Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Hádky rodičů - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Hádky rodičů
10.10.2009 - 12:41
ži.va
Hádky rodičů
tak mě napadlo, jak jste se zachovali, když se vaši rodiče hádali? Myslíte, že vás to nějak poznemanelo? Jak?Co dělat, když vidíte, jak zbytečné hádky jsou, kvůli jakým blbostem a že všechno pramení z nedostatečné komunikace a vlastních komplexů?
Stránka:
1 2
10.10.2009 - 12:54
| Filtr
mikiduc
Naši se hádali tajně.... vůbec jsem to nezaznamenala
Proto mě nyní dělá problém se hádat s kýmkoliv.
Někdy musím hádku předstírat,když se to čeká
Proto mě nyní dělá problém se hádat s kýmkoliv.
Někdy musím hádku předstírat,když se to čeká
10.10.2009 - 13:03
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Brala jsem to jako že to není moje věc a snažila jsem se "zdekovat". Což oni myslím spíše vítali, neměli potřebu mě v té chvíli nějak do toho zatahovat. Jestli jsou (byly) ty hádky zbytečné nebo ne jsem moc nehodnotila, mám dojem, že jsem to v té době nebyla moc schopná posoudit - a v dospělosti jsem už bydlela sama a přestala toho být svědkem. Vnímala jsem, že každý chce něco jiného a nejsou schopni najít kompromis, a vlastně mi připadalo, že má každý svůj díl pravdy. Ale prostě jsem spíš měla tendenci se od toho distancovat.
=====
Brala jsem to jako že to není moje věc a snažila jsem se "zdekovat". Což oni myslím spíše vítali, neměli potřebu mě v té chvíli nějak do toho zatahovat. Jestli jsou (byly) ty hádky zbytečné nebo ne jsem moc nehodnotila, mám dojem, že jsem to v té době nebyla moc schopná posoudit - a v dospělosti jsem už bydlela sama a přestala toho být svědkem. Vnímala jsem, že každý chce něco jiného a nejsou schopni najít kompromis, a vlastně mi připadalo, že má každý svůj díl pravdy. Ale prostě jsem spíš měla tendenci se od toho distancovat.
10.10.2009 - 13:20
| Filtr
LemmOny
Naši se nikdy nehádali a abych pravdu řekl, ani to neznám, co to je opravdová roidnná hádká.
Táta za celý život nezvýšil tón hlasu, jen občas výjmečně si zanadával, ale v klídku a pohodě, spíš si dělal srandu. Mamča se uměla víc čertit, ale všechno napětí se neslo spíše v duchu dvou dětí na hřišti, co se tahají o bábovičku. Nakonec to vždy končilo výbuchem smíchu ..njn dva Raci s Váhavým usmiřovatelem uproštřed, taková klidná normální rodinka
Táta za celý život nezvýšil tón hlasu, jen občas výjmečně si zanadával, ale v klídku a pohodě, spíš si dělal srandu. Mamča se uměla víc čertit, ale všechno napětí se neslo spíše v duchu dvou dětí na hřišti, co se tahají o bábovičku. Nakonec to vždy končilo výbuchem smíchu ..njn dva Raci s Váhavým usmiřovatelem uproštřed, taková klidná normální rodinka
10.10.2009 - 15:00
| Filtr
Mar.gita
Já si nepamatuji žádnou velkou hádku svých rodičů, buď se nehádali, nebo se hádali když jsme nebyli v dosahu. Ale protože jsem byla dítě, které se věčně drželo doma, myslím, že se spíš nehádali. Pamatuji si ale na něco jiného, říká se tomu tichá domácnost. Nemluvili spolu a napětí doma bývalo až hmatatelné. Ale nikdy jsem nezaznamenala důvody, co se stalo a proč tichá domácnost nastala. Možná cítili, že kdyby měli problém řešit, že by se hádali, a aby se tomu vyhnuli, tak spolu prostě nemluvili. Taťka to zapíjel v hospodě a mamka se užírala zevnitř tak dlouho, až ji to sežralo úplně - umřela na rakovinu.
Pamatuji si, jak mi nedávno kamarádka z dětství (která měla rozvedené rodiče) řekla, že mi vždycky záviděla že mám tak bezva rodinu. No a když jsem jí řekla, jak bezva byla a co navenek vidět nebylo, tak se hodně divila.
No a jestli mě to poznamenalo? No jistěže ano. Neumím se hádat, mám z hádek hrůzu a abych zachovala klid aspoň naoko, raději se nechávám užírat jako to dělala máma. Teda spíš bych měla použít částečně minulý čas. Neumím se hádat platí stále i v přítomnosti, ale než abych se nechala užírat, raději jsem se rozvedla a utekla.
No a teď odpověď na poslední část. Ano myslím, že hádky pramení z nedostatečné komunikace a vlastních komplexů a proto se snažím pracovat na tom, abych mé komplexy nalezla a poprala se s nimi, taky se chci naučit něco o komunikaci a konstruktivních hádkách. Potom se jich snad přestanu bát a možná si potom i někdy najdu přítele, aniž bych se bála toho, že bych zase utekla... Ale prozatím se držím toho, že když sama o nich nic nevím, nebudu je řešit ani u jiných. Myslím, že to ani nemá smysl. Pokud oni sami si své komplexy nepřiznají, těžko můžeme něčí hádku vyřešit tím, že jim o nich řekneme, jen je ještě víc naštveme a možná jim víc ublížíme. Nemá cenu řešit něco za druhé, každý je zodpovědný sám za sebe, tedy i za to, jestli se hádá a jak se hádá....
Pamatuji si, jak mi nedávno kamarádka z dětství (která měla rozvedené rodiče) řekla, že mi vždycky záviděla že mám tak bezva rodinu. No a když jsem jí řekla, jak bezva byla a co navenek vidět nebylo, tak se hodně divila.
No a jestli mě to poznamenalo? No jistěže ano. Neumím se hádat, mám z hádek hrůzu a abych zachovala klid aspoň naoko, raději se nechávám užírat jako to dělala máma. Teda spíš bych měla použít částečně minulý čas. Neumím se hádat platí stále i v přítomnosti, ale než abych se nechala užírat, raději jsem se rozvedla a utekla.
No a teď odpověď na poslední část. Ano myslím, že hádky pramení z nedostatečné komunikace a vlastních komplexů a proto se snažím pracovat na tom, abych mé komplexy nalezla a poprala se s nimi, taky se chci naučit něco o komunikaci a konstruktivních hádkách. Potom se jich snad přestanu bát a možná si potom i někdy najdu přítele, aniž bych se bála toho, že bych zase utekla... Ale prozatím se držím toho, že když sama o nich nic nevím, nebudu je řešit ani u jiných. Myslím, že to ani nemá smysl. Pokud oni sami si své komplexy nepřiznají, těžko můžeme něčí hádku vyřešit tím, že jim o nich řekneme, jen je ještě víc naštveme a možná jim víc ublížíme. Nemá cenu řešit něco za druhé, každý je zodpovědný sám za sebe, tedy i za to, jestli se hádá a jak se hádá....
10.10.2009 - 15:05
| Filtr
LemmOny
Asi máš pravdu, ale nadruhou stranu zase, ten kdo se nenaučil přijmat rány jako malý, ten se je pak hůř učí snášet a příjmat jako dospělý. Všechno je k něčemu dobré, jelikož mládí je jen jedna etapa života, který je nevypočítatelný a nikdy ne jenom o pohodě.
10.10.2009 - 15:11
| Filtr
bilyklobouk
Hrozně jsem u takových hádek bulel, takže mě to poznamenalo a komplexů požehnaně připravilo. Dejme tomu, že jsem to mohl být já kdo by se takto hádal, pak mám štěstí, že mě rodiče ukázali jak to vypadá. Jakýho raracha ukážu já svým dětem, to opravdu netuším
10.10.2009 - 15:42
| Filtr
atreb
» Mar.gita
už jsem psala hádali se tajně, ale to napětí po tom a tichá domácnost, nevědět proč je to tak, zda jsme něco udělaly špatně my, byla pro nás děti mnohem horší než kdyby se veřejně chytli, taky jsem se moc hádat neuměla a uzavírala jsem se a obviňovala se, že za všechno můžu jen já sama, to ale není řešení, dnes se klidně nahlas ozvu a řeknu si co si myslým naplno, pak je občas i ta itálie, ale vyčistí se vzduch a jde se dál s úsměvem, děti už to znají a ví že se nic strašného neděje, jen nám občas říkají, tak už toho nechte
10.10.2009 - 15:44
| Filtr
atreb
» bilyklobouk
z chyb svých i těch druhých je potřeba se poučit, a ty jsi na dobré cestě, jak to tady čtu
10.10.2009 - 15:50
| Filtr
player
u nás byl otec hodně cholerický.Když řval,nelíbilo se mi to.Bylo to Ve čtrnácti jsem se odstěhoval o patro níž a šlo to už tak nějak kolem mě.
10.10.2009 - 16:25
| Filtr
ži.va
» Mar.gita
Margito děkuju za příspěvek...trochu vím, o čem mluvíš... a je dobře, že máš takové uvědomění, koneckonců rodiče jsou dobří učitelé, pokud to umíme "uvidět" a ještě si to dokonce spojit se svými "bolestmi", které pak můžeme hojit.
a hodně se mi líbí ten závěr, cos napsala, o zodpovědnosti každého za sebe...taky to tak vidím (i když, když přijde na "věc", v praxi si to hned uvědomit a řídit se podle toho, aby to nebolelo, to už je další krok)
a hodně se mi líbí ten závěr, cos napsala, o zodpovědnosti každého za sebe...taky to tak vidím (i když, když přijde na "věc", v praxi si to hned uvědomit a řídit se podle toho, aby to nebolelo, to už je další krok)
10.10.2009 - 23:40
| Filtr
Charis
myslím, že nie je problémom to, že sa rodičia hádajú pred deťmi, ale skôr to, čo nasleduje, keď vidíš, že tie hádky sú zbytočné a oni si nedokážu odpustiť a že to vlastne smeruje ku koncu, tá beznádej je hrozná.
My sa s mojim mužom hádame aj pred deťmi, ale zachvíľu nás už vidia spolu, ako sme si odpustili a že sa na seba nehneváme a hádky sú len také chvíľkové úlety, deti to potom cítia, že to nie je nič vážne.
A ako sa zachovať, keď som bola malá, nedokázala som im nič povedať , iba som plakala, v dospelosti som sa snažila byť najaký zmierovateľ, ale nefungovalo to
My sa s mojim mužom hádame aj pred deťmi, ale zachvíľu nás už vidia spolu, ako sme si odpustili a že sa na seba nehneváme a hádky sú len také chvíľkové úlety, deti to potom cítia, že to nie je nič vážne.
A ako sa zachovať, keď som bola malá, nedokázala som im nič povedať , iba som plakala, v dospelosti som sa snažila byť najaký zmierovateľ, ale nefungovalo to
10.10.2009 - 23:52
| Filtr
terere
naši se nikdy nehádali,maminka snad neuměla mluvit nahlas
tatínek byl veselý člověk a muzikant,hrál doma na piáno,já zpívala a maminka jen pobrukovala ale vždycky při tom něco pracovala nenápadně
pod piánem stála většinou flaštička kořky
ale nebyl notorik,to už patřilo do tý atmosféry,
bývalo to hlavně v zimě,protože od jara do podzimu se makalo a
proto nebyl čas na nějaký hádání,protože bylo hodně makání
tatínek byl veselý člověk a muzikant,hrál doma na piáno,já zpívala a maminka jen pobrukovala ale vždycky při tom něco pracovala nenápadně
pod piánem stála většinou flaštička kořky
ale nebyl notorik,to už patřilo do tý atmosféry,
bývalo to hlavně v zimě,protože od jara do podzimu se makalo a
proto nebyl čas na nějaký hádání,protože bylo hodně makání
11.10.2009 - 00:26
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele lubatko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
U nás to bývalo dosť zlé,ako deti sme zaliezli do izby a ticho sme trpeli
Otec bol alkoholik,o to to bolo ťažšie...
S mužom sa hádame,je pravda,že aj pred deťmi,i ked´mi to je ľúto,neviem ticho sedieť a počúvať veci s ktorými nesúhlasím...Ale nikdy to netrvá dlho,ešte sa nestalo,že by sme sa nerozprávali...
=====
U nás to bývalo dosť zlé,ako deti sme zaliezli do izby a ticho sme trpeli
Otec bol alkoholik,o to to bolo ťažšie...
S mužom sa hádame,je pravda,že aj pred deťmi,i ked´mi to je ľúto,neviem ticho sedieť a počúvať veci s ktorými nesúhlasím...Ale nikdy to netrvá dlho,ešte sa nestalo,že by sme sa nerozprávali...
11.10.2009 - 00:28
| Filtr
terere
» mikiduc
bylo to super a tatínek hrál i našim dětem
pavča si to už moc nepamatuje,ale kuba jo a nedávno jsme si to zrovna pouštěli na videu
fanouš začíná chápat takže jsme mu ukazovali kdo je děda a babička a kde jsou to už ví
mám hřbitov za zahradou a chodíme tam s kytkama
pavča si to už moc nepamatuje,ale kuba jo a nedávno jsme si to zrovna pouštěli na videu
fanouš začíná chápat takže jsme mu ukazovali kdo je děda a babička a kde jsou to už ví
mám hřbitov za zahradou a chodíme tam s kytkama
© 2007-2024 Najdise.cz