V muzeu přísných obrazůstéká po stěnách těžkost minulostijako láva z Etnyjako slzy z včelího vosku.Vyhrává ten, co dál doskočía dosáhne na třpytivou dýkuna čepeli rytina,které už dnes stejně nikdo nerozumí.Ani v etickém kodexuprodejných kurevnenašel bys tolik sprostotya lásky zároveň.(a snažit se můžeš sebevíc)A tak čas plyne,v plynech a oparechnačechráváš své peřía nehladíš si břichodřív nežpředsetměním.