
Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Terapeutistický koutek - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online
Osobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2026
kalendáře a jiné
Znamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2026
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ...
Kalendáře na rok 2026
Čínský horoskop 2026
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Terapeutistický koutek
25.08.2025 - 23:04
cimi
Terapeutistický koutek
Ahoj,
Ve výkladu snů, protože na všechno se lze dívat jako na symboliku…a taky protože často žijeme v iluzích a snech které nás odvádí od pravé podstaty…
——————
Četla jsem dnes dva články o narcistech a empatech…a říkala jsem si, že by možná něco podobného pomohlo těm kteří tápají…
Tedy v prvním článku byla věnována pozornost dynamice zrcadlení vztahu kde “narcis” je ten u kterého léčení přichází skrze sestoupení k srdci/cítění/emocím…(nikoli skrze partnera)
A “oběť” je pak ta u které léčení probíhá skrze uvědomění si hranic a postavení se do své autentické síly…(nikoli proměny partnera)
Ve druhém byla zase pozornost věnována skutečnosti že to není jen o hranicích a postoji "přežila jsem to a příště se nedám", ale je to i o tom, kde já manipuluji skrze své nastavení a kde si myslím, že jsem lepší než můj partner… Postoj pýchy, který slouží ke kompenzaci pocitů méněcennosti jak na jedné, tak na druhé straně….
A cituji:
“ Nevědomé programy jsou součástí buněčné paměti těla a my jsme jen nastavení tak, abychom se probouzeli skrze tyto programy k vědomí dokonalé celistvosti, lásky a svobody.
Každá mince má dvě strany.
Utrpení spočívá v tom, že se člověk příliš vžije do své role a není si vědom projekcí, které vytváří mysl.
Dokud tuto iluzi neprohlédne, budou mu stále do života chodit bytosti, se kterými nechce mít nic společného, protože doposud nerozpoznal, že všude si s sebou nosí svůj vlastní stín.”
——————
Předpokládám, že mnoho z nás mělo někdy více či méně zkušenost s něčím podobným…
Já bych to v tuto chvíli ráda otočila jiným směrem než k “narcistovi” nebo “manipulátorovi” apod. A to směrem k sobě. Protože ať už se budem sebevíc vnitřně vztekat, tak za svoje reakce a sami sebe jsme vždycky na sto procent zodpovědní…
Vložím tu otázky….a možná nějaké přidám…
Co v nás drží nebo drželo pouta k takovým lidem nebo situacím? Čemu odevzdáváme nebo jsme odevzdávali sílu při takovém kontaktu?
A nechám uzrát do pléna…
Zajímalo by mě jaká byla vaše cesta a jestli jste našli kořeny svých připoutaností a struktur mysli? A jaké to byly….
Apod…
Díky
Ve výkladu snů, protože na všechno se lze dívat jako na symboliku…a taky protože často žijeme v iluzích a snech které nás odvádí od pravé podstaty…
——————
Četla jsem dnes dva články o narcistech a empatech…a říkala jsem si, že by možná něco podobného pomohlo těm kteří tápají…
Tedy v prvním článku byla věnována pozornost dynamice zrcadlení vztahu kde “narcis” je ten u kterého léčení přichází skrze sestoupení k srdci/cítění/emocím…(nikoli skrze partnera)
A “oběť” je pak ta u které léčení probíhá skrze uvědomění si hranic a postavení se do své autentické síly…(nikoli proměny partnera)
Ve druhém byla zase pozornost věnována skutečnosti že to není jen o hranicích a postoji "přežila jsem to a příště se nedám", ale je to i o tom, kde já manipuluji skrze své nastavení a kde si myslím, že jsem lepší než můj partner… Postoj pýchy, který slouží ke kompenzaci pocitů méněcennosti jak na jedné, tak na druhé straně….
A cituji:
“ Nevědomé programy jsou součástí buněčné paměti těla a my jsme jen nastavení tak, abychom se probouzeli skrze tyto programy k vědomí dokonalé celistvosti, lásky a svobody.
Každá mince má dvě strany.
Utrpení spočívá v tom, že se člověk příliš vžije do své role a není si vědom projekcí, které vytváří mysl.
Dokud tuto iluzi neprohlédne, budou mu stále do života chodit bytosti, se kterými nechce mít nic společného, protože doposud nerozpoznal, že všude si s sebou nosí svůj vlastní stín.”
——————
Předpokládám, že mnoho z nás mělo někdy více či méně zkušenost s něčím podobným…
Já bych to v tuto chvíli ráda otočila jiným směrem než k “narcistovi” nebo “manipulátorovi” apod. A to směrem k sobě. Protože ať už se budem sebevíc vnitřně vztekat, tak za svoje reakce a sami sebe jsme vždycky na sto procent zodpovědní…
Vložím tu otázky….a možná nějaké přidám…
Co v nás drží nebo drželo pouta k takovým lidem nebo situacím? Čemu odevzdáváme nebo jsme odevzdávali sílu při takovém kontaktu?
A nechám uzrát do pléna…
Zajímalo by mě jaká byla vaše cesta a jestli jste našli kořeny svých připoutaností a struktur mysli? A jaké to byly….
Apod…
Díky

Příspěvky v diskuzi
02.09.2025 - 10:16
| Filtr
Abelas
» dan162
"Nemám dostupné porozumění, proč si někdy volíme cestu nepohodlím i v případě, kdy na to nemáme aparát, snášenlivost, výhodu atd."Protože je v té volbě něco, co nám za to nepohodlí stojí. A tak je to v pořádku. Jestli to doopravdy stálo za to, ukáže vždy čas. Nikdo není prorokem.









02.09.2025 - 17:31
| Filtr
Lupi
» Buddha/2
Já myslím, že ono to ani tak není o množství materiálu, jako spíš o tý udusanosti. Nebýt tak zabetonovaná, nemusela jsem si nabrnknout takovýho umanutce drsoňskýho. Ovšem zaplaťbůh za něj, nebýt jeho, už bych byla v penále a moje betony by otesával archanděl Michael svým svatým majzlíkem 
A jak říkám - praxe dělá mistra. Loni v prosinci jsem otevřela jakousi hodně zaprášenou mentální skříň a to bys koukal, co se na mně vyvalilo kostlivců, plesnivých šanonů, hnusných sešitků a debilních programů. Co tři-čtyři dny. A jampadá - všechno jsme to zmákla!


02.09.2025 - 17:51
| Filtr
thééé
» dan162
no právě...žijeme v duálním světě. Velká část nás leží někde v podvědomí (a kdo ví kde ještě). To, že na to nemáme aparát - může být jen přesně ten bod, který máme překročit.a ne a ne a ne...a přitom tudy jedině vede cesta k tzv. té plnosti.
K přechodovým zásadním milníkům v našich životech patří přesně ty nejtěžší zkušenosti, kde padáme na hubu. A to proto, abychom se rozhodli, že uděláme pro změnu cokoliv. A nebo proto, že zjistíme, že naše možnosti leží až za limity...
Blbé to je, když se to odehrává v dětství a týká se to základní výživy - lásky a přijetí, podpory...
Myslím, že "citlivěji" nastavení jedinci (moc vody, neptun, luna) to mají horší v tom překračování jednotlivých schodů. Že hůře dospívají, protože jejich potřeba péče je obrovská. Tak obrovská jako schopnost propojit se žádaným.
Ale i v tom může člověk vidět specifický úkol (z hlediska duše)
Skvělá knížka Přechodové rituály
https://www.databazeknih.cz/knihy/…
Dospět bez dospělého rodiče, bez lásky a přijetí je nemožné...ale komu se to podaří je "šaman"...překročil svoje možnosti a dostal se do jiných rovin vnímání života

02.09.2025 - 18:42
| Filtr
thééé
» Buddha/2
jo to je jako v tom vtipu.(Neřeknu to přesně
)Sedí muž u psychologa a říká: "moje matka, ona umí vždy najít to moje nejslabší místo a strefit se."
Psycholog, noha přes nohu, jen tak ledabyle prohodí.
"Nojo, když ona ty místa generovala "
(Tim se omlouvám každému, kdo mámu neměl. Ale ono to sedí i na otce a ségry, bráchy)




02.09.2025 - 22:04
| Filtr
dan162
» thééé
Tenhle duální svět lze z překvapivě podstatné části časem dostat na světlo si myslím přes pozorování vlastních reakcí. Není zprvu jasné proč něco dělám, jen vypozorovat že to obvykle takto dělám. A pak docvakne intuicí kde se to sebralo, nebo logikou co jsem musel prožívat, že jsem zareagoval právě takto vypadajícím chováním. A je to na světle i bez nejtěžších zkušeností. Nicméně evoluce největší změny udělala právě v okamžiku největšího ohrožení. V dětství - jinde se to nachází málokdy. Někde tedy ještě v břiše a nebo ještě dřív. Později to bývají co sleduju spíš důsledky zranění z dětství, včetně rozvodu jako následku nějaké dětské reakce měnící chování k sobě/druhým. Příklad - byl jsem už jako dospělý docela dlouho sobecký, ale to byl důsledek toho, že jsem nevnímal přes svou snahu pocit druhého. Vzniklo to u mne velmi časně.
K příkladu "moc vody, Luna, Neptun" - u ženy odpadá možnost se dodatečně dosytit, hledejme takového muže, který dává bezpečné prostředí, nikdy se nezachvěje a emočně drží :-D Snad raději Sportku, ne?
Lze tu deformaci přijmout (když je to pocitově neúnosné) přes specifický úkol, ale za mne bych raději našel řešení traumatu/deformace a až pak třeba ten úkol. Podle mne to půjde přes opakované kratší chvíle - v podstatě jde o to, aby spodní vrstvy aspoň na pět minut uvěřily, že je absolutní emoční bezpečí a otevřely se, přerušený vývoj by mohl doproběhnout. Ono totiž hodnocení, zda nastalo takové bezpečí, je zčásti vědomé a zčásti navoditelné volbou prostředí/okolí. Je to jen hypotéza, ale tuším, že tudy by to mohlo jít.




03.09.2025 - 10:54
| Filtr
dan162
» Buddha/2
Hm, vnímám silně tu jednu rovinu trápení a ta mi přehluší to, že si to ten člověk tak vybral. Jsem strašpytel a volím cesty okolo louže, to může být tím, pravda. Mne uzemňuje, co ženský volí, podstupují a vydrží, jak hluboko a samozřejmě a běžně do sebe tnou, když do toho nakouknu u nich zevnitř v míře, kterou dokážu. Malá mořská víla, jejíž každý krok na souši je jako chůze po noži, navenek jsou vidět jen střípky. Může to souviset s nastavením vzniklým porodem svých dětí.


03.09.2025 - 18:51
| Filtr
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)



© 2007-2026 Najdise.cz






? No taky způsob
Prostě jsem byla parádně zabetonovaná, chtělo to sbíječku a bagr. A můj muž, dej mu pámbu nebe, to byl bagrista! Dneska už skáču zlehka z kamene na kámen, to víš, trénink.
. Nejlepší bagristi jsou ti nejbližší, ti totiž ví kde kopat. Když to vezmu podle sebe, tak nejvíc mě dokázala vytočit ségra, máma nebo manželka. Tak jen doufám, že toho materiálu k bagrování už není tolik, aby jim to stálo za tu práci

, můj oblíbený :


Lvu