Muži a ženský pláč - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nejsem muž,ale napíši,jak se chová manžel,když pláču.
Obejme mě a utěší,zná mě a ví,že nepláču jen tak z plezíru,ale vždycky,když cítím bezmoc a nebo když potřebuji uvolnit emoce.Ono starat se o tak velkou bandu,není vždycky k smíchu a zvlášť když začnou marodit,nebo je něco bolí a nebo trápí.
To mi pak opravdu jeho obejmutí,pohlazení,políbení,podání kapesníku a slova jako třeba "je toho na tebe moc viď",prostě pomůžou.

Najdise.cz » tulačka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Napadlo mě totéž

Najdise.cz » :):):) Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Božínku.. úplně mi naskočila jedna scéna z dětství. Mohlo mi být tak 5 či 6 let, víc ne.

Mamka seděla v obýváku a brečela. Koukala na film. Já to nechápala a ptala jsem se, co se děje. Mamka řekla, že ji to jenom dojalo, že se nic neděje a je to v pořádku. Bylo to to nejlepší co mohla udělat ... Jenže...

Pak šel kolem táta s výrazem naprostého pohrdání, řekla bych dokonce až nechuti, jako by se při pohledu na mamku koukal na něco vyloženě odporného.

V tu chvíli jsem měla solidní zmatek. Brr.

Najdise.cz » tulačka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Arezet Tak z pohled uženy :)

Můj otec, když jsem brečela,ta kdělala že nic nevidí, no i moje matka no.

První partner byl utěšovatl a byl opravdu vnitřně silný,bohuže lsám emoce nedokázal moc projevovat,nakonec jsme h oto maličko naučila.
Když jsem plakala,vždy mě utěšoval,asi tak jak by s ižena přála,Taky několikrát plakal a umě to vzbuzovalo to,že jsem ráda,že dokáže projevit,že jsem mi ukřivdila či ublížila,dokázala jsem to procítit a příště jsem to už neudělala,jelikož jsem věděla že trpí a to on se vždystáhnu la nechtěl abych hoviděla plakat,takže vím že to manipulace nebyla.Dote´d naněj sláskou vzpomínám,úžansý mladý muž,kterého jsme nedocenila,já mladé tele :D

Pak jsem měla dalšího a ten ty slzy neviděl rád,ale takyse snažil utěšit,ale dlouto nedal,byl sám hrozný cíťa a mylsím,že mu to dávalo dost zabrat.On přede mnou nikdy neplakal,teda né skutečně, ale vidělajsem mu to vočí tu bolest,když jsem mu něčím ukřivdila.


Poslední muž, no ten byl takový přesně strůjce svého štěstí je každý sám, zajímavé kamarádky utěšoval,ale mě chtěl mít silnou neprojevující zklamání,bolest a slzy,že na něj fungovali,jako něco z čeh ose totálně stáhnul aignoroval,něcojako můj otec.

Pak jak někdo psal,pokud slzy nespustím,drží mse mi jako kámen na hrudí,doku´d to stejně nevypustím.Musím říct,že jsme dlouho mě problém vůbec před někým brečet,vlastně ten první přítel byl jediný který byl siln ý a zvládl mé slzy a byl u mě do posledního vzyku,dokonce mě tenkrát v nejhorším i osobně dotáhl na psychiatrii,byl to poklad,jen si mylsím že na tenhle poklad jsme nebyla dost zralá a nedovedla si toho vážit.


Muž,který ženu utěší,tak je borec, je to muž s velkým M.

Lahodny poeta Když žena pláče…Může být smutná…
kapesník zmáčen…Slaně chutná…
Když to muž ustojí…Nemá s tím problém…
Řekl jsem pusť to..jí…Ni po zlém, ni po dobrém…
Každá svá emoce…Má svoji sílu…Byť i stesk…
Tak jako v bouřce…bílý Blesk..
No a těch důvodů…Může být tolik…
Jak s novou úrodou…Sběr černých oliv
než se mrak emocí…časem se rozplyne…
ze slz těch kanoucích…v kterých se topíme…
Problém s tím nemám, vždyť je to lidské…
V emocích ženám… řekl bych blízké…
Teď nedá se říct, co konkrétně vzbuzuje…
Když žena plačíc…se slzami v plusu je…
Z pravidla očista, od předchozích představ…
Jasně a do čista, zas zažít ten stav…
Kdy v duši mír… klid… ticho je.
A klidná hladina stane se z příboje…

Arezet Pak si vzpomínám ,když mi bylo 11 let, bylo nějaký týden co zemřel můj mladší bráška,když konečně moje máma začla projevovat zase emoce,protože celou dobu byla jako mrtvá, vzpomínámsi,jak jsem se kouapala onabyla se mnou vkoupelně,seděla na židl ia jen tak koukala snad do prázdna a najednou začla hrozně plakat a já začala plakat s ní,seděla jsem ve vaně naproti 1 od židle kde seděla a dívala se na ní... bylt onejsilnější zážitek v mém životě... vidět milovanou bytost takhle trpět....ani nevíte...te´d jsme dospěla a když pomyslím,že bychměla ztratit dítě jako ona.
Otec no viděla jsme ho plakat,teda tak nenápadně,vlatsně nai nevím zda to byl pláč,bylo totakové neurčité a cítila jsme úzkost co mám dělat.Chtěla jsme něco udělat,ale ta úzkost mě svazovala i to,že ho nedokážu obejmout a i ta bolest sakara vždyť máte přeci i mě,možná to bylo sobecké na to takhle myslet.

Já mám dneska zase den

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
a co to stocit ted o 180 stupnu

Jak se citi zeny, kdyz pred nimi place muz?

https://www.youtube.com/watch/…

Najdise.cz » vibe Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ježiš to je stupidní Docela se divím, že ta ženská neodešla

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Z toho co píšeš se mi vyklubala zásadní podotázka. A to: Ať už žena pláče z jakéhokoliv důvodu nebo jakýmkoliv stylem, jak muž pozná, že se jedná o pláč tzv. "upřímný"?

Samozřejmě negeneralizuji. Jistě jsou různé pláče různých žen různě upřímné a různí muži je různě vnímají.

Ovšem osobně jsem se napříč životem setkal s různými pláči různých žen ( samozřejmě, tomu tak zajisté nebylo vždy ), které se postupem času ukázaly jako čistě tendenční. Jinými slovy se jednalo o čisté použití (či spíše využití až zneužití) jedné z pověstných "ženských zbraní".

Mnohokrát jsem té "upřímnosti" pláče uvěřil, abych později zjistil, že vůbec upřímný nebyl.

Takže: Jak má muž poznat, že zrovna tenhle pláč je "upřímný", tzn. že to není ani hra, ani manipulace, ani citové vydírání nebo něco podobného, když se k některé z těchto forem vetšina žen uchýlí aspoň čas od času. Některé pak velmi často.

Nerad bych, aby tenhle příspěvek vyzněl cynicky, ale to už nejspíš nezachráním.

Ono se ne nadarmo říká: Nedělej si prdel z volání o pomoc. Párkrát se pobavíš, ale až jednou půjde do tuhého a budeš potřebovat opravdu pomoc, tak už nikdo nepřiběhne.

Abych odpověděl: Ženský pláč je pro mě naprosto odzbrojující. A tím, po výše popsaných zkušenostech zneužitelný a svým způsobem nebezpečný. Vzbuzuje ve mně od jisté doby (krom zmíněného odzbrojujícího efektu) tudíž i opatrnost a nedůvěru.

Najdise.cz » vůně podzimu Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vsadila bych na vlastní úsudek. Když to bude 12x za týden či kvůli tomu, že jsi ženě nechtěl koupit norkový kožich, tak zřejmě o úplně neúčelový pláč nepůjde.

Přistupovat k pláči preventivně s nedůvěrou znamená, že dotyčné ženě nevěříš. To je v partnerstvï cesta do pekel, imho.

Najdise.cz » vůně podzimu Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je jak s dětmi...taky jde poznat,když brečí upřímně a kdy si jen něco vynucují a manipulují.Tak zkus pozorovat a pak už se ani u ženské nespleteš...

MG34 » vůně podzimu Záleží jak moc jí tu neupřímnost chceš tolerovat - občas není od věci nechat "protějšek" někde "zalhat" a neodhalit, že o tom víš, a ani se pro to vlastně nezlobit - když to není často, tak to přežiješ, a když to často je, tak adios

...a pak taky je důležité, co pro tebe znamená resp. v jaké jste vzájemné pozici (matka nebo sestra nebo partnerka nebo ex nebo kolegyně, se kterou bojujete o společné zdroje, atd.) plus to, jak je znáš - u některých je ta nedůvěra zcela na místě (např. ex, pokud třeba víš, že je hysterka), u těch ostatních doporučuju dosadit místo nedůvěry spíše "neurčitost" - nevíš jak to je a neřešíš to, je ti to jakoby jedno, protože to na finále vyjde nastejno

Najdise.cz » bubobubo Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No,to právě není jak s dětma. Tam to poznám

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vlastně jsem měl na mysli čistě ženy, se kterými jsem byl ve vztahu. Napsal jsem to dost neurčitě, jak teď koukám.

Prostě tam to nepoznám. Jinde jo, stejně jako třeba u dětí, jak jsem psal pí Bubo. Z toho plyne, že to u mne souvisí s citovou angažovaností.

Najdise.cz » Koczka.obyczajna Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vůně podzimu, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jistě, že nedůvěra je v partnerství cesta do pekel. Ale to nijak nevyvrací co jsem napsal.

Možná je to jen nepřehledné a neporozuměla jsi tomu, co vlastně píšu, nicméně podrobně své zkušenosti rozepisovat nebudu.

Sosna zvlčelý » Pietra di Luna Popere...
Hlavně mě nikdy nenapadlo, kde je kořen té bezmoci. Až díky této diskuzi. A víš, co je zajímavé? Jaká úleva se dostavila, když jsem zjistil, že to má svoji příčinu a kde. Ohromná úleva.
Je zajímavé, jak člověk někdy nenachází souvislosti a třeba i hledá. A pak najednou v jednom okamžiku (30 let po oné údálosti) "cvak"! A najednou se té situace bojím mnohem méně (plačící žena).

Khalí jsem dokonce říkal, jaké to mělo pak důsledky. Možná by nebylo od věci je zde ve stručnosti popsat:
Když nastala situace, že jsem zažíval pocit, že je mamka ze mne zklamaná, nechtěl jsem ji zklamat dále. A začal jsem se uchylovat ke lžím. Pamatuji si to. Nešlo o lež, kdy jsem chtěl získat nějakou výhodu, ale vlastně jsem se ji snažil uchránit od špatných zpráv (špatná známka, poznámka). To byla ta pravá pohnutka. Občas jsem něco ututlal a zjistil jsem, že nebyla zklamaná, takže jsem se utvrdil ve "správnosti" svého počínání. Občas naopak se to provalilo a bylo to o to horší. Nedokázal jsem jí říct, proč jsem lhal. Ani nevím, jestli jsem to věděl.
Tak to jen tak na okraj, kam taky může někdy pláč někoho vmanipulovat, když není správně vysvětlen. A samozřejmě to může být i horší a vléct se to s někým celý život.

Takže Ti vlastně zde musím poděkovat. Díky Tvé diskuzi jsem si vyřešil jedno trauma z dětství.

Nabi* Nemluvím za muže, ale chci se vyjádřit :-)
No hlavně, podle mě, ženy potřebují emoce, je to jejich přirozenost. Mě osobně sebekontrola, býti rozumnou a za všech okolností chápavou, mi moc štěstí nepřinesly. Za to autentické vyjádření emocí a toho co cítím mě sblížily se svým tělem, mnohem líp prožívám sexualitu a jsem víc v pohodě.
Chlapi se většinou cítí nejistí když žena projevuje silné emoce. Kdysi jsem to řešila, "pracovala" na sobě, protože jsem chápala, že je to pro něj nepříjemné. Ale od určité doby jsem to pustila. Nezneužívám toho, ale ani to v sobě už netutlám, protože pak mi je z toho akorát blbě a stejně to pak vyleze. Naučila jsem se třeba plakat, ale bez scén kdy se cítím klidná v tom pláči (divné spojení, ale neumím popsat). Mám za to, že touha pochopit druhého má být oboustranná. Takže muž se nemusí cítit ohrožený, prostě bych ráda, aby mě s tímhle bral, aby mě neposuzoval, neodmítal, nepoučoval a hlaaaavně! neradil když se na to neptám.
Rozdíly mezi muži a ženami (pokud nemluvím o výjimkách) prostě jsou a jestli to někdo chce ignorovat a "rozumně" si to vysvětlovat, tak prosím, ale ve většině případů to zřejmě nebude dlouhodobě fungovat.

Najdise.cz » Pietra di Luna Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele safraženka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Dokud Ti to aspoň občas pláče, je to dobré ....nejhorší je, když už to vůbec nejde ....a TO by měli vědět všichni. Muži i ženy.
Pláč i smích jsou spojené nádoby, "páni inženýři- fyzici"
Tedy nic ve zlém...

edeka » Sosna zvlčelý ja musim podekovat za tuhle diskuzi ale i tobe opravdu kloubouk dolu pred tebou , cokoliv od tebe ctu ma hlavu patu a pokoru ! nevim kdo jsi co jsi , jen citim .. ty musis byt hrozne hodny clovek a partner :) a to ted nefliruji khali ja jsem jen dnes na mekko :) :) :)

edeka » Loreena Mckennitt

edeka krasne tema..ja vim ze otazka na muze :)) ale musim i ja napsat

ja jsem byla taky uplakanek ,jelikoz me emoce ,neumim vyrvat , a vykricet tak mi treba ze vzteku tekly slzy ..

ale ,co se tyka chlapu , jak se rika nememu diteti ani vlastni matka nerozumi , tim neomlouvam muze ale nekdy kdyz my brecime oni nechapou proc kdyz jim to nerekneme..i treba blba (PMS)nas rozbreci a muz muze mit pocit ze neco udelal spatne ze :))
a ze zivota ..muj ex nesnasel kdyz jsem brecela i kdyz jsem mu treba vysletlila proc ty slzy. stejne nechapal , tak jako nechapal ze prostitutky v manzelstvi by si nemel kupovat :)))kdyyz jsem brecela kvuli jeho nevere jen koukal neobejmul nepohladil nic jen koukal. kdyyz jsem ho po tomto opustila uz mi slzy netekly , nemela jsem je jen pohled do prazdna a sucho :)
casto si rikam buh vi co mel v hlave a proc byl takovy chladny ale jiste mel duvod proste to nemel v sobe neumel to a kdo vi co za tim vsim je , proste kazdy jsem nejaci ..

takze to vse je jen o nas lidech o nasich empatiich , a nasich zazitcich traumatech treba s detstvi atd..
ted mam pritele ktery mne brecet necha kdyz to potrebuju a nenecha kdyz to nutne neni a to je uzasny pocit

Lupi » Sosna zvlčelý Já děkuji. Vždycky jsem si myslela, že ženský pláč chlapy sere - jak psal Bičboží - zdržuje.
Já jsem napřed neuměla plakat vůbec, pak se hráze protrhly, ale díky odezvě ve stylu Bičebožího jsem plakat přestala - teda před manželem.
Opravdu jsi mě moc potěšil zjištěním, že Bičbóžovský pohled na věc není bezpodmínečně nutný.
Je pravda, že když známe příčiny a souvislosti, přestáváme být korkem, hnaným po vlnách a chápeme se vesla
Z toho mám taky radost.

Lupi » Mici Angóra Áách....k sobě, ano
Mici, to mně taky iritovalo a nechápu to dodnes: umře mi rodič a jako co? Nemám plakat? Protože on "neví, co s tím"?
Jinak malá rady pro chlapce a hochy: pokud zrovna nemáte doma profi plačku, vlídná, konejšivá náruč bude to pravé.
Nemusíte nic dělat, ani nic řešit, jen být tou hrází, o kterou se toho času tříští bolest.

Lupi » Sosna zvlčelý Souhlasím. Jen malý dodatek - jak víme, že zrovna tenhle konkrétní mužský o to stojí? Pomůže otázečka "co se stalo?" nebo tak něco.
Já například, milý Sosno, bych vůbec netušila, že bys o to stál- a tudíž bych ti vysvětlení neposkytla....nanejvýš bych si utřela čumák a řekla "promiň."