Anděli můj

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

04.09.2011 - 09:59

hajounek

Anděli můj

Jak lesní tůňku čistou máš duši,oči dvě hvezdičky co z nebe září,ústa jak obláček úsměv jim sluší,pěšinky starostí vepsaných v tváři.Jak maják na moři uprostřed bouře,na mysu Naděje stojíš si pevně,mocně a urputně bráníš své srdce,statečně odrážíš vlnu po vlně.Bílých racků přátel zástupy,každý den radostně zdraví,světýlkem navádíš zbloudilé lodě,až cestu najdou svoji.Rozevři náruč, vyjdi vstříc vodě,nechť stěstí a láska připlují k Tobě... :18:

Řazení:

04.09.2011 - 21:17 | Filtr

alassea

...nádherná :1:

jednu ti sem pripíšem,aby si nezabudla,že aj ty si majákom /je od zagorky/

Tak tu sedím,ruce v klíně
čas se vleče,loudá líně,
náhle vím,
že ticha plný dúm už mám.
Sčítám chvíle i pátky,
stokrát vracím si tě zpátky,
stokrát slyším tě jít,
jako teď
sem k nám.

Když východní vítr vál
a dál k břehúm vzdáleným
hnal lodí přídě.
Když východní vítr vál,
řekl jsi,
až se vrátíš domú,
nezabloudíš v stínu stromú,
když za oknem,co září tmou,
budu já
maják,
tvúj maják.
/Nemám tu to kolečko na u :63: