Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
otázka do pléna - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
otázka do pléna
02.03.2009 - 15:59
Nuna
otázka do pléna
Nakolik jsme schopni a ochotni slevit ze svých nároků a požadavků na potencionálního partnera? Co je pro vás natolik zásadní,že byste to jako chybu u svého milovaného nikdy nepřekousli a co jste ochotni a schopni tolerovat? Chtěla bych mluvit o opravdových extrémech jako jsou sklony k nevěře,negativní vztah k práci,alkoholismus,patologické lhaní...Zažili jste něco podobného? Šli jste do vztahu s nadějí, že partner se změní a povedlo se to? ...ještě bych tomuto příspěvku chtěla udělat jedno "podtéma"..Jde tolerance k chybám druhého ruku v ruce s uvědoměním si našich vlastních nedostatků? Neboli když vím,že nejsem dlouhonohá blondýna s mírami 90-60-90,nemohu k sobě hledat krasavce? Když vím,že v noci strašlivě chrápu,nesmí mi vadit,že mému partnerovi smrdí nohy? Když vím,že nejsem dokonalá kuchařka, nemohu chtít po svém milém,aby byl dokonalý opravář aut? Musíme ze svých požadavků slevit?
Stránka:
1 2
02.03.2009 - 21:12
| Filtr
Wolfinka
» Nuna
grrrrrrr....
20 let manželé???!!! šlóvěšééé, vono mi je prve 29... ti nevím.... samo že to byl vtípek... který mi zvedl chloupky na wolfí kůži...
Ehm... nu, představme si tedy pěkný domeček jako ze škatulky a v dááááááááááááááálce pěkný chlíveček jako ze škatule... a mezi tím jen krásný, zelený trávník, plný květin... výhled na milého do chlívečku, umožněn jen s brýlemi na dálku či s dalekohledem... poznati, že je právě přítomen ve svém doupátku dle zdvihnutého prachu od okýnek...
Uprostřed té trávy nááádherný stoletý buk a pod bukem lavička... tam sedáváme já a můj milý, v podvečer, kdy už nám s té sterility a bordelu je tak zle... a je nám tam dobře...
Tudíž - je vůbec možné spoluexistovat???!!!
A jsme u toho zas!!!
20 let manželé???!!! šlóvěšééé, vono mi je prve 29... ti nevím.... samo že to byl vtípek... který mi zvedl chloupky na wolfí kůži...
Ehm... nu, představme si tedy pěkný domeček jako ze škatulky a v dááááááááááááááálce pěkný chlíveček jako ze škatule... a mezi tím jen krásný, zelený trávník, plný květin... výhled na milého do chlívečku, umožněn jen s brýlemi na dálku či s dalekohledem... poznati, že je právě přítomen ve svém doupátku dle zdvihnutého prachu od okýnek...
Uprostřed té trávy nááádherný stoletý buk a pod bukem lavička... tam sedáváme já a můj milý, v podvečer, kdy už nám s té sterility a bordelu je tak zle... a je nám tam dobře...
Tudíž - je vůbec možné spoluexistovat???!!!
A jsme u toho zas!!!
02.03.2009 - 21:12
| Filtr
Nuna
» maty.k
..když mám vedle sebe milovanou osobu, jsme dokonalý oba...hmmm... to by bylo moooc hezký... ..tak takhle mi to teda nezafungovalo.. já chyby vidím a okamžitě pojmenuju a okamžitě taky chci,aby mi byly řečeny chyby mé...žádný iluze, žádný růžový brejle zamilovanosti.. To je ten štír ve mě - rozpitvat všechno i to,co ještě k pitvání není.. Mít jasno, znát odpovědi na všechny otázky.. Ten týden byl pro mě velmi intenzivní,nedovedu to ani popsat,je to něco jiného než když s někým půl roku chodíš..za ten půl rok člověka nepoznáš tolika jako za týden strávený ve společné domácnosti a v nepřetržitém 24 hodinovém kontaktu..Tam už proběhne i to vystřízlivění...všechno..
Nečílím se... mám jen potřebu dělit se o dojmy..
Nečílím se... mám jen potřebu dělit se o dojmy..
02.03.2009 - 21:24
| Filtr
Wolfinka
» Nuna
Nuni, mluvíš jako někdo, kdo si opravdu "nemůže dovolit" malé alespoň jedno "malé" tajemství...
Vstávají mi vlasy a to je mám dost dlouhý....
cituji:
"já chyby vidím a okamžitě pojmenuju a okamžitě taky chci,aby mi byly řečeny chyby mé...žádný iluze, žádný růžový brejle zamilovanosti.. To je ten štír ve mě - rozpitvat všechno i to,co ještě k pitvání není.. Mít jasno, znát odpovědi na všechny otázky.."
Toto je pohled badatele, bezcitného chirurga, jde z toho na mě pocit patologie, zima... brrrr... a to přece nejsi ty???!!!!
Je jasný, že strávit s člověkem celý týden 24 hodin - pitvat ho a pitvat ho, vidět mu až do žaludku, zrcadlit se... z toho se člověku udělá zle. Tvůj pocit chápu, vyhoření, spadla klec!!! Pocit, že ten, kdo byl předtím "tajemný" alespoň trochu, je taky jenom člověk...
chodí na záchod, potí se, smrká, chrápe... směje se, myslí, nemyslí, něco si brouká, souká, dívá se z pod brýlí, kouše si nehty, nohy, nenohy, ruce, v oku prasklá žilka...
Ale proč to všechno pitvat????????
Jaký to má smysl?
Není to jenom "únik" před "možným" a pěkným vztahem - před vztahem se zranitelným a chybujícím člověkem??? Já i ty i on i všichni co tu jsme jsme chybující...
PS: neber to jako útok na sebe, já jsem musela reagovat na tvou "pitvu"... jelikož mě zamrazilo...
Vstávají mi vlasy a to je mám dost dlouhý....
cituji:
"já chyby vidím a okamžitě pojmenuju a okamžitě taky chci,aby mi byly řečeny chyby mé...žádný iluze, žádný růžový brejle zamilovanosti.. To je ten štír ve mě - rozpitvat všechno i to,co ještě k pitvání není.. Mít jasno, znát odpovědi na všechny otázky.."
Toto je pohled badatele, bezcitného chirurga, jde z toho na mě pocit patologie, zima... brrrr... a to přece nejsi ty???!!!!
Je jasný, že strávit s člověkem celý týden 24 hodin - pitvat ho a pitvat ho, vidět mu až do žaludku, zrcadlit se... z toho se člověku udělá zle. Tvůj pocit chápu, vyhoření, spadla klec!!! Pocit, že ten, kdo byl předtím "tajemný" alespoň trochu, je taky jenom člověk...
chodí na záchod, potí se, smrká, chrápe... směje se, myslí, nemyslí, něco si brouká, souká, dívá se z pod brýlí, kouše si nehty, nohy, nenohy, ruce, v oku prasklá žilka...
Ale proč to všechno pitvat????????
Jaký to má smysl?
Není to jenom "únik" před "možným" a pěkným vztahem - před vztahem se zranitelným a chybujícím člověkem??? Já i ty i on i všichni co tu jsme jsme chybující...
PS: neber to jako útok na sebe, já jsem musela reagovat na tvou "pitvu"... jelikož mě zamrazilo...
02.03.2009 - 21:24
| Filtr
Nuna
» Wolfinka
Taky řešení
Nevím.
Co je vztah jiného,než hledání kompromisů? On ví,že Tobě vadí jeho bordelářství a Ty víš,že jemu vadí Tvoje sterilita. Máš dvě možnosti. Buď budeš trpět / za sebe i za něj/ nebo nad tím mávneš rukou. Vždycky máme možnost volby a to vlastně platí u všech extrémů. Buď já se smířím s tím,že můj drahý je notorický děvkař,nebo tím budu trpět / Podotýkám,že to je příklad,aby si zase někdo nemyslel,že takového chlapa mám doma / Nebo je třetí řešení a to je rozchod. Ale to teď nechceme že? My se pokusíme najít cestu k tomu,aby nám tyhle věci přestaly vadit. Abychom je přestaly brát jako chybu a abychom si na tom vztahu vážily toho dobrého? Je to správné nebo ne? Ubližuje Ti zásadně jeho nepořádnost? Ubližuje Ti víc, než by Ti ubližoval třeba alkoholismus? Ubližuje mě nevěrný partner víc než by mi ubližoval třeba gembler? Najít tam to,co je podstatné, co ještě sneseme a co už ne jsem chtěla.
No a k těm kompromisům - Já dovolím svému milému jít třikrát týdně do veřejného domu a Ty dovolíš svému milému,aby měl jednu místnost v bytě pro sebe,kde svých představ. Bude to fungovat v praxi?
Nebo - je to o tom "muset" slevit, nebo "chtít" slevit? Když budu chtít, mohu odpustit všechno - samozřejmě v momentě,kdy mě samotné to nebude nijak ubližovat. Kdežto vědomí "musím slevit" je něco,co nás zavazuje a tudíž tíží. Jde o to dospět do stadia,kdy se stáváme benevolentnějšími i sami k sobě?
Filozofie.... a rada žádná co?
Co chceš...já jsem taky děsnej bordelář!
Nevím.
Co je vztah jiného,než hledání kompromisů? On ví,že Tobě vadí jeho bordelářství a Ty víš,že jemu vadí Tvoje sterilita. Máš dvě možnosti. Buď budeš trpět / za sebe i za něj/ nebo nad tím mávneš rukou. Vždycky máme možnost volby a to vlastně platí u všech extrémů. Buď já se smířím s tím,že můj drahý je notorický děvkař,nebo tím budu trpět / Podotýkám,že to je příklad,aby si zase někdo nemyslel,že takového chlapa mám doma / Nebo je třetí řešení a to je rozchod. Ale to teď nechceme že? My se pokusíme najít cestu k tomu,aby nám tyhle věci přestaly vadit. Abychom je přestaly brát jako chybu a abychom si na tom vztahu vážily toho dobrého? Je to správné nebo ne? Ubližuje Ti zásadně jeho nepořádnost? Ubližuje Ti víc, než by Ti ubližoval třeba alkoholismus? Ubližuje mě nevěrný partner víc než by mi ubližoval třeba gembler? Najít tam to,co je podstatné, co ještě sneseme a co už ne jsem chtěla.
No a k těm kompromisům - Já dovolím svému milému jít třikrát týdně do veřejného domu a Ty dovolíš svému milému,aby měl jednu místnost v bytě pro sebe,kde svých představ. Bude to fungovat v praxi?
Nebo - je to o tom "muset" slevit, nebo "chtít" slevit? Když budu chtít, mohu odpustit všechno - samozřejmě v momentě,kdy mě samotné to nebude nijak ubližovat. Kdežto vědomí "musím slevit" je něco,co nás zavazuje a tudíž tíží. Jde o to dospět do stadia,kdy se stáváme benevolentnějšími i sami k sobě?
Filozofie.... a rada žádná co?
Co chceš...já jsem taky děsnej bordelář!
02.03.2009 - 21:28
| Filtr
Najdise.cz
» Nuna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele maty.k, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Každý si musí nastavit hranice co je schopen tolerovat a co ne, hlavně si musí srovnat, zda mu dotyčný za to posunutí hranic v čemkoli vlastně stojí za to.
A příklad, kdy bych si měla vybrat mezi děvkařem a gamblerem je příšerný něco jiného tam nemáš?? Pro mě jsou obě možnosti nepřijatelné a zdrhala bych jako ten smajla s nohama na rameni co tady neni
=====
Každý si musí nastavit hranice co je schopen tolerovat a co ne, hlavně si musí srovnat, zda mu dotyčný za to posunutí hranic v čemkoli vlastně stojí za to.
A příklad, kdy bych si měla vybrat mezi děvkařem a gamblerem je příšerný něco jiného tam nemáš?? Pro mě jsou obě možnosti nepřijatelné a zdrhala bych jako ten smajla s nohama na rameni co tady neni
02.03.2009 - 21:33
| Filtr
Nuna
» Wolfinka
..ale zlato...
..já jsem nedošla tím pitváním k žádnému pocitu "vyhoření" - naopak !!
..mě z toho není zle, já to dělala ráda...já jsem si to užívala a o to víc jsem si to užívala, že to bylo vzájemné..
.. snad poprvé v životě / podruhé,ale tím prvním byl můj ex manžel a toho jsem docílila až 11ti letým soužitím/ jsem měla pocit,že mám vedle sebe člověka,u kterého je mi úplně fuk,jak před ním vypadám,nemusím hrát ani tu nejmenší přetvářku, žádnou masku, nic..Byla jsem sama sebou a dostala jsem se do fáze,kdy jsem mohla odhalit naprosto všechno co ve mě bylo,co ve mě je,co cítím,co si myslím..a bylo to něco pro mě úžasně neskutečnýho,když jsem viděla,že ten druhý to chápe a rozumí tomu... a samozřejmě totéž platilo obráceně.Proto ta souhra,ale proto i ta "únava",kterou jsem tady už zmiňovala..
..žádná hra...žádná hra na zamilovanost.. ryzí otevřenost,oddanost.. neumím najít ta správná slova..
..samozřejmě že pokud se dostaneš ve vztahu do téhle fáze,najdeš i ta negativa..zaplaťbůh za ně! Raději hned,než později. ..
..a věřila bys,že smrkajícího,chrápajícího a podivně se tvářícího chlapa miluju ještě víc?..
..já jsem nedošla tím pitváním k žádnému pocitu "vyhoření" - naopak !!
..mě z toho není zle, já to dělala ráda...já jsem si to užívala a o to víc jsem si to užívala, že to bylo vzájemné..
.. snad poprvé v životě / podruhé,ale tím prvním byl můj ex manžel a toho jsem docílila až 11ti letým soužitím/ jsem měla pocit,že mám vedle sebe člověka,u kterého je mi úplně fuk,jak před ním vypadám,nemusím hrát ani tu nejmenší přetvářku, žádnou masku, nic..Byla jsem sama sebou a dostala jsem se do fáze,kdy jsem mohla odhalit naprosto všechno co ve mě bylo,co ve mě je,co cítím,co si myslím..a bylo to něco pro mě úžasně neskutečnýho,když jsem viděla,že ten druhý to chápe a rozumí tomu... a samozřejmě totéž platilo obráceně.Proto ta souhra,ale proto i ta "únava",kterou jsem tady už zmiňovala..
..žádná hra...žádná hra na zamilovanost.. ryzí otevřenost,oddanost.. neumím najít ta správná slova..
..samozřejmě že pokud se dostaneš ve vztahu do téhle fáze,najdeš i ta negativa..zaplaťbůh za ně! Raději hned,než později. ..
..a věřila bys,že smrkajícího,chrápajícího a podivně se tvářícího chlapa miluju ještě víc?..
03.03.2009 - 10:55
| Filtr
Najdise.cz
» Nuna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Vasek37, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nechci tě kolegině oslovit kolegině, protože je to výraz pro kolegu. Nevím proč mám výraz kolega spojen se zaměstnáním, ale to jsem jaksi odbočil. Proto jen Ahoj. Nerozumím zcela tvému dovětku ..je zajímavé,jak je pro nás "závadné" pro každého něco jiného..
Na danné téma bylo již řečeno velmi mnoho, obávám se, že víc snad ani být již řečeno nemůže.
Jen na okraj k tvému dodatku: asi neexistuje recept na bezproblémové soužití dvou osob, nicméně pokud se snaží oba, dá se k tomu ideálu myslím hodně přiblížit. A není vůbec podstatné, kdo jaké nedostatky či chyby má. Nevybíráme si přece své polovičky podle množství a kvality chyb, nýbrž podle těch lepších stránek našich povah a samozřejmě přitažlivosti hmatatelné(našeho zevnějšku). To ostatní jaksi vyjde najevo postupem času a je jen na nás, zda jsme schopni v rámci nám do vínku danných povahových vlastností tyto nelichotivé rysy našich partnerů navzájem vnímat, ba co víc je tolerovat a přijmout za samozřejmou součást našeho bytí.
Kolik a jakých nešvarů pojmeme či nepojmeme je rozdílné a do jisté míry závislé na naší schopnosti tolerance, odpouštění, sebekritiky a vůle ke kompromisu. Rozhodně tu nejsou všechny aspekty ovlivňující naše dušičky. Prozatím mne napadli pouze tyto.
Máš zajímavé myšlenky, nutící našince se alespoň nad sebou samým zamyslet.
=====
Nechci tě kolegině oslovit kolegině, protože je to výraz pro kolegu. Nevím proč mám výraz kolega spojen se zaměstnáním, ale to jsem jaksi odbočil. Proto jen Ahoj. Nerozumím zcela tvému dovětku ..je zajímavé,jak je pro nás "závadné" pro každého něco jiného..
Na danné téma bylo již řečeno velmi mnoho, obávám se, že víc snad ani být již řečeno nemůže.
Jen na okraj k tvému dodatku: asi neexistuje recept na bezproblémové soužití dvou osob, nicméně pokud se snaží oba, dá se k tomu ideálu myslím hodně přiblížit. A není vůbec podstatné, kdo jaké nedostatky či chyby má. Nevybíráme si přece své polovičky podle množství a kvality chyb, nýbrž podle těch lepších stránek našich povah a samozřejmě přitažlivosti hmatatelné(našeho zevnějšku). To ostatní jaksi vyjde najevo postupem času a je jen na nás, zda jsme schopni v rámci nám do vínku danných povahových vlastností tyto nelichotivé rysy našich partnerů navzájem vnímat, ba co víc je tolerovat a přijmout za samozřejmou součást našeho bytí.
Kolik a jakých nešvarů pojmeme či nepojmeme je rozdílné a do jisté míry závislé na naší schopnosti tolerance, odpouštění, sebekritiky a vůle ke kompromisu. Rozhodně tu nejsou všechny aspekty ovlivňující naše dušičky. Prozatím mne napadli pouze tyto.
Máš zajímavé myšlenky, nutící našince se alespoň nad sebou samým zamyslet.
03.03.2009 - 11:57
| Filtr
janey82
Co se týče extrému jako je alkohol, drogy a patologické lhaní a nevěra, tak tohle bych nepřekousla, s někým takovým se nedá žít a vůbec ne doufat, že se snad změní???....
Ale jinak...každý má nějaký chyby, jsme přece lidi, a každý má nějaký přdstavy o "dokonalém" partnerovi, každý má nějaký nároky, a z nich by slevovat neměl, protože dříve či později to nevydržíme a to co jsme mysleli, že nám třeba vadit nebude, vždyť jsme přece taky sami nedokonalí, tak to nám pak začně strrrrašně lézt na nervy...a bude konec...
Jde o to, že chyby které má náš protějšek prostě příjmeme, budeme je brát jako to, co k němu patří a i s nima ho budem milovat, a to stejný musí udělat i ten náš milovaný. Pokud to tak nebude, dříve či později vznikne problém...
A o tom to je...
Ale jinak...každý má nějaký chyby, jsme přece lidi, a každý má nějaký přdstavy o "dokonalém" partnerovi, každý má nějaký nároky, a z nich by slevovat neměl, protože dříve či později to nevydržíme a to co jsme mysleli, že nám třeba vadit nebude, vždyť jsme přece taky sami nedokonalí, tak to nám pak začně strrrrašně lézt na nervy...a bude konec...
Jde o to, že chyby které má náš protějšek prostě příjmeme, budeme je brát jako to, co k němu patří a i s nima ho budem milovat, a to stejný musí udělat i ten náš milovaný. Pokud to tak nebude, dříve či později vznikne problém...
A o tom to je...
03.03.2009 - 12:14
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Beed, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ani jeden z těch popsaných extrémů bych netolerovala. Už ne. Měla jsem chlapa, kterej mě bil, když se napil, ale byl můj první, tak jsem mu všechno odpouštěla.
Proto si teď dávám o to větší pozor.
A co se týká tvé podotázky - nemám ani 160cm, zato mám ale 57 kg a krásné ženské tvary ()
Bývalej je štíhlej, svalnatej, krásnej chlap, proto si myslím, že je to spíš o sebedůvěře, na koho si troufneš v tomhle případě se nedá říct "rovný rovného si hledá".
Taky chrápu. No a? To mi nezabrání v tom, abych partnerovi řekla, že si ty smradlavý nohy má jít umýt.
=====
Ani jeden z těch popsaných extrémů bych netolerovala. Už ne. Měla jsem chlapa, kterej mě bil, když se napil, ale byl můj první, tak jsem mu všechno odpouštěla.
Proto si teď dávám o to větší pozor.
A co se týká tvé podotázky - nemám ani 160cm, zato mám ale 57 kg a krásné ženské tvary ()
Bývalej je štíhlej, svalnatej, krásnej chlap, proto si myslím, že je to spíš o sebedůvěře, na koho si troufneš v tomhle případě se nedá říct "rovný rovného si hledá".
Taky chrápu. No a? To mi nezabrání v tom, abych partnerovi řekla, že si ty smradlavý nohy má jít umýt.
03.03.2009 - 13:20
| Filtr
lenyška
» Nuna
jsem ženská,která oči přimhouří,ale nezavře jen proto,abych někoho měla...neumím se přetvařovat a proto jde na mě lehce poznat,když mi "něco nesedí".Neumím se na partnera usmívat,když bych věděla,že je mi nevěrný.A nebo co bych měla s partnera,který má radši flašku než mě...chtěla bych si s ním povídat,nebo milovat a on se otupuje alkoholem...ještě aby bylo jasno,u mě není alkoholik,když si dá denně 1pivo.S lhářem jsem chodila,navykládal spoustu věcí,co se nikdy nestaly...řekl mi třeba,že zítra se neuvidíme protože jede do Brna k doktorovi,pak mi navrhl ať jedu s ním že mi zavolá v kolik pojedem,no a nakonec se ani neozval.Pak mi tvrdil,že mi nestihl zavolat a byl celý den v Brně...no a náhodou mi 2kolegyně řekly,že byl doma a opravoval něco venku na baráku...Trpělivě to snáším,až je toho moc,tak končím vztah.Ne,nestojí takový vztah za to,se trápit
03.03.2009 - 13:25
| Filtr
růžička
Ahoj, občas by jsi měla. Když někoho miluješ tak i s jeho chybami. Snad nečekáš v tomhle věku ,že se změní .-)?
03.03.2009 - 13:38
| Filtr
lenyška
» Nuna
ještě musím dopsat,v krátkodobém vztahu se některé tyto úchylky dají tolerovat,ale jen do doby,kdy zjistíš,že ti to už přerostlo přes hlavu...že místo abys byla ve vztahu šťastná,jsi nešťastná,je ti mizerně,nespíš,brečíš...nakonec zjistíš,že ses změnila ty a že ti nevyhovuje,jak ti je.
04.03.2009 - 12:02
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj všichni,
rozhýbala jsem závity do minulosti, protože mám dost zkušenstí ze vztahů a ejhle - zjistila jsem, že "nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá" a zároveň "nic není tak černé, aby to nemohlo být ještě i krvavé"...
Vsuvka: Když mi to vadí - netolerovat, protože se to bude zhoršovat. Když mi to nevadí - klidně tolerovat.
Když vezmeme jako fakt, že já člověka nikdy nezměním, ač bych moc chtěla a i jemu by to bylo ku prospěchu - je zbytečné se o to snažit. Svojí intervencí zhoršujeme svoji pozici tak dlouho, až to toho druhého přestane bavit a ne my jeho, ale on nás pošle do řiti... A pak si okolí říká: Takový alkoholik a takovou slušnou holku vyhodí - co by ještě chtěl? Klid by chtěl. Není to ta pravá, kvůli které by chtěl přestat pít.
Nicméně - doufat lze. Naděje umírá poslední, ale jen v případě, že je vztah skutečně láskyplný. Láska totiž mění myšlení člověka v pozitivní, takže se může stát, že sám začne chtít se změnit, přestože já jsem se smířila s daným stavem věci. A když něco člověk moc chce, a jeho hnacím motorem je ne vlastní prospěch, ale prospěch toho druhého ( alkoholik nechce trápit milovanou dívku svým pitím a následnými nevěrami.. ), pak se to může podařit. Ovšem já jako taková na tom nemám a ani nemůžu mít žádnou zásluhu. Vše je jen a jen na té druhé osobě.
No a na druhou stranu - člověk bez závislostí se soužitím se mnou, když nám to neklape, závislým stát může. A okolí neví, že je to proto, že máme problémy, které každý řeší jinak. Jen litujou jí, jako oběť - třeba. Že je toho příčinou si nikdo nepřipustí. A ona si to nemusí uvědomovat, protože on jí nechce ubvlížit, tak jí to neřekne. Vše je o komunikaci. A rozejít se je lepší než začít pít nebo brát drogy.
Co se týká dokonalosti - Nuno, pro někoho jsi dokonalá kuchařka, protože předtím poznal jen ohřívané konzervy a nebo nedochucené omáčky.. Pro někoho může Tvé chrápání znít jako ukolíbavka, protože jeho otec chrápal a jemu to připomíná pohodu domova z dětství.. A jsou partnerky ( třeba jako já ), co prostě mají horší čich než sluch, takže mírný odér partnerových ponožek třeba ani necítí ( pro mě je to výhoda všude, mě skoro všechno voní nebo to necítím )
=====
Ahoj všichni,
rozhýbala jsem závity do minulosti, protože mám dost zkušenstí ze vztahů a ejhle - zjistila jsem, že "nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá" a zároveň "nic není tak černé, aby to nemohlo být ještě i krvavé"...
Vsuvka: Když mi to vadí - netolerovat, protože se to bude zhoršovat. Když mi to nevadí - klidně tolerovat.
Když vezmeme jako fakt, že já člověka nikdy nezměním, ač bych moc chtěla a i jemu by to bylo ku prospěchu - je zbytečné se o to snažit. Svojí intervencí zhoršujeme svoji pozici tak dlouho, až to toho druhého přestane bavit a ne my jeho, ale on nás pošle do řiti... A pak si okolí říká: Takový alkoholik a takovou slušnou holku vyhodí - co by ještě chtěl? Klid by chtěl. Není to ta pravá, kvůli které by chtěl přestat pít.
Nicméně - doufat lze. Naděje umírá poslední, ale jen v případě, že je vztah skutečně láskyplný. Láska totiž mění myšlení člověka v pozitivní, takže se může stát, že sám začne chtít se změnit, přestože já jsem se smířila s daným stavem věci. A když něco člověk moc chce, a jeho hnacím motorem je ne vlastní prospěch, ale prospěch toho druhého ( alkoholik nechce trápit milovanou dívku svým pitím a následnými nevěrami.. ), pak se to může podařit. Ovšem já jako taková na tom nemám a ani nemůžu mít žádnou zásluhu. Vše je jen a jen na té druhé osobě.
No a na druhou stranu - člověk bez závislostí se soužitím se mnou, když nám to neklape, závislým stát může. A okolí neví, že je to proto, že máme problémy, které každý řeší jinak. Jen litujou jí, jako oběť - třeba. Že je toho příčinou si nikdo nepřipustí. A ona si to nemusí uvědomovat, protože on jí nechce ubvlížit, tak jí to neřekne. Vše je o komunikaci. A rozejít se je lepší než začít pít nebo brát drogy.
Co se týká dokonalosti - Nuno, pro někoho jsi dokonalá kuchařka, protože předtím poznal jen ohřívané konzervy a nebo nedochucené omáčky.. Pro někoho může Tvé chrápání znít jako ukolíbavka, protože jeho otec chrápal a jemu to připomíná pohodu domova z dětství.. A jsou partnerky ( třeba jako já ), co prostě mají horší čich než sluch, takže mírný odér partnerových ponožek třeba ani necítí ( pro mě je to výhoda všude, mě skoro všechno voní nebo to necítím )
© 2007-2024 Najdise.cz