Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Láska, a přeci něco jiného. Když z vás někdo udělá lepšího člověka - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Láska, a přeci něco jiného. Když z vás někdo udělá lepšího člověka
19.02.2018 - 09:14
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Láska, a přeci něco jiného. Když z vás někdo udělá lepšího člověka
Je to poprvé, co to sdílím takhle "veřejně". A dělám to proto, že si moc nevím rady a že tu pár moudrých lidí, kteří třeba v tom mém příběhu spatří něco, NĚCO, cokoliv, čeho bych se měla chytit.
Před pěti lety jsem se zamilovala do muže. Byl jiný, než všechny ty, které jsem do té doby a i doteď potkala. Byl svůj, věděl co chce, měl odvahu, byl inteligentní, fascinující, vtipný a pro mě opravdový chlap. Ne chlap ve smyslu tvrďáka, vůbec ne, spíš takový ten chlap, který ví, že tvrdostí toho moc nezmůže.
Rozumněli jsme si opravdu hodně, sedli jsme si i jako lidé. Moc mi pomohl, i když by se to kvůli jeho pozici dalo očekávat, ale věděla jsem, že některé věci by dělat nemusel.
Když jsem se dozvěděla, že má přítelkyni, stáhla jsem se. Nerada se pletu do takových věcí. Vyhýbala jsem se potom místu, kde pracoval, snažila jsem se žít svůj život a byla jsem vděčná, že jsem potkala někoho, jako je on. Strašně špatně se to vysvěltuje, prožila jsem si x zamilování, ale tohle bylo jiné, nebyl v tom žádný chtíč, ani růžové brýle, spíš jenom silná pozitivní energie.
V době, kdy jsem ho poznala a vídala ho (byl mým učitelem), jsem měla prorocké sny, které se opravdu vyplnily. Byla jsem "vibračně" snad na svém životním maximu, dokonce jsem chvílema viděla svoji auru. Byla jsem naprosto šťastná, zářila jsem, ale nebylo to jen nějakou zamilovaností (prvních pár měsíců mi vůbec nedošlo, že jsem se zamilovala), byl to tím, že on ve mně nějakým způsobem tohle světlo rozsvěcel. Když jsme si povídali, tak to bylo, jako když kolem mě svítí tisíc sluncí. Připadala jsem si, jak když je nade mnou trvale nějaká záře a ta trvala týdny po tom, co jsem ho někde viděla.
Pak jsem potkala bývalého, byl to hrozný vztah a skoro mě zničil (+ já se skoro zničila). Nejhorší chvíle jsem vydržela díky tomu, že jsem myslela na toho muže. Řekla jsem si, že nebudu s jiným, než s takovým, který ve mně probudí to, co on. to jsem neměla dělat, protože jsem potkala takového, který se ZDÁL, že je podobný, ale ukázalo se, že je všechno jinak.
Před rokem a něco jsme se viděli znovu a bylo to tu opět - záře, slunce. On ze mně jakoby tahá to nejlepší, co ve mně je. S žádným jiným člověkem se necítím tak přirozeně. Nejde tam o žádné vzrušení, pobláznění atp. Je to vyloženě svatý klid a plynutí.
Stačí, když teď vidím jeho fotku/video a cítím, jak se ve mně všechny ty šrámy rovnají. On ze mě tenkrát udělal lepšího člověka, jenom tím, že byl. Já jsem za to vděčná, ale zároveň se od té doby, co z mého života odešel, hrozně plácám, včetně vztahů. Chci se vrátit na tu rovinu, na tu vibraci, na které jsem byla, když jsem ho vídala. Ale místo toho potkávám zvláštní individua, které ze mě sají, jsou jeho pravým opakem a já jsem nějak mimo.
Nevím, co mi je. Nechávám si líbit věci, které bych si dřív líbit nenechala. Nevím ani, proč to dělám. Rezignace, protože nemůžu být. s člověkem, se kterým mi bylo ze všech nejlíp? Co se tenkrát stalo a co se děje teď? Jsem trochu (víc) ztracená....
Před pěti lety jsem se zamilovala do muže. Byl jiný, než všechny ty, které jsem do té doby a i doteď potkala. Byl svůj, věděl co chce, měl odvahu, byl inteligentní, fascinující, vtipný a pro mě opravdový chlap. Ne chlap ve smyslu tvrďáka, vůbec ne, spíš takový ten chlap, který ví, že tvrdostí toho moc nezmůže.
Rozumněli jsme si opravdu hodně, sedli jsme si i jako lidé. Moc mi pomohl, i když by se to kvůli jeho pozici dalo očekávat, ale věděla jsem, že některé věci by dělat nemusel.
Když jsem se dozvěděla, že má přítelkyni, stáhla jsem se. Nerada se pletu do takových věcí. Vyhýbala jsem se potom místu, kde pracoval, snažila jsem se žít svůj život a byla jsem vděčná, že jsem potkala někoho, jako je on. Strašně špatně se to vysvěltuje, prožila jsem si x zamilování, ale tohle bylo jiné, nebyl v tom žádný chtíč, ani růžové brýle, spíš jenom silná pozitivní energie.
V době, kdy jsem ho poznala a vídala ho (byl mým učitelem), jsem měla prorocké sny, které se opravdu vyplnily. Byla jsem "vibračně" snad na svém životním maximu, dokonce jsem chvílema viděla svoji auru. Byla jsem naprosto šťastná, zářila jsem, ale nebylo to jen nějakou zamilovaností (prvních pár měsíců mi vůbec nedošlo, že jsem se zamilovala), byl to tím, že on ve mně nějakým způsobem tohle světlo rozsvěcel. Když jsme si povídali, tak to bylo, jako když kolem mě svítí tisíc sluncí. Připadala jsem si, jak když je nade mnou trvale nějaká záře a ta trvala týdny po tom, co jsem ho někde viděla.
Pak jsem potkala bývalého, byl to hrozný vztah a skoro mě zničil (+ já se skoro zničila). Nejhorší chvíle jsem vydržela díky tomu, že jsem myslela na toho muže. Řekla jsem si, že nebudu s jiným, než s takovým, který ve mně probudí to, co on. to jsem neměla dělat, protože jsem potkala takového, který se ZDÁL, že je podobný, ale ukázalo se, že je všechno jinak.
Před rokem a něco jsme se viděli znovu a bylo to tu opět - záře, slunce. On ze mně jakoby tahá to nejlepší, co ve mně je. S žádným jiným člověkem se necítím tak přirozeně. Nejde tam o žádné vzrušení, pobláznění atp. Je to vyloženě svatý klid a plynutí.
Stačí, když teď vidím jeho fotku/video a cítím, jak se ve mně všechny ty šrámy rovnají. On ze mě tenkrát udělal lepšího člověka, jenom tím, že byl. Já jsem za to vděčná, ale zároveň se od té doby, co z mého života odešel, hrozně plácám, včetně vztahů. Chci se vrátit na tu rovinu, na tu vibraci, na které jsem byla, když jsem ho vídala. Ale místo toho potkávám zvláštní individua, které ze mě sají, jsou jeho pravým opakem a já jsem nějak mimo.
Nevím, co mi je. Nechávám si líbit věci, které bych si dřív líbit nenechala. Nevím ani, proč to dělám. Rezignace, protože nemůžu být. s člověkem, se kterým mi bylo ze všech nejlíp? Co se tenkrát stalo a co se děje teď? Jsem trochu (víc) ztracená....
Příspěvky v diskuzi
19.02.2018 - 14:37
| Filtr
player
Poslyš - tohle je překrásný příběh.
Ohromně hodnotný nejen k přečtení , nýbrž i k analýze. To je právě to , že to , čemu my chybně říkáme láska (spíše se jedná o přírodní příkaz k zachování druhu) má u lidí mnoho nuancí , odstínů. Od živočišného vzplanutí (lidé tohle často dost nelichotivě hodnotí , ale ono to naopak má nedozírnou hodnotu pro životní cestu) , přes různé jiné druhy odstínů.
Takhle zvrchu bych tomu dal přídomek karmický vztah.
co se týče vývoje , já bych status quo zrušil a odtáhnul na čas do celibátu. Položil se na vlny, ony tě někam zanesou. A to jeho slunce tam může zářit donekonečna , protože jak říkáš - nejde o živočišné vzrušení.
Ohromně hodnotný nejen k přečtení , nýbrž i k analýze. To je právě to , že to , čemu my chybně říkáme láska (spíše se jedná o přírodní příkaz k zachování druhu) má u lidí mnoho nuancí , odstínů. Od živočišného vzplanutí (lidé tohle často dost nelichotivě hodnotí , ale ono to naopak má nedozírnou hodnotu pro životní cestu) , přes různé jiné druhy odstínů.
Takhle zvrchu bych tomu dal přídomek karmický vztah.
co se týče vývoje , já bych status quo zrušil a odtáhnul na čas do celibátu. Položil se na vlny, ony tě někam zanesou. A to jeho slunce tam může zářit donekonečna , protože jak říkáš - nejde o živočišné vzrušení.
19.02.2018 - 14:40
| Filtr
Najdise.cz
» player
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To mě zajímá. Máš na mysli to všechno dosavadní, co mě táhne dolů a co mi jinak neprospívá, opustit, nechat to být a plout?
tohle je totiž něco, co mě poslední dobou napadá. nechat všechno, co není k životu důležité, být, ať si to žije vlastním životem.
=====
To mě zajímá. Máš na mysli to všechno dosavadní, co mě táhne dolů a co mi jinak neprospívá, opustit, nechat to být a plout?
tohle je totiž něco, co mě poslední dobou napadá. nechat všechno, co není k životu důležité, být, ať si to žije vlastním životem.
19.02.2018 - 14:54
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
to, co popisuješ, je jedna z v vrstev vztahu, které jsem vždy chtěl.
a nejlépe aby to tak probíhalo vzájemně, u nás obou.
jak jsem dozrával, tak mi docházelo, že tím jak po tom toužím ale strašně zdůrazňuju jen jednu stránku, jednu polohu toho vztahu.
A že když budu všechny vztahy poměřovat tímto ideálem, tak budou šedivé a neutěšené.
Představa, že bych to s někým zažil, mě popravdě i děsí.
Nevím co by se stalo, kdybych pak o dotyčnou "přišel" a musel bez toho světla žít.
Ale asi vím co by se stalo.
Musel bych to celé vzít jako dar a naučit se to světlo, co popisuješ, tak rozsvítit sám v sobě, svou vlastní silou a pravdou.
takhle bych to viděl..
=====
to, co popisuješ, je jedna z v vrstev vztahu, které jsem vždy chtěl.
a nejlépe aby to tak probíhalo vzájemně, u nás obou.
jak jsem dozrával, tak mi docházelo, že tím jak po tom toužím ale strašně zdůrazňuju jen jednu stránku, jednu polohu toho vztahu.
A že když budu všechny vztahy poměřovat tímto ideálem, tak budou šedivé a neutěšené.
Představa, že bych to s někým zažil, mě popravdě i děsí.
Nevím co by se stalo, kdybych pak o dotyčnou "přišel" a musel bez toho světla žít.
Ale asi vím co by se stalo.
Musel bych to celé vzít jako dar a naučit se to světlo, co popisuješ, tak rozsvítit sám v sobě, svou vlastní silou a pravdou.
takhle bych to viděl..
19.02.2018 - 14:55
| Filtr
dan162
» Daisybunch
Chuť se uzavřít jsem cítil naposledy včera, naštěstí jsem odolal, vyspal se a je to dobré. Vzniká v okamžiku, kdy s něčím neumíme hnout a pořád je to stejně blbé a nepříjemné, nevidíme jinou perspektivu než to jen navěky snášet. A nevidíme řešení, cestu ven, která ale prokazatelně existuje.
Teď si o podobném povídám s jinou paní - došel jsem k závěru, že manipulace je jeden z možných projevů emočně zraněného člověka, který to zranění neřeší. Schopnost manipulace že u emočně zdravého člověka je schopnost hlubokého souznění (manipulant přesně ví kde co bolí a tam zasahuje). Kdy si přitáhneme manipulanta, kdy si nás ta troska vyhlídne jako svou energetickou potravu? Když máme v sobě sklon manipulaci podléhat kvůli vlastním bolístkám. Přejel nás parní válec a nepostavili jsme si hranice. Neumíme druhého pořádně kopnout, když ty hranice překročí. Jsme hodní tam, kde je na místě se naštvat. příliš potřebujeme, co jsme nedostali, kde máme deficit a nejsme soudní atd.
Teď si o podobném povídám s jinou paní - došel jsem k závěru, že manipulace je jeden z možných projevů emočně zraněného člověka, který to zranění neřeší. Schopnost manipulace že u emočně zdravého člověka je schopnost hlubokého souznění (manipulant přesně ví kde co bolí a tam zasahuje). Kdy si přitáhneme manipulanta, kdy si nás ta troska vyhlídne jako svou energetickou potravu? Když máme v sobě sklon manipulaci podléhat kvůli vlastním bolístkám. Přejel nás parní válec a nepostavili jsme si hranice. Neumíme druhého pořádně kopnout, když ty hranice překročí. Jsme hodní tam, kde je na místě se naštvat. příliš potřebujeme, co jsme nedostali, kde máme deficit a nejsme soudní atd.
19.02.2018 - 16:07
| Filtr
dan162
» Daisybunch
Ještě drobnost - proč jsem v době, kdy jsem měl peníze, cítil se dobře, těšil se na život po rozvodu, potkal zrovna podvodnici ? Právě proto, že jsem se cítil být na vrcholu, že je vše báječné, ale základy přitom byly chatrné, nebyl jsem sám sebou, vztah k sobě netolerantní, emoce jak sopka před výbuchem. U tebe samozřejmě netuším.
19.02.2018 - 17:15
| Filtr
Buddha/2
» Daisybunch
Pokusím se to zracionalizovat, i když mě tu pravděpodobně někdo sepsuje .
Poznalas něco, co pro Tebe mělo (a má) velkou hodnotu. OK. Jenže ... problém je, že bys to chtěla zpátky až příliš moc. No a pak se Ti snadno stane, že ztratíš soudnost, přehlídneš menší i větší náznaky že něco není tak jak by mělo - jinak řečeno, touha zaslepuje.
Co s tím? - No, vím že je to rada, která se lehce řekne, ale je daleko těší ji realizovat - ale jinou nemám : Nechtěj to zpátky za KAŽDOU cenu (může být příliš vysoká). To by ti mělo dát trochu nutného odstupu abys nepřehlídla ty důležité "drobnosti".
Nebo ještě jinak: nevypínej rozum i když to vypadá, že ho zrovna v záležitostech nepotřebuješ .
Poznalas něco, co pro Tebe mělo (a má) velkou hodnotu. OK. Jenže ... problém je, že bys to chtěla zpátky až příliš moc. No a pak se Ti snadno stane, že ztratíš soudnost, přehlídneš menší i větší náznaky že něco není tak jak by mělo - jinak řečeno, touha zaslepuje.
Co s tím? - No, vím že je to rada, která se lehce řekne, ale je daleko těší ji realizovat - ale jinou nemám : Nechtěj to zpátky za KAŽDOU cenu (může být příliš vysoká). To by ti mělo dát trochu nutného odstupu abys nepřehlídla ty důležité "drobnosti".
Nebo ještě jinak: nevypínej rozum i když to vypadá, že ho zrovna v záležitostech nepotřebuješ .
19.02.2018 - 17:44
| Filtr
player
» Buddha/2
To není důvod , proč by tě měl někdo sepsouvat. Popsals realitu. Když to vezmem do detailu - kdy by jí bylo úplně nejlíp? Když on zůstane tam , kde je a bude jí jen prozařovat. Prostě jí kus tý energie vždycky podá. Ostatně sama píše , že to není tělesná touha , co jí k němu táhne.
Jde o to , že aktuálně je v průserovým vztahu a ten dotyčnej je světlo na konci tunelu , který se může , ale nemusí přiblížiti.
Jde o to , že aktuálně je v průserovým vztahu a ten dotyčnej je světlo na konci tunelu , který se může , ale nemusí přiblížiti.
19.02.2018 - 17:49
| Filtr
player
Asi bych jěště doporučil , abys na vztahy s muži nekladla až tak vysokou váhu. Ušetříš si další boly a žaly a tak. Zkus bejt kapku nad věcí. Pomiluj , pošpásuj , ale zkus najít smysl žití jinde. Je fakt , že jak píše literát slavný: žena musí milovat a být milována , kvůli tomu prý byla stvořena. To jo. Ale jak je vidět z obrázku mnoha vzorů , jde milovat i spoustu jiného , než opačné pohlaví prvoplánově. A .....je blbý to zjistit až když je pozdě.
19.02.2018 - 17:49
| Filtr
Buddha/2
» Sosna zvlčelý
Nechtěl rozbít rodinu ? Podle mě by to nebyl on, kdo ji rozbil.
Je to smutný příběh - šťastný v něm asi není nikdo
Je to smutný příběh - šťastný v něm asi není nikdo
19.02.2018 - 18:28
| Filtr
Najdise.cz
» Buddha/2
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Měla jsem takový intenzivní pocit jakoby mě někdo volal, ale možná to bylo takové úplně tiché: "Boschííí". No, každopádně jsem tady já, Dagu a se mnou přichází i vysvětlení
Budeš se divit, milý Buddho, ale v tomto případě s Tebou naprosto souhlasím. Racionalizace emoce je zcela na místě - je to jako lusknutí prsty, kdy by člověk měl v ideálním případě přepnout do jiného módu. Což se lehce řekne pozorovatelům, daleko hůř se to však realizuje samotným účastníkům.
V případě zakladatelky tématu se to přímo nabízí - proto jsem jí psala o tom, situaci pojmenovat, zapřemýšlet, co ji tak oslovilo - protože to je první krok k racionalizaci emoce. Dalším krokem je ono klasické "pro a proti" hozené na papír - tím se myšlenky materializují, zhmotní a náš mozek začne automaticky vyhodnocovat - tedy racionalizovat.
S Boschem byla vedena diskuze na základě tvrzení, že emoce je racionální funkce - mám za to, že jsme se dobrali k oboustrannému závěru, že není. Že lze však emoci zracionalizovat - to dozajista.
Ale je to náročné, protože být v láskyplných emocích - to je nádherný stav bytí. Nechce se nám takový stav dobrovolně opouštět - je to jako drogový rauš. Mozek je odpojen. A my jsme lehcí a dokonalí - jenomže je to iluze, která zase jako bublina splaskne.
Cílem lidského bytí je harmonie. Když budeme v harmonii, budeme harmonii i přirozeně přitahovat. Nebudeme se muset sytit z energie druhých, nebudeme muset být druhými doplňováni, protože budeme zářit v plnosti sami o sobě.
=====
Měla jsem takový intenzivní pocit jakoby mě někdo volal, ale možná to bylo takové úplně tiché: "Boschííí". No, každopádně jsem tady já, Dagu a se mnou přichází i vysvětlení
Budeš se divit, milý Buddho, ale v tomto případě s Tebou naprosto souhlasím. Racionalizace emoce je zcela na místě - je to jako lusknutí prsty, kdy by člověk měl v ideálním případě přepnout do jiného módu. Což se lehce řekne pozorovatelům, daleko hůř se to však realizuje samotným účastníkům.
V případě zakladatelky tématu se to přímo nabízí - proto jsem jí psala o tom, situaci pojmenovat, zapřemýšlet, co ji tak oslovilo - protože to je první krok k racionalizaci emoce. Dalším krokem je ono klasické "pro a proti" hozené na papír - tím se myšlenky materializují, zhmotní a náš mozek začne automaticky vyhodnocovat - tedy racionalizovat.
S Boschem byla vedena diskuze na základě tvrzení, že emoce je racionální funkce - mám za to, že jsme se dobrali k oboustrannému závěru, že není. Že lze však emoci zracionalizovat - to dozajista.
Ale je to náročné, protože být v láskyplných emocích - to je nádherný stav bytí. Nechce se nám takový stav dobrovolně opouštět - je to jako drogový rauš. Mozek je odpojen. A my jsme lehcí a dokonalí - jenomže je to iluze, která zase jako bublina splaskne.
Cílem lidského bytí je harmonie. Když budeme v harmonii, budeme harmonii i přirozeně přitahovat. Nebudeme se muset sytit z energie druhých, nebudeme muset být druhými doplňováni, protože budeme zářit v plnosti sami o sobě.
19.02.2018 - 18:40
| Filtr
Najdise.cz
» Sosna zvlčelý
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No jo... každý svého štěstí strůjce.
Mě k tomu napadá: jakmile někdo čelí rozhodnutí, zda rozbít či nerozbít rodinu, může si být jist, že už to rozbité je.
To jen tak do pléna, tu konkrétní situaci a daná rozhodnutí respektuji (i když jen zatěžko chápu )
=====
No jo... každý svého štěstí strůjce.
Mě k tomu napadá: jakmile někdo čelí rozhodnutí, zda rozbít či nerozbít rodinu, může si být jist, že už to rozbité je.
To jen tak do pléna, tu konkrétní situaci a daná rozhodnutí respektuji (i když jen zatěžko chápu )
19.02.2018 - 21:56
| Filtr
Bosch
Když datum není pravý pak astrologicky se nic nedozvíš.
Což by mohlo být zajímavé.
Což by mohlo být zajímavé.
19.02.2018 - 22:12
| Filtr
Bosch
» Kiyoko
Otázkou je zda rozum racionalizuje emoci anebo zda emoce racionalizuje rozumové závěry. Zda prožitek je vyhodnocen jako důležitější než rozumové pochopení.
Pro někoho je zajímavější myšlení, pro jiného city, emoce.
Proto vyhodnotí - tedy racionalizuje situaci tak že nechce vědět "jak to ve skutečnosti je rozumné" ale udělá si po svém i když to okolí nechápe.
Takových případů se děje spousta a i v pokročilém věku kdy se racionalita očekává.
Kdy chlap uteče od vyhřátého rodinného krbu s plným zajištěním do nejistoty jelikož vyhodnotil - racionalizoval situaci jako doma neúnosnou anebo z prožitkových příčin jako zajímavější někde jinde..
Myslel jsem že jsme se na této definici již shodli ale asi..marnost.
Racionálně uvažující člověk udělá věci takového druhu, které ho přibližují člověku, který ho dělá lepším. To je docela logické.
A mnozí lidé by udělali pro sebe i jiné mnohem lépe kdyby přestali tolik myslet a začali více prožívat (city a emoce) jako přirozenou racionální součást svého bytí a přestali je vytěsňovat dominantním rozumem někam na okraj.
Jinak článek se mi velmi líbí. Mnozí racionalizátoři emocí by mohli slečně závidět.
Pro někoho je zajímavější myšlení, pro jiného city, emoce.
Proto vyhodnotí - tedy racionalizuje situaci tak že nechce vědět "jak to ve skutečnosti je rozumné" ale udělá si po svém i když to okolí nechápe.
Takových případů se děje spousta a i v pokročilém věku kdy se racionalita očekává.
Kdy chlap uteče od vyhřátého rodinného krbu s plným zajištěním do nejistoty jelikož vyhodnotil - racionalizoval situaci jako doma neúnosnou anebo z prožitkových příčin jako zajímavější někde jinde..
Myslel jsem že jsme se na této definici již shodli ale asi..marnost.
Racionálně uvažující člověk udělá věci takového druhu, které ho přibližují člověku, který ho dělá lepším. To je docela logické.
A mnozí lidé by udělali pro sebe i jiné mnohem lépe kdyby přestali tolik myslet a začali více prožívat (city a emoce) jako přirozenou racionální součást svého bytí a přestali je vytěsňovat dominantním rozumem někam na okraj.
Jinak článek se mi velmi líbí. Mnozí racionalizátoři emocí by mohli slečně závidět.
19.02.2018 - 22:48
| Filtr
Bosch
» player
Nakonec se počítá jen to co člověk prožil.
Sólo to není nic moc.
Rozumové racionální typy co radějí volí jistotu..to je chudá bilance.
O čem je život Ž, o prožitku a emoci. To dočasné do ticha je spíše jen z únavy nebo z potřeby si věci srovnat před další akcí.
Zřídkakdy je to z osvícení že všichni jsme stejně jedno(ta).
Sólo to není nic moc.
Rozumové racionální typy co radějí volí jistotu..to je chudá bilance.
O čem je život Ž, o prožitku a emoci. To dočasné do ticha je spíše jen z únavy nebo z potřeby si věci srovnat před další akcí.
Zřídkakdy je to z osvícení že všichni jsme stejně jedno(ta).
19.02.2018 - 22:57
| Filtr
Najdise.cz
» Kiyoko
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já i z racionálního pohledu vím, co mě oslovilo. Jeho inteligence, přehled, zkušenosti, to, co v rámci svého povolání vykonal, aniž by musel (něco, co vyžadovalo odvahu a zároveň soucit), to, že má k lidem přátelský přístup, že ví (nebo alespoň věděl, když jsem ho vídala), co chce.
Jak tu probíráte racionalizaci emocí - ani vlastně nevím, co tu bylo dřív, jestli moje fascinace jím po uvědomění si, kým a jaký je, anebo pocit pohody a klidu vždycky, když jsem ho viděla. Přišlo to nějak souběžně, ale pamatuji si, že když jsem ho viděla poprvé, měla jsem pocit, že snad ani není z týhle planety a zaujala jsem výzkumnický postoj (tj. obezřetně jsem ho pozorovala a zároveň si udržovala odstup ) ten odstup mi vydržel do dne, kdy jsem zjstila, že si navzájem čteme myšlenky (dokončovaly jsme jeden druhému věty..)
=====
Já i z racionálního pohledu vím, co mě oslovilo. Jeho inteligence, přehled, zkušenosti, to, co v rámci svého povolání vykonal, aniž by musel (něco, co vyžadovalo odvahu a zároveň soucit), to, že má k lidem přátelský přístup, že ví (nebo alespoň věděl, když jsem ho vídala), co chce.
Jak tu probíráte racionalizaci emocí - ani vlastně nevím, co tu bylo dřív, jestli moje fascinace jím po uvědomění si, kým a jaký je, anebo pocit pohody a klidu vždycky, když jsem ho viděla. Přišlo to nějak souběžně, ale pamatuji si, že když jsem ho viděla poprvé, měla jsem pocit, že snad ani není z týhle planety a zaujala jsem výzkumnický postoj (tj. obezřetně jsem ho pozorovala a zároveň si udržovala odstup ) ten odstup mi vydržel do dne, kdy jsem zjstila, že si navzájem čteme myšlenky (dokončovaly jsme jeden druhému věty..)
19.02.2018 - 23:00
| Filtr
Buddha/2
» Kiyoko
Mě mateš tím zpětným datováním, málem jsem to přehlídl - mám nastaveno zobrazení diskuzí od konce.
No, racionalizace emoce je podle mě ošemetné téma, ani se nedivím, že se nemůžete domluvit. Podle mého pojetí racionalizovat emoci nejde (vysvětlení proč se odehrála je sice racionální, ale to by se nemělo plést s emocí jako takovou). Pro příklad - pojmenuji-li kus těsta "houska" , nevyrobil jsem housku ). Stejně tak to nefunguje naopak - racionálno nejde vysvětlit pomocí emocí. Podle mě to jsou dva paralelní způsoby zpracování informací, medicína by asi řekla, že každý způsob má na starosti jedna hemisféra (není podstatné). Harmonie v tomhle případě znamená, že obě poloviny pracují a jejich výstup "se nehádá". Tenhle stav má "tělo" rádo, proto ho podporuje "drogově"- hormony. Když se hádají, vzniká stres a ten vyplavuje zase jiné (akční) hormony.
Tolik moje zjednodušené racionální vysvětlení
No, racionalizace emoce je podle mě ošemetné téma, ani se nedivím, že se nemůžete domluvit. Podle mého pojetí racionalizovat emoci nejde (vysvětlení proč se odehrála je sice racionální, ale to by se nemělo plést s emocí jako takovou). Pro příklad - pojmenuji-li kus těsta "houska" , nevyrobil jsem housku ). Stejně tak to nefunguje naopak - racionálno nejde vysvětlit pomocí emocí. Podle mě to jsou dva paralelní způsoby zpracování informací, medicína by asi řekla, že každý způsob má na starosti jedna hemisféra (není podstatné). Harmonie v tomhle případě znamená, že obě poloviny pracují a jejich výstup "se nehádá". Tenhle stav má "tělo" rádo, proto ho podporuje "drogově"- hormony. Když se hádají, vzniká stres a ten vyplavuje zase jiné (akční) hormony.
Tolik moje zjednodušené racionální vysvětlení
19.02.2018 - 23:04
| Filtr
Najdise.cz
» Buh je tlak
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jo, to dává smysl. Protože po tom všem, co se mi pak stalo, to tak asi bude. Najít to v sobě a brát to tak, že on mi ukázal, že můžu.
=====
Jo, to dává smysl. Protože po tom všem, co se mi pak stalo, to tak asi bude. Najít to v sobě a brát to tak, že on mi ukázal, že můžu.
© 2007-2024 Najdise.cz