Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Saturace potřeb vers. "dieta" a zocelování - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Saturace potřeb vers. "dieta" a zocelování
28.06.2017 - 19:20
MG34
Saturace potřeb vers. "dieta" a zocelování
Mějme nějakou charakteristiku jedince (a je celkem jedno, jestli je to skutečný psychologický profil, astrologický rozbor, sonda do podvědomí nebo třeba výklad v kartách - důležité je, že se s tou charakteristikou ten jedinec ztotožní, ať už je nebo není pravdivá).
V té charakteristice mj. vychází nějaké "potřeby", které když se naplní, tak ten jedinec pak žije relativně spokojeně. Někdo je třeba rodinný typ a má rád dobré jídlo, tak nakonec založí velkou rodinu s nějakou dobrou kuchařkou a žije si spokojený život. Někdo naopak je samotář a rád zahradničí, tak se o žádné vztahy nepokouší, ale pořídí si malý dům s velkou zahradou (anebo se stane profi-zahradníkem) a také žije spokojeně. Atd.
No a kam mířím - na jednu stranu je sice pěkné, že člověk si svoje potřeby nějak saturuje a tímpádem žije spokojeně, ale zase na druhou stranu je v tom velký kámen úrazu - stagnace. Je otázkou, jestli totiž není lepší se nad ty potřeby zkoušet povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace.
Jako obvykle si tu jen rovnám myšlenky, diskuze je možná, ale moderovaná, známé firmy rovnou mažu.
V té charakteristice mj. vychází nějaké "potřeby", které když se naplní, tak ten jedinec pak žije relativně spokojeně. Někdo je třeba rodinný typ a má rád dobré jídlo, tak nakonec založí velkou rodinu s nějakou dobrou kuchařkou a žije si spokojený život. Někdo naopak je samotář a rád zahradničí, tak se o žádné vztahy nepokouší, ale pořídí si malý dům s velkou zahradou (anebo se stane profi-zahradníkem) a také žije spokojeně. Atd.
No a kam mířím - na jednu stranu je sice pěkné, že člověk si svoje potřeby nějak saturuje a tímpádem žije spokojeně, ale zase na druhou stranu je v tom velký kámen úrazu - stagnace. Je otázkou, jestli totiž není lepší se nad ty potřeby zkoušet povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace.
Jako obvykle si tu jen rovnám myšlenky, diskuze je možná, ale moderovaná, známé firmy rovnou mažu.
08.07.2017 - 21:07
| Filtr
Ase
Žiaľ nemám čas čítať celú diskuziu, takže reagujem len na úvod. Na čo sa teda snažíš prísť?
Povzniesť sa, pripusťme, že to je riešenie. Že je možný život v takom povznesení, pre trvalé šťastie nieje nutné naplniť všetky tie tzv."pozemské túžby".
Pripusťme, že je vnútorný stav, ktorý nepotrebuje všetky tie okolité krámy hračky a prítomnosť niekoho iného... Ale vieš na čo okamžite narazíš. Na prekážky k takému povzneseniu v podobe reflexivity, programov, ktoré v nás bežia, reflexívnych naučených reakcií, zvykov, pudov..... Hneď si konfrontovaný s reflexivitou svojej vlastnej bytosti, ktorá sa odmieta podvoliť tvojej vlastnej vôli.
Tak ak vezmeme fakt, že povznesenie sa by bolo lepšie ako podliehať všetkým tým túžbam a ich naplňovaniu, si postavený pred problém, ako vyvolať a žiť duševné stavy nerušené našou reflexivitou, zvykmi, zlozvykmi, psychickou činnosťou, mentálnymi vzorcami, nutkaniami.
Povzniesť sa, pripusťme, že to je riešenie. Že je možný život v takom povznesení, pre trvalé šťastie nieje nutné naplniť všetky tie tzv."pozemské túžby".
Pripusťme, že je vnútorný stav, ktorý nepotrebuje všetky tie okolité krámy hračky a prítomnosť niekoho iného... Ale vieš na čo okamžite narazíš. Na prekážky k takému povzneseniu v podobe reflexivity, programov, ktoré v nás bežia, reflexívnych naučených reakcií, zvykov, pudov..... Hneď si konfrontovaný s reflexivitou svojej vlastnej bytosti, ktorá sa odmieta podvoliť tvojej vlastnej vôli.
Tak ak vezmeme fakt, že povznesenie sa by bolo lepšie ako podliehať všetkým tým túžbam a ich naplňovaniu, si postavený pred problém, ako vyvolať a žiť duševné stavy nerušené našou reflexivitou, zvykmi, zlozvykmi, psychickou činnosťou, mentálnymi vzorcami, nutkaniami.
09.07.2017 - 01:37
| Filtr
Crumb
» MG34
Píšeš, že jsi "skutečný agnostik - ne ateista". Znamená to, že jsi teista? Píšeš, že "v otázce duše např. ateisti tvrdí, že není". Když nejsi ateista, znamená to, že s ateisty v otázce duše nesouhlasíš? Za jaký typ agnostika se vlastně považuješ. Co je to "skutečný agnostik"?
Pokud jde o agnosticismus, tak určitě jsem nesklouzl od agnosticismu "k pohodlí víry bez důkazů". Nejsem zastáncem slepé víry. Nejsem naivní důvěřivec, ale ani tvrdohlavý skeptik. Nemyslím si, že můj posun byl "důsledek mého upadajícího úsudku". Naopak si myslím, že v mém případě došlo k "posunu ve vědění". Jsem také dalek toho, abych někomu vnucoval nějaké názory a teorie. Každý má právo na svůj vlastní názor.
Co znamenají ta slova o poltergeistovi? Proč je to pod tvoji "rozlišovací schopnost"? Proč je poltergeist "lehké paranormálno"? Proč je poltergeist v diskuzi o duši "úplně mimo a zavádějící"?
S tím hledáním shod není těžká práce. Píšeš, že "hinduisti a budhisti věří na jakousi karmu, abrahámovská náboženství na jednu duši a jeden život - kde v tom najdeš shodu?"
Ano, hinduisté a buddhisté věří na karmický zákon a také na duši. S karmickým zákonem je spojována reinkarnace, která je centrálním principem indických náboženství.
Reinkarnace byla (a někde stále ještě je) také běžnou vírou kmenů na Sibiři, v západní Africe, v severní Americe a v Austrálii. Byla také vírou keltských druidů.
Známá a uznávaná byla reinkarnace také ve starém Řecku. Reinkarnační teorii zastávali někteří známí řečtí filozofové, např. Pythagoras, Empedokles, Platon, Sokrates, Plotinos.
V abrahámovských náboženstvích byl koncept reinkarnace potlačen. Stalo se to po vítězství jahvismu nad ostatními směry a proudy starověkého judaismu. Nicméně koncept reinkarnace (gilgul) najdeme např. v kabale, ve starém systému židovské mystiky.
Koncept reinkarnace byl také součástí raného křesťanství. Vznikající církev se však po čase začala proti reinkarnaci vymezovat. I když byla reinkarnace nakonec z křesťanství vyloučena, vyskytovala se víra v reinkarnaci i nadále u některých heterodoxních proudů.
Reinkarnaci uznávala také gnose. Některé prameny (např. Tomášovo evangelium, objevené mezi rukopisy z Nag Hammádí) naznačují, že Kristus byl gnostik a že uznával reinkarnaci. Na koncept reinkarnace ukazují i některé Kristovy výroky v Novém zákoně.
Pokud jde o islám, tak tam dnes nalezneme víru v reinkarnaci např. u menšinové sekty drúzů. Podle některých pramenů však byla běžná v některých předislámských arabských náboženstvích.
Takže shody tu jsou, a sice v tom podstatném, tedy ve víře v existenci duše a ve víře v reinkarnaci.
K tomu "že se nejspíš budou mýlit všichni" bych poznamenal, že je to sice možné, ale zdá se mi to málo pravděpodobné. Jinak ten příklad s Eldorádem není právě nejšťastnější, protože Eldorado existovalo a bylo objeveno, jenom vypadalo jinak, než se očekávalo. Se svatým grálem je to obdobné - podle názorů odborníků to mohla být nádoba, do které byla zachycena Kristova krev. Tato relikvie se stále ještě hledá.
Pokud jde o postoj moderní vědy k reinkarnaci, tak většinový názor je odmítavý, což je pochopitelné, protože proces reinkarnace nelze zaznamenat přístroji atd. Za "duši" těla se pokládá činnost centrální nervové soustavy. Výjimku v tomto ohledu představují vědci, kteří se zabývají zkoumáním zážitků blízkosti smrti (NDE), spontánních vzpomínek na údajné minulé životy atd.
Za přijatelnou pokládal reinkarnaci např. Thomas Huxley, slavný anglický biolog (který mimochodem začal poprvé razit termín "agnostik"). Nejpodrobnější soubory osobních zpráv svědčících ve prospěch reinkarnace publikoval profesor Ian Stevenson. Existence duše a reinkarnace jsou teorie. Někdo jim věří (třeba na základě výše zmíněných osobních zpráv, výzkumů atd.), někdo ne.
K tomu Schumimu a Caligulovi: O tom, na který ze svých levelů navázal Caligula a na který ze svých levelů jednou naváže Schumi, by měla rozhodnout jejich karma, kvalita volních činů z předchozích životů. Jejich předchozí životy ovšem neznám.
Ještě bych dodal, že "diskuze" (dříve psáno "diskuse") je definována jako rozhovor či rozprava, jako výměna názorů, která má vést k objasnění nějakého problému, k vyjasnění, vyřešení nějaké otázky. Výraz "diskuze" pochází z latinského "discutio, discutere", což značí řečí něco "přetřásat", "probírat".
Některé otázky, které se tu objevují, lze vyjasnit, vyřešit, některé ne. Objevují se tu otázky, o kterých celá staletí debatovaly ty nejlepší mozky v dějinách. Tyto otázky tu asi nevyřešíme. Můžeme je ale přesto "přetřásat" a "probírat". Když nic jiného, procvičíme si tím alespoň naše mozky.
V řadě témat, která se tu probírají, je skepticismus určitě na místě. Bylo by dobré, kdyby diskuze o určitých otázkách přispěly k tomu, aby se důvěřivci stali skeptičtějšími a tvrdí skeptici zase méně předpojatými.
Pokud jde o agnosticismus, tak určitě jsem nesklouzl od agnosticismu "k pohodlí víry bez důkazů". Nejsem zastáncem slepé víry. Nejsem naivní důvěřivec, ale ani tvrdohlavý skeptik. Nemyslím si, že můj posun byl "důsledek mého upadajícího úsudku". Naopak si myslím, že v mém případě došlo k "posunu ve vědění". Jsem také dalek toho, abych někomu vnucoval nějaké názory a teorie. Každý má právo na svůj vlastní názor.
Co znamenají ta slova o poltergeistovi? Proč je to pod tvoji "rozlišovací schopnost"? Proč je poltergeist "lehké paranormálno"? Proč je poltergeist v diskuzi o duši "úplně mimo a zavádějící"?
S tím hledáním shod není těžká práce. Píšeš, že "hinduisti a budhisti věří na jakousi karmu, abrahámovská náboženství na jednu duši a jeden život - kde v tom najdeš shodu?"
Ano, hinduisté a buddhisté věří na karmický zákon a také na duši. S karmickým zákonem je spojována reinkarnace, která je centrálním principem indických náboženství.
Reinkarnace byla (a někde stále ještě je) také běžnou vírou kmenů na Sibiři, v západní Africe, v severní Americe a v Austrálii. Byla také vírou keltských druidů.
Známá a uznávaná byla reinkarnace také ve starém Řecku. Reinkarnační teorii zastávali někteří známí řečtí filozofové, např. Pythagoras, Empedokles, Platon, Sokrates, Plotinos.
V abrahámovských náboženstvích byl koncept reinkarnace potlačen. Stalo se to po vítězství jahvismu nad ostatními směry a proudy starověkého judaismu. Nicméně koncept reinkarnace (gilgul) najdeme např. v kabale, ve starém systému židovské mystiky.
Koncept reinkarnace byl také součástí raného křesťanství. Vznikající církev se však po čase začala proti reinkarnaci vymezovat. I když byla reinkarnace nakonec z křesťanství vyloučena, vyskytovala se víra v reinkarnaci i nadále u některých heterodoxních proudů.
Reinkarnaci uznávala také gnose. Některé prameny (např. Tomášovo evangelium, objevené mezi rukopisy z Nag Hammádí) naznačují, že Kristus byl gnostik a že uznával reinkarnaci. Na koncept reinkarnace ukazují i některé Kristovy výroky v Novém zákoně.
Pokud jde o islám, tak tam dnes nalezneme víru v reinkarnaci např. u menšinové sekty drúzů. Podle některých pramenů však byla běžná v některých předislámských arabských náboženstvích.
Takže shody tu jsou, a sice v tom podstatném, tedy ve víře v existenci duše a ve víře v reinkarnaci.
K tomu "že se nejspíš budou mýlit všichni" bych poznamenal, že je to sice možné, ale zdá se mi to málo pravděpodobné. Jinak ten příklad s Eldorádem není právě nejšťastnější, protože Eldorado existovalo a bylo objeveno, jenom vypadalo jinak, než se očekávalo. Se svatým grálem je to obdobné - podle názorů odborníků to mohla být nádoba, do které byla zachycena Kristova krev. Tato relikvie se stále ještě hledá.
Pokud jde o postoj moderní vědy k reinkarnaci, tak většinový názor je odmítavý, což je pochopitelné, protože proces reinkarnace nelze zaznamenat přístroji atd. Za "duši" těla se pokládá činnost centrální nervové soustavy. Výjimku v tomto ohledu představují vědci, kteří se zabývají zkoumáním zážitků blízkosti smrti (NDE), spontánních vzpomínek na údajné minulé životy atd.
Za přijatelnou pokládal reinkarnaci např. Thomas Huxley, slavný anglický biolog (který mimochodem začal poprvé razit termín "agnostik"). Nejpodrobnější soubory osobních zpráv svědčících ve prospěch reinkarnace publikoval profesor Ian Stevenson. Existence duše a reinkarnace jsou teorie. Někdo jim věří (třeba na základě výše zmíněných osobních zpráv, výzkumů atd.), někdo ne.
K tomu Schumimu a Caligulovi: O tom, na který ze svých levelů navázal Caligula a na který ze svých levelů jednou naváže Schumi, by měla rozhodnout jejich karma, kvalita volních činů z předchozích životů. Jejich předchozí životy ovšem neznám.
Ještě bych dodal, že "diskuze" (dříve psáno "diskuse") je definována jako rozhovor či rozprava, jako výměna názorů, která má vést k objasnění nějakého problému, k vyjasnění, vyřešení nějaké otázky. Výraz "diskuze" pochází z latinského "discutio, discutere", což značí řečí něco "přetřásat", "probírat".
Některé otázky, které se tu objevují, lze vyjasnit, vyřešit, některé ne. Objevují se tu otázky, o kterých celá staletí debatovaly ty nejlepší mozky v dějinách. Tyto otázky tu asi nevyřešíme. Můžeme je ale přesto "přetřásat" a "probírat". Když nic jiného, procvičíme si tím alespoň naše mozky.
V řadě témat, která se tu probírají, je skepticismus určitě na místě. Bylo by dobré, kdyby diskuze o určitých otázkách přispěly k tomu, aby se důvěřivci stali skeptičtějšími a tvrdí skeptici zase méně předpojatými.
09.07.2017 - 21:37
| Filtr
MG34
» Crumb
Tak předně - jestli si tady chceš dělat reklamu na jakousi reinkarnaci, tak si na to založ své vlákno. Podobně k formě mých diskuzí - ta je (mnou) daná - ber nebo nech být.
Je největší chybou ateistů i teistů, že nepřipouští možnost "nelze rozhodnout". Což je přesně parketa agnostika - v tomto směru jsem neprošel žádným vývojem - mám to tak vpodstatě kam má paměť sahá.
To, že sebe vnímáš jakožes ničemu nenaletěl a stářím nevyměkls, je pochopitelné - tvrdil bys totéž ať už to tak je nebo není... Tzn. tohle tvoje sdělení ignoruju - jakoby nebylo.
Tvoje celkem dost nekorektní selekce jakýchkoliv zmínek (nevím proč zrovna) o reinkarnaci v rámci "ostatních" náboženství z jakýchkoliv pofiderních zdrojů je zde těžce off-topic... Je mi líto, ale s tím na mne nechoď - resp. běž si s tím za hardcore představiteli těch "ostatních" náboženství a uvidíš, kam tě poženou (nehledě k tomu, že jsou ty náboženství +- domyšlené právě bez té reinkarnace). To je jakobys měl namalovaný nějaký relativně povedený obraz - Mona Lisa třeba - a pak bys došel a řekl bys, že jí přimaluješ nejlepší vousy, co existují a že pak to bude teprve ono. Houby leda...
Žádné Eldorado neexistovalo, protože pokud "jenom vypadalo jinak", tak to bys mohl prohlásit třeba rovnou, že tím Eldoradem je Brno, vypadá trochu jinak, ale je to ono...
"Podle názorů odborníků..." - ježí se mi chlupy, když někdo vypouští takové věty. Žádný Ježíš taky nemusel vůbec být a i kdyby byl - to si jako myslíš, že tam byli nachystaní s nádobou, že budou chytat krev, jako když se zabíjí prase? A vojcli jim to dovolí? A zrovna když se nějaký vojcl s kopím rozhodl bodnout, tak tam byli a chytali? A to si myslíš, že v té době ta chudina měla nádobu z něčeho trvanlivého, resp. jiného než z keramiky? A zrovna tato keramická nádoba se dochovala a měla kouzelnou moc?
Myslím, že to tu začíná krystalizovat - ty sám jsi jeden takový bludný hledač čehosi (klidně můžeme použít "svatý grál" a "eldorado" - oboje obrazně). To je tvůj boj, mne z toho vynech.
Pořádné odpovědi na Schumiho a Caligulu ses vyhnul, to se dalo čekat... Tam je totiž v závislosti na možných odpovědích fůra konsekvencí - byl jsem připravený ti to asi 3x otočit zpět, ale tys to vzdal hned na začátku...
"Objevují se tu otázky, o kterých celá staletí debatovaly ty nejlepší mozky v dějinách. Tyto otázky tu asi nevyřešíme." - tak v tomto jsi vedle - a je to důležité, proto vysvětlím:
předně nikdy v minulosti nediskutovaly "nejlepší mozky", protože diskutovaly jen ty z nejlepších, které měly to štěstí a patřily mezi "horních 10.000" - to už dnes neplatí (a taky tehdy nebylo na světě moc lidí - nebylo moc z čeho vybírat)
nikdy v minulosti neměli zájemci možnost si snadno všechno dohledat a zjistit jako dnes, v době Internetu
nikdy v minulosti nebyla laická veřejnost v tak výhodné pozici za bukem za hlavní vědeckou silou - věda bádá jen když je grant - laik si bádá kdy chce a jak chce
zažíváme obrovský rozmach vědních oborů, které přímo rozsekávají původně nerozseknutelné filozoficko-metafyzické otázky (genetika a částicová fyzika např.) viz třeba příklad s tím vejcem a slepicí - dnes ten zdánlivý paradox genetika rozsekne (i když generace předtím si na tom vylámaly zuby), ale nikde se to pořádně a takhle explicitně nepublikuje, protože to nikdo nezaplatí (nebo ano?)
a ještě k tvé poslední větě... to je ukázka toho, žes asi už vyměkl - tohle je totiž přesně ten typ politického kompromisu, který tě odvede na zcestí... pravda je pravda - pravda většinou není nijak kompromisní - nehledí na politickou korektnost...
Je největší chybou ateistů i teistů, že nepřipouští možnost "nelze rozhodnout". Což je přesně parketa agnostika - v tomto směru jsem neprošel žádným vývojem - mám to tak vpodstatě kam má paměť sahá.
To, že sebe vnímáš jakožes ničemu nenaletěl a stářím nevyměkls, je pochopitelné - tvrdil bys totéž ať už to tak je nebo není... Tzn. tohle tvoje sdělení ignoruju - jakoby nebylo.
Tvoje celkem dost nekorektní selekce jakýchkoliv zmínek (nevím proč zrovna) o reinkarnaci v rámci "ostatních" náboženství z jakýchkoliv pofiderních zdrojů je zde těžce off-topic... Je mi líto, ale s tím na mne nechoď - resp. běž si s tím za hardcore představiteli těch "ostatních" náboženství a uvidíš, kam tě poženou (nehledě k tomu, že jsou ty náboženství +- domyšlené právě bez té reinkarnace). To je jakobys měl namalovaný nějaký relativně povedený obraz - Mona Lisa třeba - a pak bys došel a řekl bys, že jí přimaluješ nejlepší vousy, co existují a že pak to bude teprve ono. Houby leda...
Žádné Eldorado neexistovalo, protože pokud "jenom vypadalo jinak", tak to bys mohl prohlásit třeba rovnou, že tím Eldoradem je Brno, vypadá trochu jinak, ale je to ono...
"Podle názorů odborníků..." - ježí se mi chlupy, když někdo vypouští takové věty. Žádný Ježíš taky nemusel vůbec být a i kdyby byl - to si jako myslíš, že tam byli nachystaní s nádobou, že budou chytat krev, jako když se zabíjí prase? A vojcli jim to dovolí? A zrovna když se nějaký vojcl s kopím rozhodl bodnout, tak tam byli a chytali? A to si myslíš, že v té době ta chudina měla nádobu z něčeho trvanlivého, resp. jiného než z keramiky? A zrovna tato keramická nádoba se dochovala a měla kouzelnou moc?
Myslím, že to tu začíná krystalizovat - ty sám jsi jeden takový bludný hledač čehosi (klidně můžeme použít "svatý grál" a "eldorado" - oboje obrazně). To je tvůj boj, mne z toho vynech.
Pořádné odpovědi na Schumiho a Caligulu ses vyhnul, to se dalo čekat... Tam je totiž v závislosti na možných odpovědích fůra konsekvencí - byl jsem připravený ti to asi 3x otočit zpět, ale tys to vzdal hned na začátku...
"Objevují se tu otázky, o kterých celá staletí debatovaly ty nejlepší mozky v dějinách. Tyto otázky tu asi nevyřešíme." - tak v tomto jsi vedle - a je to důležité, proto vysvětlím:
předně nikdy v minulosti nediskutovaly "nejlepší mozky", protože diskutovaly jen ty z nejlepších, které měly to štěstí a patřily mezi "horních 10.000" - to už dnes neplatí (a taky tehdy nebylo na světě moc lidí - nebylo moc z čeho vybírat)
nikdy v minulosti neměli zájemci možnost si snadno všechno dohledat a zjistit jako dnes, v době Internetu
nikdy v minulosti nebyla laická veřejnost v tak výhodné pozici za bukem za hlavní vědeckou silou - věda bádá jen když je grant - laik si bádá kdy chce a jak chce
zažíváme obrovský rozmach vědních oborů, které přímo rozsekávají původně nerozseknutelné filozoficko-metafyzické otázky (genetika a částicová fyzika např.) viz třeba příklad s tím vejcem a slepicí - dnes ten zdánlivý paradox genetika rozsekne (i když generace předtím si na tom vylámaly zuby), ale nikde se to pořádně a takhle explicitně nepublikuje, protože to nikdo nezaplatí (nebo ano?)
a ještě k tvé poslední větě... to je ukázka toho, žes asi už vyměkl - tohle je totiž přesně ten typ politického kompromisu, který tě odvede na zcestí... pravda je pravda - pravda většinou není nijak kompromisní - nehledí na politickou korektnost...
10.07.2017 - 00:59
| Filtr
Crumb
» MG34
No, myslím, že jsem udělal chybu, když jsem se rozhodl přispět do tvé diskuze. Zareagoval jsem na tvou větu: "Jako obvykle si tu jen rovnám myšlenky." Chtěl jsem ti s tím rovnáním myšlenek trochu helfnout, ale ukazuje se, že je to nad mé síly. Máš totiž v těch svých myšlenkách, které mimochodem za moc nestojí, až příliš velkej bordel. Navíc zjevně o nějakou pomoc nestojíš. Názory druhých tě nezajímají. Slouží ti jenom k tomu, abys mohl druhé zesměšňovat a urážet, což je nejspíš skutečným cílem tvých diskuzí. Nedivil bych se, kdyby na ta tvoje vlákna přestali ostatní reagovat. Co vlastně hledáš na ezoterickém fóru? Ezoterika tě zjevně nebere, o řadě věcí jsi mizerně informován, nebo o nich nevíš vůbec nic, názory druhých nerespektuješ, jsi arogantní a agresivní, takže s tebou není možné vést smysluplnou a slušnou diskuzi. Měl bys co nejdříve začít s tím zdokonalováním mozku. Prospěla by "dieta" v aroganci a "zocelování" ve slušnosti. Pro začátek by ses mohl posunout alespoň k té slušnosti.
10.07.2017 - 07:33
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
O jakém paradoxu píšeš? Něco jako "paradox" vlastně vůbec neexistuje - vždycky je to jen zdánlivý paradox, který je určený nedokonalým pochopením zákonitostí anebo nedokonalým vyhodnocením toho, co jej "způsobilo".
by platilo za předpokladu, že:
1/ by tu byl garant, který by vyhodnocoval, co je a není dokonalé pochopení zákonitostí a jeho vyhodnocení- nikdo takový tu ale není.
2/ že by tu vždy a za jakýchkoliv podmínek vše bylo zmapovatelné a popsatelné.
což je samozřejmě nesmysl, viz metafyzika, poezie, kvantová fyzika, ale to už je na samostudium.
3/definovat podstatu paradoxu (protože zřejmě oba nemluvíme o tomtéž) a popsat konkrétní příklad ze života asi nepujde, bo pro tebe paradoxy vlastně neexistují. takže o čem se tu bavíme..
pokud máš vše tak nadefinováno, popsáno a srovnáno, skoro je tě na tenhle web škoda.plýtváš tu potenciálem
=====
O jakém paradoxu píšeš? Něco jako "paradox" vlastně vůbec neexistuje - vždycky je to jen zdánlivý paradox, který je určený nedokonalým pochopením zákonitostí anebo nedokonalým vyhodnocením toho, co jej "způsobilo".
by platilo za předpokladu, že:
1/ by tu byl garant, který by vyhodnocoval, co je a není dokonalé pochopení zákonitostí a jeho vyhodnocení- nikdo takový tu ale není.
2/ že by tu vždy a za jakýchkoliv podmínek vše bylo zmapovatelné a popsatelné.
což je samozřejmě nesmysl, viz metafyzika, poezie, kvantová fyzika, ale to už je na samostudium.
3/definovat podstatu paradoxu (protože zřejmě oba nemluvíme o tomtéž) a popsat konkrétní příklad ze života asi nepujde, bo pro tebe paradoxy vlastně neexistují. takže o čem se tu bavíme..
pokud máš vše tak nadefinováno, popsáno a srovnáno, skoro je tě na tenhle web škoda.plýtváš tu potenciálem
10.07.2017 - 09:53
| Filtr
Marcie
hm ... ja som celkom dlho rozmýšľala, že prečo nedokážem žiť spokojný život bežných ľudí, prečo som vlastne nespokojná, ak život "beží" príliš hladko a pohodlne ... a dospela som k názoru, že jednak potrebujem "problémy" ako výzvy, aby sa človek stále zdokonaľoval a učil, a za druhé, pokiaľ sa človek venuje sebapoznaniu a sebarozvoju, tak podľa mňa v istom bode dôjde k tomu, že ho saturovanie vlastných potrieb už neuspokojí, ale celkom prirodzene sa dostaví potreba "vyššieho zmyslu", tak napr. viac ako uspokojovanie svojich potrieb ma naplní, ak niečo urobím pre celok, pre druhého človeka, pre prírodu a podobne ... ja to mám takto
10.07.2017 - 10:07
| Filtr
MG34
» Crumb
Myslím, že je to už celkem dost off-topic - poplival jsem tvé "zboží" a ty se cítíš uraženě a něco mi tu podsouváš (popravdě je dost možné, že to jsou tví vlastní démoni), místo aby ses podíval, proč je tvoje zboží poplivané - kdes udělal chyby...
Přeber si to jak chceš, každopádně to brzo smáznu, nemá to tady co dělat...
Přeber si to jak chceš, každopádně to brzo smáznu, nemá to tady co dělat...
10.07.2017 - 10:18
| Filtr
MG34
» Buh je tlak
Máš ty předpoklady nekompletní - je tu i jiná možnost - stačí nevyvratitelné nebo alespoň zatím nevyvrácené podezření, že něco vlastně není paradox - že pravidla jsou jinak - k tomu body 1 a 2 už nepotřebuješ a 3 by měl být tvůj úkol, když o tom paradoxu mluvíš.
A pak je tu druhá strana mince - 3 - pokud o něčem tvrdíš, že je to paradox (tys o tom psal, ne já), tak máš naopak ty něco nadefinované jak to "má být" a jak to najednou podle tebe "paradoxně" není.
Chápeš to? Možná to nebyl záměr, ale podobně jako tvůj předchůdce uživatel crumb mne vlastně "obviňuješ" ze svého vlastního prohřešku... Když o tom tak přemýšlím, asi je to důsledek obecné nenávisti k agnosticismu, kterou je tato společnost prorostlá...
A pak je tu druhá strana mince - 3 - pokud o něčem tvrdíš, že je to paradox (tys o tom psal, ne já), tak máš naopak ty něco nadefinované jak to "má být" a jak to najednou podle tebe "paradoxně" není.
Chápeš to? Možná to nebyl záměr, ale podobně jako tvůj předchůdce uživatel crumb mne vlastně "obviňuješ" ze svého vlastního prohřešku... Když o tom tak přemýšlím, asi je to důsledek obecné nenávisti k agnosticismu, kterou je tato společnost prorostlá...
10.07.2017 - 10:22
| Filtr
Marcie
» MG34
chápem, čo myslíš ... nebojím, ale musím dávať pozor na rovnováhu, aby som príliš "nelietala", najlepšie sa mi na to osvedčujú bežné činnosti, ako práca v záhrade, upratovanie, varenie, tvorenie ... to ma uzemní a poteším sa, keď napr. v záhrade niečo dozreje, alebo si niečo vylepšíme v dome ... ale to samotné ma už nenaplní (poznám ten rozdiel, kedysi ma to dokázalo naplniť) a tým, že som sa rozhodla žiť iný život ako väčšina ľudí, tak ma to netrápi ...
10.07.2017 - 10:36
| Filtr
Marcie
» MG34
človek samozrejme uspokojuje svoje potreby, ale už trochu iným spôsobom - u mňa je to príklon k mimimalizmu, recyklovaniu a ekológii - to sú spôsoby, ako sa dá využiť i vlastná tvorivosť a kreativita, takže takto sa zmena myslenia prirodzeným spôsobom premieta i do saturácie potrieb s ohľadom na "celok" ...
10.07.2017 - 12:12
| Filtr
MG34
» Marcie
Tomu také rozumím a směřuju k tomu, ale i tady se nabízí jistá pochybnost - ona je totiž otázka, co je pro celek vlastně lepší.
Příklad: budu šetřit na něčem, ale díky tomu šetření se něco jiného nerozvine - společnost se dnes (bohužel) rozvíjí hlavně skrze spotřebu a soupeření. Můžu se zastavit, využít plodů toho rozvoje, zkonsolidovat, ale pak na té společnosti vlastně parazituju (což by nebylo, kdybych "rozhazoval" a "spotřebovával" společně s ostatními - a nutilo mne to vydělávat si na to).
Příklad: budu šetřit na něčem, ale díky tomu šetření se něco jiného nerozvine - společnost se dnes (bohužel) rozvíjí hlavně skrze spotřebu a soupeření. Můžu se zastavit, využít plodů toho rozvoje, zkonsolidovat, ale pak na té společnosti vlastně parazituju (což by nebylo, kdybych "rozhazoval" a "spotřebovával" společně s ostatními - a nutilo mne to vydělávat si na to).
10.07.2017 - 12:44
| Filtr
Marcie
» MG34
Takto som nikdy o tom nepremýšľala - pre mňa je to jasné - ekologickejšie-minimalistickejšie správanie = menšia spotreba zdrojov = ochrana zeme a úcta k nej, zachovanie zdrojov pre budúce generácie ... a ak je spoločnosť "chorá",ak umelo podporuje nadspotrebu, tak sa voči mainstreamu takýmto spôsobom vymedzujem a vôbec nemám výčitky, že nepodporujem zbytočný konzum ... a je mi jedno, čo je "in", ja to proste takto cítim a podľa toho sa snažím správať, ono sa vlastne človek nemusí ani snažiť, proste to ta tak má... a čo sa týka "zamestnanosti", tak určite by najmä podobne zmýšľajúci ľudia privítali napr. model minimálnej životnej dávky + privyrobenie si tým, čo kto vie a baví ho to, alebo výmenou tovarov a služieb ... ľudia by nemuseli pracovať celé dni a nezmyselne sa naháňať, mohli by sa venovať sebe, rodine, koníčkom, zmysluplným projektom, tak to vidím ja, no občas si ešte pripadám ako E.T., ale to asi preto, že žijem v malom konzervatívnom meste
10.07.2017 - 13:46
| Filtr
MG34
» Marcie
To tvoje rovnítko není tak jednoznačné - za určitých okolností (které se v lidské historii vyskytují velmi často), směřuje plýtvání k vynalezení nových postupů, které v budoucnu umožní menší plýtvání.
Příklad - naši předkové potřebovali víc půdy, protože se přemnožili - začali žďářit lesy, roztahovat se, více spotřebovávat - to ale vedlo i k tomu, že vynalezli lepší postupy pěstování plodin a lepší postupy evidence zjištěných znalostí a to v důsledku (kdyby se počty lidí zase zmenšily na tehdejší úroveň) mohlo vést k tomu, že nebylo nutné žďářit ty lesy.
Jinými slovy znalosti potřebné k minimalizmu jsou vykoupeny předchozím plýtváním. Před tímto rozhodně nechci zavírat oči, ale zatím nevím, jak se k tomu postavím - žít z mála je celkem snadné a naplňující, ale pak stagnuje nejen člověk sám, ale i celá společnost - klidně i celek ve smyslu, jak píšeš níže...
Příklad - naši předkové potřebovali víc půdy, protože se přemnožili - začali žďářit lesy, roztahovat se, více spotřebovávat - to ale vedlo i k tomu, že vynalezli lepší postupy pěstování plodin a lepší postupy evidence zjištěných znalostí a to v důsledku (kdyby se počty lidí zase zmenšily na tehdejší úroveň) mohlo vést k tomu, že nebylo nutné žďářit ty lesy.
Jinými slovy znalosti potřebné k minimalizmu jsou vykoupeny předchozím plýtváním. Před tímto rozhodně nechci zavírat oči, ale zatím nevím, jak se k tomu postavím - žít z mála je celkem snadné a naplňující, ale pak stagnuje nejen člověk sám, ale i celá společnost - klidně i celek ve smyslu, jak píšeš níže...
10.07.2017 - 14:55
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Žít z mála není stagnující, otevírají se nové možnosti, jak s málem vyjít, aniž by se člověk ochuzoval nebo trpěl. Např. ženy dobře vědí, že když uvaří z "co dům dal", bývají to nejlepší lahůdky. Rozvíjí se kreativita a celou společnost to může spíš obohatit
=====
Žít z mála není stagnující, otevírají se nové možnosti, jak s málem vyjít, aniž by se člověk ochuzoval nebo trpěl. Např. ženy dobře vědí, že když uvaří z "co dům dal", bývají to nejlepší lahůdky. Rozvíjí se kreativita a celou společnost to může spíš obohatit
11.07.2017 - 01:25
| Filtr
Crumb
» MG34
Já myslím, že ten komentář, o kterém píšeš, že je "off-topic" a že ho smažeš, není off-topic. Jde přece o zdokonalování tvého mozku. O tom, že ten komentář není off-topic, svědčí i to tvé "poplival jsem tvé zboží". Plivat na názory druhých (nebo na cokoli jiného) je dětinské a neslušné. Vyzýváš mě, abych se podíval, proč je mé "zboží poplivané" a kde jsem "udělal chyby". Mé "zboží", jak těm mým komentářům říkáš, je poplivané proto, že máš ve zvyku plivat. A nejsem si vědom toho, že bych někde "udělal chyby". Ale podívám se na to. Předtím bych se ale ještě rád vrátil k termínu "agnosticismus", abychom měli jasno v tom, co to vlastně agnosticismus je a jaký druh agnosticismu vlastně zastáváme. Reaguji na komentář, ve kterém jsi uvedl, že největší chybou ateistů i teistů je, že nepřipouští možnost "nelze rozhodnout" a že to je "přesně parketa agnostika".
Jak jsem tu už asi uvedl, termín "agnosticismus" vznikl z řeckého záporu "á-" a slova "gnósis" (poznání). Výraz "á-gnósis" tedy značí "nemožnost poznání" či "nepoznatelnost". Také jsem už zmínil, že termín "agnostik" začal poprvé razit (v roce 1876) Thomas H. Huxley, slavný anglický biolog. U Huxleyho představoval agnosticismus metodu, jak pohlížet na vědecká a náboženská tvrzení "zvenčí". Chápal tento termín nikoliv jako víru či vyznání, nýbrž jako metodu "skeptického základního výzkumu".
Agnosticismus je definován jako "názor, že pravdivost některých tvrzení, zejména těch, která se týkají existence či neexistence jakéhokoliv boha, se nedá prokázat ani vyvrátit a že totéž platí i pro další, zejména náboženská a metafyzická tvrzení".
Termín agnosticismus je používán také k označení celkově zpochybňujícího či skeptického postoje, zvláště pak k náboženským otázkám. Je také definován jako "pochybnost", jako "skepse v otázce rozsahu (okruhu) lidského poznání", jako "názor popírající možnost plného poznání světa a jeho zákonitostí", jako "popření možnosti poznat příčinu jevů", a také jako názor, který "příliš a nesprávně zdůrazňuje ohraničenost lidského rozumu". Někdy je agnosticismus označován jako krajní (radikální) skepticismus.
Nejčastěji používaná definice u nás v současné době je, že "agnosticismus je filozofický názor tvrdící, že existenci čehokoli, co nelze poznat zkušeností, tedy např. Boha, nemůžeme ani dokázat, ani vyvrátit." Ottův slovník naučný definuje agnosticismus jako "přesvědčení o nepoznatelnosti Boha, světového celku, duševního principu, prvních příčin a posledních účelů a o nemožnosti rozřešiti vlastní záhadu hmoty, ducha, prostoru, času, síly a hybu".
Rozlišuje se několik druhů agnosticismu. Tak se např. uvádějí dva základní typy agnosticismu, a sice "silný" (nebo též striktní, přísný, tvrdý, uzavřený, absolutní) a "slabý" (nebo též empirický, mírný, měkký, otevřený, dočasný). Příkladem silného agnosticismu je tvrzení: "Rozumný člověk je povinen odmítnout řešení otázky Boží existence." Tento typ agnosticismu v zásadě "popírá jakoukoliv možnost poznání Boha, bohů nebo jiné nejzazší jsoucnosti". Příkladem slabého agnosticismu je výrok: "Rozumný člověk nevidí důvod, proč by se otázka Boží existence neměla řešit, i když ji zatím za vyřešenou nepovažuje." Tento typ agnosticismu připouští, že "otázka existence nebo neexistence Boha dosud nebyla zodpovězena, ale že je teoreticky ověřitelná, pokud se objeví další důkazy".
Agnosticismus se člení také takto: 1. "Trvalý agnosticismus z principu", odpovídající v podstatě silnému agnosticismu, který představuje "přesvědčení, že některé otázky nelze nikdy zodpovědět"; 2. "Dočasný agnosticismus v praxi", odpovídající v podstatě slabému agnosticismu, popisovaný jako "legitimní nerozhodnost v situaci, kdy odpověď existuje, ale zatím jsme k ní nedošli", protože není k dispozici dostatek důkazů, nerozumíme jim, nemáme dostatek času na jejich rozluštění.
Dále je tu členění na škále "teista/ateista", a to podle pravděpodobnosti, jakou jedinec přisuzuje existenci Boha: 1. Vyšší než 50 % = agnostik tíhnoucí k teismu, kterého charakterizuje výrok: "Jsem velmi nerozhodný, ale spíš bych v Boha věřil." 2. Přesně 50 % = nestranný agnostik, kterého charakterizuje výrok: "Existence a neexistence Boha jsou přesně stejně pravděpodobné." 3. Nižší než 50 % = agnostik tíhnoucí k ateismu, charakterizovaný výrokem: "Nevím, jestli Bůh existuje, ale spíš bych byl skeptický."
Jako slabý (mírný, otevřený) agnostik může být označen např. Thomas H. Huxley, otec termínu "agnostik", který při jedné příležitosti prohlásil: "Stvoření v běžném slova smyslu je docela dobře představitelné. Nevidím nic problematického na představě, že v nějakých dávných dobách tento vesmír neexistoval a že začal existovat až (...) v důsledku vědomého rozhodnutí nějaké prehistorické bytosti. Tzv. apriorní argumenty (...) zpochybňující možnost stvořitelských činů, mi připadají zbavené jakéhokoliv racionálního základu."
Za slabého agnostika lze považovat také nositele Nobelovy ceny za literaturu Bertranda Russella. V jedné ze svých přednášek charakterizoval sám sebe jako ateistu. Později ve stejné přednášce připustil "ne-antropomorfní pojetí Boha". V roce 1947 prohlásil, že se může označit za ateistu i agnostika. V roce 1953 v eseji "Co je agnostik?" definoval agnostika takto: "Agnostik si myslí, že je nemožné poznat pravdu o věcech, které jsou pro křesťany důležité, jako je Bůh či příští život. A ne-li naprosto nemožné, pak zcela jistě nemožné v naší době."
Jinak agnosticismus byl a je ostře kritizován a odmítán jak teisty, tak ateisty. Oba tábory chápou agnosticismus jako "střední pozici mezi teismem a ateismem". Teisté často vnímají agnostiky jako "slabé věřící", zatímco ateisté je vnímají jako "nevěřící, kteří zatím ještě vše důkladně nepromysleli a jsou proto nerozhodní".
Mnozí teisté zavrhují agnosticismus v jakékoliv jeho podobě. Religiózní učenci abrahámovských náboženství (judaismu, křesťanství a islámu) "jsou si jisti možností poznání, a to i takových metafyzických věcí, jako jsou Bůh a duše". Lidské myšlení má totiž podle nich také "ne-materiální", nehmotnou, "duchovní složku". Tvrdí, že nemusejí být schopni zmíněné věci vidět nebo se jich dotýkat, stejně tak, jako toho nejsou schopni např. v případě gravitace, rozumu či myšlení.
Zajímavý je názor křesťanského filozofa Blaise Pascala, který tvrdil, že "i kdyby opravdu neexistoval žádný důkaz Boha, měli by agnostici zvážit argument (dnes známý jako Pascalova sázka) - předpoklad, že Bůh existuje, má nekonečně vyšší hodnotu, než předpoklad, že neexistuje, a tak je bezpečnější "vsadit si" na Boží existenci".
Někteří kritici agnosticismu z řad křesťanů také prohlašují, že "agnostik je zvyklý pokládat sebe sama za měřítko všech věcí, svou vlastní zkušenost (včetně zkušenosti s fungováním vlastního rozumu) za jediný způsob poznání a svůj subjektivní obraz světa za jediný přijatelný". Prohlašují, že tzv. "serióznost" či "intelektuální poctivost" agnostika mu brání brát vážně vlastní tušení "něčeho za (nad) tím vším", tedy něčeho "svrchovaně významného", a proto "se zdráhá opustit svou pozici, která má značnou setrvačnost, a učinit rozhodující krok směrem k víře".
Agnosticismus je odmítán také ateisty. Někteří ateisté prohlašují, že "agnosticismus je vnitřně rozporný, protože přesvědčení o nepoznatelnosti světa je nepochybně výsledkem nějakého poznání". Richard Dawkins, jeden z nejvýraznějších současných obhájců ateismu a bojovník proti teismu, považuje agnosticismus za "chybný v samé jeho podstatě". Agnosticismus byl odmítán zásadně také marxisty. Je podle nich "v rozporu s vědeckým světovým názorem, objektivní pravdou a materialistickou dialektikou".
Proti agnosticismu se vymezují i někteří skeptikové. Odmítají ztotožňování agnosticismu se skepticismem. Tak např. Sextus Empiricus, jeden z nejvýznačnějších antických skeptiků, vyčlenil skeptickému postoji zcela zvláštní místo a zapověděl směšovat ho jak s dogmatismem, tak s agnosticismem.
Podle toho, co píšeš, jsi zřejmě zastáncem "silného agnosticismu" (tedy toho striktního, přísného, tvrdého, uzavřeného, absolutního). Já dávám přednost "slabému agnosticismu" (tedy tomu empirickému, mírnému, měkkému, otevřenému, dočasnému).
Jak jsem tu už asi uvedl, termín "agnosticismus" vznikl z řeckého záporu "á-" a slova "gnósis" (poznání). Výraz "á-gnósis" tedy značí "nemožnost poznání" či "nepoznatelnost". Také jsem už zmínil, že termín "agnostik" začal poprvé razit (v roce 1876) Thomas H. Huxley, slavný anglický biolog. U Huxleyho představoval agnosticismus metodu, jak pohlížet na vědecká a náboženská tvrzení "zvenčí". Chápal tento termín nikoliv jako víru či vyznání, nýbrž jako metodu "skeptického základního výzkumu".
Agnosticismus je definován jako "názor, že pravdivost některých tvrzení, zejména těch, která se týkají existence či neexistence jakéhokoliv boha, se nedá prokázat ani vyvrátit a že totéž platí i pro další, zejména náboženská a metafyzická tvrzení".
Termín agnosticismus je používán také k označení celkově zpochybňujícího či skeptického postoje, zvláště pak k náboženským otázkám. Je také definován jako "pochybnost", jako "skepse v otázce rozsahu (okruhu) lidského poznání", jako "názor popírající možnost plného poznání světa a jeho zákonitostí", jako "popření možnosti poznat příčinu jevů", a také jako názor, který "příliš a nesprávně zdůrazňuje ohraničenost lidského rozumu". Někdy je agnosticismus označován jako krajní (radikální) skepticismus.
Nejčastěji používaná definice u nás v současné době je, že "agnosticismus je filozofický názor tvrdící, že existenci čehokoli, co nelze poznat zkušeností, tedy např. Boha, nemůžeme ani dokázat, ani vyvrátit." Ottův slovník naučný definuje agnosticismus jako "přesvědčení o nepoznatelnosti Boha, světového celku, duševního principu, prvních příčin a posledních účelů a o nemožnosti rozřešiti vlastní záhadu hmoty, ducha, prostoru, času, síly a hybu".
Rozlišuje se několik druhů agnosticismu. Tak se např. uvádějí dva základní typy agnosticismu, a sice "silný" (nebo též striktní, přísný, tvrdý, uzavřený, absolutní) a "slabý" (nebo též empirický, mírný, měkký, otevřený, dočasný). Příkladem silného agnosticismu je tvrzení: "Rozumný člověk je povinen odmítnout řešení otázky Boží existence." Tento typ agnosticismu v zásadě "popírá jakoukoliv možnost poznání Boha, bohů nebo jiné nejzazší jsoucnosti". Příkladem slabého agnosticismu je výrok: "Rozumný člověk nevidí důvod, proč by se otázka Boží existence neměla řešit, i když ji zatím za vyřešenou nepovažuje." Tento typ agnosticismu připouští, že "otázka existence nebo neexistence Boha dosud nebyla zodpovězena, ale že je teoreticky ověřitelná, pokud se objeví další důkazy".
Agnosticismus se člení také takto: 1. "Trvalý agnosticismus z principu", odpovídající v podstatě silnému agnosticismu, který představuje "přesvědčení, že některé otázky nelze nikdy zodpovědět"; 2. "Dočasný agnosticismus v praxi", odpovídající v podstatě slabému agnosticismu, popisovaný jako "legitimní nerozhodnost v situaci, kdy odpověď existuje, ale zatím jsme k ní nedošli", protože není k dispozici dostatek důkazů, nerozumíme jim, nemáme dostatek času na jejich rozluštění.
Dále je tu členění na škále "teista/ateista", a to podle pravděpodobnosti, jakou jedinec přisuzuje existenci Boha: 1. Vyšší než 50 % = agnostik tíhnoucí k teismu, kterého charakterizuje výrok: "Jsem velmi nerozhodný, ale spíš bych v Boha věřil." 2. Přesně 50 % = nestranný agnostik, kterého charakterizuje výrok: "Existence a neexistence Boha jsou přesně stejně pravděpodobné." 3. Nižší než 50 % = agnostik tíhnoucí k ateismu, charakterizovaný výrokem: "Nevím, jestli Bůh existuje, ale spíš bych byl skeptický."
Jako slabý (mírný, otevřený) agnostik může být označen např. Thomas H. Huxley, otec termínu "agnostik", který při jedné příležitosti prohlásil: "Stvoření v běžném slova smyslu je docela dobře představitelné. Nevidím nic problematického na představě, že v nějakých dávných dobách tento vesmír neexistoval a že začal existovat až (...) v důsledku vědomého rozhodnutí nějaké prehistorické bytosti. Tzv. apriorní argumenty (...) zpochybňující možnost stvořitelských činů, mi připadají zbavené jakéhokoliv racionálního základu."
Za slabého agnostika lze považovat také nositele Nobelovy ceny za literaturu Bertranda Russella. V jedné ze svých přednášek charakterizoval sám sebe jako ateistu. Později ve stejné přednášce připustil "ne-antropomorfní pojetí Boha". V roce 1947 prohlásil, že se může označit za ateistu i agnostika. V roce 1953 v eseji "Co je agnostik?" definoval agnostika takto: "Agnostik si myslí, že je nemožné poznat pravdu o věcech, které jsou pro křesťany důležité, jako je Bůh či příští život. A ne-li naprosto nemožné, pak zcela jistě nemožné v naší době."
Jinak agnosticismus byl a je ostře kritizován a odmítán jak teisty, tak ateisty. Oba tábory chápou agnosticismus jako "střední pozici mezi teismem a ateismem". Teisté často vnímají agnostiky jako "slabé věřící", zatímco ateisté je vnímají jako "nevěřící, kteří zatím ještě vše důkladně nepromysleli a jsou proto nerozhodní".
Mnozí teisté zavrhují agnosticismus v jakékoliv jeho podobě. Religiózní učenci abrahámovských náboženství (judaismu, křesťanství a islámu) "jsou si jisti možností poznání, a to i takových metafyzických věcí, jako jsou Bůh a duše". Lidské myšlení má totiž podle nich také "ne-materiální", nehmotnou, "duchovní složku". Tvrdí, že nemusejí být schopni zmíněné věci vidět nebo se jich dotýkat, stejně tak, jako toho nejsou schopni např. v případě gravitace, rozumu či myšlení.
Zajímavý je názor křesťanského filozofa Blaise Pascala, který tvrdil, že "i kdyby opravdu neexistoval žádný důkaz Boha, měli by agnostici zvážit argument (dnes známý jako Pascalova sázka) - předpoklad, že Bůh existuje, má nekonečně vyšší hodnotu, než předpoklad, že neexistuje, a tak je bezpečnější "vsadit si" na Boží existenci".
Někteří kritici agnosticismu z řad křesťanů také prohlašují, že "agnostik je zvyklý pokládat sebe sama za měřítko všech věcí, svou vlastní zkušenost (včetně zkušenosti s fungováním vlastního rozumu) za jediný způsob poznání a svůj subjektivní obraz světa za jediný přijatelný". Prohlašují, že tzv. "serióznost" či "intelektuální poctivost" agnostika mu brání brát vážně vlastní tušení "něčeho za (nad) tím vším", tedy něčeho "svrchovaně významného", a proto "se zdráhá opustit svou pozici, která má značnou setrvačnost, a učinit rozhodující krok směrem k víře".
Agnosticismus je odmítán také ateisty. Někteří ateisté prohlašují, že "agnosticismus je vnitřně rozporný, protože přesvědčení o nepoznatelnosti světa je nepochybně výsledkem nějakého poznání". Richard Dawkins, jeden z nejvýraznějších současných obhájců ateismu a bojovník proti teismu, považuje agnosticismus za "chybný v samé jeho podstatě". Agnosticismus byl odmítán zásadně také marxisty. Je podle nich "v rozporu s vědeckým světovým názorem, objektivní pravdou a materialistickou dialektikou".
Proti agnosticismu se vymezují i někteří skeptikové. Odmítají ztotožňování agnosticismu se skepticismem. Tak např. Sextus Empiricus, jeden z nejvýznačnějších antických skeptiků, vyčlenil skeptickému postoji zcela zvláštní místo a zapověděl směšovat ho jak s dogmatismem, tak s agnosticismem.
Podle toho, co píšeš, jsi zřejmě zastáncem "silného agnosticismu" (tedy toho striktního, přísného, tvrdého, uzavřeného, absolutního). Já dávám přednost "slabému agnosticismu" (tedy tomu empirickému, mírnému, měkkému, otevřenému, dočasnému).
11.07.2017 - 14:40
| Filtr
Najdise.cz
» MG34
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
dobrá, ať je po tvém.
pokud píšeš o tom, že něco jako paradox vlastně vůbec neexistuje, jsi v tu samou chvíli nucen zabývat se pojmoslovím-tj definicí něčeho co neexistuje, stejně jako ten, kdo naopak jeho existenci obhajuje. protože pokud nějaký pojem chytíš do slov, už tím dokazuješ jeho existenci. tj je to tvůj úkol stejně jako můj.
pokud tedy - jak to děláš výše - definuješ paradox jako nedokonalé pochopení zákonitostí anebo nedokonalé vyhodnocení toho, co jej způsobilo a já budu chtít jít v tvých intencích, tak paradox nadefinuji jako něco, co je důsledkem těchto zákonitostí, ale zároveň tyto zákonitosti už ze své podstaty porušuje.
Paradox tedy vidím nspíše než jako buď-anebo jako možné varianty téhož.
pokud ale budeme uvažovat v intencích, že je tu něco, co paradox není - a tu možnost nepopírám - tak je to uvažování digitální, segregační, což bych řekl že je pro tebe typické. vidíš určitý fragment, dílec, který se snažíš rozpitvat do mrtě, ale mám pocit že ti uniká celek, nebo širší rámce chceš -li. a hlavně, a to je asi nejdůležitější (samozřejmě z mého úhlu pohledu), neopouštíš intence uvažování jako čistě mentálního zpracování dat.
myšlení je sice od slova myslet, ale jeho povaha se může velmi změnit, pokud - paradoxně - mysl ustoupí do pozadí, čili se "vzdá sama sebe", aby se objevila jiným způsobem.
ale tento přístup už analýzou nenahradíš.
jinak aby se tu nesmyslně nestřílelo po holubech, neupírám nikomu, tj ani tobě jakkoli úzký (ve smyslu vyhraněný) způsob myšlení, ale prosím nedělejme z něj mustr pro jedinou možnou variantu.
=====
dobrá, ať je po tvém.
pokud píšeš o tom, že něco jako paradox vlastně vůbec neexistuje, jsi v tu samou chvíli nucen zabývat se pojmoslovím-tj definicí něčeho co neexistuje, stejně jako ten, kdo naopak jeho existenci obhajuje. protože pokud nějaký pojem chytíš do slov, už tím dokazuješ jeho existenci. tj je to tvůj úkol stejně jako můj.
pokud tedy - jak to děláš výše - definuješ paradox jako nedokonalé pochopení zákonitostí anebo nedokonalé vyhodnocení toho, co jej způsobilo a já budu chtít jít v tvých intencích, tak paradox nadefinuji jako něco, co je důsledkem těchto zákonitostí, ale zároveň tyto zákonitosti už ze své podstaty porušuje.
Paradox tedy vidím nspíše než jako buď-anebo jako možné varianty téhož.
pokud ale budeme uvažovat v intencích, že je tu něco, co paradox není - a tu možnost nepopírám - tak je to uvažování digitální, segregační, což bych řekl že je pro tebe typické. vidíš určitý fragment, dílec, který se snažíš rozpitvat do mrtě, ale mám pocit že ti uniká celek, nebo širší rámce chceš -li. a hlavně, a to je asi nejdůležitější (samozřejmě z mého úhlu pohledu), neopouštíš intence uvažování jako čistě mentálního zpracování dat.
myšlení je sice od slova myslet, ale jeho povaha se může velmi změnit, pokud - paradoxně - mysl ustoupí do pozadí, čili se "vzdá sama sebe", aby se objevila jiným způsobem.
ale tento přístup už analýzou nenahradíš.
jinak aby se tu nesmyslně nestřílelo po holubech, neupírám nikomu, tj ani tobě jakkoli úzký (ve smyslu vyhraněný) způsob myšlení, ale prosím nedělejme z něj mustr pro jedinou možnou variantu.
14.07.2017 - 20:36
| Filtr
MG34
» Crumb
Hm, grafoman... Co je nebo není off-topic v mém vláknu rozhoduju já - tak je to dané. Tvá snaha o jakousi uzurpaci přirozeného práva zakladatele diskuze je marná.
Tady se o mozku a jeho trénování mluví teoreticky - rozhodně tu neplánuju, že si tu na někom budu (prakticky) trénovat trpělivost. Na to mám jiné kanály.
OK, půjdu s kůží na trh. "Můj" agnosticimus nespadá do kategorií, cos tu vypsal - nebyly tedy kompletní. Vycházím ještě relativně standardně z toho, že na finále se vždycky dostaneme k nějaké hranici, za kterou je vše nepoznatelné - co je za ní mne tedy nezajímá, ale nějaké pokusné nakukování za hranici se rozhodně nezakazuje, zvlášť s novými objevy na poli vědy - ta hranice není stále stejná, může se posouvat. Náboženské otázky sem tak nějak obecně spadají bez ohledu na posun vědy, ale... často jsou k té hranici nedotažené (zvlášť při velkých věděckých skocích) - a to, co je u mne asi nejvíc specifické - tuto nedotaženost velice ostře sleduju - aby se můj agnosticismus vůbec mohl uplatnit, musí mi předložená teorie překročit tu hranici, za kterou už nelze poznat - do té doby je předmětem mé tvrdé kritiky, pak už mne nezajímá - z pragmatických důvodů - žijeme tady na zemi a rozhodně nikomu neprospěje, když se zjevné nesmysly budou vydávat za nějakou mystiku. A to je i případ reinkarnace - pokud je v tom nějaký vnitřní rozpor - a to je skoro při všech jejích variantách - tak nebrat. Tzn. na nějakou reinkarnaci ti z vysoka kašlu - dej si s tou reklamou pohov.
Pravděpodobnosti, které zmiňuješ, jsou úplně mimo. Skutečný agnosticismus není žádné 50 vers. 50, ale "nelze určit vers. nelze určit". Kvantifikace tohoto druhu je vlastní těm, kteří "věří" - tzn. ateistům a teistům - proto nikdy nemůžou agnosticimus chápat.
"v nějakých dávných dobách tento vesmír neexistoval" - to je blábol - když neexistoval vesmír, neexistoval ani čas, takže v jakých "dávných dobách"?
"předpoklad, že Bůh existuje, má nekonečně vyšší hodnotu, než předpoklad, že neexistuje" - zase další blábol - kvantifikace tohoto druhu je nepřípustná (viz výše), nehledě k tomu, že operuje pouze s "dobrým" bohem, ale co když je "zlý" nebo prostě bezcenný, irrelevantní...
"svůj subjektivní obraz světa za jediný přijatelný" - zase skrytá kvantifikace - ohodnocení - tohle není atribut agnosicismusu, ale naopak víry - to ukazuje, jak je to v lidech zažrané, že to někdo dokáže takto úplně otočit...
Tady se o mozku a jeho trénování mluví teoreticky - rozhodně tu neplánuju, že si tu na někom budu (prakticky) trénovat trpělivost. Na to mám jiné kanály.
OK, půjdu s kůží na trh. "Můj" agnosticimus nespadá do kategorií, cos tu vypsal - nebyly tedy kompletní. Vycházím ještě relativně standardně z toho, že na finále se vždycky dostaneme k nějaké hranici, za kterou je vše nepoznatelné - co je za ní mne tedy nezajímá, ale nějaké pokusné nakukování za hranici se rozhodně nezakazuje, zvlášť s novými objevy na poli vědy - ta hranice není stále stejná, může se posouvat. Náboženské otázky sem tak nějak obecně spadají bez ohledu na posun vědy, ale... často jsou k té hranici nedotažené (zvlášť při velkých věděckých skocích) - a to, co je u mne asi nejvíc specifické - tuto nedotaženost velice ostře sleduju - aby se můj agnosticismus vůbec mohl uplatnit, musí mi předložená teorie překročit tu hranici, za kterou už nelze poznat - do té doby je předmětem mé tvrdé kritiky, pak už mne nezajímá - z pragmatických důvodů - žijeme tady na zemi a rozhodně nikomu neprospěje, když se zjevné nesmysly budou vydávat za nějakou mystiku. A to je i případ reinkarnace - pokud je v tom nějaký vnitřní rozpor - a to je skoro při všech jejích variantách - tak nebrat. Tzn. na nějakou reinkarnaci ti z vysoka kašlu - dej si s tou reklamou pohov.
Pravděpodobnosti, které zmiňuješ, jsou úplně mimo. Skutečný agnosticismus není žádné 50 vers. 50, ale "nelze určit vers. nelze určit". Kvantifikace tohoto druhu je vlastní těm, kteří "věří" - tzn. ateistům a teistům - proto nikdy nemůžou agnosticimus chápat.
"v nějakých dávných dobách tento vesmír neexistoval" - to je blábol - když neexistoval vesmír, neexistoval ani čas, takže v jakých "dávných dobách"?
"předpoklad, že Bůh existuje, má nekonečně vyšší hodnotu, než předpoklad, že neexistuje" - zase další blábol - kvantifikace tohoto druhu je nepřípustná (viz výše), nehledě k tomu, že operuje pouze s "dobrým" bohem, ale co když je "zlý" nebo prostě bezcenný, irrelevantní...
"svůj subjektivní obraz světa za jediný přijatelný" - zase skrytá kvantifikace - ohodnocení - tohle není atribut agnosicismusu, ale naopak víry - to ukazuje, jak je to v lidech zažrané, že to někdo dokáže takto úplně otočit...
14.07.2017 - 20:47
| Filtr
MG34
» Crumb
Tvoje (reinkarnační) zboží je poplivané a tím je pro mne vyřízené, na dílčí otázky se už nesnaž odpovědět, resp. založ si na to klidně svoje vlákno (beze mne).
Tvoje hodnotící škála je úplně špatně, to už jsem psal. Procentuální pravděpodobnost se zde nedá použít - její použití je největší chybou věřících a ateistů (a hledačů svatého grálu ). To je jakobys o výsledku velmi složitého matematického příkladu dával hlasovat děckám v mateřské školce...
Tvoje hodnotící škála je úplně špatně, to už jsem psal. Procentuální pravděpodobnost se zde nedá použít - její použití je největší chybou věřících a ateistů (a hledačů svatého grálu ). To je jakobys o výsledku velmi složitého matematického příkladu dával hlasovat děckám v mateřské školce...
© 2007-2024 Najdise.cz