Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » beno Milý beno,
metafora o "sídlišti, v kterém nikdo nebydlí" asi odhaluje mnohé. Je velmi trefná, ale současně ukazuje na srovnávání jablek a hrušek dohromady. Já bych totiž ještě doplnil ono otřepané, že "když dva dělají totéž, není to totéž".
Nevím, jestli se mi to podaří vysvětlit srozumitelně, ale pokusím se:

Řekněme, že autorem zveřejněného literárního dílka není Wolfinka, ale beno, který hned pod tím uvedl verzi s rýmy, souzvuky... Předložil ji k posouzení. A zde se jistě přirovnání k prázdnému sídlišti skvěle uplatní, protože beno právě na rozdíl souzvuků chce poukázat. A v tomto případě přijímám veškeré argumenty, ovšem s vědomím, že někomu se i tak může více líbit verze nerýmovaná.

Jenže zde je autorkou Wolfinka a srovnání s prázdným sídlištěm těžko může obstát jednoduše proto, že my nevíme, jaký prožitek vedl k uvedené "říkejmesitomujakchceme". Jestliže nevíme, těžko můžeme tvrdit, že jde o dílo bezobsažné! Jelikož jsem však od Wolfinky již přečetl mnohé, ze svého úhlu pohledu mohu předpokládat, že to ze skutečného prožitku vyšlo, ze života. A v tom je podle mne ten rozdíl mezi jejím a Vaším. Že Wolfinka autenticky volila slova podle toho, co cítila a prožila. Vy jste je přeskládal libozvučně, ale přitom vlastně nevíte, o čem to je. Ale to nevíme skoro nikdo. My všichni se můžeme jen domnívat a prokládáme to vlastním žitím. A proto někomu je to blíže a souzní s tím právě tak, jak předloženo bylo. A jinému to nedá nic. Ale při uvědomění si výše napsaného si dokáže uvědomit, že to tak je se vším, že mu také nechutná některé jídlo, které jiní zbožňují a že proto jim jej nemá cenu rozmlouvat. Jablka a hrušky.

A my?
My jsme jen struny. Různě napnuté, v různém ladění... Není divu, že jedna struna vyloudí tón, který některé další struny též rozvibruje, ale jiné nechá netečnými. A některé, ač jinak laděné, k tónu druhého přidají svůj vlastní a vznikne akord.
Bylo by škoda některé tóny vynechat a nemoci je hrát, že někomu přijdou nelibozvučné. Neomezujme básníky, neomezujme muzikanty, jinak se uzavřeme do vlastních neomezitelných mezí omezenosti.


P.S.
V tvorbě Jaroslava Seiferta také v pozdnější tvorbě budete také určovat, že takto je to napsané špatně, a že takto by to znělo lépe?

kocour_mivik » beno Báseň nemusí mít souzvuky, důležita je její melodie a ta může být daleko lahodnější než s nucenýmu rými.

Lupi » beno Neseďte mu ve větvoví - když dovolíš. Sice furt kostrbaté, ale trošku méně.
Když na komín - tak na komín!

beno » beno Než úplně zavřu potichu dveře této komnaty a jelikož se ze mne stává ješita, hodím vám sem ještě jednu literární světlici. Třeba zahlédnete její záblesk:

Kdo se ráno usměje,
je šťastný než se naděje.
Kdo se ráno mračí,
boty ho pak tlačí.

A kdo by chtěl zapomenout,
musí zas ty boty zout
a hodně rychle ulehnout.
Každý už teď dobře ví,
že ranní ptáče nesleví,
tak neseďte mu na větvi.

Napsal a NARÝMOVAL: Beno Užjefuč

Buddha/2 » beno V podobných případech jsem vždycky moc vděčný zakladateli tohoto webu za vyslyšení přání a rozšíření nabídky smajlíků o ...

Buddha/2 » beno No jasně. Můžeme si vymyslet 100 pravidel jak má vypadat báseň, z nich pak udělat normu a učit ji ve škole. A kdo tam nedával pozor, je prostě trubka
Má to jen jednu chybu - nebudeme mít dost kopíráků .

Hele, buď dokážeš z textu vydolovat to o co šlo, nebo budeš lpět na blbostech - je to na tobě .

Já třeba nemůžu číst Jiráska. Kdybys ho dokázal zeditovat na 15% (a věřím že by to šlo ), možná by se pak dal skousnout . Ty máš zřejmě s Wolfinkou opačný problém

Sosna zvlčelý » beno No ale Wolfinka tu přece nikde nenapsala, že je to báseň. To vy trváte na tom, že je to báseň a přitom to není báseň.
A Wolfince je to úplně putna.

tajga » beno Každý píše tak, jak píše. A kdo se naplňuje vlastní tvorbou, nemá zapotřebí rozdávat nevyžádané rady, jako drzý Brouk Pytlík

aktigram » beno Hm, čítam a usmievám sa, ku mne aj nerymovaná báseň doskočila a je krásna a zistila som že mi je to aj príjemné čo ale nikdy neviem povedať o reperoch.

Repovať dokáže každý ale toto už naozaj za spev nepovažujem.
Tak repovanie je potom poézia - majú tam rým a...?

cimi » beno Já bych teda volný verš se stoupenci hippies fakt nesrovnávala

Když pominu ty technické detaily (nejsem zelenáč) tak prostě někoho psát vázaným veršem holt nedonutíš
A rozdíl mezi vázaným a volným veršem je, že volný verš rýmy nepoužívá, takže se nikde rytmicky scházet nemusí. Zůstává pak podstatou myšlenka, pocit, obraz, který předává, podobně jako je tomu u výtvarného umění : ) tam jsme taky ušli kus cesty a dnes je abstraktní umění stejně uznávané jako to konkrétní.

I když stále platí, že vkusu se prostě zas až tolik neporučí, což naprosto chápu : )

Myslím že málokdo kdo si píše do šuplíku/tady na web posdílí pro potěchu duše - si čte své básně nahlas je to spíš takový obraz jeho nitra - jak píšeš emoční úkaz a i to lze napsat jinak, jak vidíš

Tu snahu rozvíjet potenciál chápu, ale znám i Wolfinku a taky jsem podobné soudy potkávala často na Písmáku a třeba mně osobně to spíš blokovalo tvořivost : ) někdo prostě takový myšlení nemá, pak to zní sešněrovaně nikoli oduševněle a umělecky.

Každopádně nevím co si o tom myslí autorka..moje báseň to není...tudíž nebudu předjímat

cimi » beno Volný verš je verš, v němž se zásadně nepracuje s žádnými obvyklými prvky prozódie, tj. ani s přízvukem, ani s délkou samohlásek, ani se v něm nevyskytuje konstantní počet slabik ve verši.
Volný verš poprvé použil americký básník Walt Whitman, je velmi rozšířen v moderní poezii jako projev opovrhování konvencemi „staré“ literatury, které pro řadu současných básníků představuje mj. vázaný verš.

cimi » beno Oboje má něco do sebe : )
A obdivuju, když někdo umí vázaný, tak lehce, čistě a přitom hluboce...na to musí být vskutku talent...


PS: Co nelze: číst vázaný verš jako volný a volný jako vázaný : )

tajga » beno S rýmy to zní infantilně. Možná, že pro většinu lidí je to tak lépe.

K poezii se nedá prorýmovat, poezie se musí žít.

Háňa* » beno BY MĚLA mít? Aha - kde to psali ?

Ganesh » beno Nezní, rýmy umí dělat každý beno

Najdise.cz » beno :)
Vím, komu přeposlat odkaz.

thééé » beno krásná

Bosch » beno Vsak ja ti ty zasady nevyvracim.Naopak.

Bosch » beno To si myslím jak píšu výše také. Ovšem. Nemoc není výsledek složený z prohřešků. Z nedodržování zásad. To by bylo příliš zjednodušené nazírání na věc.
Protože zdraví nerovná se automaticky disciplína, nebo vyšší morálka. Často tomu bývá právě naopak. Když opominu extrémy.
Ta věc je mnohem komplikovanější. To co můžeme sledovat je jen nepatrný zlomek vlivů způsobujících nemoc. Proto vzniklo tolik různých oborů a přístupů protože ani jeden z nich nemá nějak výrazně navrch a v mnohem se mýlí, není vždy účinný.
Je zajímavé kolik existuje různých návrhů jak na to ale zatím se nikomu nepodařilo snížit zásadním způsobem nemocnost. Krom moderní vědecké medicíny která si umí dnes se spoustou chorob poradit.
Přesto to ale vypadá že pandořina skříňka nebyla zničena ale nemoci se jen přelévají do jiných typů. Vyvíjí se a je pořád o dva kroky napřed před svým pronásledovatelem.
S diabetes se ale dnes dá docela dobře plnohodnotně žít, na rozdíl od dob dřívějších kdy se na něj zpravidla umíralo. Což platí o mnohých jiných nemocech.
Takže medicína dokáže velmi mnoho. Umí zachránit mnoho životů a vrátit nemocné zpět do života. Je to moderní bílá magie. Ale neměli bychom na ni hřešit, zneužívat ji.