A je to tu zas - partnerské trable


12.02.2021 - 10:54
(Rak) Cole
A je to tu zas - partnerské trable
Jako malá jsem věřila na všechno, náhody, sny a jejich plnění...no prostě všechno.

Tohohle muže jsem potkala už když nám oběma bylo 11.. jezdili jsme spolu na dětské tábory, kde jsem já velmi okatě projevovala zájem o toto individuum :2:, házela mu písek do vlasů a snažila se ho vyprovokovat, aby si mě všiml.

Mohla jsem si s ním povídat snad hodiny a pamatuji si, že mi v té době běhalo hlavou, jestli je to vůbec kluk, protože jsem si s ním rozuměla, jako s nikým jiným. (Nejevil o mně tehdy ještě zájem)

Léta šla dál, našli jsme se na internetu, sem tam jsme si napsali... vždycky to mezi námi tak zvláštně jiskřilo. (jevil zájem, pak se zase vypařil a tak to šlo pořád)

Až minulý prosinec mě opět kontaktoval, poté, co jsem přijela v lednu z Koreje a ukončila vztah, který už tak měl skončit, jsme se poprvé po dlouhé době potkali.

Modré růže u mých dveří a muž, o kterého jsem vždycky měla zájem o mně taky jeví zájem. Nebudu to protahovat. Zamilovali jsme se (alespoň to tak na začátku vypadalo) přešli jsme do vztahu a téměř ihned spolu začali skoro-bydlet. Už jednou přišel rozchod kdy mi bylo řečeno, že partner vlastně neví co chce, nepřijde si zamilovaný a bere mě spíš jako nejlepší kamarádku. To se během pěti minut změnilo a ihned mě chtěl zpět. Dodávám můj partner trpí depresemi (nelehkými).. jeho nálady a postoje se mění často. Přešli jsme to, přišla korona a jeho maminka chytla virus... já se o ní trochu starala a bála se o ní, bydlím tu s nimi a pochopitelně jsem uvízla v karanténě. Během těchto chvílí jsme k sobě přirostli ještě víc. V jeden moment se na mě podíval a řekl "jak jsem mohl pochybovat". To bylo někdy mezi prosincem. Téměř jsme se zasnoubili. A včera to přišlo zase.. změny nálad, chlad, odtažitost...já tě vlastně miluju ale jako kamarádku.

Asi nemusím pokračovat... jen přidám že jsem první láska tohohle muže a samozřejmě vím, že když jsou deprese těžké, je jedno kde jsem a s kým jsem...nebudu šťastný/á dokud si to nevyřeším sama se sebou. Říkám první, protože vím, že napoprvé člověk ani vlastně neví, že je normální být nahoře a dole a čeká, že láska bude vypadat pořád stejně. Obzvlášť když to nemá člověk s kým/čím porovnat. Jen už jsem si u tohohle vztahu myslela, že už mi bude osudným. Měli jsme tolik možností se už potkat, byli jsme na stejných místech, šli stejnými směry...potkali jsme se až teď (resp. minulý rok)

Vlastně to sem píši pro hlubší pochopení a také, protože mě zajímá, zda tu nějaká šance stále je (uvnitř sebe cítím že ano, ale co já vím) a další má otázka je, jestli se můj milý vůbec někdy uzdraví a bude šťastný... napadlo mě, že to může být jeho Plutem v jeho nativ. 6 domě... domě zdraví ..ale třeba bych spíš měla v těchto okolnostech koukat do domu 12...

Přidám sem náš společný radix i jeho nativ. A budu vděčná každému, kdo dočetl až sem a za každou ochotu... V podstatě se ptám také, proč cítím tu osudovost ohledně tohoto vztahu a co si z něj mám vzít. Nebudu přemlouvat, nebudu klepat na zavřené dveře. Moc mu přeji aby byl zdravý a šťastný. Víc by mě asi bolelo kdyby si něco udělal, než že spolu nebudeme.

Taky si myslím, že to je tím, že partner si nechce přiznat své emoce... když jsem se ptala, jestli někdy byl zamilovaný, řekl mi, že asi ano a když mi popsal do koho, tak mi došlo...že vlastně ani nechce být zamilovaný a nebo ve vztahu (popsal někoho, s kým už od začátku nemohl být a věděl, že to nemá budoucnost a spíš platonicky)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)

Příspěvky v diskuzi

Stránka: 1 2
Řazení:
17.02.2021 - 14:44 | Filtr
(Rak) Cole » player
Samaritánkou... To je hezky řečeno i se to celkem blíží k pravdě... Ale mě osobně se to vnitřně nelíbí... Je to takový vnitřní boj... Jak to říct :1:

Ano jsem, ráda pomáhám lidem, ráda pomáhám partnerům, když mám pocit že by se měl o mně někdo starat, nepřitahuje mě ten vztah a myšlenka (skoro jako kdyby měl můj partner také být můj projekt na kterém pracuji) .. A zároveň mi to je vnitřně nepříjemné, že to tak mám protože za to z části nemůžu. Nebyla jsem vychovaná matkou ale spíš babičkou a ta mi vnukla tyhle vzory... Vytáčí mě, když mi říká "Tak jsi konečně našla důvod proč žít"... Proč by měl být můj partner vše, pro co žiji? Musí to tak být? Kdo určuje ta pravidla? Proč je tento svět tak nastavený? Je to takové rozpolcené a hodně hluboko v podvědomí... Pomalu to dostávám na světlo a vidím ty vzory od rodičů, prarodičů ale zároveň ať se snažím sebevíc.. Pořád se točím v kruzích, které opakuji. Můj otec tu chvíli byl, chvíli nebyl... Dlouhou dobu mě shazoval dolů když měl tu příležitost... Jakmile jsem ukázala jakoukoli emoci, nějak mě strhl dolů (časem jsme se naučila doma uzavírat vše, co by na mě mohlo být vidět).. Později jsem zjistila, že to samé mu dělal jeho otec, můj dědeček... Můj druhý dědeček je již po smrti a byl to alkoholik, také střelec... Nemám nic moc vzory toho, jak vztahy a muž či můj partner má vypadat a tak takhle bloudím... Nejsem ale taková, že si vše nechám líbit... Všechno jsem se musela naučit tou hrubou cestou na vlastní kůži... Vlastní hodnotu skrze lidi co mě buď ponižovali, shazovali, slovně uráželi nebo podváděli (platí pro partnery i přátele) pomohlo mi to ale ukázat, co chci v životě a co ne

A zároveň, když mě vychovala žena s Lunou v Rybách, která žije pro to, aby byla potřebná, potřebuje být potřebná, potřebuje cítit emoce ostatních lidí i ty nejhlubší a nejhorší... Plakala se mnou, smála se se mnou, byla mým nejlepším přítelem v dětství, když jsem neměla a žádné kamarády.. Je nejtrpělivější a nejsilnější žena v mé rodině (babička) .. Co můžu dělat, když část z toho dostanu pryč a část je zajetá uvnitř, naučená z toho, co znám...

Na jednu stranu je to můj přístup, přijdu si potřebná, potřebuji ten pocit, na druhou stranu část mě to ráda nemá. Ale je příjemné to, co je známé... Lidi si za partnera nevybírají cizince co neznají, chování které ještě nemají zpracované... Lidé si vybírají podvědomě to, co je jim známé... Lidé si vyberou za partnera toho více náročného rodiče se kterým nemají zpracovaný vztah....

Můžu jít proti zdi a zaběhnutým pravidlům, já to i zkouším.. Ale není úplně jednoduchý to dělat, když je člověk naučený,že ženy v jeho rodině na sebe berou veškeré problémy. Babiččin tatínek její maminku mlátil, vzala si našeho dědu, který ji občas shodí a štípne (Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars ve Štíru) a shodí ji dolů (slovně znemožní nebo zesměšní) . Moje mamka jako taková je silná, ale můj otec jí pohrdal nějak do jeho 35 let dokud si neuvědomil, co v ní má (a mě meli ve 20ti,takze jsem to jako dítě musela nějak podvědomě vše vnímat a nasávat) ... (otec moji mamky byl zase alkoholik a choval se vždy tak, že v lásce upřednostňoval jejího bratra)
17.02.2021 - 14:49 | Filtr
(Rak) Cole » Buddha/2
Já zkoušela takových věcí :24: na vše mi bylo řečeno, ale vždyť mě znáš... Mě to v půlce stejně přestane bavit, ostatním to jde ale mě ne...

A ta další konverzace, kdy člověk řekne ale když to nezkusíš.. (..) to ani nemusím psát, protože to mi pak neústupně vysvětlí, proč to nejde...

EGO :47: :85: :47: :85:

Já nevim, třeba prostě potřebuje pořádně na :71: od jiný ženský nebo osudu... Já nikomu nic zlého nepřeji.. Protože když jsem někomu něco zlého přála, dopadl tak, že jsem si přála, abych si ani to zlé nikdy nepřála :4:

A když si se mnou někdo zahrává, pak je ten dotyčný vystaven nepřízni osudu, ani nevím jak to dělám.. Ve své podstatě jsem dítě štěstěny občas.. Asi to osobní číslo 3)
17.02.2021 - 19:16 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » Cole
NJN, tak mu zkus popřát něco hezkého :4:, třeba ženskou, které to nebude vadit a :29: :29: :5:
No, jestli máš dost času a nervů čekat až se změní, notabene když o to ani nestojí ... Tvoje volba :3:
08.03.2021 - 11:17 | Filtr
(Ryby) Tedy
YouTube
09.03.2021 - 17:29 | Filtr
(Býk) player » Cole
Proč by měl být můj partner vše, pro co žiji?

Nikdy ! Tohle by platilo v jediném případě. A to kdybyste spolu tvořili nějakou totálně nadčasovou hodnotu , pak dejme tomu...ale jinak ne.


Já jsem kdysi dávno slyšel od jednoho uznávanýho maníka výrok: žena je ženou tím , že se vzdá svých ambic ve prospěch svého mažela.
K zblití.
Možná někde v poválečných letech se to takhle ještě bralo , ale dnes?
Lépe je jet si svou cestu sólo piko , než vše "své" odhodit ve jménu opačného pohlaví. Nikdy , nikdy , nikdy. Nestojí to za to.

Je tady jediná věc k řešení - když přijdou děti. Pak nastává jiná životní struktura. ale pokud nejsou - každý dle svého vnitřního nastavení. Lépe je celibát , než usínat s nejistotou , pořípadě frustrací. Člověk by měl žít tak , aby usínal , jako andílek , medvídek...v těšení se na další den. Dá se to. Ale hold - tak funguje svět - nic není zadáčo.
09.03.2021 - 18:02 | Filtr
(Rak) Cole » player
To je moc hezky a vkusně napsáno... Adekvátní k tomu věku vodnáře :4: :75:
09.03.2021 - 18:05 | Filtr
(Rak) Cole » Tedy
Já na tyhle český poloumírací texty moc nejsem můj milý, budeš mi to muset sdělit psaným textem, pokud tím někam míříš :4:
09.03.2021 - 18:28 | Filtr
(Rak) Cole » player
Zrovna čtu knihu Cesty z úzkosti a deprese - Heinz-Peter Rohr a co člověk nenajde, v další den otevření knihy :6:
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
10.03.2021 - 10:14 | Filtr
(Kozoroh) Bosch
Většinou pokud někoho dlouhodobě znáš, pak to nemívá flouhého trvání když se přejde do intimního vztahu.
Jsou to jen pokusy a často to pak končí úplnou rozlukou.
Ty sis poněkud převrátila role, (ty jupiter on luna) a očekáváš, že on se nastartuje.
Jenže jemu chybí drive a ty jako rak potřebuješ zájem a aby o tebe usiloval.
Uděláš krůček kupředu ty sama a pak dva zpátky, přirozeně, jenže on nejde.
Fascinuje tě svojí lilith v raku. To dítě.
Ale to je pro vztah málo.
Slunce jupiter u nej naznacuje ze mohl být doma něco jako mazánek. Čeká spíše maminku že se o něj bude starat.
A ty k tomu máš sklon.
Najdi si chlapa co tě bude chtít a umí to dat najevo.
Tohle perspektivu nemá. Pokud nechceš skončit jako chůva.
10.03.2021 - 10:19 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Cole
Tak to je cesta do pekla tímhle směrem. Otázkou je zda skutečně chceš aby to byla cesta i tvoje.
10.03.2021 - 11:09 | Filtr
(Rak) Cole » Bosch
Napsal jsi to velmi hezky a máš velkou pravdu.... Občas mi přijde, že jsem já ten střelec v našem vztahu. Není ale úplně pravda, že se nesnaží... Naposledy jsme si to vyříkali a musím říct, že jsem už vybuchla a já když vybouchnu (mars 12 dům) tak vyjdou najevo všechny emoce a to se chlapec divil, možná trochu zastyděl :1:
A přijel za mnou. Nevím, jestli máme takový nějaký aspekt ve vztahu psaný, možná je to mnou ale často se mi s partnery děje, že je přimějo k určitému pohybu kupředu... Který jim nějak pomůže překonat určité překážky uvnitř jich samých... Musím ale přiznat jednu věc, až později jsem si uvědomila, že jsem měla až moc velkou trpělivost s chlapcem a nechala si až moc líbit a tím ho učila se mnou zacházet. Deprese může být sebehorší, ale nemělo by to mít vliv na to, že mě muž v určitém smyslu využívá aniž by se snažil stejně jako já a to mi vadí, to už jsem se postavila sama za sebe a svou hodnotu.

Mazánek... Máš zčásti pravdu byl Mazánek, ale do určitého věku. Myslím si, že rodiče měli nacistické sklony (jeden z nich) kdy dítěti dávali lásku, dokud na nich dítě bylo závislé a potřebovalo je.. během nějakých 7 let, kdy se říká že je dítě prakticky čerstvý člověk už tolik rodiče nepotřebuje, rodič přestane dítěti dávat lásku... A to by mi dost vysvětlovalo tu nerozhodnost, to horké a chladné chování a taky ten strach z nepřijetí. Asi není nutno zmiňovat že už jsem přišla na to, že jeho deprese nejspíš pramení z obrovské nenávisti k sobě samému a zároveň z potřeby se někomu zalíbit a být podle představ druhých. Kde kdo asi napíše, že to je hlavní příčina deprese, ale co já vím, tehc příčin může být milion, nejenom tato :1:

Nevadí mi se o někoho starat, ale vadí mi když si mě někdo neváží, mé hodnoty, práce pro toho člověka... Vždy si to mí partneři uvědomí, až kdzy jsem pryč.

Já si vystačím ve velkém sama a beru dnešní pozice nuže a ženy. Beru v potaz že i spoustu pocitů, které muži mají jsme dlouho přehlíželi a jsem si vědoma, že se dne si pozice může a ženy dost změnili. Ale nehodlám ve vztahu dělat toho muže, asi tak bych to popsala :1: a samozřejmě ti děkuji za tvůj příspěvek v této konverzaci :79:

Už v několika diskuzích jsi mi odpověděl vždy stručně, přesně a řezavě přímo k věci a jejímu jádru. Moc děkuji, cením si toho :17:
10.03.2021 - 11:12 | Filtr
(Rak) Cole » Cole
Uf... Píšu z mobilu a ten píše za mne, za to se omlouvám... Pochopitelně myslím narcistické sklony :61:

A snažím se říct, že role ženy a muže jak jsme je znali se dost změnili :1:
Příspěvky: 1-25 26-37
« předchozí  další » »|
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna v KozorohKozorohu
ukázat kalendář »