Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Láska nerovná se vztah? aneb proč milujeme ty, se kterými nemůžeme být a jsme s těmi, které máme &qu
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Láska nerovná se vztah? aneb proč milujeme ty, se kterými nemůžeme být a jsme s těmi, které máme "jen" rádi
24.11.2015 - 21:42
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Láska nerovná se vztah? aneb proč milujeme ty, se kterými nemůžeme být a jsme s těmi, které máme "jen" rádi
Když to tak kolem sebe pozoruji, připadá mi, že docela hodně vztahů existuje jen tak, aby se neřeklo, na oko, ze zvyku. Občas si pročítám diskuze na jiných diskuzních portálech, určených hlavně ženám, a tam se dozvídám dost smutné věci. Například to, že spousta žen má dlouholetý vztah nebo jsou dokonce vdané a mají rodinu, svého manžela mají rády, ale milují někoho jiného. Ať už je to bývalá láska, nebo muž, se kterým vztah nedopadl, nebo kolega z práce. Takovým ženám pak ostatní radí, že si radši mají vážit toho co mají (manžela, přítele, rodiny) a nemyslet na někoho jiného, a že toho jiného stejně ani nemilují, že pouze milují jenom představu o něm, a že kdyby ho poznaly, třeba by s ním nakonec být nechtěly.Možná, že ve většině případů tohle platí, ale vím moc dobře, že jsou opravdu takové ženy, které poslechly "hlas" většinové společnosti, usadily se s hodným mužem, který se pro vztah hodí, ale v hloubi srdce a duše milují někoho jiného. Ale nemohou být s ním, protože.......A já se ptám, proč tomu tak je? Proč je někdy život takový? Proč potkáme někoho, kdo nám to srdce celé obsadí a už ho z něj nemůžeme dostat, i když víme, že s tím člověkem nemůžeme být? A jak se s tím dá naložit? Vůbec teď nemám na mysli takové to sebemrskačství, kdy se někteří jedinci zásadně zamilovávají do lidí, se kterými nemohou být.
29.11.2015 - 13:31
| Filtr
Buddha/2
» Pietra di Luna
Špatný ... to je až výsledek, ne ?
Jinak si myslím , že by to nebylo až tak složitý, kdyby si člověk nezakrýval oči před věcma, které nechce vidět. Pak je totiž nemůže zahrnout ani do té analýzy důvodů a záhada je na světě
Jinak si myslím , že by to nebylo až tak složitý, kdyby si člověk nezakrýval oči před věcma, které nechce vidět. Pak je totiž nemůže zahrnout ani do té analýzy důvodů a záhada je na světě
29.11.2015 - 14:11
| Filtr
Najdise.cz
» klariska
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele 16ka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je mi líto, že jsi ztratila manžela. Jde z tebe obrovský smutek, ale taky hodně zloby a nenávisti. Chápu to, ale nestálo by za zkoušku najít v sobě odpuštění, smíření, naladit se s exmužem na nějakou přijatelnou hladinu, aby dál netrpěly děti? Trpíš ty, trpí děti, komu to prospěje? Voláš hodně o pomoc, je to cítit.
Nedávno jsem četla jednu chytrou myšlenku. Že rozvodem děti o rodiče nepřijdou. Myslím, že pokud spolu expartneři umějí slušně vykomunikovat rozchod, tak paradoxně děti na tom mohou i citově vydělat. Nač držet jakž takž fungující rodinu, kde není chuť na společné víkendy, kde je častěji napjatá atmosféra, když by mohly fungovat dvě oddělené spokojené domácnosti. Správně vyladěná střídavá péče v klidném prostředí, kde se dospělí necítí být pod tlakem a víc se smějou a užívají si. Třeba i zatím bez nového partnera.
Jako holka si pamatuju, jak jsme s matkou a sestrou utíkaly o víkendu z domu, stěhovaly věci na kárce a já se třepala hrůzou, kdy se otec objeví. Nebo ty scény, kdy rodiče okolo sebe chodili a šla z nich ta hnusná nenávistná energie mezi nimi a my děti jako štíty jsme měly odrážet rodičovskou neschopnost komunikace. Popravdě jsem byla ráda, že jsme zdrhly a rodiče šli od sebe. Budeš-li mluvit o exmanželovi jako o sobecké svini, děcka to z tebe vycítí a nebudou chtít být uprostřed vašeho konfliktu, raději budou jen s jedním z rodičů.
Heh, proti vzpomínkám z dětství se já mám relativně královsky, no ale i tak mám pocit, že by to šlo ještě líp, dřív to šlo, no sympatie holt vyšuměly. Tak nač trvat na něčem vyhaslém. Přežívat v manželství je nefér vůči oběma z manželů. Jediná brzda co mám je obava, že jsem nějakou jiskřičku vztahu v manželství přehlédla a udupu ohýnek dřív než je nutné.
=====
Je mi líto, že jsi ztratila manžela. Jde z tebe obrovský smutek, ale taky hodně zloby a nenávisti. Chápu to, ale nestálo by za zkoušku najít v sobě odpuštění, smíření, naladit se s exmužem na nějakou přijatelnou hladinu, aby dál netrpěly děti? Trpíš ty, trpí děti, komu to prospěje? Voláš hodně o pomoc, je to cítit.
Nedávno jsem četla jednu chytrou myšlenku. Že rozvodem děti o rodiče nepřijdou. Myslím, že pokud spolu expartneři umějí slušně vykomunikovat rozchod, tak paradoxně děti na tom mohou i citově vydělat. Nač držet jakž takž fungující rodinu, kde není chuť na společné víkendy, kde je častěji napjatá atmosféra, když by mohly fungovat dvě oddělené spokojené domácnosti. Správně vyladěná střídavá péče v klidném prostředí, kde se dospělí necítí být pod tlakem a víc se smějou a užívají si. Třeba i zatím bez nového partnera.
Jako holka si pamatuju, jak jsme s matkou a sestrou utíkaly o víkendu z domu, stěhovaly věci na kárce a já se třepala hrůzou, kdy se otec objeví. Nebo ty scény, kdy rodiče okolo sebe chodili a šla z nich ta hnusná nenávistná energie mezi nimi a my děti jako štíty jsme měly odrážet rodičovskou neschopnost komunikace. Popravdě jsem byla ráda, že jsme zdrhly a rodiče šli od sebe. Budeš-li mluvit o exmanželovi jako o sobecké svini, děcka to z tebe vycítí a nebudou chtít být uprostřed vašeho konfliktu, raději budou jen s jedním z rodičů.
Heh, proti vzpomínkám z dětství se já mám relativně královsky, no ale i tak mám pocit, že by to šlo ještě líp, dřív to šlo, no sympatie holt vyšuměly. Tak nač trvat na něčem vyhaslém. Přežívat v manželství je nefér vůči oběma z manželů. Jediná brzda co mám je obava, že jsem nějakou jiskřičku vztahu v manželství přehlédla a udupu ohýnek dřív než je nutné.
29.11.2015 - 16:21
| Filtr
Najdise.cz
» Buddha/2
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jo, ty výsledky pak jsou špatný
Nj, neměla bych zavírat oči před skutečností, že zatím nevím, jak skloubit to, co chci a co potřebuju. Jenže já to taky zjistila docela pozdě
=====
Jo, ty výsledky pak jsou špatný
Nj, neměla bych zavírat oči před skutečností, že zatím nevím, jak skloubit to, co chci a co potřebuju. Jenže já to taky zjistila docela pozdě
29.11.2015 - 16:53
| Filtr
Buddha/2
» Pietra di Luna
No to bys neměla, jinak to hrozí vykloubením .
Co je to pozdě ?
Ideální stav je podle mě mít to, co potřebuješ a nic víc nechtít. Ale aby se k tomu člověk dopracoval, musí napřed vědět co doopravdy potřebuje (aspoň zhruba).
Co je to pozdě ?
Ideální stav je podle mě mít to, co potřebuješ a nic víc nechtít. Ale aby se k tomu člověk dopracoval, musí napřed vědět co doopravdy potřebuje (aspoň zhruba).
© 2007-2024 Najdise.cz