Diskuze, Diskuzní fórum

ja@aja » Marhon .. takže iba technická záležitosť, možno admin to prenastavil, skús sa ho opýtať.. ináč som moc rada, že ju tu opäť vidím

ja@aja » Marhon nádherná, zarezonovala

moc moc za ňu ďakujem

Marhon » Marhon ptáte se mě, proč mi zmizela básnička, protože k básničce patři fotka a nejde mi z nějakého důvodu vložit. přitom do fotografickýho jde, tak to asi bude bez fotek.

Marhon » Marhon sto třetí...


kdo se ptá...

kdo se ptá vrcholků skal,
kdo se ptá, snad ten kdo tam stál,
kdo se ptá, ten kdo neví,
ptá se do rozednění.

kdo se ptá pramenů řek,
kdo se ptá, snad prochodil věk,
kdo se ptá, snad ten kdo chce víc,
kdo neumí říct.

a pak se ztrácí čas rozvitých vět,
a pak se ztrácí vzdálený svět,
a pak se ztrácí spory a spěch,
odpověď je vlastní dech.

kdo tam stál, na vrcholcích skal,
kdo tam stál u té nejvyšší z bran,
kdo tam stál, snad něco si přál,
možná se bál.
kdo jednou tam stál,
stát bude dál.

Najdise.cz » Marhon Souhlasím.. Odkládej zde více, fakt se mi to líbí... Ale chápu, znám to, nejde na to moc tlačit.

Marhon » Marhon sto druhá...

vezmi si plášť...

vezmi si plášť,
ať zahřeješ si křídla,
ty komu ještě zášť
k srdci nedohlídla,
a pláče ve svý kráse
a v slzách usmívá se,
a pije laním z vřídla.

vezmi si plášť,
ať zahřeješ svý touhy,
dokud víc času máš,
než o jeden krok pouhý,
a vstaň ze svýho pláče,
chceš letět a ne kráčet,
ať nádech tvůj je dlouhý.

vezmi si plášť,
ať zakryješ si křídla,
aby tvůj pláč
láska nezahlídla
a přišla blíž,
pak uvidíš,
zda duše neprořídla.

Sosna zvlčelý » Marhon Mívám to obdobně. Ale zase umět vsadit ságo, kam zdánlivě nepatří, až to tak neladně začne ladit, že i formy, které se navzájem nesnáší, se zde nejen snesou, ale dokonce i rajcují, to je kumšt! Tady je to kořením, které vytvořilo naprosto jedinečnou příchuť, kterou nedokáži pojmenovat, ale vím, že je mi libá.

A proto se to líbí celé moc.

betule » Marhon

betule » Marhon Hezke vysvetleni ...a ano pet let co si vlastne nepamatujeme ...

Marhon » Marhon sto prvá...


kamenný pláč.


sám byl tak sám,
navzdory mrazu, temnotám,
u posledního stánku
stál,
jen tam stál,
na tváři měl slzu, tak se ptám,
že děkovat chtěl spánku,
nač?
řekni nač?
není zač.


na rohu anděl kamenný,
léta neměnný,
pro lidi vzdálený,
chtěl klobouk slaměný,
a srdce kamenný
změnit na červený.

chtěl kráčet loukou, do polí
projít údolí,
a vidět sokoly,
však nejde cokoli
v kamenném soukolí,
nic ho nebolí.

chtěl vyjít jednou ze dveří,
věřil, že poběží
chytat pápěří,
s osudem soupeří,
že čas mu vyměří,
nevěří.


sám, byl tam sám,
uprostřed davu odkázán,
na svojí schránku,
dál,
jen tam stál,
ke kamennému srdci uvázán
a děkovat chtěl vánku,
zač?
řekni zač?
že suší pláč.

player » Marhon Plája to je vaše
Jablonecký praše.

Mí_lka » Marhon

Marhon » Marhon stá...


Lásko

Lásko, z tebe se stává
smutná vdova,
Lásko, osud tu spřádá
prázdná slova,
Lásko, mizí už touha v dávná přání,
Lásko, život se hledá v umírání.

Lásko, jsi lidem k smíchu,
možná k pláči,
Lásko, jsi kytka hříchu
v květináči,
Lásko, svět hledá to co není,
Lásko, budoucnost se vrací k zabíjení.

Lásko, ztratilas pohled
i touhu zažít,
Lásko, lepší je sloužit,
než se v pekle smažit,
Lásko, sny trhaj maso, hlodaj kosti,
Lásko, evoluce kráčí směrem k minulosti.


Lásko, ztratilas dech
i svoje vize,
Lásko, stvořili svět
pro peníze
Lásko, díváš se všemi směry,
Lásko, ztrácíš své syny, dcery.

Lásko, ztratilas křídla,
zbylo peří,
Lásko, vyschla ti vřídla
i v co se věří,
Lásko, vstaň a kráčej bez okovů,
Lásko, pojď už domů.

Lásko, pojď znovu něco stvořit.
Lásko, dej DELETE, RESET a znovu vložit.....

Najdise.cz » Marhon Díky Marhon za tvoje básně

https://www.youtube.com/watch/…

Mí_lka » Marhon moc hezké

Marhon » Marhon Klaret a Jaňajsko, díky, díky, díky.

Marhon » Marhon devětadevadesátá...

kdysi dávno, první "setkání" s "marhon".


Marhon.

Po cestě z kamení, která se nemění,
když stromy stárnou,
po listech z bodláčí, kráčí, či nekráčí,
s očima po pláči
a duší marnou,

ta dívka zasněná, bez přání, bez jména,
sluneční víla,
zasela všechen smích po mezích, po stráních,
pak začal padat sníh,
teď slzy sbírá.

Navléká po niti, pokrývá perletí,
čas se jí krátí,
s vločkama u nohou, je zimní královnou,
slova nic nezmohou,
už se nevrátí,

čas kdy tě potkala, bez touhy, bez práva,
nesměla mít,
o milost prosila, ďábla i anděla,
pláč v srdci ukryla,
nechals ji snít.

U cesty usíná, chrání ji peřina,
oblak sněhový,
v ledu se promění na zvonek skleněný,
její srdce ztracený,
jméno ti poví.

Vrať jí co dala ti, se slzou z perleti
a zavěs na zvon,
vezmi ho do dlaní, mráz se dá do psaní,
vykreslí bez ptaní
Marhon.

Najdise.cz » Marhon Už jí umím skoro nazpaměť.
Když jí čtu přijdu si zas jak ta malá holka, co malovala prstem po skle na který dýchla.
Je to moc pěkný pocit, vážně. Dík

Jaňajs » Marhon

Marhon » Marhon osmadevadesátá...



pomněnky.


snad tady anděl spad,
změnil se v hvězdný prach,
nebe se na něj podívá
pomněnkovýma očima.


tak zase unikám,
z prostoru do nikam,
když není už kam jít,
říkám si nech to být.

tak zase odcházím,
od zla a nesnází
a chci se jenom skrýt,
říkám si nech to být.

tak zase unikám,
z prostoru do nikam,
když není už jít kam,
vracím se k pomněnkám.


pak nebe rozevřelo nad světem křídla,
pak snad se obloha v pomněnkách zhlídla,
pak snad se chtěla smáčet v jejich kráse,
v těch chvílích v nekonečném čase.


a tak si lehám do trávy,
nad hlavou se nebem kutálí,
ten žlutý usměvavý lhář,
co ukrad pampeliškám tvář.

a po těch prapodivných hrách,
se znovu topím v pomněnkách,
když zavřu oči zdá se mi,
že ležím šťastná na nebi.

kolem je jeden velký květ,
co obestírá celý svět,
a pak se z nebe podívá
pomněnkovýma očima.


to nebe rozevřelo nad světem křídla,
to snad se obloha v pomněnkách zhlídla,
to snad se chtěla smáčet v jejich kráse,
v těch chvílích v nekonečném čase.


snad tady anděl spad,
snad sbíral hvězdný prach,
snad tady ztratil strach,
když viděl nebe v pomněnkách.

snad tady anděl spad,
změnil se v hvězdný prach,
snad věřil vzpomínkám,
vrátil svou duši pomněnkám.

snad tady anděl spad,
snad leží na marách,
osud se možná zvrt,
snad láska překonává smrt.