Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Proč narážíme na tyrany - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2025
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2025
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2025
Čínský horoskop 2025
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Proč narážíme na tyrany
15.03.2017 - 13:42
Loreena Mckennitt
Existují laskaví a vlídní lidé žijící podle všech zásad morálky, kteří nikdy nikomu neprovedli nic špatného, přesto však jejich život není šťastný. Příliš často v něm narážejí na tyrany, kteří je využívají pro své cíle a jejich život ničí.
Co je příčinou? Odpověď najdeme v moudrém příběhu…
Přišla žena k Bohu, aby mu položila jednu jedinou otázku:
— Řekni mi, Pane, proč i když se snažím žít podle svého nejlepšího svědomí a zákonů, nikomu neubližuji, ke všem jsem laskavá a přívětivá a usilovně pracuji, nemám žádné štěstí?
— A co ty sama si o tom myslíš? – zeptal se jí Bůh.
—Že je to kvůli mámě. Měla jsem opravdu krutou matku. Nikdy mě nelaskala, nikdy mě nepochválila, nepovzbudila a nepodpořila, věčně mě jen kritizovala, urážela, ponižovala a nadávala mi. Nikdy jsem se jí s ničím nemohla svěřit, jenom se mi vysmívala a má dětská tajemství vykládala každému, doplněná ironickými poznámkami. Ubližovala mi a zahnala mě do tak kruté a přísné klece příkazů a nařízení, že jsem v ní sotva dýchala. Omezovala mou svobodu a neumožnila mi projevit vlastní vůli. Vnucovala mi svá pravidla a všechno mi zakazovala. I plakat jsem měla zakázáno!
— Pokoušela ses s tím vším něco dělat? – se zájmem se ptal Bůh.
—Snažila jsem se, opravdu hodně jsem se snažila, ale teď si myslím, že to všechno bylo marné — odpověděla smutně žena. –Stále jsem se pokoušela mámě dokázat, že hodně umím. Výborně jsem se učila, hodně jsem pracovala, byla jsem svědomitá, pomáhala jsem lidem, ze všech sil jsem se snažila být hodná holčička, aby mě máma ocenila, aby řekla, že jsem dobrá, že je na mě pyšná.
— A podařilo se ti to?
— Ne. Uběhlo mnoho let, ale nezměnilo se nic. Stejně jako dřív je se mnou nespokojená, stále se jen snaží nějak mě zasáhnout, ponížit, vyvést z míry. Je pořád stejná. A její slova a skutky mě zraňují stejně bolestně jako dřív.
— To znamená, že i ty jsi stejná jako dřív — vysvětloval Bůh. – Jakou jsi byla, takovou jsi zůstala. Jsi Oběť. A kde je Oběť, tam se určitě objeví také Tyran. Tuhle roli v tvém životě se uvolila sehrávat tvá matka.
— Ale já přece už nejsem dítě! Jsem dospělá! – namítla zjevně dotčená žena. – A proč mám teď v životě Tyranů ještě víc? Chová se tak ke mně každý, koho to jen napadne: matka, šéf i kolegové v práci!
— Protože stále nechceš přijmout odpovědnost, hledáš viníky, zlobíš se na matku a na mě za to, že jsme tě stvořili slabou. Ale my se nijak neprotivíme – jen se staň silnou!
— Ale já už jsem jiná, prožila jsem půl života, porodila děti, změnila jsem se a dosáhla jistých úspěchů!
— Ne ne, nic se nezměnilo! A všechny ty tvé úspěchy nemají žádnou cenu, protože nepocházejí z čistých úmyslů.
— A z jakých tedy? – uraženě vykřikla zcela ohromená žena.
—Z pýchy. Matka tě ponižovala a tys toužila ukázat jí, že jsi lepší než ona. Kritizovala tě a ty jsi jí chtěla dokázat, že taková nejsi. Necítíš se šťastná, protože tvůj konečný cíl byl zjevně nedostižný. Ty ses nechtěla změnit sama, přála sis, aby se změnila matka.
— Možná máš pravdu — řekla po chvíli přemýšlení žena. – Asi to tak je. Stejně ale nechápu to hlavní: proč se mnou tak zacházela? Za co? Co jsem jí udělala?
— Nic. A v tom to je, že jsi nic neudělala. Nejspíš od tebe čekávala něco zvláštního.
— A co?
— Tak pojď, zeptáme se její Duše! – navrhl Bůh a luskl prsty. Okamžitě se vedle něj zjevil obraz matky, vypadala stejně jako živá, ale obraz byl napůl průzračný. Bůh jí řekl:
— Buď zdráva, Duše. Přišla ke mně tvá dcera. A ptá se: proč jsi ji vychovávala tak, jak jsi ji vychovávala? Cos jí chtěla dát?
— Chtěla jsem jí dát sílu. Byla tak slabá, tak nepřizpůsobivá, neuměla se vůbec hájit. Chtěla jsem, aby se ode mě naučila hájit své hranice, svůj osobní prostor. Chtěla jsem, aby se zocelila, aby si dovolila být tvrdá, když je to třeba, aby se naučila říkat NE a prosazovat své zájmy. Ale dodnes nevidím žádný výsledek. Musím to zkoušet znovu. Je to to jediné, co jí chci předat, aby to ona mohla své dceři a ta zas té své. Aby v našem rodu nikdy nebyly Oběti.
— A nemáš strach, že tě za to bude nenávidět?
— Usiluji o to. Protože když si dovolí nenávidět, naučí se i milovat. Zatím však umí jen litovat. Sebe i jiné, stejně slabé, jako je ona sama. Plýtvá na to všechnu svou životní sílu. Nedovolí si ani postěžovat, hromadí v sobě nevyplakané slzy, a tím je ještě slabší. Co pak předá jako dědictví svým dcerám?
—Co od ní čekáš?
—Čekám, až v odpověď na moje útoky pevně řekne: «Dost už, mami!». Čekám, až dospěje. Až se jí Tyrani budou vyhýbat, protože budou respektovat její hranice. Až si konečně budu moci odpočinout a být maminkou. Prostě jen maminkou…
Proč narážíme na tyrany
Existují laskaví a vlídní lidé žijící podle všech zásad morálky, kteří nikdy nikomu neprovedli nic špatného, přesto však jejich život není šťastný. Příliš často v něm narážejí na tyrany, kteří je využívají pro své cíle a jejich život ničí.
Co je příčinou? Odpověď najdeme v moudrém příběhu…
Přišla žena k Bohu, aby mu položila jednu jedinou otázku:
— Řekni mi, Pane, proč i když se snažím žít podle svého nejlepšího svědomí a zákonů, nikomu neubližuji, ke všem jsem laskavá a přívětivá a usilovně pracuji, nemám žádné štěstí?
— A co ty sama si o tom myslíš? – zeptal se jí Bůh.
—Že je to kvůli mámě. Měla jsem opravdu krutou matku. Nikdy mě nelaskala, nikdy mě nepochválila, nepovzbudila a nepodpořila, věčně mě jen kritizovala, urážela, ponižovala a nadávala mi. Nikdy jsem se jí s ničím nemohla svěřit, jenom se mi vysmívala a má dětská tajemství vykládala každému, doplněná ironickými poznámkami. Ubližovala mi a zahnala mě do tak kruté a přísné klece příkazů a nařízení, že jsem v ní sotva dýchala. Omezovala mou svobodu a neumožnila mi projevit vlastní vůli. Vnucovala mi svá pravidla a všechno mi zakazovala. I plakat jsem měla zakázáno!
— Pokoušela ses s tím vším něco dělat? – se zájmem se ptal Bůh.
—Snažila jsem se, opravdu hodně jsem se snažila, ale teď si myslím, že to všechno bylo marné — odpověděla smutně žena. –Stále jsem se pokoušela mámě dokázat, že hodně umím. Výborně jsem se učila, hodně jsem pracovala, byla jsem svědomitá, pomáhala jsem lidem, ze všech sil jsem se snažila být hodná holčička, aby mě máma ocenila, aby řekla, že jsem dobrá, že je na mě pyšná.
— A podařilo se ti to?
— Ne. Uběhlo mnoho let, ale nezměnilo se nic. Stejně jako dřív je se mnou nespokojená, stále se jen snaží nějak mě zasáhnout, ponížit, vyvést z míry. Je pořád stejná. A její slova a skutky mě zraňují stejně bolestně jako dřív.
— To znamená, že i ty jsi stejná jako dřív — vysvětloval Bůh. – Jakou jsi byla, takovou jsi zůstala. Jsi Oběť. A kde je Oběť, tam se určitě objeví také Tyran. Tuhle roli v tvém životě se uvolila sehrávat tvá matka.
— Ale já přece už nejsem dítě! Jsem dospělá! – namítla zjevně dotčená žena. – A proč mám teď v životě Tyranů ještě víc? Chová se tak ke mně každý, koho to jen napadne: matka, šéf i kolegové v práci!
— Protože stále nechceš přijmout odpovědnost, hledáš viníky, zlobíš se na matku a na mě za to, že jsme tě stvořili slabou. Ale my se nijak neprotivíme – jen se staň silnou!
— Ale já už jsem jiná, prožila jsem půl života, porodila děti, změnila jsem se a dosáhla jistých úspěchů!
— Ne ne, nic se nezměnilo! A všechny ty tvé úspěchy nemají žádnou cenu, protože nepocházejí z čistých úmyslů.
— A z jakých tedy? – uraženě vykřikla zcela ohromená žena.
—Z pýchy. Matka tě ponižovala a tys toužila ukázat jí, že jsi lepší než ona. Kritizovala tě a ty jsi jí chtěla dokázat, že taková nejsi. Necítíš se šťastná, protože tvůj konečný cíl byl zjevně nedostižný. Ty ses nechtěla změnit sama, přála sis, aby se změnila matka.
— Možná máš pravdu — řekla po chvíli přemýšlení žena. – Asi to tak je. Stejně ale nechápu to hlavní: proč se mnou tak zacházela? Za co? Co jsem jí udělala?
— Nic. A v tom to je, že jsi nic neudělala. Nejspíš od tebe čekávala něco zvláštního.
— A co?
— Tak pojď, zeptáme se její Duše! – navrhl Bůh a luskl prsty. Okamžitě se vedle něj zjevil obraz matky, vypadala stejně jako živá, ale obraz byl napůl průzračný. Bůh jí řekl:
— Buď zdráva, Duše. Přišla ke mně tvá dcera. A ptá se: proč jsi ji vychovávala tak, jak jsi ji vychovávala? Cos jí chtěla dát?
— Chtěla jsem jí dát sílu. Byla tak slabá, tak nepřizpůsobivá, neuměla se vůbec hájit. Chtěla jsem, aby se ode mě naučila hájit své hranice, svůj osobní prostor. Chtěla jsem, aby se zocelila, aby si dovolila být tvrdá, když je to třeba, aby se naučila říkat NE a prosazovat své zájmy. Ale dodnes nevidím žádný výsledek. Musím to zkoušet znovu. Je to to jediné, co jí chci předat, aby to ona mohla své dceři a ta zas té své. Aby v našem rodu nikdy nebyly Oběti.
— A nemáš strach, že tě za to bude nenávidět?
— Usiluji o to. Protože když si dovolí nenávidět, naučí se i milovat. Zatím však umí jen litovat. Sebe i jiné, stejně slabé, jako je ona sama. Plýtvá na to všechnu svou životní sílu. Nedovolí si ani postěžovat, hromadí v sobě nevyplakané slzy, a tím je ještě slabší. Co pak předá jako dědictví svým dcerám?
—Co od ní čekáš?
—Čekám, až v odpověď na moje útoky pevně řekne: «Dost už, mami!». Čekám, až dospěje. Až se jí Tyrani budou vyhýbat, protože budou respektovat její hranice. Až si konečně budu moci odpočinout a být maminkou. Prostě jen maminkou…
15.03.2017 - 16:00
| Filtr
player
» Mici Angóra
Proč hrůzu? Já s nima soužiji úplně skvěle...
Akorát mi tu nesměj bydlet ...leda by byly virtuózky , pak v klidu. Ty tvořej krásno...
Akorát mi tu nesměj bydlet ...leda by byly virtuózky , pak v klidu. Ty tvořej krásno...
15.03.2017 - 16:01
| Filtr
Mici Angóra
» Sky
No já jsem tím vymezením nemyslela tu petici, ta je k ničemu, ale aby byly ty dívky vychovávány tak, aby si to nenechaly líbit (když už chlapci nejsou vychováváni tak, aby to nedělali). A když se každá z nich proti takovému chování vymezí (i když riskne třeba vyhazov ze školy), tak to přece musí postupně vymizet.
Po nás se zase vozily zakomplexované profesorky, asi každý přitahuje něco jiného.
P.S.: Co jsou ty civilizované země, třeba Německo?
Po nás se zase vozily zakomplexované profesorky, asi každý přitahuje něco jiného.
P.S.: Co jsou ty civilizované země, třeba Německo?
15.03.2017 - 16:02
| Filtr
Loreena Mckennitt
» Mici Angóra
"No já jsem tím vymezením nemyslela tu petici, ta je k ničemu, ale aby byly ty dívky vychovávány tak, aby si to nenechaly líbit (když už chlapci nejsou vychováváni tak, aby to nedělali). A když se každá z nich proti takovému chování vymezí (i když riskne třeba vyhazov ze školy), tak to přece musí postupně vymizet."
15.03.2017 - 16:03
| Filtr
player
» Loreena Mckennitt
No jo , ale vždycky to zkusila. Ona na jednu stranu mě nabádala k mnohoženství , na druhou stranu , když jsem někoho vtáhl do komnat , tak měla nejapný kecy...
Tak jednoho dne jsem řekl: A dost ! Pořádně jsem jí teda vyplísnil. 3 dny byla z toho špatná. Ale pak mi přiznala tuhle vazbu na dětství.
Tak jednoho dne jsem řekl: A dost ! Pořádně jsem jí teda vyplísnil. 3 dny byla z toho špatná. Ale pak mi přiznala tuhle vazbu na dětství.
15.03.2017 - 16:05
| Filtr
Loreena Mckennitt
» player
"Ona na jednu stranu mě nabádala k mnohoženství , na druhou stranu , když jsem někoho vtáhl do komnat , tak měla nejapný kecy... "
a nebola v blizencoch? ked bola 2 v 1
"Ale pak mi přiznala tuhle vazbu na dětství."
tak nakonec happyend - mamke sa snad aspon trochu ulavilo, ze to dala von a ty vies, v com to tkvelo..
a nebola v blizencoch? ked bola 2 v 1
"Ale pak mi přiznala tuhle vazbu na dětství."
tak nakonec happyend - mamke sa snad aspon trochu ulavilo, ze to dala von a ty vies, v com to tkvelo..
15.03.2017 - 16:07
| Filtr
player
» Loreena Mckennitt
Byla střelkyně. Ale asc nevim.
A otec byl Lev. 2 ohně vedle sebe...
Ale ona neměla nejapný kecy k těm holkám , ona je měla ke mě před nima. Ale prakticky vždy...Naštěstí bydlím o patro níž , tak někdy se jí nechtělo do schodů..
A otec byl Lev. 2 ohně vedle sebe...
Ale ona neměla nejapný kecy k těm holkám , ona je měla ke mě před nima. Ale prakticky vždy...Naštěstí bydlím o patro níž , tak někdy se jí nechtělo do schodů..
15.03.2017 - 16:11
| Filtr
dawsoo
» Loreena Mckennitt
mě se to také moc líbí,škoda že jsem to zaregistroval až takhle později
15.03.2017 - 16:20
| Filtr
Mici Angóra
» Loreena Mckennitt
Souhlasím a navíc nelze pomíjet ty, kterým to dělalo dobře
15.03.2017 - 16:26
| Filtr
Loreena Mckennitt
» musiúa
budem teraz doverna a trochu to doplnim tiez mam za sebou skusenost ako osoba z pribehu, len tu neslo o matku.. samozrejme, ze sa tazko nadobuda sebaucta, ked ti prva autorita od narodenia vtlka do hlavy, ze stojis za.. ale zmenila som postoj k sebe a co sa stalo? zmenil sa tyran? samozrejme, ze NIE! akurat presunul svoje posobisko, lebo zistil, ze u mna uz neuspeje.. toto sa mysli vyrokom: "ak zmenis seba, zmenis cely svet".. ludia totiz na obete reaguju podla signalov, ktore vysielaju.. nic viac, nic menej..
15.03.2017 - 16:28
| Filtr
Mici Angóra
» Loreena Mckennitt
Je to opravdu hodně o výchově z rodiny.
Byl jednou jeden vedoucí dílny, který měl ve zvyku předkloněné zaměstnankyně/ zaměstnankyně stojící na schůdkách apod. plácnout přes prdel, kdykoli šel kolem. Většina pipin se zapýřila "ale pane vedoucí", jiným to nebylo příjemné, ale bály se ozvat. Moji matku pleskl jenom jednou a obratem chytil od ní obří facku. Nemohl tomu uvěřit, ale nevyhodil ji a pak ji obcházel obloukem. Možná měla pověst netýkavky, ale taky pokoj. A to se bavíme o hlubokém socialismu. Mě tahle osoba vychovávala a já jsem na to hrdá.
Byl jednou jeden vedoucí dílny, který měl ve zvyku předkloněné zaměstnankyně/ zaměstnankyně stojící na schůdkách apod. plácnout přes prdel, kdykoli šel kolem. Většina pipin se zapýřila "ale pane vedoucí", jiným to nebylo příjemné, ale bály se ozvat. Moji matku pleskl jenom jednou a obratem chytil od ní obří facku. Nemohl tomu uvěřit, ale nevyhodil ji a pak ji obcházel obloukem. Možná měla pověst netýkavky, ale taky pokoj. A to se bavíme o hlubokém socialismu. Mě tahle osoba vychovávala a já jsem na to hrdá.
15.03.2017 - 16:41
| Filtr
Loreena Mckennitt
» musiúa
myslela som to tak, ze kym budu jednotlivci v stereotypoch, ostane aj spolocnost - ako mnozina jednotlivcov - taka, aka je.. myslim, ze viem, co chces povedat - ze zmena spolocnosti je mission impossible a chapem preco - podla toho, ze to nikdy (?) nebolo v poriadku, to vyzera, ze tak skoro ani nebude.. ale stale plati, ze clovek si v prvom rade sam vytvara, to co sa mu deje.. uz to len implantovat do kolektivnej mysle..
dakujem ti
dakujem ti
15.03.2017 - 22:21
| Filtr
Áta22
Nezlobte se, ale mně se ten příběh nelíbí. "Chtěla jsem, aby se zocelila, aby si dovolila být tvrdá, když je to třeba, aby se naučila říkat NE a prosazovat své zájmy. Ale dodnes nevidím žádný výsledek. Musím to zkoušet znovu. Je to to jediné, co jí chci předat, aby to ona mohla své dceři a ta zas té své. Aby v našem rodu nikdy nebyly Oběti. atd."
Takže matka byla celý život pravděpodobně nešťastnice a oběť?; selhala v uvědomění si svého já, nedokázala najít hranice a říci NE, nedokázala se tomu postavit, a proto dceru nepochválila, nepovzbudila, nepodpořila její sebevědomí, sebedůvěru, talent a neřekla jí, že je dokonalá a úžasná a zdeptala/zničila ji stejně, jako bylo naloženo s ní?
Takže matka byla celý život pravděpodobně nešťastnice a oběť?; selhala v uvědomění si svého já, nedokázala najít hranice a říci NE, nedokázala se tomu postavit, a proto dceru nepochválila, nepovzbudila, nepodpořila její sebevědomí, sebedůvěru, talent a neřekla jí, že je dokonalá a úžasná a zdeptala/zničila ji stejně, jako bylo naloženo s ní?
15.03.2017 - 22:32
| Filtr
Loreena Mckennitt
» Mici Angóra
az teraz citam tuto reakciu, sme odoslali v jednej minute, tak som prehliadla
klobuk dole pred mamkou
klobuk dole pred mamkou
© 2007-2024 Najdise.cz