Podělíte se o své oblíbené verše? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Za žádnou pravdu na světě
Ale jestli chceš - za malý pětník ticha
Je chvíle, která půlí krajinu
Pokorný okamžik
Kdy někdo za nás dýchá
Mrazí mě z ní pokaždé.

Jan Skácel - Chvíle

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
nehrajeme si
na žádné navěky

i když přece jen

i když přece možná
vplynem jeden do druhého
jako řeka do řeky

(Michal Bystrov)

Najdise.cz » . Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


Ohledání těla
Nechte ho spát a nerušte ho
A postavte mu z ticha ploty
Ať spí tak navždy jako kámen
A ať se vyspí do němoty

A odpusťte mu čím vás zranil
Byla to slova platil za ně
A ruce které sepjali mu
má od nich na kost pořezané



Návrat
A půjdeš den a celou noc a sto dnů
roky to bude trvat přejdeš tisíc řek
a nedojdeš a nevrátíš se nikdy
to někdo zcela jiný přišel nazpátek

do schodů vyběhl a u starého bytu
v domě jenž kdysi dávno byl
na chvíli stanul z hloubi nabral dechu
a nedočkavě marně zazvonil

Hel Můj oblíbenec ... Jan Skácel

a jedna z mnoha; úryvek ze Sonetu o lásce a Modrém Portugalu:

A přece láska jako modrá skalice
ta krásná dřina k uzoufání
nás zachránila Dozrál vinohrad
pod tíhou hroznů čas se sklání

Zas konec léta Zas je blízko k vínu
a čistý vítr zpívá o podzimu
tak jako tenkrát dávno kdysi

Ať život sklání se či nesklání
dny lásky jsou jak sklepy ve stráni
lisovny s dubovými lisy

a je to prosté jako zázrak
a jako věčnost ve chvíli
kdy zase znovu nebudeme
jako jsme předtím nebyli

Najdise.cz » Hel Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====



OVEČKY

Dny mizí jako odfouknuté květy šafránu.

Ještě že občas krutá pýcha vína

dolehne na krev a v poškozeném boku

propukne zahrada.


Nemáme dávno nic, ba ani pustou lež.

Do naha svlékáme se v kopřivách

a s hlavou v černobýlu

strážíme blízko zakázaných cest,


kde ťapou ovečky: Ovečky tak kruté.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nebát se není
nebát se tmy

Nebát se je
bát se jí
a přesto do ní vkročit

řekl dědeček
a bál se,
že mu nebudu
rozumět

Jan Kašpar

il*ča No prosím....můj oblíbený Skácel byl letos součástí didaktaku u maturit ....co jsem tak slyšela, maturanti to přílis neocenili ....ale chápu, pro některé studenty z prumyslovky nebo z IT je takový Skácel asi dost psycho


Sonet o lásce a modrém portugalu

A bývalo i hrozně na vinici
Na věky sami Černé hlavy vína
ležely sťaté lidský život byl
peronospora marná prašivina
A přece láska jako modrá skalice
ta krásná dřina k uzoufání
nás zachránila Dozrál vinohrad
pod tíhou hroznů čas se sklání
Zas konec léta Zas je blízko k vínu
a čistý vítr zpívá o podzimu
tak jako tenkrát dávno kdysi
Ať život sklání se či nesklání
dny lásky jsou jak sklepy ve stráni
lisovny s dubovými lisy


edit...vidím, że stejné verše uż sem vložila Hel

Najdise.cz » . Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To k vlastní touze svému zranění
naruby obracíme noc
pod hvězdným nebem vysvlékáme tmu

A kdyby se i potopila pevnina
naděje naší
a všechno odešlo a trochu také vy
zoufejme jenom málo

Za námi z moře času vynoří se
pro nové trosečníky nové ostrovy

Jan Skácel

Najdise.cz » il*ča Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jj SKÁCEL

Mám ráda i Hraběte....

Déšť
Na horkých střechách zasyčel déšť
jako když hoří suchá tráva
Promoklá tramvaj odbíjí šest
Na město tiše poprchává

Jdu sama v dešti Za řekou hřmí
Ne nevadí mi zmoklá hlava
Jen se mi zdají bláznivé sny
že prší na město voňavá tráva

Potichu si zpívám
do rytmu deště
náhodná slova
o zmoklém městě
Jdu Nevím vůbec kam
a s každou kapkou
zas znova začínám

Pod polštář dám si až půjdu spát
blues o dešti v němž voní tráva
Snad se mi bude celou noc zdát
že venku tiše poprchává

Hel » Klaret ve mně z Hraběte nejčastěji zní:

Noc.
Celá v černém.
Prší na neony.
Mám zplihlé vlasy, horkou mokrou tvář.
Svatozář
luceren velebně pluje kalužemi
a noc se otvírá
jak panoptikum, kterým procházejí
voskové podobizny lidských osudů.
Portrét ženy nakreslený uhlem
na stěnu jeskyně,
vynález ohně,
první člověk zabitý nevinně,
naivní revolucionář narozený mezi pastýři,
básníci, vojevůdcové a šarlatáni,
ohně a kacíři,
bída a smutek hrdinů, o který neví historie,
něžné madony z předměstí Florencie,
hlad, civilizace, starý sen o svobodě.
To vše je možno uvidět v noci, když prší,
v kalné vodě. ...

Najdise.cz » Hel Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====




Bože, kol tvých dávných zdí má duše chodí sirá,
patří toužebně a nikdo, nikdo neotvírá,

neotvírá oken, neotvírá dveří.
Zlaty, teply jsou tvé stany, ale zde se záhy zšeří,

a v mé duši záření již chladne, pohasíná;
k svému Světlu pusť ji, smutní sina

a bojí se zimy. Viz, jak mouchy, brouci
v pokoj spánku chystají se. Láska vroucí

tvá je sečteny má. - Přece méně není
duše má než oni!... Ale čím jich snění

jest mi... Nechci. Bože, otevři mi.
Bože, pusť mne k teplu; bojím se zimy.

Jdou všichni v Tebe; děti tvé, ne hosti.
Jen já jsem venku. Draví, tiší jdou a prostí.

Bože, otevři mi. A ne v spánek: do Radosti...
Bože, otevři mi do Radosti.

Bohuslav Reynek

Najdise.cz » Hel Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Samota

Samota jest dívka, která má oči jako lampy rozžhaveny touhou a vlasy předlouhé a černé smutkem. Jest žertvou na oltáři chrámu Ticha, jehož základové jsou z bolestí a zdi, žebra, klenby a věž z nadějí a rozbité vitraje z útěch. Sama pak též jest ticha jako perla, a byť byla spalována, skoná teprve v Den poslední. A takovýto chrám chová každý ve své duši, kdo poznal, že jest sám, podle obrazu Toho, Jenž Jest. V každém tom chrámě, jako v arše na vodách opuštění, jsou duše zvířat, a věrně se klanějí Tvůrci. Vedle žertvené dívky pak jest z jedné strany Anděl, z druhé Satan zápasí o ni, někdy podléhá ten, podruhé onen, ale druh druha zahubiti nemůže.
Reynek

Však pojme li dívka úctu k oběma a pozná, že posilnit jí oba přišli, pak její chrám rozzáří se tisícem voskovic, které od předešlých poutnic pokorných se v duši sešly

Hel Koňský pach zavoněl
jak keře černého rybízu
a příkop plný vody blíží se kvapem
A jezdci kterým zatuhla v patách
myšlenka na smrt
v duchu si opakují staré pravidlo
Nejdříve to chce přehodit přes překážku srdce
Mnozí tak učiní
a když se přenesou obloukem přes příkop
nemají čas ohlédnout se zpátky
Čas nazpátek je v zakázaném směru
Na třešních zatím vzlétá krev
a zabití vlaje jako prapor
Závod je u konce i léto skončilo
nastal zas klidný trochu tmavší podzim
A jezdci kteří překonali překážku
pěšky vracejí se k místu kde zahodili srdce dopředu
a se skloněnou hlavou v trávě hledají
Možná že naleznou
A možná také ne

kerol Kočka - Miroslav Holub

Venku byla noc
jako kniha bez písmen.
A řešetem města
věčná tma prokapávala ke hvězdám.

Říkal jsem jí,
nechoď tam,
čeká tě jen past
a uhranutí
a marné úpění kožíšků.

Říkal jsem jí,
nechoď tam,
nač chceš
to nic?

Ale otevřelo se okno
a ona šla,

černá kočka do černé noci,
rozpustila se,
černá kočka v černé noci,
tak se rozpustila –

a nikdo ji už nikdy neviděl.
Ani ona sama sebe ne.

Jen slyšet je ji
někdy,
když je ticho
a severní vítr
a nasloucháme
hluboko v sobě.

Dr.Voštěp mě se líbi vnezval :)
Hlavně ten konec
.
..
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a v létě tyčí se tu kukuřičná zrna.
Ó kéž bych, matko, s tebou dodneška tu žil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
kéž žil bych s tebou, matko, dodnes ve zdech Brna.
.
Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt
než tento teskný břeh, než temná řeka Svratka,
a přec bych chtěl tu, matko, s tebou věčně žít,
jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt,
však ty jsi moje vlast, má vlast, má věčná matka.
.

Najdise.cz » Hel Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


Mé bohémství

ARTHUR RIMBAUD

Tak šel jsem, v děrách kapes ruce sevřeny;
můj svrchník z sebe málem skutečnost už shodil;
tvůj přítel byl jsem, Múzo, pod nebem jsem chodil,
lala! co skvělých lásek znaly moje sny!

Široce roztrženou měl jsem kalhotu,
Paleček zasněný, já louskal jsem si v běhu
rýmy. Ve Velkém voze byl jsem na noclehu.
Mé hvězdy šustěly tam v sladkém šumotu.

A já jim naslouchal u silnic okraje
v ty dobré večery, kdy rosné krůpěje
jsem cítil na čele jak víno sílící,

kdy tiskna k srdci nohu, jako lyru v klínu,
rýmuje prostřed nočních, fantastických stínů
jsem brnkal na gumy v rozbitém střevíci.

(překlad: Karel Čapek)

Najdise.cz » Dr.Voštěp Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Díky...u Svratky je taky moc krásně, pravda

Řeka pod okny

Přivřeným oknem vane vlahý vzduch.
Chce se mi sedět v trávě u vody.
Co kdybych vstal a vyšel na schody
před naším domem, do bzučení much?

Co kdybych vstal a sešel na břeh řeky:
nad pěny splavu ticho vzlétlo by
jak vyplašení bílí holubi
do čisté modři nad les nedaleký.

Co kdybych vstal a v poli v naklonění
uviděl mladou ženu trhat len:
zahlédla by mne, jak jsem okouzlen,
a její pohled by byl motýl na rameni.

Vzpřímila by se s tou třpytivou natí
a suchý klas by mnula ve dlani...
Co kdybych vstal a místo váhání
dopsal tu báseň, až se večer vrátím ...?

Oldřich Vyhlídal

Najdise.cz » kerol Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


Josef Hiršal

Klidný jako světlo
a divně jaksi bohatý jak tma

Napadlo mě zopakovat si svůj život
připamatovat si a prožít všecko
co mě stvořilo
co jsem byl
co jsem
co budu
ze špatně nataženého prostěradla
Vedle kdosi bušil do stěny
křoví hlasů kdesi kvetlo
usychalo kvetlo
rádio nad stropem hrálo
vteřina za vteřinou
za listem list

A byl jsem klidný jako světlo
a divně jaksi bohatý jak tma
To všecko proto že jsi tu nebyla
a nebyli tu ani živí ani mrtví
jen já sám
očima v bílém zvarhanělém a nehybném prostěradle
Proč stavět všecko ze slov a obrazů
proč chtít na všem barvu či zvuk

Klidný jak světlo
a divně jaksi bohatý jak tma

Mirma http://www.fengshuimakeup.cz/2017/…

Dr.Voštěp » Klaret tak tu neznam.
Jj, prirodni lyrika, to je mazec
..a prekona ji uz snad jen ta milostna

Najdise.cz » Mirma Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


Zaslech jsem divoké husy ...

Domov tam,
daleko tam,
mělo bys domů,
zbloudilé srdce !
Za cizí noci,
v podzimním dešti,
když nejvíc studil
smutku chladný van:
ve vysokém domě svém zaslechl jsem
křik divokých husí.

Právě přilétly.

Wei Jing-wu

Najdise.cz » Dr.Voštěp Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jedna nepřírodní přírodní lyrika...

Pestré listoví podzimu

Podzimní větve vítr kloní;
dopil jsem džbán, je prázdný a zvoní :
na starých, zarudlých tvářích mých viz tu
nádherné barvy podzimních listů.
Listoví svítí jasně a rudě:
Kde jsi, mé jaro, barvami chudé !

Po Čü-i

Najdise.cz » tulačka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
HLAS - Jan Skácel

Najednou budu tlouci do ticha
Nejlehčí kůstkou

Snad se i taková ve vlastním těle najde
V márnici kde to dobře znám
A kde mne nevyděsí cizí kostlivec
Sám si ji zvednu
Lehkou a dutou jako nosní flétna

Miluji bubínek a nenávidím paličky
Z cizího dřeva
Mám v těle kůstku k tomu účelu
A bubnuji si v rytmu vlastní krve
A bubnuji si jak mi rozkázal
Můj bílý cit

A bílá moje žízeň
Počítat bude slova na prstech
Počítat bude abych nepřekročil
Svou denní dávku

Najdise.cz » Astarté Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nenapsaná

Vezmi si plášť, ať neprokřehneš zcela,
a zavři oči, abys neviděla,
v takovém nečase, takovou cestou jdu.

Ó toho bělma, jež jsem zakrvácel,
těch západů, kterým jsem slunce vracel
v krutějším západu!

A ona prostinká a ona nenapsaná,
ona, jež věděla, ta matka mého rána,
ne veršem, pláčem sténá.

Mluvil jsem slovy, ztichám také jimi.
Vzala mi víru, život navrací mi.
Jsou odpuštěna.

Vím ...

Vím, kdosi přijít má.
Světlo anebo tma.
Za lásky zrezivělý západ
budu snad moci tiše chápat
a odpouštěti krutým svým.
Bolí to, když se uzdravím.
Bolí to, když se neuzdravím.
Jsem ponížený tam, kde slavím.
Jsem ztracen v říši ztracených.
Krvácím v sobě, žiji v nich.

Jen skrze trýzeň k míru dojít,
neopíti se, neopojit,
čekat, kde nikdo nečeká,
na jediného člověka,
jenž ještě přijít má
se světlem, v němž je tma

2x Jiří Orten

Najdise.cz » Astarté Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hartl patří vůbec mezi mé oblíbence. A jeho přednes Ortena mám moc ráda. Pasuje mi k němu, stejně jako Kovářík u Hraběte.

Jo Skácel - Smuténka.

Známá mi právě sehnala Metličky....mám vánoce