Saturace potřeb vers. "dieta" a zocelování - Diskuze a zkušenosti

Mějme nějakou charakteristiku jedince (a je celkem jedno, jestli je to skutečný psychologický profil, astrologický rozbor, sonda do podvědomí nebo třeba výklad v kartách - důležité je, že se s tou charakteristikou ten jedinec ztotožní, ať už je nebo není pravdivá).

V té charakteristice mj. vychází nějaké "potřeby", které když se naplní, tak ten jedinec pak žije relativně spokojeně. Někdo je třeba rodinný typ a má rád dobré jídlo, tak nakonec založí velkou rodinu s nějakou dobrou kuchařkou a žije si spokojený život. Někdo naopak je samotář a rád zahradničí, tak se o žádné vztahy nepokouší, ale pořídí si malý dům s velkou zahradou (anebo se stane profi-zahradníkem) a také žije spokojeně. Atd.

No a kam mířím - na jednu stranu je sice pěkné, že člověk si svoje potřeby nějak saturuje a tímpádem žije spokojeně, ale zase na druhou stranu je v tom velký kámen úrazu - stagnace. Je otázkou, jestli totiž není lepší se nad ty potřeby zkoušet povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace.

Jako obvykle si tu jen rovnám myšlenky, diskuze je možná, ale moderovaná, známé firmy rovnou mažu.