Čo by ste urobili,keby ste sa dozvedeli,že máte rakovinu? - Diskuze a zkušenosti

patatina » alassea asi mě ted budete mít vespolek za blázna...

stejně to řeknu.....dá se to....je to v hlavě a přírodě....

kamarád jí měl...dávali mu 6 měsíců života-závěrečná fáze...dle nich..../jater/.....


vzepřel se-všem....lékařům i bohu...no -nevypada nic moc...teda...to joooo-ale je to 6 let.....


a je veselej/SE NEDIVÍM/..žije,pracuje...a doktoři nevěří...

mimochodem-vyléčila ho bylinkářka....

věřte-nevěřte....je to tak....

alassea » patatina supéééér blahoželám

Aristoni » alassea Protože to tak je.

alassea » Aristoni povedali ti to lekári,alebo prečo tomu veríš?

Bé át "Máš rakovinu a za rok umřeš".

Celej život jsem si přála umřít a kdyby mi tohle někdo řekl? Nezačala bych jásat radostí "jupíííí, konečně!!!!" Začala bych s ní bojovat - komické. Ale jo, fakt bych se s tím začala prát. Když už tuhle planetu začínám víceméně chápat, nemůžu se jen tak vypařit. Snažila bych se to překonat a přebít. Kdyby se to nepovedlo, uskutečnilo by se defakto moje přání z dřívějška.

ardente » alassea Vieš,nakopnutie príde vtedy,keď príde ten čas..niekto na to potrebuje viac času,niekto menej,niekto potrebuje padnúť na úplné dno a stratiť všetko,aby sa prebudil k činu..
..a niekto si zapáli ešte aj na smrtelnej posteli,bez ruky,bez nohy,ale povie si,"nevadí,nič neľutujem,doprial som si vždy všetko v živote,a to ma robilo šťastným"..nič nieje zadarmo,a keď si je človek toho vedomí,tak je to v poriadku..
Každý by mal žiť tak,aby nemusel pred smrťou skonštatovať,mohol som žiť lepšie,alebo inak...lebo vtedy je už fakt že pozde

Háňa* Snažím se dělat spíš něco proto, abych ji nedostala. Nebo vlastně nedělat - vůbec nevyslovovat to slovo, nemyslet na tu možnost a tím jí nedat energii k uskutečnění. A nepěstovat si v sobě zášť, protože to je pro její vznik živná půda

Melody Pond » alassea Tak to já to mam úplně opačně... Se svou ženskostí jsem se nuceně smířila, když mi narostly prsa, to už jaxi nešlo předstírat že jsem Sokolí oko na prérii... Ale s rakovinou jsem z praktických důvodů poměrně realisticky počítala, proto jsem chodila na prohlídky pravidelně, ač je mně jinak nutno k lékaři dovézt spoutanou... Asi mně prostě nepřišlo, že se děje něco dramatickýho, prostě něco je špatně, fajn, kus mi ufiknou a bude to zas dobrý. No a bylo. Možná je nejhorší ten přístup - mám rakovinu, šmankote já umírám! Kolik lidí umře na chřipku, úraz nebo z jakýkoli úplně dementní příčiny... Asi je to jak v tom vtipu o tý otřískaný želvě - kdybych byl věděl, že tu budu tak dlouho, bych se o ten krunýř mnohem líp staral... Já v tomhle neumim zapnout ten vílí kanál o příčině nemocí a beru to jako u auta, něco se porouchá, šup to spravit a jede se dál. Vůz je dobrá značka, materiál qalitní, motor vymazlenej...tak jen řešit drobnosti po cestě... A to už jsem u toho mozku...magor jsem vždycky byla a teď už i smim bejt, tudíž autíčko jsem červený a dojedu až kam to půjde...snad mně andílek nešoupne do šmelcu...

růžička Když jsem se to dozvědala, byla jsem hospitalizovaná v nemocnici se zvýšeným CRP.
Pak mne primář poslal na nějaké vyšetření . Nakonec mne propustili a verdikt zněl do týdne operace . Strašně jsem plakala, nevěděla jsem co si počít. Byla jsem tehdy samoživitelka a neměla jsem komu se svěřit s touto bolestí! Začala jsem dělat debordelizaci bytu, rovnat důležité dokumenty , aby měly nějaký sled. Případně, aby se kluci v tom vyznali. Já se připravovala na smrt!
Hrozný pocit bez naděje ...
Být na vše sám není lehkéééééééé..
Bojovala jsem po operaci ještě měsíc , vysoké horečky , oči ztrácely zrak ..
Po této operaci jsem změnila názor na lidi a zbytečné klábosení na rohu s někým , kdo mne nemusí nebo jen o ničem . Přehodnotila jsem přátelé a své volné chvíle s kým je chci strávit.
Vnímám bolest i druhých lidí , mé dlaně i oči vidí a co málo kdo . Snad genetika a nebo Boží Dar? OD té doby pomáhám lidem od bolesti ..já obyčejný člověk .........
Cesty Boží jsou nevyspitatelné , přitom nechodím do kostela a přesto věřím v Boha ve Vyšší MOC! Můj život beru za výměnu pomoci druhému na zemi

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele alegna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
sex, sex a jenom sex

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iza23, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
začala by som viac pozitívne myslieť, viac sa smiať a viac by som cestovala...veď rakovina je choroba ako každá iná...už to nie je ako voľakedy...najväčší strašiak na svete...veď rakovina je ľahko liečiteľná

alassea tiež sem pridám jeden "príbeh"
mladá žena šťastne vydatá s malým dieťaťom-rozprávala nám svoj príbeh na víkende s etikoterapiou u MUDR Vogeltanza..
žila v prostredí /svokra-tchýně/,ktoré ju vnútorne zožieralo a dusila to v sebe.Najprv ju liečili na zápal pľúc a neskôr zistili,že tá diagnóza nie je správna,mala na pľúcach 12 cm zhubný nádor.zrútil sa jej svet,dostala strach,bola vyštudovanou doktorkou,presne vedela,čo ju čaká-veď práve preto sa stala doktorkou,pretože v jej rodine dvaja ľudia dostali túto chorobu a ona chcela pomôcť.Začala sa liečiť,podstúpila všetky tie procedúry.chemo...vypadali jej vlasy,na počudovanie sa k nej doktori a sestry v nemocnici správali akoby naschvál zle-možno preto,že bola doktorka,vias krát jej povedali zlé informácie alebo zatajili...začala hľadať altern.spôsoby liečby a nádor sa začal zmenšovať,sestry jej doslova do očí vraveli,že to je nejaký omyl,že sa to aj tak zhorší vtedy sa rozhodla,že si na sebe už nenechá robiť experimenty a že ona je zdravá-a nikto ju neprevedčí o opaku.Myslím,že urobila VŠETKO.Bol to obrovský risk,ale už sa nebála.Teraz je zdravá a zistila príčinu,pochopila,čo to spôsobilo.Samozrejme ,že vie,že to ešte neskončilo,musí žiť tak aby sa to nevrátilo.
Keď nám toto hovorila,mala dilemu,či zostane pracovať v zdravotníctve,na jednej strane sú tam potrebný doktori s iným prístupom,na druhej strane je to veľmi ťažký boj...

alassea » růžička možno sa ti bude zdať moja otázka rúhačská,ale-vymenila by si svoj terajší život za ten PRED?
držím ti moc palce.

alassea vďaka,že ste sa zapojili do mojej diskusie,aj keď
naozaj som až tak nechcela hovoriť o rakovine,ako skôr o tom,čo by ste urobili,keby...
či existuje napr.nejaká terapia,ktorej dôverujete natoľko,že by ste verili v uzdravenie,alebo či by ste boli schopní veriť sami sebe,že to zvládnete,že je všetko jak má byť...

karamel řeknu ti to, přesně i nebojím se říci, že tak reaguje většina...

V postatě to podvědomně tušíš..když je to vysloveno nahlas, začátkem se zmocní zmatek, řešíš vše a jakoby už by byl konec. Pláčeš a ptáš se proč právě já..pak po čase se tě zmocní nevysvětlitelný klid a přijde víra, hledání..začneš si života více vážit, přestáváš se dívat na problémy, že to nejsou problémy..těšíš se z každé maličkosti,i když jsi přesvědčená, že to zvládneš - v noci tě budí strach a úzkost, ráno děkuješ že je nový krasný den...že dýcháš a slibuješ, že prožiješ krásný den a nechápeš proč lidé nadávají na déšť, horko, sníh - vždy je krásný den.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... určitě by mě to na nějakou blíže nespecifikovanou chvíli zdrblo, protože bych si uvědomila blízkost nehezky prožitého konce. Ale pak bych si nejspíš prošla svůj život a zjišťovala, co jsem pro sebe dělala poctivě a co jsem jen tak odflákla. Je možné, že bych se pouštěla i do věcí, které v současné době nedělám nebo si myslím, že nejsou pro mne. Nejvíc obav bych měla z toho, říct o tom rodině. Měla jsem ve své blízkosti ženu, která tři roky marně bojovala a stejně dlouhý čas se trápili i její rodiče

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele twister, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
no to bych asi neudělala už nic..užívala si život jak to jen jde.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele amaroun, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nevím co bych udělala....
Kdybych teď napsala cokoliv,tak by se to potom určitě lišilo,protože člověk je tak sražen na kolena,že chce hlavně žít.
Můžu jen napsat co jsem dělala,když před dvěma lety tuto nemoc zjistili u mého syna.
Neustále jsem si opakovala,že to není možný,vždyť je to jěště dítě,je mu teprve 17 tak proč takhle mladý.....
Celé dny jsem byla jako stroj,pořád jsem vymýšlela jakoukoliv práci.Odreagování od těch černých myšlenek prací bylo nejlepší a myslela jsem¨si,že i večer padnu únavou a usnu.To byl omyl,usínání bylo nejhorší,pláč,vysílání proseb a když bylo nejhůř,objevilo se mi před očima synovo parte.......

alassea » amaroun

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Ztracený nalezenec, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Rozhodně bych si nedal jídlo z mikrovlnky.

Poletušák Ahoj,
čistě nehypoteticky odpovídám...
rakovina je stav rozhodnutí v mysli člověka, velmi hlubokého rozhodnutí, kdy je potlačena schopnost samostatného a svobodného rozhodování a bytí a je nahrazena velmi svazujícími myšlenkami že vše okolo je důležitější než naše vlastní "já" , a nebo taky další stavy, např. kdy se člověk na truc rozhodne zemřít - třeba partnerovi po nějakém traumatu nebo zklamání. Pak se nám naše vlastní buňky zblázní a začnou nás likvidovat zaživa, systematicky a rychle podle napadeného orgánu.
Takže je nejlepší nemít sebedestruktivní myšlenky a nikdy se to nedozvědět, nebo naopak, pokud je už máme - dozvědět a myšlenky i způsob života zmněnit. :)