Mne dnes ráno napadlo k Deidovi a intimnímu splynutí: kdo chce do splynutí se dostat, a nežije už romantickou nekritičnost, tak nesmí dělat žádná emoční rozhodnutí.
Je to jen nápad, syrový, tak ho hážu do placu. Rozhodnutím myslím nějaké omezení svého otevření, přijímání. Partnerka mi říkala, že s ní hýbu víc/jinak než jí je příjemné (Pluto kvadrát Slunce), tak jsem se rozhodl sebe omezovat v projevech, abych ji nezraňoval. Nebo když mne něco zraňuje, tak se té bolesti vyhnout - změnou situace aby se neprojevovala, neslyšením bolesti, prostě různá sebeomezení. Je přitom samozřejmě jasné, že nejde sahat ani k omezením těch druhých - partnerka mne sere tím, co říká, tak ji umlčet.
U partnerky jsem si všiml, že její emoční rozhodnutí nebyla vědomá, to mě překvapilo, prostě najednou jednala podle jiného řádu, to vlastní omezení se dalo vystopovat z činů. S tím jsem se do té doby nesetkal, v diskuzi bylo potřeba jí tu změnu nejdřív ukázat, aby si ji uvědomila, a až pak bylo možné o něčem mluvit.
To podstatné je, že je třeba mít schopnost a astrologicky nějaký kanál mezi partnery, aby šlo emoční nepohodu hned vyčistit a ne ji vyřešit uzavřením, objížďkou - to je jinak začátek konečné.
dan162
» Buddha/2
Četl jsem tu knížku, výborná. Dík a dobrou.
P.S. znám to jako jakýsi trans tak nevím, nakolik to je ono - a spíš v tom sportu nebo jiné fyzické aktivitě, kdy tělo neřídí hlava. Ve fotbale, když jsem ho občas kdysi hrával, i při monotónní práci.