlédly se
Čím hlouběji vdechnu
o to víc zařezává se svoboda do srdce
ostnaté dráty pro utečence z domoviny
^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^
A pak najdenou i čas má svůj zvuk
jiný než kdysi
když zaposloucháš se až do hloubi té samoty
vše jinak - otočís zeměkouli k zatmění
a na dně dechu místo drátů supí zobáky
jakoby hra na smrt byla tak oblíbenou formou zábavy
+ + + + + + + + + + +
snad mýlíš se
že bráním ti v cestě za vládou
ani vesmír nemá vztah k oběti
na dně dechu cítím tě jinak
modlím se k odpuštění….

cimi » cimi Lilith


Raz dva tři čtyři pět
výdech
raz dva tři čtyři pět
výdech
raz dva tři čtyři pět
výdech...
~~~~~
Plavu na hladině, která nemá vlny
jak dýchám veze mě to nahoru a dolů
občas se zalykám slzami
odevzdávám dech i srdce tomu nahoře ať ho spraví
vidím nad hlavou hvězdy i když se tváří jako kus skla od Edisona
v hlavě tlučou kovadliny...
~~~~~~
Chtělo to dobře mířit
přesně do zad a pak skrz srdce
ten rozmasakrovaný kus masa stále tluče
a tuším že to není moře
i v puse cítím tu chuť
jako po železe...
~~~~~~
Sedím už po několikáté ve vaně
ve snaze smýt
smýt tě z kůže
vypustit z žil
drhnu, sdírám až na kost
jenže jsi hlouběji, až v morku
nepoznávám se
dloubeš mě jako mráz
svíráš, řídíš mi život
trpím anémií...
~~~~~~
Některá láska je jako nádor
mohla bych pokračovat
ale rostu vždy nevhod
jsem odhozená v díře
a světlo patří jinam a jiné....

cimi » cimi Kde je noc, není den....


Za clonou z rozkradených saténů prosvítá měsíc, aby pohladil krajinu aspoň trochou něhy (tak si představoval noc)

JIM však domov nechybí
ONA se schovává bolesti

Na kopci bouří poryvy
a nohy propadají se najednou níž
hlouběji
jakoby neměly kosti
a do kůže zařezává se tma, které ani měsíc nezabrání
"Kam mizím a komu???"

A z hloubky se derou vzlyky raněných zvířat
jakoby i poslední ochránce padl
tak pláče samotné srdce v lásce utopené

~~~~~~~~

Za clonou z rozkradených saténů prosvítá slunce
kde je den, není noc
prokletí v lásce a z lásky
kde je noc neni den

Najdise.cz » cimi

ohenvoblacich » cimi Jenom hrstka má tento dar.. popsat nitro ( včetně mého ) tak, jako TY.. čarodějko přímý zásah

"Některé pravdy lépe spí
jsou jako konvalinky..."


https://www.youtube.com/watch/…

cimi » cimi Tři ze střepů rozbitých váz....


Slunce mi schovává kousky tváře
abych ve stínu nalezla je na polštáři
jen trochu jiné
ukryté v alchymii vody a soli...
Na konci dne se skládačky snadno drolí
a přesto vděčnost odlesků z rána razí si cestu
jen trochu jinak
svou zvědavostí plní snáře...

----------

V noci bývá pošmourno
stojím tam vždycky jako malá
a rozhlížím se po nebi
jen zima teď víc bolí
a dýchá mi na rameno
trochu omyl trochu pravda
jako když netrefíš se a trefíš cíl
jaká smrt víc bolí
a jestli dýchat není tak trochu omyl
proč je lepší zůstat o trochu dýl

---------

Některé pravdy lépe spí
jsou jako konvalinky
svou vlastní silou mámí sebe a tráví ty co by je chtěli ochutnat
Někdy mi chybí ten jed
a rozhrnu své nitro
probudí se s pláčem jako malé dítě (-jen bez něj)
ve tmě krouží ozvěny bez zvuků
a jsem tam i já
někde tam
ve tmě...
Nahmatávám prostor kolem a chodím, abych neumřela
-tady žijí neživí
oběti prázdnoty, nádorů uzamčených křivd a snů
Ve tmě krouží ozvěny bez zvuků
a já neslyším sebe prosit o odpuštění, jen o milost...
Některé pravdy lépe spí v náručí
jenže já hořím na hranici
pro tu svou...
až do morku kostí...

Buddha/2 » cimi Tak si tu poslouchám a nějak mi to nedá neposlat Ti tohle. Tématicky mi to sedí ke Tvé básni.
Já jen že nejsi jediná kdo "prolézá" všemi zaprášenými kouty existence

https://www.youtube.com/watch/…

tajga » cimi To je krása! Báseň, klip i hudba

Najdise.cz » cimi Odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec, přece dal superpočítač nazvaný Hlubina nebes, a ta zněla...42! Leč nikdo už neví, co to vlastně bylo za otázku...

Buddha/2 » cimi To taky .

Neva, stejně bys ji neudržela

Buddha/2 » cimi Tak jestli chceš přemítat o smyslu šimpanzí existence ...