Našel jsem jeden ze způsobů, jak si vytvářet (trvalé) bariéry v sobě - je to rozhodnutí učiněné při negativní emoci. Když něco prožíváme, co se nám nelíbí, tak je možnost to trápení utnout nějakým "racionálním" rozhodnutím, které pokračování nebo opakování té emoce zabrání. Dnes se mi přihodila úplná drobnost, na které to je ale dobře vidět, lehce to zesílím: náhodou jsme se mohli nasnídat spolu i se synkem (na snídani se jinak často ve stejnou chvíli nepotkáme), já jsem se na to moc těšil, ale nikomu jsem o tom neřekl. No snídal jsem nakonec sám, partnerka pospíchala a rychlosnídala než jsem se ke snídani dohrabal, synek se vrhl k počítači bez snídaně, neměli tu potřebu tak velkou sami od sebe. Jasně, kdybych jim to řekl, jak se těším, tak by to bylo jiné, ale v tom jsem asi ženská :-)) Já byl pak pochopitelně zklamaný, sám jsem si naběhl, úměrně tomu, jak moc jsem se těšil. No a v té chvíli negativního pocitu, prožitku nastupuje racionální "pomoc" něco uříznout (třeba snídat sám jindy), vzít tu energii zklamání a něco v sobě zazdít (netěšit se na snídaně), natruc otočit na druhou stranu (nikdy už společné snídaně), snížit navždy očekávání na nulu...To zklamání pak přestane, ale ten zvyk takto "řešit" emoční problém pak zůstane jako trvalý. Ano, mám k téhle cestě do pekel dispozici, Merkur kvadrát Pluto/Uran.
Příčinou je asi přílišné těšení (potřeba potěšení, když snídáme spolu a o to větší zklamání, když to nevyjde) plus vnímání v tomto případě naladěné víc do negativna (slabší potěšení ze společné snídaně a silnější zklamání když to nevyjde, tj. vnímání poloprázdné sklenice, ne poloplné), a i tyhle příčiny mají své příčiny, hurá že o tom vím.
Jo, dnes také "už" vím, že správně je to zklamání prožít, vyšumět, nechat ho odejít, nezkracovat to, plus pak hledat proč jsem zrovna v tomto naladěný negativně, když jinde ne. Hurá za signál, ale kdysi jsem reagoval právě opačně - zavřít, zamknout, uhnout, případně zakázat, rozsekat, nepřipustit takovou situaci (v tomto případě třeba navždy vstávat zásadně jindy).
Píšu pro inspiraci, semo tamo někdo může mít stejný problém. U mne je tento mechanismus příčinou stresu, nebo aspoň to tak nyní vidím - ty nedoprožité emoce se uvnitř tiše vrší, až přetečou.